(2 447 slov, doba čtení 13 minut)
Podle ukrajinského letectva ruská armáda vypálila tři balistické rakety Iskander-M/KN-23 a vyslala 115 dronů typu Šahed, Gerbera a dalších. Nálet mířil z různých směrů – Kursk, Orel, Millerovo, Šatalovo, Primorsko-Achtarsk a z dočasně okupovaného Krymu (Hvardijské). Přibližně 60 z dronů tvořily Šahedy. Ukrajinská protivzdušná obrana, podporovaná letectvem, prostředky radioelektronického boje, mobilními skupinami a jednotkami bezpilotních systémů, dokázala zneškodnit 103 cílů. Přesto došlo k zásahům tří raket a 12 dronů na šesti lokalitách.
Generální štáb Ukrajiny oznámil úspěšné útoky proti ruské strategické infrastruktuře. V Brjanské oblasti byl zasažen objekt na ropovodu „Ocelový kůň“, včetně čerpací a kompresorové stanice, kde vypukl požár. Další útok poškodil zařízení ve stanici Samara, kde se mísí ropy do exportní směsi Ural. Kromě toho jednotky HUR zaútočily na základně Kača na Krymu, kde byly zničeny dva ruské letouny. Rozsah škod se stále upřesňuje.
Současně s těmito údery podnikla Ukrajina masivní dronový útok na ruskou metropoli. Moskva čelila útokům od večera 22. září do ranních hodin následujícího dne. Starosta Sergej Sobjanin uvedl, že nad městem bylo sestřeleno nejméně 41 dronů, zatímco ruské ministerstvo obrany mluvilo o 81 zneškodněných UAV nad Moskevskou, Belgorodskou, Brjanskou, Kurskou, Tverskou a dalšími oblastmi, nad Krymem i nad Černým mořem. Zatímco v Moskvě nebyly hlášeny škody, v Belgorodské oblasti zahynul jeden člověk, sedm bylo zraněno a místní domy a auta utrpěly poškození.
Belgorodský, Kurský a Sumský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, u Vovčanských Čutorů, Odradného, Krasného Perše a ve směru na Kutkivku a Zahidné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru okupanti útočili v Kindrašivce, Kupjansku a směrem na Piščané.
V lymanském sektoru se bojovalo ve směru na Novojehorivku, u Hrekivky, Novomychajlivky, Seredneho, Šandryholoveho, Derylového, Kolodjaz, v Torském a Zaričném.
Ve směru na Siversk probíhaly boje poblíž Serebrjanky a směrem na Vjymku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti tlačili u Majského, u Stupoček a útoky ukrajinských dronů potvrzují přítomnost okupantů mezi Předtečiném a Bilou Horou.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly střetu ve směru na Pleščijivku a ve Ščerbinivce a z posledních videí se zdá, že se okupanti dostali do Nelipivky.
Ve směru na Konsťantynivku se Rusové snažili postupovat severně od Katerynivky, ve směru na Berestok a Stepanivku, u Rusyn Jaru a Poltavky. Ve směru na Pokrovsk se bojovalo ve směru na Zolotý Kolodjaz, u Vilného, Zapovidného, Rodynskeho, Krasného Lymanu, v Novoeekonomičném, Myroljubivce, ve směru na Myrnohrad, Promyn a u Lysivky. Dále se bojovalo ve Zvirovém, Kotlyném, Udačném a ve směru na Molodecké.
V novopavlivském směru pokračovaly boje u Dačného a směrem na Filiju. Okupantům se podařilo uchytit v Ivanivce a tlačili u Tolstého, Piddubného, Mirného, Voskresenky, Chorošů a pokračovali v pomalém postupu v okolí Kalynivského, Berezového a u Novoivanivky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte i americký ministr zahraničí Marco Rubio se vyjádřili k nedávným incidentům, kdy ruská letadla a drony narušily vzdušný prostor členských států Aliance. Rutte na tiskové konferenci v Bruselu po jednání Severoatlantické rady zdůraznil, že o případném sestřelu rozhodují velitelé NATO vždy v reálném čase na základě vyhodnocení konkrétní hrozby. „Rozhodnutí o použití obranných opatření, jako je střelba, se dělají na základě dostupných informací o záměrech, výzbroji a riziku pro naše síly, civilisty či infrastrukturu,“ uvedl. Dodal, že velitel Spojených sil NATO v Evropě, generál Alexus Hrinkiewicz, má plnou pravomoc jednat a nese odpovědnost za reakci. Při posledním narušení estonského vzdušného prostoru NATO letoun pouze zachytilo a vyprovodilo, protože nebyla vyhodnocena bezprostřední hrozba. Na otázky, zda časté provokace Moskvy ukazují na nefunkčnost odstrašení, Rutte reagoval odmítavě a zdůraznil, že NATO je připraveno posílit svou přítomnost na východních hranicích, pokud to bude nutné. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro CBS News dodal, že NATO neplánuje ruská letadla sestřelovat, pokud přímo neútočí. „Nemyslím si, že někdo mluví o sestřelování ruských letadel, pokud neútočí. NATO reaguje vždy stejně – vyšle stíhačky, aby je zachytily a vyprovodily ze vzdušného prostoru. To se dělo a bude dít i nadále,“ řekl Rubio. Zároveň ujistil, že závazek Spojených států bránit „každý centimetr území NATO“ zůstává nezměněn.
Jiný názor má americký prezident Trump. Ten během společné tiskové konference s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že členské státy NATO by měly ruská letadla, která naruší vzdušný prostor Aliance, sestřelovat. Když se ho novináři zeptali, zda by v takovém případě Spojené státy pomohly spojencům, Trump odpověděl, že to „záleží na okolnostech“. Současně připomněl, že státy NATO podle něj výrazně zvýšily své obranné výdaje z 2 % na 5 % HDP a platí za americké zbraně, což označil za „velký den“. Jeho postoj se tak liší od zdrženlivější linie, kterou prezentovali generální tajemník NATO Mark Rutte či americký ministr zahraničí Marco Rubio. Trump na rozdíl od nich jasně řekl, že by se v případě narušení mělo střílet. Jen připomeneme, že ještě ostřejší tón zazněl od Polska. Ministr zahraničí Radosław Sikorski na mimořádném jednání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že pokud ruské rakety či letadla znovu vstoupí do prostoru NATO a budou sestřelena, Moskva „ať pak nepřijde fňukat“. Tuto rétoriku ocenil i zvláštní americký vyslanec Keith Kellogg, který během rozhovoru s finským prezidentem Alexandrem Stubbem označil Sikorského vystoupení za „opravdu dobré“.
Včera zasáhla severní Evropu série incidentů s neidentifikovanými drony, které paralyzovaly provoz hned na dvou hlavních letištích v regionu. V pondělí večer (22. září) muselo být přerušeno fungování kodaňského letiště. Policie drony zaznamenala kolem 20:30, přilétaly z různých směrů a objevovaly se na více místech. Kvůli riziku pádu trosek v blízkosti letiště je bezpečnostní složky nesestřelily. Policie mluví o „schopném aktérovi“, který má prostředky a vůli k podobné akci. Dánská tajná služba varovala před vysokým rizikem sabotáže. Premiérka Mette Frederiksen incident označila za „nejvážnější útok na kritickou infrastrukturu Dánska“ a dodala, že nelze vyloučit, že za akcí stojí Rusko. Moskva prostřednictvím Dmitrije Peskova přiznala, když obvinění odmítla jako „bez důkazů“. Jen o pár hodin později, v noci na dnešek (23. září), se podobný scénář odehrál v Norsku. Nad Oslem a pevností Akershus bylo zaznamenáno několik dronů, což vedlo k uzavření vzdušného prostoru kolem 1:30 ráno. Letiště v Oslu muselo pozastavit provoz, šest letů bylo zrušeno a další stroje přesměrovány na okolní letiště. Policie v souvislosti s „nelegálními lety dronů“ zadržela dva občany Singapuru. Tyto případy přicházejí krátce po narušení vzdušného prostoru NATO ruskými stroji a po sérii ruských dronových útoků na Ukrajinu i po jejich pádech na území Polska, Litvy a Rumunska. Incidenty v Kodani a Oslu proto zapadají do širšího obrazu rostoucí nejistoty v evropském vzdušném prostoru.
V Pobaltí v posledních dnech zazněly dva zajímavé kroky v oblasti obrany – jeden ze strany Estonska a druhý z Lotyšska. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur naznačil, že země by nebyla proti budoucímu rozmístění britských stíhaček F-35A schopných nést jaderné zbraně na svém území. Reagoval tak na otázku novinářů s tím, že „dveře jsou pro spojence vždy otevřené“. Britské F-35 už delší dobu střídavě působí na základně Ämari v rámci mise NATO na ochranu baltského vzdušného prostoru. Nové F-35A vybavené pro účast na jaderné misi NATO má Spojené království získat koncem desetiletí. Není však jisté, že budou dislokovány přímo v Estonsku – zdroje blízké britské armádě upozorňují, že takový krok by mohl více provokovat než odrazovat. Lotyšsko mezitím představilo neobvyklý plán, jak zvýšit obranyschopnost – chce obnovit historické těžební lokality rašeliny na východní hranici s Ruskem. Cílem je navrátit těmto oblastem charakter bažin, mokřadů a lesů, které by se staly přirozenými překážkami v případě konfliktu. Podle ministerstva obrany to umožní vést obranné operace efektivněji a zároveň sníží náklady na techniku i lidské zdroje. Oba kroky zapadají do širší strategie tzv. Baltské obranné linie, která má posílit východní hranici NATO proti případným ruským hrozbám. Estonsko sází na posílenou alianční přítomnost, Lotyšsko na využití terénu a přírodních překážek.
Dnes se budeme věnovat dalšímu vývoji situace v ruském hornictví. Již před časem jsme informovali o tom, že situace mnoha společností v tomto sektoru je značně neveselá, a podle posledních údajů se inverzní růst počtu společností, které se nachází na hraně bankrotu, nebo již dokonce za ní, nezastavil.
V současné době se již ve ztrátě nachází 71% společností z tohoto sektoru, což je situace ještě horší, než za pandemie Covid 19 v letech 2020 a 2021. Příjmy společností mají navíc do konce roku poklesnout o dalších 12%, a to zejména z důvodu nízkých cen na světových trzích a rostoucích přepravních nákladech. Pro srovnání, na konci roku 2024 byl podíl společností, které se věnují hornictví a které se v té době nacházely ve ztrátě, pouze 48%.
Ztráta společností z tohoto sektoru dosáhla za první pololetí roku 2025 celkem 172 miliard rublů, což je více, než celoroční ztráta za rok 2024, a lze odhadovat, že celoroční ztráty za rok 2025 se budou pohybovat okolo 350 miliard rublů. Přibližně 40% vytěženého uhlí stále směřuje na export, a to zejména do Číny, přetížení Transsibiřské a Bajkalské-Amurské magistrály ale tento export dále komplikuje a vysoké náklady na přepravu uhlí (které mohou při exportu do Asie tvořit až 80% ceny) způsobují, že je export v mnoha případech ztrátový.
Přičemž i budoucnost tohoto sektoru ruské ekonomiky je značně neveselá, a to zejména kvůli postupnému přechodu čínské ekonomiky na více ekologická paliva, což dále omezí možnosti ruského exportu, a vzhledem k upadající ruské ekonomice klesá i vnitroruská poptávka po uhlí. Zejména pro regiony s dominantním podílem hornictví, jako je například Kuzbas, začíná mít výhled do budoucna barvu zde těženého uhlí.
Izrael: Palestinská média informují, že jednotky IDF provedli razii do areálu bývalé jordánské polní nemocnice ve čtvrti Tel al-Hawa v Gaze a zahájily tam výkopové práce.
Izraelská armáda se k zásahu zatím nevyjádřila. Jordánská armáda včera oznámila, že nemocnici přesunula do Cgán Júnisu na jihu Pásma Gazy, kam se stáhla kvůli pokračující izraelské ofenzivě proti Hamásu.
Izrael již dříve vyzval zdravotnické organizace v severní Gaze, aby se připravily na přesun do humanitární zóny na jihu území.
Izraelská armáda zveřejnila záběry útoku dronem na operativce Hamásu, kteří podle jejích slov pokládali výbušniny určené k útoku na vojáky v Gaze. Podle armádního prohlášení tuto skupinu odhalili vojáci 162. divize, kteří následně přivolali izraelský vojenský dron, aby na podezřelé zaútočil. Při incidentu nebyl žádný izraelský voják zraněn. V současnosti působí v Gaze tři divize izraelské armády v rámci nové ofenzivy proti Hamásu. Podle armády se jednotky stále více přibližují k centru města.
Libanon: Libanonská armáda zastřelila bývalého bojovníka syrského režimu, který v letech 2014–2017 bojoval po boku Hizballáhu. Po pádu Asadova režimu uprchl do Libanonu, kde se zapojil do pašování drog přes hranici.
Sýrie: Na letišti v Kámišli, kde jsou rozmístěny ruské jednotky, probíhá výstavba a rozšiřování zázemí. Hliněné valy nahradily betonové bariéry, rozšířena byla i ochranná stanoviště, která nově zakrývají maskovací přístřešky. Větší je také kovový hangár, sloužící k uskladnění vojenské techniky, náhradních dílů a vybavení pro opravy vrtulníků. Rusko zatím oficiálně neoznámilo důvody těchto stavebních úprav.
Vláda Kataru oznámila poskytnutí pomoci syrské organizaci „Bílé helmy“. Pomoc zahrnuje: specializované vybavení, techniku pro pátrací a záchranné operace
Cílem této iniciativy je posílit schopnosti „Bílých helem“ reagovat na mimořádné situace a zmírnit humanitární dopady na civilisty.
Sudán: Milbloger Majakovsk píše, že v súdánském El-Fášíru se jednotky nepřátelských Sil rychlé reakce (RSF) včera a dnes ráno pokusily o průlom na jihu města. Útočily na velitelství 6. divize, ale zatím byly odraženy. Situace ve městě zůstává i nadále složitá.
Libye: Ministr mořského hospodářství PNE, Adel Sultan, jednal s italským velvyslancem v Libyi Gianlucou Alberinim o vývozu libyjských mořských plodů na evropské trhy. Hovořili také o možném podpisu memoranda o porozumění, a to v souladu s národními zákony a mezinárodními standardy.
Somálsko – Keňa: Keňská vláda vyjádřila znepokojení nad rostoucími útoky islamistické skupiny al-Šabáb v Somálsku i na území Keni. Varovala, že případné stažení mezinárodních sil z východní Afriky by mohlo vytvořit nebezpečné bezpečnostní vakuum. Ministr zahraničí Musalia Mudavadi během projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku uvedl, že ústup mezinárodní podpory ohrožuje celý Africký roh. Keňa podle něj nese stále větší zátěž, zatímco závazky západních partnerů slábnou. Dále upozornil, že další omezení pomoci by mohlo přinutit Keňu i další státy omezit vojenskou přítomnost, což by posílilo hrozbu ze strany islamistů. Podle deníku The Star čelí Nairobi rostoucímu tlaku nejen v oblasti bezpečnosti, ale i ekonomiky kvůli narůstajícím útokům Al-Šabábu. Tyto obavy přicházejí v době, kdy džihádisté zintenzivňují operace v regionu, což vedlo ke ztrátám na straně keňských sil a vyvolalo debatu o dalším zapojení země v mezinárodní kampani proti terorismu.
V oblasti Dhassan v údolí Jasil byl při výbuchu nálože zabit generál Kalyare, velitel 2. brigády sil obrany Puntlandu. Patřil k nejzkušenějším a nejvýše postaveným velitelům této autonomní somálské oblasti.
Mali: Zatímco hlavní město Bamako slaví 65. let nezávislosti, obyvatelé regionu Mopti v centrálním Mali čelí vážné humanitární krizi. Kvůli útokům islamistů na dodávky paliva se v oblasti zastavila ekonomická činnost. Místní hlásí uzavřené trhy, přerušenou dopravu a kolaps podnikání. Nestabilita a ekonomické blokády nadále prohlubují utrpení civilního obyvatelstva.
Skupina Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že při včerejším útoku na dvě vojenská stanoviště v oblasti Bina, provincie Ségou, zabila nejméně tři malijské vojáky. Při akci se jim údajně podařilo získat kulomet, granátomet RPG, devět útočných pušek Kalašnikov, pět pistolí, dvě armádní vozidla a další výzbroj a munici.
Podle místních zdrojů byli dnes při útoku zabiti někteří malijští vojáci a cisterny byly zničeny mezi Buogunim (u Bamaka) a Sikassem. Útok provedli džihádisté z JNIM, kteří již měsíc blokují hlavní město Bamako.
Čad: Bezpečnostní síly Čadu v úterý představily stovky zbraní zabavených civilistům během odzbrojovací operace ve městě Goz Beida, hlavním městě provincie Sila. Šlo už o druhou takovou akci za poslední čtyři měsíce. Cílem je omezit šíření nelegálních zbraní v pohraniční oblasti, kde přetrvává napětí a obavy z obchodu se zbraněmi a násilí. Úřady ocenily spolupráci místních obyvatel, zároveň však vyzvaly komunity k ostražitosti vůči nelegálnímu obchodu se zbraněmi, který dál přispívá k nestabilitě v regionu.
Dnešní Třešnička™ se neurodila (ne že bychom se nesnažili).
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
