(2 119 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 9. září podniklo Rusko další masivní útok proti Ukrajině za použití 84 bezpilotních letounů typu Šáhed/Geran a dalších modelů (včetně imitátorů) vypuštěných z Brjanské, Kurské a Rostovské oblasti a z Krasnodarského kraje. Podle ukrajinského letectva více než padesát z nich tvořily Šáhedy. Útok odrážela ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, raketových jednotek, radioelektronického boje i mobilních palebných skupin. Do 08:30 se podařilo sestřelit nebo potlačit 60 dronů, přičemž 23 dalších zasáhlo deset lokalit v různých částech země.
Počet obětí ruského leteckého úderu na obec Jarova v Doněcké oblasti vzrostl na 23 mrtvých a 18 zraněných. Útok se odehrál dnes za dne, kdy ruské letectvo shodilo cíleně bombu na civilisty, kteří stáli ve frontě na důchody u vozu Ukrpošty.
V noci na 8. září došlo v ruské Saratovské oblasti k výbuchu na ropovodu Kujbyšev–Lysyčansk, který byl tímto vyřazen z provozu. Podle zdroje z ukrajinské vojenské rozvědky (HUR), na který se odvolává médium hromadske, šlo o strategický objekt s kapacitou až 82 milionů tun ropy ročně, jenž zásoboval ruskou armádu pohonnými hmotami. Po sérii explozí se na místě shromáždili pracovníci, kteří se snažili škody odstranit, zatímco ruská média incident bagatelizovala jako „plánované cvičení“. HUR uvedlo, že jde již o třetí úder proti ruské ropné a plynárenské infrastruktuře během jediného dne, jelikož předtím byly hlášeny exploze na plynovodech a ropovodech v Penzenské oblasti.
Směr Sumy: Podle ukrajinského analytika Petrenka probíhají boje západně a jižně od obce Aleksejivka, kde útočí ukrajinské síly. V oblasti Junakivky naopak postupují ruská vojska. Petrenko ale nezmiňuje ztrátu Junakivky.
Ruský kanál ArchandělSpetsnaza, napojený na neonacistický prapor rusič, tvrdí, že ruské jednotky měly ovládnout vesnici Junakivka. Ta je pro ukrajinskou armádu významným taktickým bodem – leží na přístupové cestě k Sumám a sloužila jako opěrný bod směrem k Sadkám. Na západě si podle ukrajinských zdrojů armáda drží linii Kondrativka–Andrijivka a podniká protiútoky u Varačina.
Další ruský kanál Slivočnyj Kapríz uvádí, že se ukrajinským jednotkám mělo podařit postoupit asi o 1,5 km směrem k Aleksejivce. O pádu Junakivky se nezmiňuje, ale dodává, že v oblasti Aleksejivky je aktivní ruské letectvo.
Belgorodská a Kurská oblast jsou nadále beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly střety ve Vovčansku a u Strojivky.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě se bojovalo severozápadně od Kupjansku u Myrového, dále ve směru na Petropavlivku a Novoplatonivku.
V limanském sektoru došlo k bojům ve směru na Novomychajlivku, u Šandryholového, Kolodjaz a v Torském. Situace v Zaričném zůstává nejasná – jde o území nikoho, kde jsou fronty promíchané a pozice drží jak ukrajinské, tak ruské jednotky. Rusové navíc útočili i ve směru na Jampil.
Ve směru na Siversk pokračovaly střety v Serebrjanském lese, u Hryhorivky, Serebrjanky a dále směrem na Vyjimku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se okupanti pokusili postoupit směrem na Bondarné a Minkivku, bojovalo se také ve Stupočkách a u Bílé Hory.
Doněcká fronta: Na toreckém směru nepřítel podnikl devět útoků v oblastech Toreck, Pleščijivka a Ščerbinivka.
Ve směru na Konsťantynivku probíhaly střety u Katerynivky, Poltavky a Šachového.
Na pokrovském směru útočily ruské síly u Rodynského, v Novoeekonomičném, Myroljubivce, směrem na Promin, u Suchého Jaru, ve Zvirovém, Kotlyném, Udačném a dále směrem na Molodecké a Novopidhorodné.
Jižně od Pokrovsku došlo k útokům u Horikovky.
Na novopavlivském směru probíhaly boje u Novoukrajinky, Dačného, směrem na Filiji, u Jalty, Zeleného Haje, Piddubného, Tolstého a dále ve směru na Oleksandrohrad. Jižněji se střetlo u Voskresenky, Malijivky, směrem na Novoivanivku, u Komišuvači, Zaporizkého, Obratného a Olhivského.
Jižní fronta: Na směrech Huliaipole a Orichiv nebyly zaznamenány ruské útočné akce.
Chersonská fronta je nadále beze změny.
Bezpečnostní a informační služba (BIS) oznámila, že odhalila běloruskou špionážní síť působící v Evropě, na jejímž odhalení spolupracovaly zpravodajské služby několika zemí. V Česku byl odhalen agent běloruské rozvědky, který působil pod diplomatickým krytím – ministerstvo zahraničí mu nařídilo opustit republiku do 72 hodin. Podle BIS běloruská rozvědka využívala možnost volného pohybu po Schengenu k budování agenturní sítě. Do kauzy je zapojen i bývalý vysoce postavený důstojník moldavské rozvědky, na kterého vydalo Rumunsko zatykač za předávání státních tajemství běloruským agentům. Ministr zahraničí Jan Lipavský zdůraznil, že „diplomatická imunita nesmí znamenat volnou ruku pro nepřátelskou činnost v Evropě“ a oznámil, že na evropské úrovni bude prosazovat omezení pohybu zejména ruských diplomatů. Šéf BIS Michal Koudelka zároveň varoval, že ruské a běloruské služby nadále zneužívají diplomatické krytí a budou se snažit posilovat svou přítomnost v EU.
Polsko z bezpečnostních důvodů uzavře své hranice s Běloruskem od půlnoci z 11. na 12. září, tedy v době, kdy v Bělorusku začnou rozsáhlá rusko-běloruská vojenská cvičení Západ-2025. Oznámil to premiér Donald Tusk s tím, že opatření se bude týkat i železničních přechodů. Podle něj kromě samotných manévrů přicházejí z Ruska a Běloruska i další provokace, a proto je nutné jednat. Není však jasné, jak dlouho hranice zůstanou uzavřené. Polský ministr obrany Vladislav Kosiniak-Kamysz připomněl, že plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 následovala krátce po podobných cvičeních. Náčelník generálního štábu generál Wiesław Kukuła zároveň varoval, že Polsko musí počítat s možnými provokacemi, sabotáží i přímou agresí spojenou s manévry.
Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk podepsal usnesení o obnovení přímých přenosů zasedání Nejvyšší rady, přičemž první vysílání se uskuteční už 16. září. Oznámil to předseda parlamentního výboru pro svobodu slova Jaroslav Jurčyšyn, který krok přivítal a poděkoval za „otevřenější dialog“. Podle něj se tak po téměř čtyřech letech veřejnost opět dočká živého přenosu, který bude k dispozici na televizním i YouTube kanálu „Rada“. Připomněl, že zrušení přímých přenosů na jaře 2022 bylo zdůvodněno bezpečnostními důvody po začátku ruské invaze. Novináři, kteří byli z jednacího sálu vyloučeni, se tam od května 2024 mohli postupně vracet. Jurčyšyn označil obnovení vysílání za vítězství občanské společnosti, která na větší otevřenost parlamentu dlouhodobě tlačila.
Dnes si přiblížíme ruské plány na rozvoj nových nalezišť černého uhlí. Podle některých analytiku je samo vlastnictví nerostného bohatství zárukou prosperity země, jak si ale ukážeme, poloha těchto nalezišť může mít zásadní vliv na jejich využitelnost.
Řeč je o novém nalezišti, které umožňuje povrchovou těžbu černého uhlí, a které se nachází na poloostrově Tajmyr. Pro ty, kdo nejsou obeznámení s ruskou geogragií, je to poloostrov v Karském moři, nachází se v Krasnojarském kraji a jeho vzdálenost od regionální metropole je přibližně 3000 km. Nejbližším obydleným místem je vesnice Dikson s regionálním letištěm, která má necelých 700 obyvatel a která se nachází přibližně 200 km od ostrova. Odlehlost místa a absence jakýchkoliv dopravních cest znamená, že by zde bylo nutné vybudovat nejen samotný důl s veškerou potřebnou infrastrukturou, tedy například ubikacemi dělníků, ale i přístav pro export uhlí severní mořskou cestou.
Společnost TajmyrGorMaš patřící korporaci AEON, která je zodpovědná za rozvoj tohoto naleziště, potvrdila, že se zde nachází jedno z největších nalezišť černého uhlí v Rusku (s odhadovanou kapacitou téměř 6 miliard tun uhlí), nicméně neplánuje zahájení těžby, neboť se nachází na hraně bankrotu. S žádostmi o vyrovnání se již přihlásili dodavatel těžebních zařízení a archangelský přístav, a soudní přelíčení má být zahájeno na počátku října tohoto roku.
Za rok 2024 byla společnost TajmyrGorMaš ve ztrátě přibližně 2,5 miliardy rublů, a také dluh vůči dodavatelům a odběratelům ve výši přibližně 6 miliard rublů. Odhadovaná cena projektu rozvoje tajmyrského naleziště je přibližně 45 miliard rublů, společnost ale vzhledem ke své současné situaci a špatné kreditní historii nemá možnost získat bankovní úvěr. Dalšími potížemi společnosti jsou nedostatečná infrastruktura, náročná práce v podmínkách věčně zmrzlé půdy a normy ochrany životního prostředí, ve výsledku tak hrozí ukončení celého projektu.
Korporace AEON má sice v současné době na severu Ruska ziskovou těžbu v regionu Vorkuty, i tato oblast se ale potýká s postupným vylidňováním a poklesem těžby, a pokles na poptávku uhlí v Číně a vysoké úrokové sazby vyčerpaly finanční rezervy korporace, a není tak schopna projekt na Tajmyru dále financovat ze svých dalších aktivit. Potvrzuje se tak, že Rusko má sice značné přírodní bohatství, extrémní rozlehlost a málo rozvinutá infrastruktura ale způsobují, že zisková těžba s prodejem na mezinárodních trzích není možná. Potíže mají již i uhelné regiony mnohem blíže centrálnímu Rusku, a tak není pravděpodobné, že by bylo Rusko schopné využít vzdálená naleziště.
Izrael: Izraelské letectvo (IAF) podniklo letecký úder v Dauhá, kde sídlí vedení hnutí Hamás. Podle předběžných zpráv byl při útoku zabit Chalíl al-Hajja, považovaný za jednoho z hlavních architektů útoku na Izrael ze 7. října 2023. Další oběti zatím nejsou potvrzené. Operace dostala oficiální název „Atzeret HaDin“ („Den soudu“) – odkazující na židovský svátek Šemini Aceret, během nějž Hamás útok v roce 2023 spustil, a zároveň připomínající blížící se vysoké židovské svátky.
Izrael zdůraznil, že útok provedl zcela samostatně. Premiérův úřad prohlásil: „Izrael akci naplánoval, provedl a bere za ni plnou odpovědnost.“ Podle izraelských médií byl o operaci předem informován bývalý americký prezident Donald Trump, který údajně dal souhlas. Trump už před dvěma dny varoval Hamás slovy: „Tohle je moje poslední varování – další už nebude!“
Sýrie: Izraelské letectvo v noci z pondělí na úterý zasáhlo vojenské cíle v provinciích Homs a Latákie. Podle dostupných zpráv byla poškozena infrastruktura tamních základen. Zatím nejsou potvrzené informace o obětech. Některé zdroje tvrdí, že objekty byly určeny pro turecké vojenské mise v Sýrii, které Izrael už v minulosti cílil.
Syrské ministerstvo zahraničí označilo útoky za hrubé porušení mezinárodního práva a principů OSN, jež ohrožují suverenitu a regionální stabilitu. Damašek vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby přijala „rozhodné kroky“ proti těmto izraelským operacím.
Na mezinárodním letišti v Damašku dnes přistálo ruské letadlo s vysokou vojenskou delegací. Náměstek ministra obrany Junus-bek Jevkurov vedl jednání s náčelníkem generálního štábu syrské armády genmjr. Alim al-Naasanem. Podrobnosti schůzky nebyly zveřejněny, ale podle syrských zdrojů se týkaly vojenské spolupráce a bezpečnostní situace po izraelských útocích.
Somálsko: Ve městech Afgoje a Krioli (oblast Dolní Šabellá) provedli džihádisté z hnutí Al-Šabáb dva útoky s použitím výbušnin. Výsledkem jsou mrtví a zranění mezi členy provládních milicí, celkem čtyři oběti.
V oblasti Omaad, 22 km od okrsku Matabaan, byly včera odpoledne zaznamenány jednotky Al-Šabábu provádějící průzkum. Skupina má podle dostupných zpráv v plánu převzít kontrolu nad okrskem, poté co už ovládla oblast Mahas.
Ráno ozbrojení milicionáři, kteří několik měsíců nedostali výplatu, obsadili budovu místní správy v Galkaiu (oblast pod kontrolou Puntlandu). Úředníci i civilisté museli budovu opustit. Milicionáři oznámili, že přebírají kontrolu. Incident je součástí širších protestů proti opožděným výplatám od vlády Puntlandu vedené Saidem Denim. Nespokojenost panuje i mezi samotnými úředníky, kteří rovněž nedostali plat už několik měsíců. Napětí mezi ozbrojenci a místní správou proto v posledních dnech stoupá.
Libye: V Bělorusku úspěšně ukončili roční bojový výcvik příslušníci 87. praporu speciálních sil LNA. Závěrečné ceremonie se zúčastnili zástupci velení LNA a náměstek běloruského ministra obrany generálporučík Alexandr Naumenko.
Ředitel libyjského Fondu pro rozvoj a rekonstrukci Belkasem Haftar navštívil Atény na pozvání řecké vlády. Sešel se s premiérem Kyriakosem Mitsotakisem a ministrem zahraničí Jorgosem Gerapetritisem. Jednali o rozšíření spolupráce v oblasti stavebnictví, obchodu a ekonomiky, včetně přípravy návštěvy řecké podnikatelské delegace v Benghází. Řecký ministr zároveň ocenil pokles počtu migrantů směřujících z Tobruku na Krétu po jeho nedávné cestě do Benghází a potvrdil pokračování výcviku libyjské pobřežní stráže.
Mali: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) ukončili blokádu města Gossi po vyjednávání s místními obyvateli. Podrobnosti o dohodě zatím nejsou známy.
Dnešní Třešnička™ bude o hrdinech a propagandě. V okupovaném Doněcku pojmenovávají školy po „hrdinech“. Třeba po jednom ruském vojáčkovi a jednom Američanovi, který se rozhodl přeběhnout k ruské armádě, synovi úřednice z CIA. Michael Gloss, kontraktník 137. rjazaňského pluku, který padl při pokusu dobýt ukrajinský Časiv Jar. V ruské verzi příběhu se zbloudilý syn stal symbolem „odvahy“ a jeho matce, zástupkyni ředitele CIA, dokonce osobně předali Putinův Řád mužnosti. Propaganda umí vykouzlit všechno. Z mrtvého legionáře „hrdinu“, z imperialistické války „obranu vlasti“, ze školy továrnu na mytí mozků. Realita je prostší; Gloss si asi opravdu šel do války vydělat si na dovolenou v Africe a místo safari skončil v zemi, kterou přijel dobývat. Rusové tomu říkají hrdinství, ale v praxi je to jen další pohřební rituál říše, která z cizích i vlastních dětí dělá kulisy svého „velikého příběhu“. Moderní propaganda totiž hrdiny už nevytváří, jen přebaluje mrtvoly do patetických slov.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
