(2 009 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 9. srpna, podnikly ruské síly vzdušný útok 47 útočnými drony typu Šáhed a imitátory dronů z oblastí Kursk, Millerovo a Šatalovo na území RF, doplněný dvěma střelami s plochou dráhou letu Iskander-K odpálenými z okupované části Záporožské oblasti. Cílem dronů byly především příhraniční oblasti Černihivské, Sumské, Charkovské a Doněcké oblasti, rakety směřovaly na město Dnipro. Podle předběžných údajů k 09:00 byla sestřelena či potlačena jedna střela Iskander-K a 16 dronů Šáhed a jejich imitátorů na severu a východě země. Zaznamenáno bylo 31 zásahů dronů na 15 místech.
Ráno 9. srpna zasáhly dálkové bezpilotní prostředky Centra speciálních operací „A“ SBU logistický terminál v obci Kzyl-Jul v Republice Tatarstán, přibližně 1 300 km od Ukrajiny. Podle SBU se v objektu skladovaly připravené útočné drony Šáhed a zahraniční komponenty k jejich výrobě. Úder způsobil explozi a následný požár budovy. Operace byla součástí cílené kampaně na ničení ruské vojenské infrastruktury hluboko v týlu, přičemž sklady Šáhedů jsou SBU označovány za legitimní vojenský cíl vzhledem k jejich využívání při nočních útocích na Ukrajinu.
Podle zjištění nezávislého serveru Mediazona, založeného ruskými novináři v exilu, se podařilo na základě veřejně dostupných zdrojů identifikovat jména přibližně 120 000 ruských vojáků padlých na Ukrajině od začátku invaze v únoru 2022, přičemž skutečný počet mrtvých odhadují autoři projektu na zhruba 300 000 kvůli chybějícím nebo neověřitelným informacím, zejména o osobách z Doněcké a Luhanské lidové republiky či zahraničních žoldnéřích. Západní zpravodajské služby odhadují celkové ruské ztráty, zahrnující mrtvé, zraněné a nezvěstné, až na jeden milion osob.
Belgorodská, Kurská a Sumská oblast jsou pro dnešek opět beze změn.
Charkovská situace: V oblasti Vovčansku pokračují boje, zejména východně a jižně od města. Střety byly hlášeny také ve směru na Novovasylivku.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě byly zaznamenány střety u Kyndrašivky, severně od Kupjansku a ve směru na Novou Kruhljakivku.
Boje pokračovaly u Hrekivky, Karpivky, Zelené Dolyny a Kolodjaz. V Jampolivce a Torském probíhaly střety, západně od Dibrové byly hlášeny kontaktní boje.
Okupanti útočili v Serebrjanském lese, směrem na Serebrjanku a Fedorivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo v Časivy Jaru a v okolí Bílé Hory.
Doněcká fronta: V okolí Torecku se bojovalo západně od města ve směru na Pleščijivku a ve Ščerbinivce.
Směrem na Konsťantynivku probíhaly útoky na Katerynivku, Stepanivku a boje u Rusyn Jaru, v okolí Poltavky a směrem na Volodymyrivku. V pokrovském směru byly hlášeny boje u Rodynského, Krásného Lymanu, v Novoeekonomičném, Myroljubivce, Lysivce, Zvirovém, Novoukrajince, Kotlyném a Udačném. Do Pokrovsku se nadále dostávají malé skupiny okupantů, většinu se obráncům prozatím daří likvidovat.
Okupanti postupovali u Dačného, tlačili u Filije a obsadili Novochatské. Boje probíhaly u Zeleného Pole, Tolstého, Voskresenky, Temirivky, Malijivky a Novopilu.
Jižní a chersonská fronta je dnes bez nových informací.
Ukrajina společně s evropskými spojenci představila plán ukončení bojových operací, jehož klíčovým prvkem je dosažení příměří před zahájením dalších kroků mírového urovnání, přičemž jakékoli územní výměny mají probíhat pouze na vzájemném základě a případné ústupky Kyjeva musí být podpořeny silnými bezpečnostními zárukami, včetně potenciálního členství v NATO. Podle návrhu, představeného americkému viceprezidentovi J. D. Vanceovi a dalším představitelům USA, by například případné předání celé Doněcké oblasti Rusku muselo být vyváženo stažením ruských sil z okupovaných částí Záporožské a Chersonské oblasti. Plán reaguje i na návrh Moskvy, podle nějž by příměří výměnou za stažení ukrajinských sil z Doněcké oblasti a uznání Krymu jako ruského území mělo ukončit konflikt, což prezident USA Donald Trump označil za možný rámec dohody s určitým územním kompromisem. Prezident Volodymyr Zelenskyj však odmítl jakékoli územní ústupky výměnou za příměří, zdůraznil nedotknutelnost ukrajinských hranic a vyloučil „darování“ části území agresorovi.
Finsko oznámilo, že se nepřipojí k programu nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci mezinárodní dohody koordinované NATO, ačkoliv jej generální tajemník aliance Mark Rutte původně uvedl mezi účastníky spolu s Dánskem, Švédskem, Spojeným královstvím, Nizozemskem a Kanadou. Ministr obrany Antti Hakkanen rozhodnutí zdůvodnil prioritou podpory Ukrajiny zbraněmi a vybavením vyrobeným finskými společnostmi, přičemž zdůraznil, že zapojení do zahraničních iniciativ by mohlo omezit investice a rozvoj domácího obranného průmyslu. Helsinky již začátkem roku spustily program na podporu domácích výrobců v hodnotě přibližně 660 milionů eur, z něhož první dodávky zamířily na Ukrajinu, a od roku 2022 poskytly Kyjevu vojenskou pomoc v celkové hodnotě téměř 3 miliardy eur.
Litevské ozbrojené síly mají začátkem roku 2027 obdržet 18 samohybných houfnic CAESAR Mark II francouzské výroby od společnosti KNDS France (dříve Nexter), objednaných na základě smlouvy z prosince 2022, čímž dojde k výraznému posílení dělostřeleckých schopností a k náhradě dosud používaných tažených houfnic M101 ráže 105 mm, z nichž 18 kusů bylo převedeno na Ukrajinu. Litva patří mezi první zahraniční zákazníky modernizované verze CAESAR a zatím není jasné, zda dodávky v roce 2027 pokryjí celou objednávku, nebo pouze její část.
Španělsko formálně ukončilo jednání s USA o pořízení stíhaček F-35A pro letectvo i F-35B pro námořnictvo a obnovilo zájem o evropské alternativy, přičemž rozhodnutí vychází z kombinace rozpočtových omezení, průmyslové politiky a strategického cíle omezit závislost na mimoevropských dodavatelích. Vládní plán ve výši 10,47 miliardy eur stanoví, že 85 % prostředků musí být investováno do evropských programů, což americký F-35 vylučuje. Vzdušné síly jsou pod menším tlakem, neboť v rámci programů Halcón I a II již nahradily část stíhaček EF-18 Hornet 45 kusy Eurofighter Typhoon a zbylé Hornety mají být vyřazeny kolem roku 2035; jako reálná náhrada připadá v úvahu další modernizovaná verze Eurofighteru či zapojení do programu FCAS, jehož výsledky však budou dostupné nejdříve za 15–20 let. Kritičtější dopad má rozhodnutí na námořnictvo, které plánuje do roku 2030 vyřadit letouny AV-8B Harrier II operující z LHD Juan Carlos I a v Evropě nemá k dispozici náhradu se schopností STOVL. Odmítnutí F-35B znamená ztrátu palubního letectva minimálně na deset let, přičemž nová letadlová loď s katapulty a záchytnými systémy, umožňující provoz stíhaček Rafale M či námořní verze FCAS, se očekává nejdříve kolem roku 2040; mezitím by z Juan Carlos I mohly operovat pouze vrtulníky a případně palubní drony.
Dnes se zaměříme na stále se zvětšující deficit ruského rozpočtu. Podle údajů publikovaných za červenec dosáhla celková výše letošního deficitu již 4,9 bilionu rublů, skutečný deficit tak již ke konci července o více než 1 bilion rublů převýšil plánovaný celoroční rozpočtový deficit. Připomeňme, že v prvotním návrhu rozpočtu byl předpokládán celoroční deficit ve výši 1,2 bilionu rublů, tato částka byla nedlouho poté zvýšena na 1,7 bilionu rublů a korigovaný rozpočet zveřejněný na jaře tohoto roku již počítal s celoročním deficitem ve výši 3,8 bilionu rublů.
Ministerstvo financí již v reakci na výši deficitu informovalo 7.8. o tom, že na podzim proběhne další korekce rozpočtu. Rozpočtové příjmy činily za prvních sedm měsíců tohoto roku 20,3 bilionu rublů, přičemž za stejné období minulého roku to bylo 19,8 bilionu rublů a pro srovnání uvedeme ještě rok 2021, tedy poslední před zahájením invaze, kdy rozpočtové příjmy činily 13,7 bilionu rublů. Také je třeba zdůraznit to, že letošní rozpočtové příjmy vzrostly oproti loňským pouze o 2,8%, což je daleko méně než oficiální míra inflace v Rusku, což znamená, že reálná hodnota rozpočtových příjmů meziročně poklesla.
Rozpočtové výdaje za stejné období činily v roce 2025 astronomických 25,2 bilionu rublů, přičemž ještě v minulém roce to bylo 20,9 bilionu rublů a v roce 2021, kdy Rusko dosáhlo v tomto období rozpočtového přebytku, pouze 12,6 bilionu rublů. Při srovnání letošních a loňských výdajů vidíme, že došlo k růstu o 21%, tedy na úrovni toho, jak někteří analytici odhadují reálnou výši roční inflace v Rusku.
Vysoké rozpočtové výdaje jsou způsobeny zejména výdaji na zbrojení, nízký růst příjmů je pak způsoben růstem vybrané DPH pod úrovní inflace (což ukazuje pokles spotřeby v Rusku) a také poklesem příjmů z prodeje nerostných surovin. Bude zajímavé sledovat podzimní vystoupení ruského ministra financí Antona Siluanova ohledně toho, jak tentokrát vysvětlí vysoké rozpočtové výdaje. Připomeňme, že na jednom ze svých dřívějších vystoupení vysvětloval vysoké výdaje úspěšností alokace rozpočtových prostředků, které se podařilo realizovat daleko dříve, než jak to bylo v návrhu rozpočtu předpokládáno. Necháme na našich čtenářích, aby sami přišli s nejpravděpodobnější možnou výmluvou, kterou Siluanov použije tentokrát.
Libanon: Při explozi ve skladu zbraní poblíž izraelské hranice zahynulo šest libanonských vojáků. Podle velení Libanonské armády k výbuchu došlo během demontáže munice ve skladu Hizballáhu v oblasti Wadi Zibqin na jihu země. Vojáci odstraňovali nevybuchlou munici z nedávného konfliktu s Izraelem. Příčina výbuchu se vyšetřuje. Prezident Joseph Aoun byl o tragédii informován armádním velitelem Rodolphem Haykalem. Premiér Nawaf Salam vzdal padlým hold a označil armádu za ochránkyni jednoty a státních institucí.
Sýrie: Syrské úřady odmítly účast na plánovaných jednáních v Paříži o začlenění kurdské samosprávy do syrského státu a trvají na tom, že případná jednání se musí konat v Damašku. Reakce přišla den po konferenci kurdské správy na severu Sýrie, které se zúčastnili zástupci několika menšin a velitel Syrských demokratických sil (SDF) Mazloum Abdi. Ten podepsal 10. března dohodu s prezidentem Ahmedem al-Sharaa o začlenění kurdských institucí do syrského státu. Závěrečné prohlášení konference vyzvalo k nové ústavě a vytvoření decentralizovaného státu. Podle agentury SANA syrská vláda označila konferenci za „ránu pro současné vyjednávání“ a odmítla jednat s jakoukoli stranou, která „se snaží obnovit éru předchozího režimu pod jinou záminkou“. Kritizovala také účast „separatistických postav“ a označila událost za pokus o internacionalizaci syrské otázky.
Jemen: Ve městě Tarim v provincii Hadramaut vypukly masové protesty, které se po zásahu vládních bezpečnostních sil střelnými zbraněmi změnily v ozbrojené střety s milicemi podporovanými Jižním přechodným řadou. Napětí v regionu roste kvůli bojům o kontrolu nad provincií Hadramaut. Jižní rada a Spojené arabské emiráty obviňují vládní jednotky z napojení na al-Káidu i loajality k Húsíům, do sporu se zapojuje i Saúdská Arábie.
Mali: Do severního Mali nadále proudí posily pro Frontu osvobození Azaoudu (FLA) z Libye. Spolu s novými bojovníky přicházejí také zbraně a munice poskytované libyjskými Tuaregy. Podle místních obyvatel roste počet ozbrojenců FLA v oblasti.
Pákistán: Pákistánské ministerstvo obrany oznámilo, že armáda zabila 47 bojovníků skupiny Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP) při operaci na hranici s Afghánistánem. Podle úřadů se militanti připravovali na afghánském území.
Dnešní Třešnička™ je jako ze Zeměplochy. Jen místo kouzelníků a trollů máme… kouzelníky a trolly… tedy Putina a diplomaty. Na audienci v Kremlu dostala zástupkyně šéfa CIA medaili, za syna, který padl minulý rok u Bachmutu. Ne při obraně své vlasti, ale jako kontraktor v ruské armádě. Je to vlastně zvláštní. Člověk může nezradit své ideály, ale přesto zradit svou zemi, a ještě dostane posmrtně medaili od těch, proti nimž ta země stojí. V knižním fantasy světě by to byl jemný vedlejší vtip, který čtenář odhalí až po třech stránkách. V našem světě je to hned v první větě a bez úsměvu. Nebo spíš s tím zvláštním úsměvem, který člověku zůstane, když vidí něco tak absurdního, že už se to nedá ani pořádně odsoudit. Abychom ale dostáli toho, že se bavíme o světě, který je na zádech čtyř slonů a jedné fakt velké želvy, tak v by mu tam mohli (od Cechu pekařů a cukrářů) vztyčit alespoň sochu z másla*, aby “omylem” roztála na slunci.
*Pozn. aut.; Třeba v Ankh-Morporku by mu radnice slavnostně odhalila sochu z másla, s fanfárami a projevy, zatímco někdo z publika by už v první minutě odloupl kousek na chleba. Po dvou hodinách by po hrdinovi zbyla jen pamětní tabulka, kterou by místní holubi použili jako cíl k tréninku střelby. A nikdo by se tomu nedivil, vždyť na Zeměploše i hrdinství má svou trvanlivost, obvykle kratší než den staré noviny.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez,
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
