(2 766 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 3. srpna provedla Ruská federace další kombinovaný vzdušný útok na Ukrajinu, při němž bylo nasazeno celkem 83 prostředků – 76 dronů typu Šahed a jejich imitací z oblastí Šatalovo, Kursk a Millerovo, jedna balistická raketa Iskander-M z Brjanské oblasti, pět řízených střel S-300/S-400 z Kurska a jedna střela Ch-22 z prostoru nad Černým mořem. Podle údajů k 09:00 zlikvidovala ukrajinská PVO 60 dronů a jednu balistickou raketu Iskander-M. Zaznamenáno bylo 22 zásahů – šest raket a šestnáct dronů ve více než osmi lokalitách, trosky dopadly na dvou místech.
V noci pokračovala Ukrajina v hlubokých útocích na cíle v Ruské federaci. V Adlerském okrese u letoviska Soči způsobil úder ukrajinského dronu požár v ropném terminálu, který podle gubernátora Veniamina Kondratěva likvidovalo 127 hasičů s 35 kusy techniky. Hořel zásobník ropných produktů pravděpodobně v areálu společnosti Rosněfť, který se nachází zhruba kilometr od letiště Soči. Další ukrajinský útok zasáhl město Voroněž, kde trosky sestřelených dronů způsobily požáry několika obytných a hospodářských budov, jeden dům byl zcela zničen. Podle místních úřadů bylo nad Voroněžskou oblastí zničeno asi 15 dronů. Ruské ministerstvo obrany celkově uvedlo, že v průběhu noci zničilo nejméně 93 ukrajinských dronů, z toho 41 ještě před půlnocí nad příhraničními oblastmi a Černým mořem.
Dnes Ukrajina slaví Den Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny; den věnovaný vděčnosti všem, kdo brání ukrajinské nebe před ruským terorem. Prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém poselství poděkoval pilotům, inženýrům, technikům, zbraňovým operátorům i instruktorům za jejich každodenní úsilí při odvracení útoků, likvidaci raket, letadel a dronů a za leteckou podporu jednotkám na frontě.
Belgorodská, Kurská a Sumská oblast jsou pro dnešek beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly intenzivní boje ve Vovčansku a jeho okolí, včetně Vovčanských Čutorů, Kamjanky a oblasti Krasneho Perše.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo severně od Kupjansku, u Stepové Novoselivky, Zahryzového a Nové Kruhljakivky. Ruské síly zde opakovaně útočí ve snaze proniknout ke klíčovým komunikacím, avšak bez výrazného postupu.
V limanském směru došlo ke střetům u Karpivky a směrem na Serednje a Šandryholove. Okupanti dále zkonsolidovali své pozice v jižní části Torecku, čímž se situace v této oblasti stabilizovala v jejich prospěch.
V siverském sektoru pokračují boje v Serebrjanském lese, u Hryhorivky a směrem na Serebrijanku. Ruské jednotky se navíc snaží o další postup severně od Verchnokamjanského.
Bachmutská fronta: Na Kramatorském směru útočily ruské síly směrem na Novomarkové a u Oleksandro-Šultyne, kde se snaží využít oslabené obrany k dalšímu postupu.
Doněcká fronta: V oblasti Torecku se bojovalo u Dilijivky, směrem na Ivanopilju a u Ščerbinivky. Situace zůstává nadále pro nedostatek lepších slov; “dynamická”.
Ve směru na Konsťantynivku pokračovaly útoky na Jablunivku a Oleksandro-Kalynove, přičemž obránci drží už jen menší části těchto sídel. Další střety probíhaly ve směru na Stepanivku, Poltavku, u Popiv Jaru a na Volodymyrivku.
V pokrovském sektoru probíhaly boje u Majaku, směrem na Krasnyj Lyman, v Rodynském, Novoekonomičném, Myroljubivce, Lysivce, směrem na Novopavlivku, severně od Ševčenka, ve Zvirovém, Kotlyném a Udačném.
Směrem na Novopavlivku došlo ke střetům u Zeleneho Kutu a Novoukrajinky. V Zeleném Haji se ukrajinské jednotky opakovaně brání pokusům o převzetí kontroly, přičemž zpochybňují ruská tvrzení o obsazení obce. Bojové aktivity pokračovaly i u Tolstého, Mirného, směrem na Voskresenku a Malijivku. Dále na jih se okupanti pokusili prorazit u Zeleného Pole, Novopilu a v oblasti Temirivky.
Jižní fronta: V Orichivském směru pokračovaly boje na severu Kamjanského. Ukrajinské ozbrojené síly zde zahájily lokální protiútok, který vedl ke znovuzískání několika taktických pozic.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinské ministerstvo obrany oficiálně schválilo nový maskovací vzor pro výstroj ozbrojených sil pod označením MМ-25, který nahradí dosavadní digitální vzor MМ-14, běžně známý jako „píxel“. Změnu oznámilo Centrální ředitelství pro rozvoj materiálního zabezpečení a představuje další krok v modernizaci unifikovaného vzhledu a funkčnosti armádní výstroje. Předchozí vzor MМ-14 byl zaveden v roce 2014 jako náhrada za sovětské maskovací vzory „dubok“ a „berizka“, jež se používaly především u výsadkových jednotek. Nový vzor MM-25 si bere inspiraci a funkčnost ze západních maskovacích vzorů jako je třeba oblíbený “multicam”.
Pobaltské státy oznámily záměr vybudovat podél celé hranice s Ruskem systém protitankových překážek, jehož klíčovým prvkem budou minová pole. Litva v rámci tohoto plánu hodlá v následujících deseti letech investovat 500 milionů eur do nákupu protitankových min, přičemž prioritu dostanou typy domácí výroby. Cílem opatření je vytvořit fyzickou obrannou bariéru, která by ztížila případný pozemní průnik nepřítele a posílila odstrašující kapacitu východního křídla NATO.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur oznámil, že NATO zvažuje možnost rozmístění německo-nizozemského sboru v Estonsku, konkrétně ve městě Pärnu, přičemž konečné rozhodnutí má padnout do konce roku 2025. Výběr Pärnu je motivován jeho strategickou polohou poblíž přístavu, letiště, železnice, hlavní silnice i relativní blízkostí Rigy. Plán počítá nejen se zřízením velitelského stanoviště NATO, ale i s dislokací estonských ozbrojených sil a výcvikem branců. Město podporuje návrat obranné přítomnosti a je připraveno vyčlenit prostor pro výstavbu infrastruktury, zahrnující ubytování pro 100–200 vojáků, štábní budovy a technické zázemí. Projekt má rozpočet 17 milionů eur a nachází se v kontextu rostoucích obav z ruské vojenské hrozby vůči východnímu křídlu NATO.
Polský premiér Donald Tusk oznámil zásadní obrat ve státní zbrojní politice s cílem omezit závislost na zahraničních dodávkách výzbroje a přesunout větší podíl obranných investic do domácího průmyslu a výzkumné základny. Po schůzce s představiteli vojenských výzkumných ústavů zdůraznil, že pokračující investice do zahraničních systémů nepřinášejí dlouhodobý přínos pro polskou ekonomiku ani technologickou suverenitu, a vyzval k posílení role domácích firem a inženýrů. Změna má zároveň bezpečnostní rozměr – výroba v tuzemsku podle Tuska zvyšuje spolehlivost dodávek a kontrolu nad klíčovými technologiemi. Přestože jde o krok vítaný z pohledu strategické autonomie, experti jako Dawid Kamizela upozorňují na dosavadní opatrnost a opakovaná selhání v implementaci podobných plánů v minulosti. Nově avizovaná strategie tak bude muset překonat nejen politické překážky, ale i institucionální setrvačnost a zájmy vnějších partnerů, zejména v kontextu předchozích masivních nákupů jihokorejské a americké techniky.
Německo připravuje rozsáhlé obranné zakázky v hodnotě desítek miliard eur, jejichž cílem je vybudovat nejvýkonnější konvenční armádu v Evropě a snížit závislost na Spojených státech. Plány zahrnují nákup 20 stíhaček Eurofighter Typhoon za 4 až 5 miliard eur, přičemž se jedná o přibližně 14% posílení aktuální flotily 138 letounů Luftwaffe. Další významné akvizice tvoří až 3 000 obrněných vozidel Boxer za odhadovaných 10 miliard eur a až 3 500 bojových vozidel pěchoty Patria v hodnotě kolem 7 miliard eur. Součástí připravovaných investic jsou i nové systémy protivzdušné obrany IRIS-T a několik set platforem SkyRanger určených k ochraně proti dronům, jejichž rozpočtové rámce zatím nebyly zveřejněny. V roce 2026 má německý obranný rozpočet vzrůst na přibližně 83 miliard eur, což představuje navýšení o 20 miliard oproti roku 2025.
Italská společnost Leonardo oznámila 30. července 2025 akvizici obranné divize skupiny Iveco v hodnotě 1,7 miliardy eur, čímž dochází ke strategické konsolidaci dvou klíčových aktérů italského obranného průmyslu. Zatímco Iveco se plánuje plně přeorientovat na segment civilních užitkových vozidel, Leonardo tímto krokem posiluje svou pozici v oblasti vývoje a výroby pozemních systémů. Transakce má širší evropský rozměr – nejenže přispívá ke zvýšení autonomie a konkurenceschopnosti evropského obranného sektoru, ale zároveň představuje alternativu k dosavadní dominanci francouzských a německých výrobců v oblasti pozemní techniky. Leonardo tímto krokem následuje trend konsolidace obranného průmyslu, obdobně jako společnosti Rheinmetall či KNDS.
Francouzská firma MBDA výrazně urychlila výrobu raket Aster, když mezi lety 2023 a 2025 produkci zdvojnásobila, což umožnilo uspíšit harmonogram dodávek a zahájit vývoz raket původně plánovaných až na rok 2026 již v letošním roce. V únoru 2025 byla zároveň potvrzena nová objednávka raket pro Francii, Itálii a Velkou Británii, čímž se formalizovala opatření ke zvýšení kapacit, zavedená už v roce 2024. Společnost investovala do rozšíření výrobních závodů v Bourges, Selles-Saint-Denis a italském Fusaru, posílila dodavatelský řetězec, přijala nové zaměstnance a vytvořila zásoby surovin a komponentů. Pro období 2025–2029 plánuje MBDA investice ve výši 2,4 miliardy eur s cílem dále navýšit výrobní tempo. Výsledkem těchto kroků bude v roce 2026 zkrácení dodacích lhůt na méně než polovinu oproti roku 2022 a pětinásobné navýšení objemu dodávek raket Aster oproti původnímu plánu na rok 2025.
Francouzské Generální ředitelství pro vyzbrojování (DGA) dokončilo rozsáhlou hodnotící kampaň nové standardní verze stíhacího letounu Rafale F4.3, která probíhala na zkušební základně v Istres a představuje klíčový krok k jeho formální kvalifikaci. Testovací fáze RAU (Revue d’Aptitude à l’Utilisation) se zaměřila na ověření vyspělosti systému v realistických bojových scénářích v oblastech vzduch-vzduch, vzduch-země i vzduch-moře, a to s důrazem na výkon zbraňových systémů, integraci senzorů, taktickou konektivitu a schopnosti síťově vedeného boje. Standard F4.3 přináší významná vylepšení v oblasti fúze dat, elektronických systémů a interoperability, která mají zásadní význam pro schopnost Francie a jejích spojenců čelit komplexním hrozbám v multidoménovém prostředí. Výsledky zkoušek poslouží jako základ pro dokončení certifikačního procesu a další integraci letounu do francouzských i případně partnerských letectev.
Dnes si přiblížíme průběh posledního zasedání ruské rady federace (horní komory ruského parlamentu, ekvivalentu našeho senátu), která se věnovala rozpočtu Ruské federace a zejména nekontrolovanému růstu výdajů, kvůli kterému deficit státního rozpočtu dosáhl úrovně, jaká byla předpokládána pro celý rok 2025.
Výši výdajů kritizovala jak předsedkyně rady federace Valentina Matvijemko, tak zejména předseda senátní rozpočtové komise a bývalý gubernátor Kalužské oblasti Anatolij Artamonov, který ve svém vystoupení uvedl, že je potřeba tvrdě omezit jak rozpočtové výdaje, tak i nejrůznější daňové úlevy, aby bylo dosaženo úspory nejméně 2 biliony rublů.
Pro srovnání, celkové rozpočtové výdaje pro rok 2025 jsou na úrovni přibližně 40 bilionů rublů, z toho je ale přibližně polovina (v rámci veřejných i tajných rozpočtových kapitol) vynakládána na armádu, jiné bezpečnostní složky a zbrojní výrobu. Pro zjednodušení uvažujme, že na veškeré civilní výdaje je určeno přibližně 20 bilionů rublů, většina těchto výdajů (výplaty důchodů, platy ve školství a zdravotnictví,…) je ale vydávána průběžně. Opět pro zjednodušení uvažujme, že úspory se mají týkat výdajů za polovinu roku, tedy 10 bilionů rublů, a vyjde nám že by bylo potřeba plošně redukovat výdaje o 20% napříč všemi civilními resorty,, aby bylo možné dosáhnout navrhovaných úspor.
Přičemž například ve školství byly provedeny již v roce 2024 škrty ve výši 15% výdajů ve srovnání s předchozím rokem, a i tento rok byly výdaje na tuto rozpočtovou kapitolu sníženy ve srovnání s minulým rokem, a výdaje v tomto resortu lze již jen těžko snižovat bez narušení jeho základních funkcí. Většina úspor tak bude nutně provedena u dlouhodobých investic, například do údržby nebo budování infrastruktury, to ale způsobí prudký pokles zakázek například pro stavebnictví, které se již nyní nachází ve velmi obtížné situaci, a další pokles příjmů bude pro mnoho stavebních společností znamenat riziko bankrotu.
Snaha o stabilizaci rozpočtu je tak dalším dilematem, před kterým Rusko v současné době stojí, neboť jakékoli škrty se okamžitě odrazí na zhoršení stavu ruské ekonomiky, a setrvání na současné úrovni státních výdajů je podobně destruktivní, i když v dlouhodobějším hledisku.
Izrael: Velení IDF oznámilo zničení 300 metrů dlouhého tunelu Hamásu v jižní části Pásma Gazy. Operace proběhla za účasti 179. rezervní brigády obrněných sil, ženijních jednotek a letectva. Během posledních dvou měsíců tato brigáda eliminovala stovky teroristických cílů, včetně zaminovaných budov, pozorovatelen a odstřelovačských pozic. Bylo rovněž zabaveno velké množství zbraní – rakety, odpalovací zařízení, RPG a útočné pušky.
Sýrie: Izraelští vojáci provedli noční razii ve městě Hader poblíž izraelské hranice, během které zadrželi několik překupníků zbraní a zabavili arzenál. Akce se zúčastnila 226. záložní brigáda a zpravodajská jednotka 504. Zásah byl výsledkem kombinace předchozích výslechů a zpravodajských informací, které vedly ke čtyřem skladům zbraní. IDF má od prosince 2024 rozmístěno devět stanovišť v jižní Sýrii, většinou v oblastech pod dohledem OSN, a operuje až 15 km od hranic.
Drúzské síly loajální šejkovi al-Haijrimu dnes ráno obsadily strategický vrchol Tell Hadar u města Suweida. Napětí ve městě přetrvává – bezpečnostní složky blokují periferii a kontrolují přístupy. Na severu provincie pokračují střety nízké intenzity mezi drúzskými a beduínskými ozbrojenými skupinami.
Syrské ministerstvo obrany obvinilo Syrské demokratické síly (SDF) z raketového útoku na prorozvědné síly věrné Damašku v provincii Aleppo. K útoku mělo dojít v oblasti Kijaríja, přičemž bylo zraněno sedm osob, z toho čtyři bojovníci a tři civilisté. SDF uvedly, že šlo o reakci na minometný útok ze strany jednotek věrných Abú Muhammadovi al-Džulánímu.
Syrské úřady oznámily zatčení Ámira Džadáa aš-Šajcha, významného obchodníka s drogami s mezinárodními vazbami. Muž byl zadržen v Turecku při pokusu o využití falešných dokumentů a následně vydán do Sýrie v rámci dvoustranné spolupráce.
Somálsko: Ugandská armáda (UPDF) a Somálská národní armáda (SNA) oznámily, že během druhé fáze operace „Tichá bouře“ v oblasti Barire eliminovaly 50 členů skupiny aš-Šabáb, včetně tří jejich velitelů. Islamisté však tvrdí opak – podle jejich zdrojů bylo při střetu zabito více než 20 vládních vojáků a další utrpěli zranění.
V jižní části země, konkrétně v oblasti Dolní Šabele, zaútočil aš-Šabáb na ugandské jednotky u města Afgoje. Podle dostupných zpráv přišlo o život 13 ugandských vojáků a dalších 18 bylo zraněno. Situace v jižním a středním Somálsku se dále vyostřuje, přičemž spojenecké jednotky se připravují na ofenzivu s cílem znovu získat kontrolu nad městem Mahás v regionu Híran.
Mali: Džihádisté z organizace Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) dnes oznámili, že údajně obsadili tři vojenská stanoviště u vstupů do města Douentza v regionu Mopti. Podle jejich vyjádření došlo k bojům mezi jejich jednotkami a malijskou armádou (FAMa), která měla být podporována Ruskem kontrolovaným uskupením Africa Corps. Bitva měla začít kolem páté hodiny ranní a trvala přibližně hodinu a půl. JNIM zároveň oznámila, že obsadila dvě armádní pozice v oblasti Wabari Bago nedaleko Gao na severovýchodě země. Podrobnosti o ztrátách na obou stranách zatím nejsou známy a situaci není možné nezávisle ověřit.
Pákistán: Džihádisté ze zakázaného hnutí Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP) dnes ráno zaútočili na nákladní vůz typu Mazda 7D v oblasti Habíb Kot, který následně zapálili. Vozidlo převáželo stavební materiál z oblasti Makin a podle prohlášení TTP zásobovalo 40. vojenský oddíl provincie Paňdžáb. Skupina se k útoku přihlásila a incident označila za součást ozbrojeného odporu proti armádě. Bezpečnostní složky po útoku zahájily pátrací operaci v okolí. Zda došlo k obětem nebo zadržení podezřelých, zatím není známo.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, jak se ruská propaganda znovu převlékla do gala a vyrazila na bál konspiračních dementů. Tentokrát nám přes agenturu TASS, což je něco mezi Ústředním výborem a Lidovým léčitelem, sděluje, že se USA a Británie rozhodly vyměnit Zelenského za Zalužného, protože prý „už ho nechtějí“. Kdyby to nebylo tak absurdní, bylo by to skoro dojemné. Moskva se totiž už dlouho snaží přesvědčit svět, že Ukrajina je loutkové divadlo Západu, kde se prezidenti losují jako účtenky v EET. A tak to dál lepí z bláta, lží a nostalgie po impériu. Jednou je Zelenskyj feťák. Podruhé nacista. Potřetí britský agent. Teď už je prý nepohodlný, takže ho CIA s MI6 posílají do háje, zatímco Zalužnyj se převléká do slavnostního obleku z Westminsteru a čeká na inauguraci přímo v Downing Street. Přitom ruská rozvědka má historii věrohodnosti jako ruská justice; včera tvrdila, že Ukrajinu ovládají satanisté, dnes že USA chystají státní převrat v Kyjevě, zítra možná přijde zpráva, že Západ klonoval Zelenského a jeden z nich už tajně pracuje v McDonaldu na Times Square. Stejná rozvědka v únoru 2022 tvrdila, že Ukrajinci složí zbraně během tří dnů a budou Rusy vítat s chlebem a solí. A taky že NATO plánovalo biologický útok pomocí nakažených netopýrů. A že Polsko chce Lvov. A že Češi dodávají Kyjevu chemické zbraně z fabriky na šumáky. A že ukrajinské děti nacvičují sabotáže v mateřských školách, zatímco je vychovávají gaypáry ve službách CIA. A protože tenhle guláš už přestává chutnat i domácím konzumentům, je třeba vymyslet novou příchuť. Tentokrát tedy příběh o tom, jak Západ ztratil trpělivost, protože Zelenskyj překážel v „mírových“ jednáních. Tedy těch jednáních, kde Rusko požaduje, aby Ukrajina neexistovala, hranice se vrátily do roku 1721 a Západ poslal omluvný dopis podepsaný krví. A tak místo toho, aby si Rusové položili otázku, proč se ještě pořád plácají v Donbasu a verbují vojáky z věznic a KLDR, raději vymýšlejí zápletky jak z mexické telenovely psané opilým traktoristou.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez,
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
