(2 880 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 19. září podnikly ruské síly další vzdušný útok na Ukrajinu, při němž použily 86 útočných dronů typu Šáhed, Geran a dalších, vypuštěných z oblastí Kursk, Šatalovo, Millerovo a Primorsko-Achtarsk, přičemž více než 50 z nich tvořily drony Šáhed. Do obrany se zapojilo ukrajinské letectvo, jednotky PVO, prostředky radioelektronického boje, bezpilotní systémy i mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů bylo do 9. hodiny zničeno nebo potlačeno 71 nepřátelských dronů nad severními, východními a centrálními oblastmi země. Zaznamenáno bylo 15 zásahů dronů na šesti místech a pád trosek na dalších dvou lokalitách.
Dne 19. září narušily vzdušný prostor Estonska tři ruské stíhací letouny MiG-31, které se v estonském vzdušném prostoru zdržely přibližně 12 minut. Incident, který estonské ministerstvo zahraničí označilo za „bezprecedentně drzý“, vedl k okamžitému diplomatickému protestu – do Tallinnu byl předvolán dočasný chargé d’affaires Ruské federace a předána mu oficiální nota. Šéf estonské diplomacie Margus Tsahkna uvedl, že Rusko letos již počtvrté porušilo estonský vzdušný prostor, přičemž aktuální incident považuje za eskalaci testování hranic. Zároveň vyzval k okamžitému posílení politického a ekonomického tlaku na Moskvu. V předchozích měsících došlo ke dvěma dalším potvrzeným narušením; 7. září pronikl do estonského prostoru ruský vrtulník Mi-8, v květnu pak letoun Su-35.
Kaja Kallasová, představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, označila incident za zcela nepřijatelný a potvrdila, že alianční stíhačky na narušení bezprostředně reagovaly, přičemž ruské stroje byly donuceny vzdušný prostor opustit. Estonská vláda požádala Severoatlantickou alianci o svolání konzultací podle článku 4 Washingtonské smlouvy. Incident následuje po obdobném kroku Polska, které aktivovalo článek 4 jen o několik dní dříve v reakci na narušení svého území ruskými bezpilotními prostředky.
Belgorodská, Kurská a Sumská oblast jsou beze změn.
Charkovská situace: Boje pokračovaly u Hlybokého, ve Vovčansku, v prostoru Vovčanských Čutorů a směrem na Odradné.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě se bojovalo v Kindrašivce a na severních okrajích Kupjansku. Další střety probíhaly směrem na Novoosynové a Borisovskou Andrijivku, kde se okupanti pokoušeli rozšířit tlak.
V limanském sektoru ruské jednotky postoupily u Zelené Dolyny a Šandryholového. Boje pokračovaly v okolí Kolodjazi a směrem na Derylové. Intenzivní střety se odehrávaly také v Zaričném a na linii k Jampilu.
Na siverském směru pokračovaly střety v Serebrjanském lese, u Serebrjanky, Hrihorivky a Dronivky. Okupanti se dále pokoušeli útočit směrem na Vyjimku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru probíhaly boje v Časiv Jaru, Stupočkách a u Oleksandro-Šultyného. Další střety byly hlášeny u Bilé Hory, kde se okupanti snažili získat výšinné pozice.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly útoky směrem na Pleščijivku a ve Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku se okupanti pokoušeli prorazit u Kleban-Byku, v Jablunivce, u Poltavky a Rusyn Jaru. Ukrajinským obráncům se podařilo vytlačit nepřítele o několik set metrů u Volodymyrivky, naopak Rusové lehce postoupili u Šachového.
Na torecko-pokrovském směru se bojovalo u Nového Šachového, Rodinského, Krásného Limanu, Novoekonomičného, směrem na Promin, u Lisivky, ve Zvirovém, Kotlyném, Udačném a na ose směrem k Molodeckému. V samotném Pokrovsku ruské dělostřelectvo zasáhlo oblast, kde nedávno ukrajinské drony ničily ruské infiltrační skupiny.
Jižně od Pokrovsku probíhaly střety u Muravky a západně od Horikového. Na novopavlivském směru Rusové tlačili u Dačného, Filije, směrem na Ivanivku, dále u Piddubného, Voskresenky, Malijivky, Komyšuvači a Ternového. Okupantům se podařilo lehce postoupit v Novoivanivce a pokračovali v tlaku u Olhivky.
Jižní fronta: Na orichivském směru ruské jednotky útočily ve směru na Novoandrijivku a severně od Kamjanského. Linie zde zůstává nestabilní, boje probíhají o dílčí opěrné body.
Chersonská fronta je nadále beze změny.
Litevská generální prokuratura a kriminální policie odhalily mezinárodní síť plánující sérii teroristických útoků v Evropě, která k distribuci zápalných zbraní využívala běžné kurýrní služby. Klíčovým podezřelým je litevský občan A.Š., narozený v roce 1973, jenž 19. července 2024 odeslal z Vilniusu čtyři balíky přes společnosti DHL a DPD. Zásilky obsahovaly podomácku vyrobené zápalné zbraně s náplní z termitu, ukryté v masážních polštářích a kosmetických obalech. Dva balíky byly doručeny letecky do Velké Británie, další dva pozemní cestou do Polska. Tři ze čtyř zařízení explodovala – v nákladním letadle DHL v Lipsku (20. července), v kamionu DPD na území Polska (21. července) a ve skladu DHL v Birminghamu (22. července). Čtvrté zařízení selhalo. Vyšetřování koordinuje tým Eurojustu a dosud bylo obviněno 15 osob pocházejících z Ruska, Litvy, Lotyšska, Estonska a Ukrajiny. Podle dostupných indicií může jít o operaci řízenou z Ruska.
Tanky T-64BM Bulat, které byly ještě před několika lety považovány za nejmodernější ukrajinské obrněnce, dnes představují zastaralou, těžkou a opotřebovanou techniku, kterou si však Ukrajina nemůže dovolit vyřadit kvůli přetrvávajícímu nedostatku tanků. Původně sloužily zejména v elitní 1. tankové brigádě, která však mezitím přešla na lehčí a modernizované T-64BV. Přeživší Bulaty nyní přešly k teritoriálním jednotkám, jako jsou 109. a 118. brigáda, které operují v méně exponovaných sektorech fronty, například u Malé Tokmačky v Záporožské oblasti. Ačkoliv nejsou vhodné pro útočné operace, plní alespoň omezenou obrannou roli. Ukrajinská armáda se přitom nachází v procesu rozsáhlé reorganizace na 18 sborů, přičemž každá z plánovaných těžkých mechanizovaných brigád má mít dva tankové prapory po 60 tancích. Tento model snižuje počet tanků v jednotlivých brigádách, ale zvyšuje celkovou poptávku napříč armádní strukturou. Od února 2022 Ukrajina přišla v bojích o zhruba 1 000 tanků a stejné množství získala ze zahraničí, avšak rozsáhlé opotřebení a technický stav vozidel znamenají, že v aktivní výzbroji zůstává jen část z nich. Ukrajina tak čelí trvalému deficitu tankové techniky, který ji nutí i nadále provozovat vozidla jako Bulat, přestože by za jiných okolností již dávno patřila do rezerv nebo muzejních sbírek.
Evropský obranný průmysl zažívá výrazné oživení, tažené rostoucím objemem zakázek, důrazem na nákup výzbroje evropského původu a postupným navyšováním výrobních kapacit napříč kontinentem. Klíčovým impulzem je finanční nástroj EU SAFE, který poskytne až 150 miliard eur ve formě půjček na nákup zbraní, přičemž minimálně 65 % těchto prostředků má směřovat na vybavení vyrobené v Evropě – to znamená přímý přísun nejméně 100 miliard eur evropským výrobcům. Významné investice do rozšíření výroby realizují např. švédská společnost BAE Systems Hägglunds, která plánuje do roku 2026 zvýšit produkci BVP CV90 na 250 kusů ročně, nebo německý Rheinmetall, jenž investuje do továren v Německu, Maďarsku a Rumunsku a v novém závodě v Unterlüssu plánuje od roku 2027 vyrábět až 350 000 kusů dělostřelecké munice ročně. Rostoucí preference evropské výzbroje se projevuje i v nákupních rozhodnutích – Dánsko nově pořídilo evropský systém PVO SAMP/T, čímž se připojilo k Francii a Itálii, a zároveň vyslalo signál o politické podpoře domácího průmyslu. V kontextu války na Ukrajině, narušení dodavatelských řetězců a geopolitické nejistoty se strategická autonomie v oblasti obrany stává pro evropské státy prioritou. Současně s tradičními výrobci roste i význam nových obranných technologických firem a startupů.
Polsko oznámilo harmonogram dodávek nových bojových vozidel pěchoty Borsuk, jejichž sériová výroba nyní prochází přejímacími zkouškami. První vozidla mají být armádě předána koncem roku 2025, kdy bude dodáno 15 kusů, následně tři v roce 2026 a postupně 33 v roce 2027 a 55 v roce 2028. Včetně pěti prototypů tak bude do konce roku 2029 dodáno celkem 111 vozidel. Projekt Borsuk je považován za klíčový prvek modernizace polských mechanizovaných jednotek a jeho rozběh má strategický význam nejen pro ozbrojené síly, ale i pro domácí zbrojní průmysl.
Dánsko zvažuje nákup amerických námořních hlídkových letounů P-8 Poseidon s cílem posílit sledování mořských oblastí mezi Grónskem a Faerskými ostrovy, jak oznámil ministr obrany Lund Poulsen dne 16. září. Dánsko sice doufá, že zvýšené hlídkování v arktickém prostoru zajistí přesměrováním aliančních kapacit, avšak pokud k tomu nedojde, Kodaň je připravena zakoupit vlastní stroje. Tato možnost zároveň mírní spekulace o napětí v dánsko-amerických vztazích po nedávném výběru evropského systému SAMP/T namísto amerického Patriotu jakožto PVO středního dosahu. V případě námořního hlídkování však Boeing P-8 Poseidon nemá v západním světě reálnou konkurenci – jediným alternativním typem je japonský Kawasaki P-1, který dosud nezískal žádného exportního zákazníka. Poseidon je široce rozšířený, bojově ověřený systém, který těží z rozsáhlé sériové výroby a poskytuje efektivní poměr ceny a výkonu. Zatím není známo, kolik letounů by Dánsko mohlo pořídit ani z jakých zdrojů by nákup financovalo.
Francie oficiálně spustila superpočítač Asgard, vysoce utajovaný systém umělé inteligence instalovaný v zabezpečeném vojenském areálu poblíž Paříže, určený k výcviku a provozu pokročilých modelů vojenské AI v rámci zcela suverénního výpočetního prostředí. Asgard, označovaný francouzským ministerstvem obrany za nejvýkonnější utajovaný AI systém v Evropě, vznikl jako výsledek dvouletého úsilí o vytvoření samostatné obranné digitální infrastruktury, která zahrnuje i zpřísněnou kontrolu nad citlivými daty a vlastní hardwarové kapacity. Systém slouží ke zpracování rozsáhlých multisenzorových datových souborů (radarových, akustických, obrazových i elektronických) a umožňuje výrazně zkrátit čas mezi identifikací potřeby na bojišti a nasazením odpovídajícího softwarového řešení.
Litva zahájila ambiciózní vzdělávací program zaměřený na výcvik mladé generace v ovládání a konstrukci dronů s cílem do roku 2028 vyškolit více než 22 000 občanů, včetně dětí od osmi let. První centrum bylo otevřeno ve městě Tauragė poblíž hranic s Kaliningradskou oblastí a postupně vznikne celkem devět center napříč zemí. Projekt, který společně realizují ministerstva obrany a školství, je financován z rozpočtu ve výši 3,3 milionu eur a zahrnuje kurzy FPV dronů, programování, 3D tisku i designu. Výcvik povedou instruktoři z Litevské asociace střelců a Agentury pro neformální vzdělávání, přičemž důraz je kladen jak na technické dovednosti, tak na budování celospolečenské odolnosti. Podle litevských úřadů nejde jen o přípravu obranyschopnosti státu, ale i o strategickou odpověď na bezpečnostní výzvy v souladu s politikou NATO.
Dnes si přiblížíme starosti ruských úředníků, kteří se v současné době pokouší sestavit návrh státního rozpočtu pro rok 2026 a to na základě zprávy zveřejněné agenturou Reuters.. Na úvod připomeňme, že ministr financí Anton Siluanov již před časem prohlásil, že bude pro rok 2026 navržen vyvážený státní rozpočet, což představuje velkou výzvu pro jemu podřízené úředníky, kteří nyní hledají způsoby, jak rozpočet stabilizovat.
Již několik anonymních zdrojů uvedlo, že je v současné době diskutováno zvýšení DPH z 20 na 22%. K poslednímu zvýšení DPH z 18 na 20% došlo v roce 2019, a pro státní rozpočet je to jeden z klíčových daňových příjmů, neboť je do něj odváděno 100% vybrané DPH. Pro srovnání, v roce 2024 tvořilo vybrané DPH téměř 37% všech rozpočtových příjmů. V roce 2025 však výběr DPH vzrostl o poze přibližně 6%, což je méně, než kolik stanoví i oficiální míra inflace, což je dalším indikátorem toho, že ruská ekonomika zpomaluje.
Centrální banka však varovala před tím, že vzrůst DPH má výrazný vliv na růst inflace (neboť se promítne do růstu cen veškerého zboží i služeb), což by centrální banku donutilo k dalšímu zpomalení snižování úrokových sazeb (připomeňme, že základní úroková sazba byla minulý pátek snížena z 18 na 17%). Udržování vysokých úrokových sazeb by pak vedlo k dalšímu ochlazování ekonomiky, což by kromě jiného vedlo i k poklesu výběru daní, a tedy poklesu rozpočtových příjmů.
Podle již citovaných anonymních zdrojů již v ruském rozpočti nezůstal žídný prostor pro redukci výdajů, neboť výdaje na zbrojení ani sociální výdaje omezit nelze a investiční výdaje byly již v předchozích letech omezeny natolik, že podle dalších z citovaných úředníků by byl efekt podobný snaze o oholení prasete – tedy mnoho kvikotu, ale téměř nulový výsledek. Bude tedy zajímavé sledovat, jak bude vypadat návrh nového ruského státního rozpočtu, který by měl být představen již během následujících dvou týdnů, neboť snaha o vyrovnaný rozpočet se stále rostoucími výdaji na zbrojení na jedné straně, a klesajícími příjmy z daní i z prodeje ropy na straně druhé, začíná připomínat příslovečnou kvadraturu kruhu.
Izrael: Izraelská policie a armáda oznámily, že u hraničního přechodu Allenby byla nalezena taška s několika útočnými puškami a částmi zbraní, určenými k pašování přes Západní břeh do Izraele. Podle úřadů jde o častý způsob, jak se zbraně dostávají z Jordánska do země.
Při nedávném náletu na severu Gazy byl zabit Mahmúd abú al-Chír, zástupce šéfa rozvědky Hamásu v brigádě Bureidž. Podle IDF se podílel na plánování útoků proti Izraeli. Úder provedl dron izraelského letectva, naváděný dělostřeleckým plukem 990. Armáda tvrdí, že útok byl proveden s důrazem na omezení civilních ztrát.
Současně jednotky 162. a 98. divize rozšířily operace v pásmu, při nichž zničily teroristickou infrastrukturu a zabily více než deset ozbrojenců. Na jihu Gazy v oblastech Chán Júnis a Rafah operuje divize „Gaza“, která likviduje základny Hamásu a ničí jeho bojové kapacity.
IDF také oznámila uzavření evakuační trasy po silnici Salah ad-Dín, která byla využívána k přesunu civilistů na jih pásma. Obyvatelům zůstává k dispozici pouze pobřežní silnice Rašíd. Mluvčí Avichaj Adraee vyzval obyvatele, aby se přesunuli do humanitární zóny a „nenechali se Hamasem zneužívat jako lidské štíty“.
V oblasti Ramalláhu odhalily izraelské složky dílnu na výrobu raket. Operace IDF, Šin Bet a elitní jednotky Yamam vedla k zatčení tří podezřelých. Uvnitř objektu byly nalezeny dvě hotové rakety bez hlavic, desítky součástek, výbušniny a materiál pro výrobu dalších zbraní. Další dílna byla objevena na jiné lokalitě. IDF zdůraznila, že pokusy o odpálení raket ze Západního břehu se v posledních letech sice opakovaly, ale všechny skončily neúspěchem.
Sýrie: Ve Washingtonu jednal syrský ministr zahraničí Asaad aš-Šejbání se senátory Chrisem Van Hollenem a Jimem Rishem o možnostech obnovení syrského přístupu na mezinárodní trhy a o zrušení sankcí.
Podle portálu Daraa24 vjela kolona IDF do vesnice Abídín v provincii Dará a následně se stáhla směrem od Kujji. Podobný incident se odehrál i v Kunajtře, kde izraelské jednotky krátce zadržely pastýře, kterého brzy propustily. Důvod zásahu nebyl upřesněn.
Na jihu země, v provincii Hamá, byla při protiteroristické operaci s podporou vrtulníků zabita klíčová postava ISIS – Abd al-Kádir Fatráví.
V Latákii byl zatčen bývalý velitel „Národní obrany“ kapitán Munzir Abbás Násir, obviněný z účasti na masakrech civilistů.
Turecký ministr dopravy Abdulkádir Uraloğlu oznámil, že do Damašku byla dodána moderní přistávací technologie ILS a DVOR/DME, která poskytne letadlům přesnější údaje o směru a vzdálenosti při přiblížení.
Burkina Faso: Islamistická skupina Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) dál stupňuje svou činnost. Podle jejího prohlášení zahynulo tento týden 15 vojáků při útoku na vojenský garnizon ve městě Gomboro a dalších 8 při útoku v Djibo. Skupina také tvrdí, že obsadila kontrolní stanoviště v oblasti Gouri, čímž znovu ukazuje na schopnost narušovat státní kontrolu v severních regionech.
Mali: Blokáda, kterou JNIM uplatňuje na klíčových zásobovacích trasách, zásadně ochromila přísun pohonných hmot do země. Zatímco před jejím zavedením přicházelo do Mali až 100 cisteren denně, nyní jich dorazí sotva deset. Země tak čelí vážnému nedostatku paliva, což v kombinaci s rostoucí aktivitou džihádistů a politickým napětím destabilizuje situaci. Vláda v Bamaku se nicméně soustředí na přípravy přehlídky ke Dni nezávislosti – což místním obyvatelům zřejmě radost zrovna nepřináší.
V regionu Kidalu byly zveřejněny záběry z dronového útoku na vozidlo a stan, k němuž došlo včera. Incident si vyžádal civilní oběti a zranění, což znovu otevírá otázku o používání ozbrojených dronů v hustě obývaných oblastech.
Diplomatická krize mezi Mali a Francií se dále vyostřila. Paříž zatkla dva malijské diplomaty kvůli podezření ze špionáže a dala jim 48 hodin na opuštění země. Zároveň pozastavila spolupráci v boji proti terorismu, která dosud formálně fungovala i přes napjaté vztahy. Odpovědí Bamaka bylo vyhoštění pěti francouzských diplomatů – Paříž na to reagovala ironickým konstatováním, že „už dávno v Mali nejsou“.
JNIM se přihlásilo k dnešnímu útoku ve městě Konna, kde použilo nálož proti skupině malijských vojáků. Ztráty zatím nejsou oficiálně potvrzené, ale útok podtrhuje šíři aktivit této skupiny na území země.
Indie: Indie zahájila jednání s Kačinskou armádou nezávislosti (KIA) o přístupu k zásobám vzácných zemin v oblasti Chipwe–Pangwa. Tento region, který od roku 2024 ovládá KIA, obsahuje klíčová naleziště dysprosia a terbia, tedy kovů nezbytných pro výrobu magnetů používaných v elektromobilech a moderních technologiích. KIA již poskytla Indii první vzorky k analýze, aby potvrdila jejich kvalitu a obsah těžkých prvků.
Situace je komplikována pokračující válkou v Kačinském státě. V září došlo k těžkým bojům ve městě Bhamo, kde vládní síly po dobytí letiště vytlačily KIA z centra. Ačkoli byly jednotky obklíčeny, nasazení kamikadze dronů jim umožnilo udržet pozice a pokračovat v ofenzivě směrem k těžební oblasti Chipwe–Pangwa. Vládní vojska přitom získávají rostoucí podporu Číny, zejména v oblasti bezpilotních technologií. Pro Indii tak jednání s KIA představují nejen ekonomickou příležitost, ale i geopolitické riziko.
Pákistán: Pákistán a Saúdská Arábie podepsaly dohodu o vzájemné obraně, podle níž bude jakýkoli útok na jednu zemi považován za útok na obě. Dokument stvrdili korunní princ Muhammad bin Salmán a premiér Šahbáz Šaríf. Podle saúdských zdrojů může zahrnovat i zapojení jaderných prostředků.
Dohoda navazuje na dlouhodobé vazby, kdy Rijád finančně podporoval pákistánský jaderný program, což se nyní interpretuje jako nabídka „jaderného deštníku“ pro království, především kvůli rostoucímu vlivu Íránu. Přijetí paktu přichází krátce po izraelském úderu na Katar a v době vysokého napětí na Blízkém východě. USA ani Izrael krok zatím nekomentovaly. Bývalý americký diplomat Zalmay Khalilzad označil dohodu za mimořádně citlivý krok, který může výrazně ovlivnit regionální rovnováhu sil.
Dnešní Třešnička™ se neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
