(3 150 slov, doba čtení 17 minut)
V noci na 29. října, od 19. hodiny předchozího dne, provedla ruská armáda další vzdušný útok 126 útočnými drony typu Šáhed, Geran a dalšími bezpilotními prostředky. Útok přicházel ze směrů Kursk, Primorsko-Achtarsk a také z okupovaných území Doněck, Čauda a Gvardijske. Přibližně 80 dronů tvořily „Šáhedy“. Do obrany byly zapojeny letectvo, jednotky protivzdušné obrany, prostředky radioelektronického boje a mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů Vzdušných sil Ukrajiny bylo k 9. hodině ranní zničeno či potlačeno 93 nepřátelských dronů nad severními a východními oblastmi země. Zaznamenáno bylo 32 zásahů v 10 lokalitách, podrobnosti o následcích se upřesňují.
V noci na došlo podle ruských zdrojů k rozsáhlému útoku bezpilotních prostředků na území Ruské federace. Ministerstvo obrany RF uvedlo, že údajně sestřelilo kolem 100 dronů, které měly být vypuštěny ukrajinskými silami. Podle dostupných informací byly cílem útoků zejména energetické a petrochemické objekty. V Stavropolském kraji byl zasažen areál naftochemického závodu Stavrolen ve městě Buděnnovsk, který vyrábí polyetylen a polypropylen. Guvernér Vladimir Vladimirov tvrdí, že většinu dronů zneškodnily prostředky PVO a REB, avšak OSINT kanály hlásily exploze v okolí závodu. Další výbuchy byly hlášeny z republiky Marij El, kde po zásahu dronů vzplanul ropný závod v Joškar-Ole, a také z Uljanovské oblasti, kde došlo k požárům v Novospasském rajónu. V důsledku útoků byl dočasně omezen provoz několika civilních letišť v centrálním a povolžském regionu Ruska.
Ruské ozbrojené síly operují s arzenálem řízených a balistických střel, jejichž jednotková cena se v posledních letech výrazně zvyšuje, což odráží jak technologickou náročnost, tak rostoucí tlak na zbrojní rozpočet. V letech 2024–2025 si Rusko objednalo 303 střel 9M728 Iskander-K za přibližně 135–142 milionů rublů za kus (1,5 milionu dolarů) a jejich vylepšenou verzi 9M729 s doletem až 2 000 km za 146 milionů rublů (1,4–1,6 milionu USD). Námořní ekvivalent Kalibr 3M14 byl objednán ve dvou hlavních kontraktech v počtu 690 kusů s cenou 168 milionů rublů (2 miliony USD), přičemž jaderná varianta 3M14S stojí 175–190 milionů rublů (2,2–2,3 milionu USD). Letecké střely Ch-101, odpalované z bombardérů Tu-95MS a Tu-160, byly objednány v počtech přes 1200 kusů s jednotkovou cenou 2–2,4 milionu dolarů, přičemž nová generace těchto střel, známá jako Ch-BD, má cenu až 337 milionů rublů (4,2 milionu USD). Aerobalistická Kinžal (Ch-47M2), odpalovaná z MiG-31K, stojí 366 milionů rublů (4,5 milionu USD), zatímco nejdražší je námořní hypersonická střela 3M22 Zircon s cenou 420–460 milionů rublů (přes 5,2 milionu USD).
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovském směru pokračovaly boje ve Vovčansku a u Kamjanky. Ruské síly zde nadále útočí menšími skupinami s podporou dělostřelectva, avšak bez územních zisků.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru došlo k bojům u Piščaného a směrem na Šyjkivku. Pokračují také poziční střety v samotném Kupjansku, avšak podle dostupných zpráv ruské jednotky čelí logistickým problémům a jejich postup se zpomalil.
V lymanském směru se bojovalo u Zeleného Haje, směrem na Korovij Jar, u Děrylového, Novoselivky, Drobyševa a Jampilu. Ukrajinské obranné linie zde zůstávají stabilní, přestože nepřítel zintenzivnil útoky v oblasti lesních porostů a na přístupových cestách k Lymanu.
V slavjanském směru okupanti útočili u Dronivky, Serebranky a Hryhorivky, kde probíhají lokální střety s využitím dronů a minometné palby.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru ruské jednotky tlačily u Fedorivky a Vyroljubivky. Intenzita útoků zde mírně vzrostla, ale frontová linie zůstává beze změny.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku proběhly boje ve východní části města, dále ve Ščerbynivce, u Jablunivky, směrem na Štěpanivku, Rusyn Jar, Sofijivku a Šachové. Obránci čelí silnému tlaku východně od města, kde Rusové využívají kombinaci pozemních útoků a dronů FPV.
V pokrovském směru se bojovalo u Nového Šachového, přičemž okupanti postupují směrem k Myrnohradu od Krasného Lymanu a Rodynského. Další střety byly hlášeny v Novoekonomičném, Myroljubivce, u Myrnohradu, Lysivky, Novopavlivky, severně od Zvirového, Kotlyného a Udačného.
Podle dostupných informací jsou ruské síly nejsilnější v jižní části Pokrovsku, kde se snaží pronikat do pozic severně od železniční trati a západně od města, zejména v okolí silnice E50. Ukrajinská logistika je zde ztížena útoky ruských sebevražedných dronů, které napadají zásobovací konvoje i evakuační cesty.
Jižní fronta: Ve směru na Oleksandrivku se bojovalo u Filije, Zeleného Haje, Sosnivky, Verbového, Uspenivky, Novohryhorivky a Pavlivky.
V huljajpilském směru došlo ke střetům u Novomykolajivky a Luhivského.
V orichivském směru pokračovaly boje ve směru na Novoandrijivku, Novodanylivku, u Stepového a Ščerbak, kde probíhá intenzivní dělostřelecká výměna.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajina a její evropští spojenci v posledních týdnech výrazně posilují schopnosti protivzdušné obrany v reakci na zintenzivněné ruské údery na kritickou infrastrukturu, zejména energetický sektor. Velká Británie oznámila dodávku dalších 140 lehkých raket PVO ještě v průběhu této zimy, což je možné díky zvýšené výrobní kapacitě. Francie v následujících dnech vyšle další várku protiletadlových raket Aster 30 a prezident Emmanuel Macron zároveň potvrdil pokračování dodávek stíhaček Mirage. Itálie finalizuje svůj 12. balíček vojenské pomoci, jehož podrobnosti jsou oficiálně utajené, nicméně podle dostupných informací má obsahovat nové systémy SAMP/T a pravděpodobně i významné doplnění munice, včetně střel Aster 30, které posílí jediný ukrajinský systém tohoto typu. Ten aktuálně operuje ve spolupráci s americkými bateriemi Patriot a německými systémy IRIS-T, čímž tvoří klíčovou složku vícevrstvé obrany proti řízeným střelám a balistickým hrozbám.
Ukrajinské ozbrojené síly aktuálně provozují 120 francouzských samohybných houfnic CAESAR, přičemž jejich počet od začátku roku vzrostl nejméně o 35 kusů. Informaci potvrdil Olivier Travert, ředitel marketingu společnosti KNDS France, která houfnice vyrábí. Nasazení systému v bojových podmínkách na Ukrajině výrazně zvýšilo jeho reputaci a přispělo k tomu, že Spojené státy zvažují pořízení až 400 kusů CAESAR jako náhrady za tažené houfnice M777. Výhodou systému je nejen jeho osvědčenost v podmínkách moderní války, ale i průběžné vylepšování na základě ukrajinské zpětné vazby z fronty. Francie má v současnosti objednáno 109 kusů modernizované verze CAESAR MkII NG s plánovaným dodáním mezi lety 2026–2030, přičemž výrobní kapacity závodu jsou již zčásti vytíženy i zakázkami pro Belgii a Litvu. Vzhledem k rozsahu amerického záměru je nepravděpodobné, že by veškerá výroba probíhala ve Francii – Spojené státy tradičně preferují domácí produkci a v případě zadání zakázky by nejprve musely vybudovat vlastní výrobní kapacity. To znamená, že první houfnice vyrobené na americkém území by pravděpodobně nebyly dodány dříve než koncem roku 2027, a to i za předpokladu zahájení projektu ještě v letošním roce.
Německo dosáhlo kompromisu ohledně obnovení vojenské služby, který má urovnat vleklý politický spor mezi CDU/CSU a SPD. Nový čtyřstupňový model zavádí postupný přístup, který začíná dobrovolnou službou, ale umožňuje v případě potřeby zavést povinnou brannou povinnost. V první fázi budou všichni osmnáctiletí kontaktováni s výzvou k dobrovolnému přihlášení, přičemž zpětná vazba bude povinná, ale odvod proběhne pouze se souhlasem jednotlivce. Pokud nebude dosaženo cílových čísel, ve druhé fázi budou vhodní kandidáti cíleně oslovováni. Neuspěje-li ani tento krok, Bundestag může aktivovat třetí fázi, kdy se služba stane povinnou – zásadní ústupek SPD, která trvala na parlamentní kontrole. Čtvrtá fáze pak stanoví všeobecnou brannou povinnost v případě ohrožení státu. Další důležitou změnou je zrušení původně plánovaného odkladu náboru až na rok 2027 – odvodní kapacity se mají rozšiřovat okamžitě. Přesto zůstává otázkou, zda zákon projde a vstoupí v platnost 1. ledna 2026.
Německá armáda plánuje masivní rozšíření své flotily bojových vozidel pěchoty Puma, jak vyplývá z plánovacích dokumentů odhalených serverem Politico. Do roku 2035 má Bundeswehr získat 662 nových BVP Puma a 25 vozidel pro výcvik řidičů za odhadovaných 14 miliard eur. Pokud Bundestag tento plán schválí, Bundeswehr by měl ve výzbroji celkem 1087 vozidel Puma, což by nejen umožnilo kompletní nahrazení dosluhujících Marderů a standardizaci výzbroje v rámci všech těžkých brigád, ale také vytvoření tzv. rotační rezervy i rozvoj nových jednotek. V současnosti má Bundeswehr přibližně 400 Marderů a 400 Pum (část z nich dosud nebyla dodána). Dosud bylo objednáno 350 Pum (337 bojových a 13 pro výcvik) a dalších 50 nové verze S1. Rámcová dohoda z roku 2023 umožňuje okamžitou objednávku dalších 179 kusů díky existující opci, zatímco pořízení zbylých 483 vozidel by vyžadovalo novou smlouvu – ta by mohla být uzavřena v roce 2026, i když za vyšší cenu. Struktura německých „Panzergrenadier“ praporů (9 aktivních + 2 neaktivní) počítá s tabulkovým počtem 44 vozidel na prapor, což by při 1054 bojových vozidlech odpovídalo přibližně 17 praporům – tedy výbavě pro osm a půl těžké brigády. V kombinaci se středními a lehkými brigádami by to mohlo vést ke struktuře 14 manévrových brigád, 5 polních divizí, jedné divize obrany vlasti a dvou sborů.
Francie minulý pátek oficiálně zavedla do operační služby novou generaci strategické balistické střely odpalované z ponorek – M51.3. Jde o třetí modernizovanou verzi rakety M51, která je klíčovou součástí francouzského jaderného odstrašování. Střely budou nasazeny na čtyřech ponorkách s jaderným pohonem třídy Le Triomphant, které tvoří základ francouzských jaderných sil. Vývoj M51.3 začal v roce 2014 a jeho hlavním cílem bylo zvýšit dolet rakety o několik set kilometrů oproti předchozím verzím (M51.1 a M51.2) a zároveň zlepšit schopnost pronikání moderními systémy protiraketové obrany. Nová verze nese jaderné hlavice typu TNO-2 (Tête Nucléaire Océanique), které poskytují vyšší přesnost, efektivitu a strategickou flexibilitu. Podle francouzského ministerstva obrany tato modernizace výrazně posiluje věrohodnost francouzské schopnosti jaderného odstrašení v kontextu rychle se vyvíjejících hrozeb a pokročilých obranných technologií potenciálních protivníků.
Francouzské námořnictvo bylo nuceno odložit na neurčito plánované rozšíření flotily fregat první třídy z původně zamýšlených 15 na 18 kusů, což potvrdil náčelník štábu viceadmirál Vaujour. Aktuální stav zahrnuje 2 fregaty protivzdušné obrany typu Horizon (FDA), 8 víceúčelových fregat FREMM (z toho 2 verze FREMM-DA se schopností PVO) a 5 starších fregat typu La Fayette, přičemž jen tři z nich byly modernizovány a vybaveny sonary. Nejnovější fregata třídy FDI Amiral Ronarch byla sice dodána, ale dosud nebyla oficiálně zařazena do služby. Vzhledem k finančním a kapacitním omezením nebude námořnictvo schopno v blízké budoucnosti přidat další tři fregaty, přestože ideální formát činí podle velení 18 jednotek. Vaujour zdůraznil, že stávající počet 15 lodí již nyní naráží na limity operačního nasazení – k zajištění trvalé přítomnosti ve třech klíčových regionech (Atlantik, Středozemní moře, Indický oceán) je třeba minimálně 9 lodí, další čtyři jsou nutné k zajištění domácí pohotovosti a dvě zůstávají v technické přípravě. Pokud by Francie měla rozšířit svou trvalou námořní přítomnost například i do Černého moře nebo Tichomoří, současný stav by již nepostačoval.
Turecko a Velká Británie nedávno podepsaly dohodu na nákup 20 stíhaček Eurofighter Typhoon v hodnotě 8 miliard liber (přibližně 10,7 miliardy dolarů), což vyvolalo překvapení a kritiku kvůli mimořádně vysoké ceně — více než 535 milionů dolarů za letoun. Turecký vojenský analytik Burak Yildirim označil částku za čtyřnásobné přeplacení a naznačil, že Londýn využil zoufalé situace Ankary, která potřebuje nahradit zastaralé stroje F-4 Phantom II a zároveň čelí zablokování nákupu F-35 a omezeným možnostem modernizace F-16. Vysoká cena však pravděpodobně nezahrnuje pouze samotné letouny, ale i širší balík — včetně výzbroje (například střel MBDA Meteor), výstavby infrastruktury, údržby, školení a pravděpodobně také transferu technologií. Neoficiální informace naznačují, že dohoda může být součástí širšího balíku, v němž hraje roli i britská podpora pro turecký program stíhačky páté generace Kaan, nebo dokonce neformální souhlas Londýna s možným odkupem stíhaček Eurofighter z Kataru a Ománu. Tyto země provozují menší flotily (Omán 12 ks, Katar 24 ks) a Turecko by mohlo získat část jejich letounů. Pro Británii má smlouva klíčový význam pro zachování výroby ve Wartonu, který jako jediný výrobní závod konsorcia neměl před touto dohodou zajištěné zakázky. Výroba tureckých Typhoonů tak zajistí práci až do začátku 30. let.
Dnes si odskočíme od čistě ekonomických témat a zaměříme se na to, jak v Rusku nabírá stále rychlejší tempo zpětný rozvoj svobody internetu. K očištění veškerých informačních kanálů v Rusku, a to včetně sociálních sítí, nyní vyzval poslanec a náměstek ruské parlamentní komise pro informační politiku, Andrej Svincov. Důvodem má být ochrana ruských obyvatel před nejrůznějšími nepravdivými nebo nenávistnými komentáři, a také obsahem tvořeným boty nebo podvody.
Svincov uvedl, že je stoupencem důkladné očisty internetu, zejména sociálních sítí a nejrůznějších platforem, od nespočetných falešných příspěvků a miliard botů, které zaplavily většinu sociálních sítí. Podle něj jsou uživatelé internetu vždy povinní vědět, s kým komunikují, a být vždy schopní rozpoznat obsah generovaný pomocí umělé inteligence. Zdůraznil, že spolu s rozvojem technologií se neustále objevují nové způsoby podvodů, kvůli kterým budou ruští obyvatelé neustále okrádáni. Dále dodal, že počet stížností obyvatel na podvodná jednání neustále roste, proto je podle něj důležité, aby se Rusko stalo jedním z hlavních aktérů na poli očisty internetu.
Již dříve předseda komise pro informační politiku, Sergej Bojarskij, uvedl, že je potřeba omezit možnosti mezinárodních telefonních spojení, a to i z pevných linek, aby bylo možné bojovat s podvody. Připoměl, že po zablokování a očištění komunikátorů Whatsapp a Telegram začali podvodníci kontaktovat ruské obyvatele pomocí pevných linek. Ruská vláda by podle něj mohla vypracovat mechanismus uvolnění zákazu mezinárodních telefonních spojení pro ty, kdo je potřebují – což lze chápat tak, že bude mezinárodní spojení k dispozici pouze pro ty, kdo obdrží příslušné schválení od FSB.
Celkově nelze tuto iniciativu chápat jinak než jako pokračování snahy o úplnou izolaci ruského internetu ve stylu Severní Koreje, kde má možnost připojení na zahraniční stránky pouze úzká skupina pečlivě prověřených soudruhů. Cílem je samozřejmě snaha o omezení průniku nezávislých informací do Ruska, zasáhne ale i možnosti například nákupu zboží ze zahraničí nebo jiného maloobchodu, který není pod státní kontrolou.
Izrael: Velení Izraelských obranných sil (IDF) oznámilo, že provedlo letecký útok na objekt v oblasti Bejt Lahíja na severu Pásma Gazy. Podle armády místo sloužilo ozbrojencům k uskladnění zbraní a bezpilotních prostředků a mělo být využito k přípravě útoku na izraelské jednotky i území Izraele. IDF neuvedlo detaily o typu zbraní či dronů, které byly v objektu nalezeny.
Během posledních 24 hodin IDF zasáhlo desítky členů Hamásu a dalších ozbrojených skupin v reakci na porušení příměří ze strany Hamásu. Podle armády byli mezi zasaženými dva velitelé praporů, jejich zástupci a šestnáct velitelů rot. Cílem útoků se stala také pozorovací stanoviště, výrobny zbraní, odpalovací rampy raket a podzemní tunely.
Izraelská armáda zveřejnila jména některých zabitých militantů, mezi nimiž byli:
- Muhammad Issa, velitel čety elitní jednotky Nuchba,
- Fawaz Uwayda, velitel buňky téže jednotky,
- Muhammad a Nidal Abú Šarí’a, členové skupiny Brigáda mudžáhidů,
- Hátim Máhir Músá Kudra, velitel roty Nuchba, který vedl útok na kibuc Ein Hašloša 7. října 2023.
Podle IDF všichni tito bojovníci participovali na útocích proti Izraeli v říjnu 2023.
Libanon: Izraelské obranné síly oznámily, že při leteckém úderu 14. října v jižním Libanonu zahynul Husajn Alí Tuhmí, důstojník Hizballáhu zodpovědný za logistickou podporu v oblasti Qana. Podle IDF se Tuhmí podílel na přesunu zbraní a obnově vojenských kapacit Hizballáhu v regionu. Úder byl označen za preventivní akci s cílem omezit schopnost skupiny provádět útoky z libanonského území.
Sýrie: V provincii Dejr ez-Zor ženijní prapor 86. divize vyčistil oblast poblíž syrsko-irácké hranice od nevybuchlé munice a vojenských zbytků zanechaných bývalým režimem a jeho milicemi.
V Látakíji bezpečnostní složky zabránily útoku na policejní stanici, kde dvojice ozbrojenců na motocyklu plánovala vhodit granát. Oba pachatelé byli zadrženi s pomocí místních obyvatel a předáni vyšetřovacím orgánům.
Itálie se stala první zemí, která po pádu Asadova režimu obnovila archeologické výzkumy v Sýrii. Společný syrsko-italský tým nyní pracuje na lokalitě Tell Simhán u Látakíje, která skrývá vrstvy sídlišť od doby bronzové až po byzantské období.
Ve vesnici poblíž Damašského mezinárodního letiště byl zastřelen bývalý velitel jednotky napojené na 4. divizi. Muž, který bojoval ve východní Ghútě a byl obviněn z nezákonných zatýkání a spolupráce s Hizballáhem, byl zasažen střelbou z projíždějícího vozidla. Útoky na bývalé představitele režimu jsou v této oblasti vzácné, na rozdíl od provincíí Aleppo a Hamá, kde se objevují častěji.
V provincii Homs zatkly složky vnitřní bezpečnosti spolu s protiteroristickou jednotkou Fajsala Ahmada Magrúfa a jeho syna Ahmada Fajsala Magrúfa. Vyšetřování ukázalo, že oba působili jako velitelé ozbrojených skupin zodpovědných za vraždy, únosy a svévolná zatýkání civilistů v oblastech Salamíja a Abú Hakfa během vlády předchozího režimu.
Sudán: Z oblasti El-Fášir dál přicházejí otřesné záběry z masakru, který spáchaly jednotky Sil rychlé reakce (RSF) podporované Spojenými arabskými emiráty. Podle svědků a místních zdrojů došlo k popravám zraněných civilistů i vojáků přímo v nemocnicích, a to včetně osob s postižením.
Mali: Spojené státy americké vyzvaly své občany, aby okamžitě opustili Mali, vzhledem ke kritickému zhoršení bezpečnostní situace způsobené blokádou paliva, kterou udržuje džihádistické hnutí Džamát Nusrát al-Islám wal-Muslimín (JNIM).
Znepokojení vyvolává i skutečnost, že stále více obyvatel Mali začíná otevřeně podporovat vůdce JNIM, Binu Diarra, známého jako Abú Huzajfa al-Bambari. Několik obcí v centrální a severní části země už deklarovalo loajalitu k JNIM, čímž de facto vypověděly poslušnost vojenské juntě v Bamaku.
Podobné varování jako USA vydala také Austrálie, která vyzvala své občany, aby Mali opustili komerčními lety, dokud jsou ještě k dispozici. Australské ministerstvo zahraničí varovalo před „mimořádně vysokou a trvalou hrozbou terorismu“ na celém území státu, včetně hlavního města Bamaka.
Libye: Premiér vlády národní jednoty Abd al-Hamid Dbejba se v úterý setkal s delegací americké ropné společnosti Chevron, aby projednal rozšíření její činnosti v Libyi. Hlavními tématy jednání byly průzkum nových ropných ložisek, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a předávání technických znalostí libyjským odborníkům. Schůzky se zúčastnili ministr ropy a plynu Chálífa Abd as-Sádik a předseda Národní ropné korporace (NOC) Masúd Sulajmán. Americkou delegaci vedli viceprezident pro rozvoj podnikání Frank Mount, provozní ředitel Joel Koch, vedoucí pro operace ve vysoce rizikových oblastech Daniel Heap a hlavní inženýr Kenneth Davis.
Již 27. října se turecký velvyslanec Güven Begeç setkal s ministrem Abd as-Sádikem a předsedou Sulajmánem, aby projednali posílení turecko-libyjské spolupráce v ropném a plynárenském sektoru. Ankara usiluje o rozšíření investic a zapojení tureckých firem do rozvoje energetické infrastruktury západní Libye, čímž se postupně formuje nová trojice hlavních zahraničních hráčů v libyjské ekonomice – USA, Turecko a Itálie.
Dnešní Třešnička™ bude o odvaze, která se dnes v Evropě vidí jen zřídka. Belgický ministr obrany Theo Francken totiž řekl naplno, že kdyby Rusko odpálilo raketu na Brusel, Moskva by byla srovnána se zemí. Je to jednoduché, jasné a bez diplomatických tanečků, přesně tak, jak by se to mělo říkat častěji. Kreml samozřejmě hned spustil, že jde o militaristické šílenství, což působí asi stejně věrohodně, jako kdyby žhář poučoval hasiče o etice hašení. Francken přitom nevyhrožuje, jen popisuje zákon dějin, který je starý jako válka sama. Každý, kdo začne ničit svět, nakonec sám shoří v jeho troskách. A možná právě proto má jeho věta takovou sílu, protože není hrozbou, ale zrcadlem, v němž se Moskva nerada vidí.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
