(1 999 slov, doba čtení 10 minut)
V noci na 7. srpna, přibližně od 22:30, podnikla ruská armáda rozsáhlý útok 112 útočnými drony typu Šáhed a imitátory z oblastí Kursk, Primorsko-Achtarsk a okupovaného Krymu (Čauda, Gvardějskoje). Útok mířil na sever, východ a střední část Ukrajiny. Podle údajů Vzdušných sil Ukrajiny bylo k 9:00 zničeno nebo potlačeno 89 dronů. Zaznamenáno bylo 23 zásahů na 11 lokalitách a dopad trosek po zásazích na dalších třech místech.
Směr Belgorod: Příslušníci 3. motorizované brigády dnes zničili most v obci Novopetrivka v Belgorodské oblasti pomocí FPV dronu. Ironií situace je, že k destrukci došlo nárazem do výbušnin, které si tam předtím připravili samotní Rusové.
Směr Kursk: V oblasti Gueva a Gornalu byla zaznamenána zvýšená aktivita dronů. Jinak zůstává situace stabilní a beze změn.
Směr Sumy: Podle proruského kanálu ArchandělSpetsnaza pokračují ukrajinské jednotky v útoku v oblasti Oleksiivky, kde po obsazení Kindrativky probíhají boje. Útočí se z obou křídel s cílem přerušit zásobovací trasy ruských sil. Dále údajně postupují jednotky 71. brigády a 425. pluku Skala u Varačyna, zatímco 225. útočný pluk má útočit z Kindrativky a Andriivky.
Tvrdé boje probíhají rovněž u Novokostantinivky, kde se jednotky 17. motorizované brigády, 78. výsadkového praporu a tři útočné skupiny 225. pluku pokoušejí prorazit ruské linie z oblasti Jastrebine.
Charkovská situace: Okupanti pokračují v útocích na Vovčansk, kde probíhají intenzivní boje ve zničených částech města. Zatím bez potvrzených teritoriálních změn.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě se bojovalo u Radkivky, Holubivky, v Zahryzovém a ve směru na Novou Kruhljakivku.
Ve směru na liman probíhaly boje u Ridkodubu, Karpivky, ve směru na Seredne, Šandryholové a v Torském.
V siverském směru se bojovalo v Serebrjanském lese, v okolí Serebrjanky a směrem na Vyjimku a Perejzné. Okupantům se na této frontě daří pomalu, ale jistě konsolidovat pozice západně od Bilohorivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se okupanti pokoušeli postoupit u Novomarkového a v Časiv Jaru.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly boje u Dilijivky, západně od Torecku a na jihu Ščerbinivky.
Ve směru na Konsťantynivku se bojovalo v Jablunivce, směrem na Rusyn Jar, v okolí Popiv Jaru a ve směru na Volodomyrivku.
Ve směru na Pokrovsk se okupanti pokoušeli postupovat u Majaku, ve směru na Suchetské a Rodynské, kde jsou okupanti podle našich kontaktů ve východní části vesnice. Dále se bojovalo v Novoeekonomičném, Myroljubivce, v okolí Lysivky, v Novoukrajince, Zvirovém a Udačném.
Jižně od Pokrovsku okupanti postupovali mezi Novoserhijivkou a Novomykolajivkou. V novopavlovském směru pokračovaly boje u Zeleného Háje, Tolstého, Piddubného, Voskresenky, Malijivky a okupanti postupovali jižně od Novopilu.
Jižní a chersonská fronta je dnes bez nových informací.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes po jednání s vládcem Spojených arabských emirátů Muhammadem ibn Zájidem Ál Nahjánem v Moskvě označil SAE za jedno z vhodných míst pro možnou schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, přičemž uvedl, že Moskva má více partnerů ochotných pomoci s organizací takového setkání. Putin zároveň prohlásil, že obecně není proti osobnímu jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, avšak podle něj zatím nebyly vytvořeny potřebné podmínky. Zelenskyj dlouhodobě prosazuje přímou schůzku s ruským prezidentem jako cestu k ukončení ruské invaze, avšak Moskva opakovaně zpochybňuje jeho legitimitu a trvá na předběžném sjednání mírových podmínek. V kontextu snahy o nový mírový formát připustil poradce Kremlu Jurij Ušakov, že se v nadcházejících dnech připravuje rusko-americké prezidentské jednání, přičemž zmocněnec americké administrativy Steve Witkoff během středeční návštěvy Moskvy zmínil možnost trojstranného summitu s účastí Zelenského. Bílý dům a Kreml se mezitím přou o to, kdo s návrhem inicioval – zatímco Washington tvrdí, že zájem vyjádřila ruská strana, Moskva tvrdí opak. Podle The New York Times se Trump snaží uskutečnit schůzku s Putinem již příští týden, na kterou by mělo navázat jednání s ukrajinskou stranou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v souvislosti s aktuálními diplomatickými jednáními zdůraznil, že Evropa by měla hrát aktivní roli v mírovém procesu, který má ukončit válku s Ruskem, přičemž výsledné parametry podle něj určí podobu evropské bezpečnosti na desetiletí dopředu. Uvedl to po telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem, během něhož státníci konzultovali i nedávné jednání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj rovněž potvrdil další diplomatické kontakty, včetně rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, a nastínil, že se jedná o několika možných formátech nadcházejících setkání, včetně bilaterálního i trilaterálního summitu. Deník The New York Times v této souvislosti informoval o záměru Donalda Trumpa sejít se osobně s Putinem již příští týden, přičemž následně by mělo dojít i k jednání s ukrajinskou stranou. Kreml ústy poradce Jurije Ušakova potvrdil přípravu rusko-amerického setkání a zmínil, že Witkoff v Moskvě předložil návrh trojstranné schůzky, který však zatím Moskva oficiálně nekomentovala. Zelenskyj znovu vyzval k osobnímu jednání s Putinem, avšak Moskva nadále podmiňuje jakékoli setkání předběžnou dohodou o mírových podmínkách a zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta.
Indické státní rafinerie dočasně zastavily nákupy ruské ropy v důsledku rostoucího tlaku ze strany Spojených států, který vyvrcholil podepsáním dekretu prezidenta Donalda Trumpa o zavedení dodatečných 25% cel na dovoz z Indie. Podle agentury Bloomberg se společnosti jako Indian Oil, Bharat Petroleum a Hindustan Petroleum rozhodly v nadcházejícím nákupním cyklu vynechat ruskou ropu typu Urals, přičemž čekají na případné oficiální instrukce ze strany vlády. Přestože kabinet premiéra Nárendry Módího oficiálně nevydal žádné pokyny k omezení dovozu z Ruska a deklaruje odpor vůči americkým clům, změna v nákupním chování indických rafinerií signalizuje opatrný přístup v kontextu zhoršujících se obchodních vztahů s Washingtonem. Krátkodobě se očekává výpadek v dodávkách, který by měla nahradit ropa z Blízkého východu a Spojených států.
Dnes se zaměříme na prohlášení ruské centrální banky, jejíž pracovníci po roce neustálého boje s inflací vyšli v rámci dovolených ven ze svých kanceláří, a zjistili, co jejich kroky a nejrůznější regulační opatření, které centrální banka v posledním roce pravidelně přitvrzovala, způsobily v ruské ekonomice.
V prohlášení zaznělo konstatování, že ruské společnosti po roce udržování základní úrokové sazby na úrovni 18 a více procent omezují společnostem přístup k úvěrům, a nutí je do příliš rychlého využívání dříve shromážděných rezerv. V prvním čtvrtletí roku 2025 se pokles rezerv ruských společností negativně odrazil na růstu ruského HDP, a to nejvíce od roku 2009, kdy došlo v Rusku k poklesu HDP o 8%.
Současný odhad centrální banky pro růst HDP byl snížen o 1%, a pohybuje se nyní od 0,5 do 2,5%. Přičemž podle centrální banky je nejdůležitějším faktorem, který omezuje možnosti růstu ruské ekonomiky, nedostatek provozního kapitálu společností. V Rusku aktuálně ziskovost provozního kapitálu společností klesla pod úroveň úročení úvěrů, což zjednodušeně znamená, že průměrná ruská společnost není schopna podnikat se ziskem, což je dlouhodobě neudržitelné.
Došlo již také k vyčerpání hmotných rezerv společností, které byly vytvořeny v roce 2023. Zde se jedná zejména o nejrůznější komponenty, které ruské společnosti nakoupily do zásoby před tím, než došlo k drastické redukci jejich dostupnosti vlivem sankcí. V současné situaci, kdy společnosti nemají dostatečný provozní kapitál pro jejich nákup (z důvodu sankcí nyní navíc často za vyšší ceny), tak nutně dochází k omezování výroby, které může mít formu například přechodu na čtyřdenní pracovní týden, jak to nyní vidíme u společností napříč celou ruskou ekonomikou.
Jediným řešením této situace je drastická redukce úrokových sazeb, a to skokově o nejméně 5%. To by ale způsobilo prudký růst inflace, neboť by byly do ekonomiky uvolněny značné rezervy, nyní držené na depozitech ruských obyvatel, a tak lze spolu se skokovým snížením úrokových sazeb očekávat například zmražení bankovních depozitů obyvatel, nebo jiná obdobně drastická řešení.
Izrael: Izraelská armáda oznámila zničení zhruba kilometr dlouhého tunelu hnutí Hamás ve čtvrtích Daraj a Tuffah v Gaze. Operace proběhla za účasti 401. obrněné brigády a elitní ženijní jednotky Jachalom. Na místním hřbitově byla rovněž nalezena raketová odpalovací zařízení.
Sýrie: V důsledku zhoršující se bezpečnostní a humanitární situace byl z iniciativy druzských náboženských vůdců zřízen Nejvyšší právní výbor, který převzal správu regionu nezávisle na Damašku. Výbor jmenoval osmičlennou exekutivu a zřídil komise pro koordinaci humanitární pomoci, vyšetřování zločinů a evidenci obětí. K tomuto kroku došlo po etnických čistkách spáchaných milicemi napojenými na Abú Muhammada al-Džúláního.
Podle tureckých obranných zdrojů SDF nedodržely březnovou dohodu s Damaškem a místo toho využívají nestability na jihu země. Ankara nadále podporuje syrskou vládu a ostře odmítá jakékoli snahy o vznik koridoru mezi Suvajdou a SDF, které označuje za „imperialistické a sionistické“.
Syrské bezpečnostní síly zadržely devět osob údajně napojených na Islámský stát. Při zásahu byly zabaveny zbraně, výbušniny a sebevražedné pásy. Oficiální verze tvrdí, že zadržení jsou spojeni s vraždou pěti iráckých bojovníků. Opoziční média však upozorňují, že minimálně jeden z nich byl dříve vězněn za kritiku vůdce HTS, což zpochybňuje jejich vazby na IS a naznačuje možnost propagandistického záměru celé operace.
Somálsko: Podle milblogera Majakovského pokračuje od začátku měsíce postup bojovníků Al-Šabábu v regionu Hirán, konkrétně severně od města Maachas a směrem k oblasti Džalalasí. Tempo operací a přesný rozsah územních zisků zatím nejsou potvrzeny nezávislými zdroji.
Mali: Islamisté z hnutí Džamáat Nusrat al-Islám wal-Muslimín (JNIM) zaútočili v noci na továrnu N’Sukala mezi městy Niono a Markala. Budova a vozidla byla zapálena, osud případných civilistů včetně možných čínských zaměstnanců zůstává nejasný.
Skupina rovněž oznámila obsazení tří stanovišť malijské armády (FAMa) v regionu Ségou. Tyto informace zatím nebyly nezávisle ověřeny.
Jemen: V provincii Abján zaútočili bojovníci AQAP na jednotky Jižní přechodné rady loajální Spojeným arabským emirátům. V okrese Mudíja byla odpálena nálož u vojenského vozidla, následkem jsou mrtví a zranění. Později téhož dne byl proveden také útok pomocí útočného dronu na jinou pozici stejných jednotek.
Dnešní Třešnička™ je jak vytržená z levné povídky v zapomenuté antologii špionážní fantastiky. Ruské telegramové kanály přinesly nedávno epický výjev, kdy se prý jejich speciální jednotky vylodily v Očakově, pronikly do jakéhosi velitelského centra a tam, uprostřed tichého velína, přistihly několik britských důstojníků, kteří se evidentně vydali na soukromý výlet s kufříkem plným šifer, plánů ruské protivzdušné obrany a návodů na ovládání dronů. Londýn se prý vzápětí jal tvrdit, že šlo o turisty, kteří měli zájem o námořní historii – což je asi stejně přesvědčivé jako říct, že Himmler přijel po atentátu na Reinharda Heydricha do Prahy sbírat bylinky. V odpověď ruský ministr Bělousov odmítl výměnu s tím, že tito turisté budou souzeni za účast na vojenských akcích. Ještě chybí verze, že u sebe měli diplomatický pas, voucher na kyjevské boršče a selfie tyč s vlajkou NATO. Celé to zní jako kdyby scénář psal generátor konspiračních thrillerů po lobotomii (nebo průměrný scénárista v Disney); ono to má totiž všechno. MI6, gumový člun, tajné dokumenty, velín, britské zpravodajce i turistický zájem. Jen to jaksi nedrží pohromadě, realita se pod tím bortí stejně, jako kvalita ve filmech Uweho Bolla.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez,
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
