(2 999 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 18. září podniklo Rusko další vzdušný útok proti Ukrajině s nasazením 75 útočných dronů typu Šáhed, Geran a dalších, vypuštěných z oblastí Kursk, Orel, Millerovo a z Krasnodarského kraje. Podle ukrajinského letectva bylo více než 40 z nich typu Šáhed. Do odražení útoku byly zapojeny jednotky PVO, letectvo, prostředky radioelektronického boje, bezpilotní systémy a mobilní palebné skupiny. Protivzdušná obrana podle předběžných údajů zneškodnila či potlačila 48 dronů nad severem, východem a centrem země. Zaznamenáno bylo 26 zásahů dronů na šesti lokalitách.
Situace u Dobropilly v centrální části Doněcké oblasti zůstává i měsíc po ruském průlomu nadále chaotická a nepřehledná, přičemž dostupné mapy i vizuální materiály vykazují značnou nepřesnost. Ruským jednotkám se koncem srpna podařilo proniknout až 15 km za ukrajinské linie a na několika místech překročit tzv. linii Donbasu, avšak tyto pozice zůstaly izolované a logisticky neudržitelné. Následná ukrajinská protiofenziva vedla k částečnému zatlačení ruských sil, zejména na západním křídle, kde satelitní snímky potvrzují aktivní tlak směrem k lesnímu masivu u Nových Šaků. Na obou stranách se rozvíjí taktika infiltrace mezi obrannými liniemi bez zřetelné frontové čáry, což v kombinaci s rozptýlenou přítomností malých jednotek a intenzivním využitím dronů výrazně ztěžuje orientaci i velení. Klíčovým faktorem zůstávají rozsáhlé obranné bariéry – protitankové příkopy, dračí zuby a hustá pole ostnatého drátu – které zpomalují jakýkoli pohyb a limitují účinnost případného obklíčení. Přestože se Rusku nepodařilo více postoupit k Pokrovsku ani k Dobropille, zůstává oblast vysoce aktivní s pokračujícím přísunem posil na obou stranách. Z hlediska strategické dynamiky je současný stav výhodnější pro Ukrajinu, která tímto získává čas k posílení obrany a vybudování nových překážkových systémů, jež mohou dále zpomalit případný další ruský postup na Donbas.
Ruský letecký průmysl v roce 2025 zatím čtyřikrát oznámil dodávku frontových bombardérů Su-34M, přičemž na základě fotografických důkazů lze předpokládat, že každá z těchto dodávek zahrnovala dva stroje, což by znamenalo celkem osm nových letounů tohoto typu. Kromě toho ruské letectvo obdrželo osm víceúčelových stíhaček Su-35S, zatímco nedošlo k žádným známým letošním dodávkám typů Su-30SM2 a Su-57, jejichž výroba je pravděpodobně dočasně omezena ve prospěch exportu, zejména pro Alžírsko. Dodávky Su-30SM2 však pokračují směrem do Běloruska, kde v květnu a srpnu přibyly celkem čtyři stroje. Ve srovnání s rokem 2023 je patrný posun výrobních priorit směrem k typům Su-34 a Su-35, a to na úkor ostatních platforem. V tomto roce byly potvrzeny ztráty minimálně tří letounů Su-34; dva při bombardování základny a jeden v důsledku technické závady na frontě a podle informací byly další dva stroje vyřazeny kvůli opotřebení. Celkový počet Su-34 tak vzrostl o tři kusy, pokud nedošlo k jiným nezveřejněným ztrátám. Během války na Ukrajině bylo vizuálně potvrzeno zničení 39 letounů Su-34, zatímco celková výroba tohoto typu dosáhla 32 kusů. Rusko tak navzdory pokračujícím ztrátám udržuje produkci bojových letadel v rozsahu 20–30 kusů ročně, přičemž letos bylo zatím identifikováno 16 nových strojů.
Belgorodská, Kurská a Sumská oblast jsou beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, u Tychého a Odradného.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě se okupantům podařilo postoupit v Kindrašivce a boje probíhaly také na severních okrajích samotného Kupjansku. Další postup byl hlášen u Stepové Novoselivky, přičemž ruské jednotky se snažily rozvíjet tlak směrem na Bohuslavku a Borivskou Andrijivku.
V limanském sektoru se boje rozšířily směrem k Družljubivce, Novomychajlivce a Serednému, pokračovaly také u Šandryholového a Kolodjaz. Intenzivní střety probíhaly v Torském a Zaričném a dále směrem na Jampil.
Na siverském směru okupanti útočili v Serebrjanském lese, u Dronivky, Serebrjanky a Hryhorivky. Další útoky byly vedeny směrem na Fedorivku a Vyjimku.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru se boje soustředily do Minkivky, Časiv Jaru a Stupoček, kde okupanti stupňovali tlak na ukrajinskou obranu. Další útoky směřovaly na Predtečiné, což naznačuje snahu Rusů rozšířit prostor bojů jižně od hlavního ohniska.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly střety ve směru na Pleščijivku a ve Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku probíhaly boje u Katerynivky, Rusyn Jaru, Poltavky, Volodymyrivky a Šachového.
Na pokrovském směru došlo k bojům u Zolotého Kolodjazu, Nového Šachového, Zapovidného a Rodynského. Střety se rozšířily i do Novoeekonomičného, Mykolajivky, u Lysivky a směrem na Promin. Klíčové zůstává Zvirové, odkud okupanti podle dostupných záběrů ukrajinských dronů pronikli až do západní části Pokrovsku. Zatím však není jasné, zda se jim podaří v této části města udržet pozice. Boje pokračovaly i směrem na Molodecké.
Na novopavlivském směru ruské jednotky útočily u Novoukrajinky, Tolstého, Piddubného, směrem na Oleksandrohrad a u Voskresenky. Ukrajinské drony opět zasahovaly v Novoselivce, zatímco okupanti vyvíjeli tlak u Komyšuvači. Dronové údery potvrzují, že se ruským jednotkám daří udržovat pozice v jižní části Novoivanivky už několik dní.
Jižní fronta: Ve směru na Huljajpole okupanti útočili směrem na Poltavku. Na orichivském směru se bojovalo u Kamjanského.
Chersonská fronta je nadále beze změny.
Prezident USA Donald Trump během společné tiskové konference s britským premiérem Kirem Starmerem prohlásil, že dosud nedokázal ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou, protože ho ruský prezident Vladimir Putin „skutečně zklamal“. Trump zopakoval, že měl za to, že díky svým osobním vztahům s Putinem bude schopen konflikt rychle vyřešit, avšak tyto naděje se nenaplnily. Současně uvedl, že podle něj Rusko ve válce ztrácí více vojáků než Ukrajina, a dodal, že válka mohla přerůst ve třetí světovou, kdyby nebyla zadržována. Trump se zároveň pochlubil, že ukončil sedm válek, přičemž zmínil konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií, avšak opět mylně zaměnil Arménii za Albánii. Premiér Starmer na tiskové konferenci vyzval Trumpa ke společnému tlaku na Rusko a potvrdil, že Londýn a Washington nadále koordinují podporu Ukrajině.
Estonsko zahájilo rozsáhlé posilování obrany na východní hranici s Ruskem, v jehož rámci plánuje do konce roku 2027 vybudovat více než 40 kilometrů protitankových příkopů, postavit téměř 600 bunkrů a rozmístit další pasivní překážky včetně dračích zubů a ostnatého drátu. Tato opatření jsou součástí širší strategie posilování obranyschopnosti v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci v regionu a obavy z potenciálních hybridních či konvenčních hrozeb ze strany Ruska.
Švédsko oznámilo, že v roce 2026 zvýší své obranné výdaje o dalších 18 %, což představuje dodatečných 26,6 miliardy švédských korun (cca 2,45 miliardy eur), čímž celkový obranný rozpočet vzroste na 175 miliard korun (přibližně 16 miliard eur), tedy 2,8 % HDP. Tento krok navazuje na dřívější rozhodnutí švédského parlamentu z prosince 2020, kdy bylo schváleno 40% navýšení rozpočtu s cílem dosáhnout hranice 2 % HDP do roku 2025, a je přímou reakcí na ruskou anexi Krymu, eskalaci napětí v Pobaltí a válku na Ukrajině, která přiměla Švédsko opustit dlouholetou politiku neutrality. Součástí širší obranné transformace je obnovení povinné vojenské služby, remilitarizace ostrova Gotland, převzetí strategické loděnice Kockums a oživení konceptu totální obrany. Nově alokované prostředky budou směřovat především na nákup prioritního vybavení, jako jsou systémy protivzdušné obrany, raketové systémy, transportní letouny a nové námořní prostředky. Vláda zároveň zdůrazňuje, že toto masivní navýšení výdajů posiluje nejen obranu, ale i domácí průmysl a technologickou modernizaci, přičemž celé opatření je financováno z národních zdrojů bez využití úvěrových nástrojů EU.
Na výstavě DSEI 2025 v Londýně představila společnost Beretta Defence Technologies (BDT) komplexní plán na náhradu britské útočné pušky SA80 a současně oživení domácího průmyslu ručních palných zbraní, který v Británii stagnuje již více než dvě desetiletí. SA80, která vstoupila do služby v 80. letech, čelila dlouhodobé kritice kvůli ergonomii, spolehlivosti a konstrukci bullpup, jež se v moderním boji ukazuje jako nepraktická. Projekt Grayburn, iniciovaný britským ministerstvem obrany, počítá s jejím vyřazením do roku 2030 a otevřením cesty pro novou generaci výzbroje. BDT nabízí dvě alternativy: Beretta NARP (New Assault Rifle Platform) v klasické konfiguraci AR a finsko-švédský model Sako M23, který již byl zaveden do výzbroje v rámci NATO. Vedle technických parametrů se návrh BDT odlišuje důrazem na průmyslovou suverenitu — plánuje rozšířit svůj závod v Lincolnshire na specializované centrum, kde by se zajišťovala výroba od částečné montáže až po plnou domácí produkci. Model čerpá z předchozích zkušeností firmy v USA a Kataru a reaguje na současný tlak na zajištění odolnosti dodavatelských řetězců v kontextu války na Ukrajině a globálních otřesů. Projekt Grayburn je tak vnímán nejen jako modernizační krok pro britské ozbrojené síly, ale i jako strategická příležitost k obnově kapacit, které Spojené království dlouhodobě postrádalo.
Německá společnost Rheinmetall představila variantu samohybného protiletadlového systému Skyranger 35 na novém podvozku bojového vozidla pěchoty KF41 Lynx, čímž rozšířila stávající řadu nosičů, která dosud zahrnovala pouze tanky Leopard 1 a Leopard 2A4. Skyranger 35 je vybaven výhradně automatickým kanónem Oerlikon KCA ráže 35 mm s municí 35×228 mm, bez integrace dalších zbraňových systémů, například řízených střel velmi krátkého dosahu, které jsou dostupné u menšího Skyrangeru 30. Absence střel může v některých scénářích omezit účinnost proti rychlým nebo manévrujícím cílům, což je však do určité míry kompenzováno vysokou mobilitou nové platformy. Zavedení podvozku Lynx pro verzi 35 mm představuje další krok v modulárním přístupu Rheinmetallu a rozšiřuje kompatibilitu systému v rámci evropských i exportních nabídek protivzdušné obrany, zejména v kontextu narůstající potřeby efektivních prostředků proti dronům a nízko letícím hrozbám.
V Polsku se rozhořela debata o skutečném stavu ozbrojených sil poté, co investigativní novinářka Edyta Żemła ve své nové knize Kartonová armáda poukazuje na výrazný nesoulad mezi oficiálně uváděnými počty a reálnými bojovými schopnostmi. Přestože Ministerstvo národní obrany hovoří o více než 200 000 vojácích, podle autorky je schopno skutečného nasazení v poli jen přibližně 30 000 z nich, zatímco zbytek tvoří administrativní, podpůrné a nebojové složky. Kritizována je zejména personální struktura, nedostatek zkušených důstojníků a nedostatečný výcvik, který nereflektuje realitu moderního bojiště. Poddůstojníci poukazují na byrokratizaci armády a preferenci „papírových“ pozic před praktickými bojovými dovednostmi. Odborníci varují, že reálný stav bojeschopnosti se ukáže až v případě konfliktu, a v tomto světle Polsko podle některých srovnání výrazně zaostává za Ukrajinou, která disponuje rozsáhlými bojovými zkušenostmi. Kritika přichází navzdory masivnímu zbrojení a navyšování rozpočtu na obranu, což vyvolává otázky o efektivitě vynaložených prostředků.
Dnes si přiblížíme finanční situaci významných ruských korporací. Podle nedávné zprávy centrální banky si již 13 ze 78 (tedy jedna šestina) velkých společností není schopno poradit s vlastním zadlužením. Mezi společnosti ve špatné finanční situaci se řadí například sociální síť VKontaktě, internetovou nákupní platformu Ozon, sjednocenou leteckou korporaci UAC (ta je kromě jiného zodpovědná za vývoj a výrobu veškerých ruských civilních letadel), Rusal (největší ruský výrobce hliníku), hornicko-hutnický kombinát Mečel, o jehož potížích jsme se již několikrát zmiňovali, skupina AFK Sistema PAO, strojírenský holding OMZ nebo korporace Energia, která je zaměřená na produkci raket a dalších vesmírných technologií.
Jejich celkové zadlužení činí přibližně 3,5 bilionu rublů, což je přibližně 1,7% HDP Ruska. Je to také objem finančních prostředků srovnatelný s likvidní částí ruského fondu národního blahobytu, kde se v současnosti nachází již pouze 3,8 bilionu rublů. Také je patrné to, že v potížích nejsou jen některé sektory ruské ekonomiky, velkému zadlužení čelí korporace v téměř všech oblastech ruské civilní ekonomiky. Ziskový je v současné době již pouze ropný sektor (ovšem s výjimkou společnosti Surgtněft, která se již v tomto roce propadla do ztráty) a bankovní sektor.
Přičemž je potřeba mít na paměti, že jde pouze o dluhy samotných korporací, které se jim nepodařilo přesunout na jejich subdodavatele, což je nyní v Rusku obvyklá praxe. Velké korporace často platí subdodavatelům s až půlroční prodlevou, což je dostává do druhotné platební neschopnosti, narozdíl od velkých korporací nemohou ale tito malí dodavatelé spoléhat na podporu státu a ekonomické potíže u středních a malých společností jsou tak ještě větší, než jak je tomu u velkých korporací.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) potvrdila, že pachatel smrtícího útoku na přechodu Allenby přijel z Jordánska v kamionu s humanitární pomocí určenou pro Gazu. Útočník začal střílet z pistole, po jejím zaseknutí zaútočil nožem a zabil dva Izraelce. Byl následně zastřelen bezpečnostními složkami. IDF po incidentu obklíčila Jericho a zahájila bezpečnostní operaci v okolí. Jordánsko vyčkává na výsledky vyšetřování a oficiálně incident zatím nekomentovalo.
Izraelská armáda oznámila, že při koordinovaném náletu se Šin Bet byl zničen sklad výbušnin Hamásu, určených k útokům na izraelské vojáky. Podle IDF byly použity přesně naváděné střely a proveden letecký průzkum, aby se minimalizovaly civilní oběti. Na jihu pásma, v Chán Júnisu a Rafahu, izraelské jednotky pokračují v operacích, při nichž údajně zabily ozbrojence a zničily desítky vojenských objektů Hamásu, včetně vstupů do tunelů a pozorovací techniky.
Záchranáři a bezpečnostní složky zasahovali po dopadu dronu v izraelském Eilatu, který podle svědků zasáhl vchod do hotelu. Zda jsou oběti, zatím není známo. Před útokem se ve městě rozezněly sirény. V posledních měsících je Eilat opakovaně cílem útoků dronů vypuštěných jemenskými povstalci Húsíi.
Libanon: IDF oznámila, že provedla sérii leteckých úderů na cíle Hizballáhu v jižním Libanonu. Přibližně hodinu před útoky armáda varovala obyvatele měst v oblasti, aby opustili své domovy. Údery jsou součástí stupňující se vojenské kampaně proti aktivitám Hizballáhu podél hranic.
Sýrie: Izraelské jednotky podnikly demoliční operaci v oblasti Tal Ahmad aš-Šarkí u vesnice Kudna v provincii Kunejtra. Syrský prezident Ahmad aš-Šara se mezitím v Damašku setkal s mezinárodními novináři a analytiky, kde prezentoval oficiální postoje země k regionální situaci.
Protikorupční jednotky v provincii Damašek zabavily 61 kg hašiše, 725 gramů heroinu a 4700 tablet kaptaagonu určených k pašování. V severním Aleppu armádní ženisté zneškodnili přibližně 70 tun min a výbušnin.
Velitel SDF Mazlúm Abdi potvrdil pokračování jednání s Damaškem podle březnové dohody. Zdůraznil potřebu udržet příměří na severovýchodě Sýrie a odmítl jakékoli provokace, které by mohly vést k obnovení bojů.
Sýrie, Jordánsko a Spojené státy představily společný plán na stabilizaci situace v provincii As-Suvajdá, která byla zasažena etnickými čistkami provedenými milicemi pod vedením Abú Muhammada al-Džuláního. Iniciativa zahrnuje právní, humanitární a bezpečnostní kroky, včetně vyšetření zločinů, stíhání odpovědných osob, odškodnění obětí, obnovy infrastruktury, pátrání po pohřešovaných a nahrazení ozbrojenců policejními složkami. Plán však čelí ostré kritice ze strany Nejvyššího právního výboru As-Suvajdy, podle něhož se záměrně vyhýbá odpovědnosti syrských státních orgánů, které se na zločinech samy podílely, a přitom se snaží vystupovat jako neutrální aktér. Druzská komunita navíc upozorňuje na politizaci syrského soudnictví a jeho neschopnost vymáhat spravedlnost. Výbor proto vyzval OSN a Radu bezpečnosti, aby odmítly vynucené dohody a podpořily právo obyvatel As-Suvajdy na sebeurčení v souladu s mezinárodním právem.
Libye: Guvernér centrální banky Nadží Ísa zastupoval Libyi na 49. zasedání Rady guvernérů arabských centrálních bank a měnových institucí v Tunisku. Diskutovalo se o finanční a měnové stabilitě, dopadech kolísání cen ropy, dovážené inflaci a digitalizaci finančního sektoru.
V katarské Dauhá se navíc ministři zahraničí Tuniska, Alžírska a Libye setkali na okraj mimořádného arabského-islámského summitu. Jednání se soustředilo na plnění závěrů posledního summitu a koordinaci postojů k regionálním otázkám.
Mali: Bamako se připravuje na oslavy Dne nezávislosti (22. září). Armáda rozmístila obrněná vozidla podél hlavních komunikací a posílila bezpečnost zejména na silnici do Kayes. Generál Makane Alassane Diarra zdůraznil, že opatření mají chránit civilisty i ekonomiku po útocích na zásobovací konvoje, přičemž premiér Maïga posílil jejich politickou podporu.
Kontroverze vyvolala armádní operace v regionu Kidal. Podle místních svědectví provedla malijská armáda (FAMa) 18. září dva dronové nálety u Dženčéče – první zranil civilistu v autě, druhý zasáhl kočovný tábor, kde pod stanem zahynuly dvě ženy a tři děti z tuarežské komunity. Oficiální verze hovoří o útoku na podezřelé cíle, nicméně zprávy z místa ukazují na civilní oběti, což vyvolává vážné pochybnosti o odpovědnosti armády.
Somálsko: Ozbrojené síly regionu Puntland provedly operaci v oblasti Kamadi, údolí Buruk a u hor Kalmiskaad. Podařilo se jim získat komunikační vybavení a další materiál, který zanechali bojovníci ISIS.
Sudán: Síly rychlé reakce (RSF) zveřejnily záběry z bývalého hlavního tábora mise UNAMID, čímž potvrdily jeho obsazení. Jedná se o strategické postavení na okraji města, které ještě včera držela sudánská armáda (SAF). Postup RSF tak zvrátil její předchozí úspěchy v severním sektoru.
Kongo: Jednotky konžské armády (FARDC) ve spolupráci s milicemi Wazalendo dobyly zpět vesnici Kinyaongo, kterou před třemi dny obsadili povstalci z hnutí M23. Další postup vládních sil byl zaznamenán severněji v oblasti Mpeti, kde probíhají pokračující střety.
Dnešní Třešnička™ je únavná, jako volební rok. Maďarská vláda totiž zase vede válku perem, pardon… klávesnicí. Fõnök Orbán, obklopen svým „Klubem bojovníků“ (což zní jako spolek, kde se hrdinství prokazuje lajky a statečnost retweety), vypráví o Švédsku jako o zemi dětinského zločinu a rozvratu a přikládá statistiky, které se po cestě zřejmě rozmnožily o sedmdesát stonásobků; zatímco švédský předseda vlády mu v otevřeném dopise, jak by řekl fejetonista, prostě a střízlivě podává sklenici vody a připomíná, že v historii se dá pomáhat i beze zbraní; Wallenbergova ochranná pasy, maďarští uprchlíci roku 1956, a dnes NATO, které Budapešť tak dlouho zdržovalo, až to vypadalo na sportovní disciplínu. Je to zvláštní úkaz: když fakta nepasují, přidají se procenta, a když se hřmí o právním státu, je to zpravidla z tribun, kde zákon slouží jako kulisa. A pointa? Kdo si plete pořádek s propagandou a spojence s rukojmími, ten nakonec zjistí, že i nejhlasitější klub umlčí ticho občanů u volebních uren a čísel už nebude třeba. A jo, možná teď úplně nemluvíme o Maďarsku.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
