(2 246 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 1. srpna zaútočily ruské jednotky na Ukrajinu 72 drony. Oznámily to Vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. K 9:00 bylo zneškodněno 44 ruských dronů na severu, jihu, východě a ve středu země. Zásahy byly zaznamenány u 28 dronů na devíti místech. Armáda dodala, že byly napadeny příhraniční oblasti Charkovské, Doněcké, Dněpropetrovské a Kyjevské oblasti.
Belgorodská a Kurská jsou pro dnešek beze změn.
Směr Sumy: Ukrajinský analytik Petrenko píše, že na sumském směru postoupili ukrajinské síly severozápadně od Andrijivky a pokračují v útocích směrem na Oleksijivku.
K bojům docházelo také v okolí Kindrativky, ovšem zde je situace stabilizovaná. U Junakivky provedl ukrajinský Mig-29 letecký úder na ruskou mostní konstrukci za využití GBU bomb.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo ve Vovčansku a ve směru na Dvoričanské a Kolodjazné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru okupanti útočili ze severu směrem na Kupjansk a u Petropavlivky.
V lymanském sektoru se bojovalo u Hrekivky, Karpivky, Ridkodubu, Myrného a směrem na Šandryholové, Jampolivku a v Torském.
V siverském sektoru pokračovaly boje u Hryhorivky a ve směru na Vjymku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru pokračovaly těžké boje v Časiv Jaru, ve Stupočkách a u Bílé Hory.
Doněcká fronta: U Torecku okupanti pokračovaly v tlaku u Dilijivky, západně od města. Dále se bojovalo ve Ščerbynivce a ve směru na Bílou Horu.
V prostoru Konsťantynivky pokračovaly boje ve směru na Stěpanivku, Rusyn Jar, Poltavku a Volodymyrivku. V pokrovském sektoru okupanti útočili na Majak, západně od Raziného, v Novoekonomičném, v okolí Miroljubivky, Lysivky, Zvirového, Kotlyného a v Udačném.
Jižně od Pokrovsku se okupanti pokoušeli dostat k Muravce a postupovali severně od Oleksijivky. V Novopavlivském sektoru pokračovaly boje u Novoukrajinky, okupanti postupovali v Zeleném Haji a západně od Tolstého. Dále se bojovalo u Ševčenka, Vilného pole, Novosilky, Novopilu a ve směru na Temyrivku.
Jižní fronta: V tomto sektoru fronty ukazují útoky ukrajinských dronů, že okupanti drží většinu Štěpového a bojovalo se v Malých Ščerbakách a v okolí Kamjanského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že podle jím obdržených údajů dosáhly ruské ztráty ve válce proti Ukrajině od začátku letošního roku 122 500 vojáků. Ukrajina podle něj přišla za stejné období o 8 000 vojáků. Napsal o tom na své sociální síti Truth Social. Trump tvrdí, že jen během tohoto měsíce zemřelo ve válce na straně Ruska 20 000 vojáků. Údaje o ukrajinských ztrátách za červenec neuvedl, ale dodal, že číslo 8 000 nezahrnuje pohřešované. Dále uvedl, že Ukrajina zaznamenala i civilní oběti v důsledku ruského ostřelování, „byť v menším rozsahu“. „To je spousta zbytečných obětí! […] Tohle je válka, která vůbec neměla začít. Je to [válka bývalého prezidenta Joea] Bidena, ne ,Trumpova válka‘. Já se jen snažím ji zastavit!“ dodal. Je třeba poznamenat, že Trump opakovaně zveřejňuje údaje o válečných ztrátách bez uvedení zdrojů. Například v prosinci 2024 tvrdil, že Ukrajina „nesmyslně přišla o 400 000 vojáků“, zatímco v lednu uváděl až 600–700 tisíc padlých ukrajinských vojáků. Podle Keitha Kellogga, zvláštního vyslance USA pro Ukrajinu, jsou nicméně ruské ztráty od začátku invaze pětinásobné oproti těm ukrajinským.
Rusko chce mír, ale jen podle vlastních představ. Ruský diktátor Vladimir Putin prohlásil, že je připraven ukončit válku proti Ukrajině “za podmínek, které stanovil už před rokem”. Ty zahrnují stažení ukrajinských sil ze čtyř okupovaných oblastí a záruku, že se Ukrajina nestane členem NATO. Uvedl to během tiskové konference s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem, informovala o tom ruská státní propagandistická agentura TASS. Putin tvrdí, že podporuje dosažení „dlouhodobého míru na Ukrajině, který nebude mít žádná časová omezení“. Hlavním cílem je podle něj „odstranění příčin krize na Ukrajině a zajištění bezpečnosti Ruska“. Vyjádřil se také k rusko-ukrajinským jednáním v Istanbulu, která označil za „obecně pozitivní“. Zklamání z jejich výsledku prý pramení z „přílišných očekávání“. Zároveň tvrdil, že Rusko během války neokupuje cizí území, ale „vrací to, co je jeho“.
Americké senátorky navrhly balíček pomoci Ukrajině za téměř 55 miliard dolarů. Dvojice amerických senátorek – demokratka Jeanne Shaheen a republikánka Lisa Murkowski – představila návrh zákona, který by poskytl Ukrajině pomoc ve výši 54,6 miliardy dolarů na příští dva roky. O návrhu informují The New York Times a The Hill. Podle velvyslankyně Ukrajiny v USA Oksany Markarovy návrh mimo jiné počítá s podporou v rozpočtových letech 2026 a 2027 v těchto oblastech:
- 30 miliard dolarů na bezpečnostní pomoc Ukrajině;
- 500 milionů na mimořádnou pomoc;
- 3 miliardy v rámci programu FMF (Foreign Military Financing);
- zvýšení limitu programu PDA (Presidential Drawdown Authority) na 6 miliard;
600 milionů na podporu ukrajinských bezpečnostních složek, protikorupčních programů a stíhání válečných zločinů.
Součástí návrhu je také vznik třístranné iniciativy USA, Ukrajiny a Tchaj-wanu zaměřené na výzkum, vývoj a výrobu dronů, která má dostat 1 miliardu dolarů v letech 2026 a 2027. Zákon rovněž navrhuje, aby se oficiální politikou amerického ministerstva obrany stalo převádění nebo prodej zabavených nelegálních zbraní Ukrajině, a podporuje zabavení zmrazeného ruského majetku. Spolusponzorka návrhu Lisa Murkowski k tomu uvedla: „Tento zákon zajistí, že Ukrajina bude moci i nadále vzdorovat nelegální a brutální ruské válce.“
Německo v nadcházejících dnech poskytne Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot v rámci dohody se Spojenými státy. Informovalo o tom německé ministerstvo obrany. Ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že Německo výměnou získá dva nové systémy od USA: „Německo tak může nejprve poskytnout Ukrajině odpalovací zařízení a následně i další komponenty systému Patriot. To opět dokazuje, že Německo je nejsilnějším spojencem Ukrajiny v oblasti protivzdušné obrany,“ prohlásil Pistorius. Podle ministerstva obrany budou zbývající části systémů předány Ukrajině během dvou až tří měsíců. Původně Pistorius uváděl, že Německo už nemůže ze svých zásob další systémy poskytnout – ze 12 jednotek již totiž tři darovalo Ukrajině. Později však vyšlo najevo, že Berlín nakoupí další dva systémy Patriot přímo od Spojených států a následně je předá Ukrajině.
Republikány vedený výbor pro rozpočtové prostředky amerického Senátu schválil návrh zákona o vojenských výdajích, který zahrnuje 1 miliardu dolarů na obrannou pomoc Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters. Z této částky má 800 milionů směřovat do programu Ukraine Security Assistance Initiative (USAI) a 225 milionů do Baltic Security Initiative, přičemž významná část těchto prostředků může být rovněž využita na pomoc Ukrajině. Pro návrh hlasovalo 26 členů výboru, tři byli proti. Aby zákon vstoupil v platnost, musí ho ještě schválit celý Senát a poté i Sněmovna reprezentantů. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa přitom dříve požádala Kongres, aby vojenskou pomoc Ukrajině z rozpočtového návrhu vyřadil. Sněmovna reprezentantů této žádosti vyhověla a ve své verzi návrhu žádné prostředky pro Ukrajinu nevyčlenila. Po schválení v Kongresu musí zákon podepsat prezident. Ten ho může také vetovat.
Dnes se zaměříme na aktuální stav civilních sektorů ruské ekonomiky. Data za prvních pět měsíců tohoto roku ukazují, že růst zaznamenal pouze sektor spojený s vojenskou produkcí, civilní sektory ruské ekonomiky zažívají již pátý měsíc za sebou, jak se v této zemi říká, kontrolované ochlazování (tedy, přeloženo do lidské řeči, recesi).
Celková průmyslová produkce se za první polovinu tohoto roku meziročně zvýšila o 1,4%. Podle údajů CMAKP (centrum makroekonomických analýz a krátkodobých prognóz, jehož ředitelem je bratr současného ministra obrany Dmitrij Bělousov) došlo v civilních sektorech k poklesu až o 0,3% v každém z měsíců tohoto roku, což znamená, že k červnu došlo oproti lednu k více než jednoprocentnímu poklesu objemu průmyslové výroby v Rusku.
Pokud se pak podíváme na jednotlivé sektory ruského průmyslu, uvidíme, že u sektoru stavebních hmot zrychlil pokles z 1,4% v prvním čtvrtletí na 1,9% v druhém čtvrtletí tohoto roku, a celková úroveň klesla na stav roku 2020. Automobilový průmysl zaznamenal po krátkém březnovém oživení opětovný propad, jen za květen byl zaznamenán pokles o 11,5% a v červnu o následujících 5,3%. Produkce nákladních automobilů, autobusů a zemědělských strojů zaznamenala za první polovinu roku 2025 pokles podle segmentu od 23 do 37%.
Přičemž ve skladu se nachází přibližně půl milionu neprodaných osobních aut a přibližně 40 000 nákladních (při ročních prodejích obvykle okolo 60 000 nákladních aut), a tak by ani náhlé oživení poptávky na ruském trhu (které k celkovému stavu civilních sektorů ruské ekonomiky nelze předpokládat) nepomohlo výrobcům automobilů, neboť je potřeba nejdříve vyprázdnit zaplněné sklady.
Produkce domácí bílé techniky (tedy například praček) meziročně poklesla o 30%, produkce obuvi o 29%, nábytku o 5% a takto by bylo možné pokračovat ještě velmi dlouho. Přičemž připomeňme, že všechny tyto údaje byly.publikovány institutem CMAKP, který je velmi silně navázán na ruskou vládu, a je pravděpodobné, že reálné údaje jsou ještě horší. I provládní informační kanály tak již byly nuceny přiznat, že se civilní část ruské ekonomiky nachází v recesi, a nic nenaznačuje, že by vývoj v následujících měsících neměl pokračovat v obdobném trendu.
Izrael: Balistická raketa, kterou nedávno odpálili íránem podporovaní húsíjští bojovníci v Jemenu směrem na Izrael, byla podle armády zachycena protivzdušnou obranou. Zatím nejsou hlášeny žádné škody ani zranění. V centru Izraele a v okolí Jeruzaléma se spustily sirény. Od 18. března, kdy izraelská armáda obnovila ofenzivu proti Hamasu v pásmu Gazy, odpálili Húsíjové na Izrael už 67 balistických raket a minimálně 17 bezpilotních letounů. Několik raket však dopadlo dříve, než bylo zamýšleno.
Izraelská armáda oznámila největší letecký zásah humanitární pomoci do Pásma Gazy od začátku snah o její zvýšení. Letadla ze šesti zemí shodila do oblasti 126 balíků s potravinami a dalšími zásobami. Zapojila se letadla z Jordánska, Egypta, Spojených arabských emirátů a poprvé po více než roce také ze Španělska, Německa a Francie. Pomoc byla doručena jak na sever, tak na jih Gazy. Velení IDF uvedlo, že akce proběhla podle pokynů politického vedení a v rámci spolupráce Izraele s uvedenými zeměmi. Cílem je zlepšit humanitární situaci v pásmu Gazy. Armáda také zdůraznila, že bude pokračovat v úsilí spolu s mezinárodním společenstvím a odmítá tvrzení o úmyslném hladovění obyvatel Gazy.
Sýrie: Syrská vláda se zavázala, že vytvoří komisi, která bude mít za cíl vyšetřit násilné střety v provincii Suwejda, při nichž minulý měsíc zemřely stovky lidí. Jde o druhý vážný případ sektářského násilí od pádu režimu Bašára al-Asada. Podle dekretu z 31. července povede vyšetřování sedmičlenná komise složená ze soudců, právníků a vojenského zástupce. Během tří měsíců má objasnit okolnosti incidentu a předložit zprávu. Komise se zaměří na útoky a zneužívání civilistů. Pachatelé mají být předáni justici. Boje propukly 13. července mezi kmenovými bojovníky a drúzskými skupinami. Zásah armády situaci nezklidnil a Izrael následně udeřil na syrské jednotky s odvoláním na ochranu Drúzů.
Syrské ministerstvo vnitra představilo reformy zaměřené na posílení odpovědnosti bezpečnostních složek a ochranu občanských práv. Mezi klíčové kroky patří zavedení osobních identifikačních čísel pro příslušníky, používání tělních kamer a nasazení digitálního monitorovacího systému. Ministerstvo usiluje o „nulovou toleranci k pochybením“ a slíbilo zlepšení výcviku i důkladné vyšetřování všech incidentů.
Pákistán: Útok džihádistů v oblasti Badžaur si vyžádal nejméně deset obětí mezi vojáky. Podle včerejších zpráv bylo při útoku džihádistů v oblasti Badžaur zabito nejméně deset příslušníků pákistánské armády. Vojáci se údajně ukrývali v domech civilistů, ale nakonec byli nuceni oblast opustit. Tyto informace jsme bohužel neměli jak ověřit. Během útoku byla navíc zničeno jedno vojenské vozidlo a průzkumný dron.
K útoku se zatím nepřihlásila žádná teroristická skupina byť s největší pravděpodobností se jednalo o členy hnutí Tehreek-e-Taliban Pakistan (TTP)
Somálsko: Při operaci v oblasti Hombeys v autonomním regionu Puntland, za podpory americké armády, byli zadrženi tři členové IS. Mezi nimi i Abdiveli Mohamed Yusuf, kterého americké tajné služby považují za hlavního finančníka somálské odnože IS. Yusuf je rovněž podezřelý z organizace zahraničních operací, náboru zahraničních bojovníků a zajištění jejich vyzbrojení.
Podle vyjádření džihádistické skupiny al-Šabáb zahynulo při bojích více než 20 ugandských vojáků, dalších 34 bylo zraněno a pět obrněných vozidel zničeno. Incident se odehrál při odražení rozsáhlé ofenzivy afrických sil u města Barire, nedaleko předměstí Afgooye, jihozápadně od Mogadiša. Útok byl podpořen letectvem USA a Turecka.
Síly somálské Národní armády (SNA) spolu s africkou misí AUSSOM zahájily během dnešního dne strategický útok na město Barire v regionu Dolní Šabelle, které je pod kontrolou džihádistické skupiny aš-Šabáb.
Mali: Při útoku džihádistické skupiny Džamát Nusrat al-Islám wal-Muslimín (JNIM) v oblasti Tenenkou, v regionu Mopti, byli zabiti nejméně dva ruští bojovníci z Africa Corps. Podle některých zdrojů ale padli až čtyři a dalších osm bylo zraněno.
Útok byl dobře koordinovaný – útočníci použili těžké kulomety a přesně zasáhli obrněné vozidlo pomocí RPG. V oblasti chyběla letecká podpora, což útočníkům umožnilo využít moment překvapení a získat tak taktickou výhodu. Incident poukazuje na rostoucí schopnosti JNIM i na zranitelnost ruských sil v odlehlých částech Mali bez podpory ze vzduchu.
Libye – Sudan: Milbloger Majakovsk píše, že první základna nepřátelských sil rychlého nasazení (RSF) na libyjském území byla identifikována satelitem. Nachází se těsně pod základnou Al Kufra. Právě z tohoto místa zahájily milice RSF minulý měsíc útok s cílem ovládnout oblast Al Awinat. Do Al Kufry také proudí posily a zbraně, které jsou dodávány ze Spojených arabských emirátů přes Bosaso (Puntland), odkud směřují dál na jih k této základně.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez,
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
