(2 999 slov, doba čtení 17 minut)
V noci na 14. října podnikla ruská armáda další vzdušný útok pomocí dronů. Podle ukrajinského letectva bylo z Ruska a okupovaného Krymu vypuštěno 96 bezpilotních prostředků typů Šáhed, Herbera a dalších, z toho přibližně 60 íránských „šáhedů“. Útok směřoval z oblastí Millerovo, Brjansk, Orjol, Kursk, Primorsko-Achtarsk a z letiště Hvardijske na Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, jednotek radioelektronického boje a mobilních palebných skupin dokázala zničit nebo potlačit 69 dronů, zatímco 27 útočných dronů zasáhlo cíle na sedmi místech po celé zemi. Na jedné lokalitě byly zaznamenány dopady trosek zničených strojů.
Ruská armáda dnes ráno zaútočila na konvoj humanitární mise OSN v Chersonské oblasti, oznámil šéf regionální správy Oleksandr Prokudin. Podle jeho slov ruské jednotky ostřelovaly a následně pomocí FPV dronů napadly čtyři nákladní vozidla Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v Bilozerské hromadě, několik kilometrů jihozápadně od Chersonu. Útok si nevyžádal oběti, ale jeden vůz shořel a další byl vážně poškozen. OSN potvrdila, že všechna vozidla byla jasně označena jako humanitární, a označila útok za „naprosto nepřijatelný“ a možný válečný zločin. Koordinátor OSN pro Ukrajinu Matthias Schmale uvedl, že konvoj byl nejprve ostřelován dělostřelectvem a následně napaden drony s kamerami. „Takové útoky jsou hrubým porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvedl Schmale. Současně ruské ostřelování města Cherson si dnes podle Prokudina vyžádalo tři mrtvé a několik zraněných, včetně nemluvněte. Podle serveru Ukrajinska pravda Rusko v pondělí večer provedlo letecký útok na Charkov, při němž byla poškozena nemocnice a několik domů; v jedné části města vypukl požár a došlo k výpadkům elektřiny.
Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo, že během noci zničilo 40 ukrajinských bezpilotních letounů nad pěti ruskými regiony, anektovaným Krymem a nad Černým mořem; Moskva tradičně neuvádí celkový rozsah útoku (počet vypuštěných strojů ani místa dopadů) a neinformuje o případných škodách či obětech, takže údaje nelze nezávisle ověřit a bilance může být neúplná.
Ukrajinské operace v prostoru dobropilského průniku nadále potvrzují, že konflikt vstoupil do fáze vyčerpávacího manévrového boje bez jasné operační převahy. Navzdory oficiálním prohlášením Kyjeva o obklíčení ruských jednotek a vytváření kotlů, naznačují dostupná data i investigativní zjištění, že realita na bojišti je podstatně méně jednoznačná. Jak jsme psali včera; fronta má zde charakter překrývajících se pozic a rozptýlených linií, kde jednotlivé úseky opakovaně přecházejí z ruky do ruky. Místo skutečného obklíčení sledujeme spíše lokální taktická stlačení a částečné izolace menších skupin protivníka, nikoliv uzavřené kotle v klasickém smyslu slova. Charakteristickým prvkem celé operace je silně centralizované velení, kdy generál Syrsky podle dostupných svědectví opakovaně přebírá přímé řízení jednotlivých útočných skupin. Tento model sice umožňuje rychlou reakci na měnící se situaci, současně však oslabuje systém korpusového řízení a omezuje operační samostatnost velitelů nižších stupňů. Tato skutečnost zapadá do našeho dlouhodobého hodnocení, že reforma velení AFU zůstává neuzavřená a na kritických úsecích je často nahrazována improvizací. Z vojenského hlediska lze dění u Dobropillja interpretovat nikoli jako ofenzivu v pravém slova smyslu, ale jako stabilizační protioperaci zaměřenou na zmenšení hloubky ruského výběžku a narušení jeho zásobovacích tras. Zároveň je nutné konstatovat, že tyto snahy probíhají v podmínkách vysokého personálního a materiálního opotřebení, což snižuje jejich operační potenciál.
Sumský, Bělgorodský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, kde se střety soustředily na severní a centrální části města. Ruské jednotky se pokoušely postupovat ve směru na Bolohivku, ale podle dostupných informací se jednalo spíše o lokální akce bez zásadního územního zisku. Bojová aktivita byla hlášena také u Kamjanky a Kutkivy.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se nadále bojovalo v okolí Kupjansku, ve směru na Petropavlivku a severně od Veliké Novoselivky. Linie kontaktu zde zůstává beze změn, probíhají poziční boje.
V lymanském směru došlo ke střetům u Hrekivky, Karpivky a Děrylového. Ruským jednotkám se podařilo postoupit u Šandryholového a tlačí směrem na Drobyčeve, Lyman, Torské a Jampil. Tento tlak je součástí širší snahy o rozšíření kontroly v prostoru západně od Kreminny.
Ve slavjanském směru okupanti útočili u Serebrjanky a Hryhorivky, kde zatím nebyly potvrzeny žádné změny
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Stupoček. Podle dostupných údajů šlo o omezené střety menších jednotek, bez potvrzeného postupu jedné či druhé strany.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Předtěčiného, Oleksandro-Šultyného a ve Ščerbynivce, stejně jako směrem na Berestok, u Rusyn Jaru, Poltavky, Volodymyrivky a Šachového. Linie se zde v posledních dnech výrazněji nemění, přetrvává intenzivní dělostřelecká aktivita a lokální pěchotní útoky, které nepřinesly potvrzené územní zisky.
V pokrovském sektoru se bojovalo u Rodynského, Krasného Lymanu, Mirnohradu, v Novoekonomičném, Mykolajivce, směrem na Balahan, ve Zvirovém, Kotlyném, Udačném a směrem na Molodecké. Ve směru na Novopavlivku okupanti tlačili západně od Kotljarivky u Dačného, Filije a Jalty. Tato oblast zůstává jednou z nejaktivnějších na celé frontě, přičemž ruské síly se pokoušejí o souvislý tlak v několika směrech současně.
V oleksandrivském směru probíhaly střety v Ivanivce, směrem na Oleksandrohrad, v Sičnevém, u Voroného, Stepového a Novohryhorivky. Na této části fronty, kde se okupantům v předchozích týdnech dařilo postupovat, jsou nyní vidět videa ukazující zvýšenou činnost ukrajinských dronů, včetně záběrů na údery proti ruské technice. Zároveň se objevují zprávy o posilování ukrajinských jednotek na tomto úseku, což zatím nelze nezávisle potvrdit.
Jižní fronta: V orechivském směru Rusové útočili u Stepového. Boje měly převážně lokální charakter, bez potvrzeného postupu. Situace na této části fronty zůstává stabilní.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Dánsko zvažuje možnost převodu části své stávající flotily bojových vozidel pěchoty CV9035DK na Ukrajinu poté, co se rozhodlo zrušit plán jejich modernizace a místo toho pořídit novou generaci vozidel CV9035IIIC. Tento krok znamená, že 44 starších vozidel, která již nebudou modernizována, by mohla být uvolněna pro export či darování, přičemž jejich technický stav i kompatibilita s ukrajinským provozem činí takový transfer realistickým. Potenciální převod by navázal na předchozí dánskou vojenskou podporu Ukrajině, zahrnující tanky Leopard 1A5DK a obrněná vozidla M113.
Švédsko oznámilo investici 3,5 miliardy SEK (přibližně 367 milionů USD) v letech 2026–2028 do rozšíření proti-dronových schopností, která zahrnuje systémy pro sestřelování UAV, obranná opatření na leteckých základnách a elektronický boj; součástí balíčku je navíc přes 1,5 miliardy SEK na posílení leteckých kapacit (náhradní díly, vybavení a materiál). Ministr obrany Paul Johnson zdůraznil, že opatření výrazně posílí obrannou odolnost proti dronovým hrozbám, což reflektuje i nedávné pozorování podezřelého UAV 25. září několik kilometrů od námořní základny v Karlskroně.
Francie reaguje na zkušenosti z války na Ukrajině systematickou transformací svého přístupu k bezpilotním prostředkům a souvisejícím technologiím, které vnímá jako klíčový faktor budoucího válčení. Paříž si z konfliktu odnáší závěr, že rozhodující roli budou hrát levné, rychle vyráběné a snadno inovovatelné drony schopné masového nasazení. Na rozdíl od většiny evropských zemí Francie již přistoupila k praktické realizaci; propojuje ozbrojené síly s velkými zbrojními koncerny, středními podniky, start-upy i civilním sektorem a umožňuje testování nových systémů přímo v podmínkách probíhající války na Ukrajině. V období 2024–2030 je pro rozvoj dronových kapacit vyčleněno přibližně 5 miliard eur, přičemž další zdroje poskytuje státní investiční banka Bpifrance prostřednictvím specializovaného fondu o objemu 450 milionů eur určeného k akceleraci obranných inovací.
Luftwaffe provedla ve dnech 6.–10. října 2025 cvičení „Richthofen Shield 2025“, během kterého Eurofightery nacvičovaly nasazení a provoz z civilních letišť paralelně s běžným leteckým provozem; cvičení vycházelo z lekcí současných konfliktů, kde jsou pevné vojenské základny preferovanými cíli a rozptýlení provozu snižuje zranitelnost. Použití civilní infrastruktury má za cíl zvětšit počet dostupných ploch pro provoz (v Německu je přibližně 30 komerčních letišť s vhodnou infrastrukturou) a komplikovat nepříteli plánování, přičemž menší, pohyblivé jednotky se hůře lokalizují a napadají než koncentrované síly; zároveň však koncepce přináší logistické a ochranné kompromisy; rozptýlené provozy postrádají bunkry, integrované PVO a vyžadují složitou koordinaci palivového, komunikačního a zbraňového zabezpečení při zachování civilních bezpečnostních a provozních požadavků.
Bundeswehr připravuje jeden z největších modernizačních projektů v oblasti protivzdušné obrany v novodobé historii: plánuje objednat více než 600 mobilních systémů krátkého dosahu Skyranger 30 v celkové hodnotě přes 9 miliard eur. Vozidla, postavená na platformě kolového obrněnce GTK Boxer, mají vyrábět společnosti Rheinmetall a KNDS, přičemž systém kombinuje 30mm automatický kanón Oerlikon s možností integrace střel krátkého dosahu a radaru pro 360° pokrytí. Kompletní dodávky jsou plánovány do roku 2030, avšak program čelí výraznému zpoždění; dosud bylo objednáno pouze 19 kusů (jeden prototyp a 18 sériových vozidel) za 595 milionů eur, z nichž první byl předán v lednu 2025 pro zkoušky a certifikaci. Zahájení sériových dodávek se posunulo z původně plánovaného roku 2026 na rok 2028, tedy o přibližně 18 měsíců, přičemž hlavní příčinou jsou výrobní kapacity pro podvozky Boxer, které jsou využívány i u dalších projektů. Ministr obrany Boris Pistorius označil rozšíření flotily Skyrangerů za klíčové pro výstavbu moderní vrstvené PVO a posílení ochrany vojsk i infrastruktury před bezpilotními prostředky, přičemž projekt je vnímán jako základ budoucí schopnosti německé armády čelit novým hrozbám ve vzdušném prostoru.
Polsko čelí vážným rozpočtovým potížím, které začínají omezovat tempo přezbrojování armády. Bývalý ministr obrany Mariusz Błaszczak uvedl, že ministerstvo financí zablokovalo klíčovou zakázku na několik tisíc raket pro jihokorejské raketomety K239 Chunmoo, jejichž výroba měla probíhat ve spolupráci s domácí společností WB Electronics. Bez těchto střel by odpalovací zařízení zůstala nefunkční, což by zásadně omezilo jejich bojovou hodnotu. Podle dostupných informací není blokace politicky motivovaná, ale vyplývá z akutního nedostatku finančních prostředků v rozpočtu ministerstva obrany. Podobné zpoždění postihlo i akvizici munice pro letouny F-35. Náměstek ministra obrany Paweł Bejda nicméně ujišťuje, že pořízení domácích raket CGR-080 zůstává prioritou a že spolupráce s ministerstvem financí pokračuje, přičemž v nejbližších týdnech očekává „pozitivní vývoj“. Situace však poukazuje na zhoršující se stav polských veřejných financí a na fakt, že ambiciózní zbrojní programy zahájené po roce 2022 narážejí na limity rozpočtové udržitelnosti.
Dnes si přiblížíme, jak se v Rusku vyvíjí situace s regionálními rozpočty. Na úvod připomeňme, že ruská daňová politika je nastavena tak, že většina daňových příjmů proudí přímo do federálního rozpočtu, a pouze část je vyčleněna pro regiony. To znamená, že většina regionů, s výjimkou několika kde má sídlo velký počet korporací, tedy zejména Moskvy a Petrohradu, nebo v nich sídlí společnosti zabývající se těžbou ropy a zemního plynu, tedy například Chanty-Mansijská oblast, je hospodaření regionů již z principu ztrátové, a tyto regiony jsou závislé na transferech prostředků z federálního rozpočtu. Tento mechanismus byl vytvořen ještě na počátku tohoto století, a jeho cílem je zajištění loajality regionů, neboť v případě jakéhokoli projevu nezávislosti mohou vždy nastat potíže se zmíněnými transfery.
V posledních letech se ale objem finančních prostředků vyčleněných z federálního rozpočtu na transfer regionům znatelně snížil. V roce 2023 činil celkový objem transferů 3,93 miliardy rublů, v letošním roce je objem prostředků již pouze 3,3 miliardy rublů, a v příštím roce se předpokládá vyčlenění 3,55 miliard rublů. Přičemž se jedná o nominální částky, tedy bez vlivu inflace, a nominální vzrůst o přibližně 7,5% pro příští ro nepokrývá ani oficiální míru inflace, natož reálnou. Vidíme tak, že regiony jsou nuceny hospodařit se stále menšími objemy peněz, což mnoho z nich přivedlo do tak hluboké ztráty, že jim již ministerstvo financí nedoporučuje zvyšovat své zadlužení u bank. Regiony tak musí hledat jiné způsoby, jak získat prostředky na svůj chod, což kromě dalších škrtů na výdajové straně (z regionálních rozpočtů je financovány například základní školy, kterým se pro příští rok dostane ještě méně prostředků, než letos) znamená i zvýšenou snahu o zisk dalších prostředků z jediného zdroje, který ještě regionům zbývá, tedy od obyvatel regionů.
Další důležitý zdroj příjmů regionů, tedy výběr daně ze zisku společností, s klesající ekonomickou aktivitou (tedy recesí napříč všemi sektory ruské civilní ekonomiky) totiž rovněž klesá. Jen od počátku tohoto roku se výběr této daně snížil o 8,2%, a vzhledem k tomu, že v posledním měsíci, za který jsou k dispozici celkové údaje, tedy srpnu tohoto roku, byl meziroční růst HDP roven 0%, lze do budoucna očekávat další pokles nominálního objemu takto vybraných prostředků – přičemž je potřeba opět zahrnout inflaci, a v tom okamžiku jasně vidíme, proč reálné příjmy regionů v posledním roce tak výrazně poklesly, a ve ztrátě se nyní nachází již 67 z 83 ruských regionů.
Například Belgorodská oblast přistoupila ke snaze získat více prostředků od místních obyvatel značně tvůrčím způsobem. V tomto regionu, který hraničí s Ukrajinou, bylo v letech 2023 a 2024 v důsledku bojů poškozeno nebo zničeno mnoho obydlí tamních obyvatel, kteří následně obdrželi od regionu finanční kompenzaci za utrpěné škody. Nyní ale vedení regionu usoudilo, že tyto prostředky byly vydány neoprávněně, obvinila obyvatele z neoprávněného obohacení a zahájilo jejich soudní stíhání. Obyvatelé regionů, kteří přišli o střechu nad hlavou a využili získané prostředky na zařízení nového bydlení, je teď ale mohou jen těžko vrátit, a je otázkou, do jaké míry bude tato snaha vedení Belgorodské oblasti úspěšná. Vzhledem k tomu, že se hospodaření mnoha regionů dostává do stále větší ztráty, můžeme ale očekávat, že se k podobným, nebo ještě zoufalejším krokům, odhodlají i jinde.
Izrael: V oblasti Khan Júnis na jihu Pásma Gazy dnes došlo k incidentu mezi izraelskými silami a palestinskými civilisty. Podle velení IDF vojáci zahájili palbu na několik osob, které překročily tzv. žlutou linii – linii, na kterou se izraelské jednotky stáhly v rámci příměří. Palestinská média informují o jednom mrtvém v oblasti al-Fukhárí. IDF uvedla, že skupina se přiblížila způsobem představujícím bezprostřední hrozbu a pokusila se dostat k dříve zničenému skladu zbraní Hamásu. Izraelská armáda tvrdí, že jednala v souladu s podmínkami příměří a znovu vyzvala civilisty, aby se nepřibližovali k vojenským zónám.
Izraelská vláda zároveň oznámila, že hraniční přechod Rafah mezi Gazou a Egyptem zůstane zítra uzavřený, a to navzdory dohodě o příměří. Tel Aviv tento krok zdůvodnil sankcí vůči Hamásu za nesplnění závazku vrátit těla všech zemřelých rukojmích. V rámci sankcí bude rovněž snížen objem humanitární pomoci proudící do Gazy. Podle izraelských představitelů Hamás dosud nepředal těla 24 obětí, přestože včera propustil 20 živých rukojmích a předal čtyři těla.
Sýrie: V noci došlo k intenzivní přestřelce v několika čtvrtích města As-Suvajda. Podle místních zdrojů šlo o konflikt mezi ozbrojenci „Vojenské rady“ a členy skupiny „Národní garda“, obě napojené na vůdce al-Hidžrího. Příčinou byly spory o kontrolu území a rozdělení zisků. Incident ukazuje na pokračující vnitřní rozkoly v drúzských strukturách v jižní Sýrii.
V provincii Aleppo provedla protidrogová jednotka společně s bezpečnostními složkami rozsáhlou razii, při které byli zadrženi tři lidé. Zajištěno bylo 267 000 tablet kaptagonu a přibližně 20 kilogramů hašiše.
Syrský ministr spravedlnosti Mazhar al-Wais vedl delegaci do Libanonu, kde jednal o zlepšení právního postavení syrských vězňů. Cílem jednání bylo posílení právní ochrany a nalezení spravedlivých řešení pro jejich případné repatriace.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan prohlásil, že Ankara pokračuje v intenzivních kontaktech se syrskými představiteli ve všech oblastech spolupráce. Zdůraznil nutnost udržení stability a podpořil myšlenku začlenění Syrských demokratických sil (SDF) do syrských státních struktur. Zároveň varoval, že jakékoli „chyby“ ze strany SDF by mohly ohrozit jednotu Sýrie.
V Damašku byl zadržen bývalý důstojník vojenské bezpečnosti obviněný z účasti na vraždách civilistů na několika kontrolních stanovištích v oblasti Sábína. Podle informací syrských médií je vyšetřován vojenskou prokuraturou.
Somálsko: Džihádisté z hnutí Al-Šabáb provedli sérii útoků na provládní jednotky a milice v několika částech země. Na okraji města Afgooye, jihozápadně od Mogadiša, zaútočili na kolonu provládních milicí. Při výbuchu zahynulo 17 bojovníků a jeden další byl zraněn. Zničeno bylo jedno vozidlo, druhé bylo vážně poškozeno. Další útok se odehrál v oblasti Awdhegle (region Dolní Šabelle), kde byl zraněn další člen provládních sil.
Al-Šabáb následně zaútočil na kasárna vládních jednotek ve městě Qansax Dheere a vesnici Udinle poblíž Baidaoa v provincii Bay. Útoky měly podobu kombinovaných nájezdů s použitím výbušnin a ručních zbraní. Ve stejné době zasáhl dvojitý výbuch jednotky vládních sil v oblasti Dharkenley v Mogadišu, kde byly hlášeny oběti na životech i zranění.
Mali: Do hlavního města Bamako dorazil již třetí konvoj cisternových vozidel s palivem ze směru od Sikassa, a to navzdory blokádě, kterou v oblasti udržuje džihádistická skupina Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). Dodávka sice přináší krátkodobou úlevu, avšak problém nedostatku paliva v zemi zůstává akutní, zejména vzhledem k vysoké spotřebě v metropoli. Ostatní regiony zůstávají bez zásobování.
Malijská vláda zároveň oznámila, že armádní konvoj doprovázený jednotkami provládní milice GATIA dorazil do oblasti Kidal. Cestou nedošlo ke střetu, zaznamenán byl však jeden incident – výbuch, ke kterému se přihlásili bojovníci JNIM. Armáda zveřejnila několik videozáznamů z protidžihádistických operací, nicméně celková bezpečnostní situace se nadále zhoršuje, zejména na severu a západě země.
Na trase Kayes–Bamako džihádisté JNIM zapálili několik cisteren s palivem, které dorazily ze Senegalu. Šlo o druhý podobný útok během dvou dnů – předchozí noc byly u Bamaka zničeny další dva tankery, pravděpodobně stejnou skupinou bojovníků, kteří do oblasti pronikli přes Sikasso.
Dnešní Třešnička™ bude o diplomacii, která se změnila v kabaret, a hlavní roli v něm hraje muž, jenž by nejraději řídil svět jako golfové hřiště. Donald Trump oznámil, že Ukrajině zatím Tomahawky nedodá, protože si o tom chce nejprve „promluvit s Putinem“. Je to tuze zvláštní druh státnického rozumu. Americká diplomacie dnes působí jako unavený orchestr, který hraje hymnu svobody, ale noty mu diktuje cizí taktovka. Trumpův slib, že si všechno nejdřív projedná s Kremlem, není projev moudrosti… je to jen ozvěna dávného omylu, že s agresorem se dá vyjednat čest. Jenže dějiny, ty neúprosné zapisovatelky lidské krátkozrakosti, nám tenhle omyl už dávno vysvětlily: v roce 1938, 1948, 1968 i v roce 2022.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
