(2 454 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 2. listopadu, od 19. hodiny předchozího dne, podnikla ruská armáda další kombinovaný vzdušný útok na území Ukrajiny. Zaznamenány byly dvě balistické střely Iskander-M odpálené z Brjanské oblasti a 79 útočných dronů typu Šáhed, Geran a dalších modelů vypuštěných ze směrů Kursk, Millerovo, Orel a Primorsko-Achtarsk (Rusko). Přibližně 50 dronů tvořily „Šáhedy“. Do obrany byly nasazeny letectvo, jednotky protivzdušné obrany, prostředky radioelektronického boje a mobilní palebné skupiny sil obrany Ukrajiny. Podle předběžných údajů k 9. hodině ranní se ukrajinské PVO podařilo zničit nebo potlačit 67 nepřátelských dronů nad severními, jižními a východními oblastmi země. Zaznamenáno bylo 12 zásahů dronů a 1 raketový úder v šesti lokalitách, přičemž trosky sestřelených prostředků dopadly na dalších dvou místech.
V důsledku ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu došlo v celé Doněcké oblasti k nouzovým odstávkám elektřiny. Podle vedoucího oblastní vojenské správy Vadima Filaškina pracují technické týmy na obnově dodávek, které budou obnoveny, jakmile to situace dovolí. Bez elektřiny zůstala mimo jiné města Družkivka, Kramatorsk a Slovjansk.
V noci došlo k rozsáhlému útoku bezpilotních prostředků na ropnou infrastrukturu v ruském přístavu Tuapse (Krasnodarský kraj). Podle místních úřadů a guvernéra Sergeje Bojka zasáhly drony ropný tanker a zařízení naftového terminálu, přičemž v oblasti byla krátce vyhlášena hrozba dronového i raketového útoku. Poškození utrpěl také železniční terminál, kde tlaková vlna rozbila okna. Podle informací z ukrajinských zdrojů útok provedla Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) ve spolupráci s dalšími složkami Sil bezpečnosti a obrany Ukrajiny. Cílem operace byly objekty společnosti Rosněfť, konkrétně ropný terminál a rafinerie v areálu přístavu. Drony podle dostupných údajů způsobily pět přímých zásahů, po nichž vzplanul tanker a bylo vyřazeno z provozu nejméně čtyři překládací zařízení sloužící k nakládce a vykládce tankerů. Na místě vznikl rozsáhlý požár a provoz přístavu byl dočasně přerušen. Ruské úřady potvrdily poškození objektů, nicméně tvrdí, že šlo o následky pádu úlomků dronů. OSINT kanály, včetně Astra, upřesňují, že útok zasáhl hlubokovodní překladiště RN-Morskij terminal Tuapse a naftový terminál v oblasti Jižního mola.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku a ve směru na Dvoričanské. Ruské jednotky lehce postoupily západně od Kamjanky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se okupanti snažili postupovat podél železniční tratě západně od Piščaného.
Ve směru na Lyman se bojovalo u Korovij Jaru, Stavek, Zařičného, Lymanu a Jampilu.
Ve slavjanském směru Rusové tlačili u Dronivky, Serebrjanky, Perejzného a Fedorivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nedošlo k žádným útočným akcím.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku provedli okupanti útoky u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, směrem na Stepanivku, u Rusyn Jaru, Sofiivky a Šachového.
Ve směru na Pokrovsk provedly ukrajinské ozbrojené síly protiútok u Nového Šachového, zatímco okupanti útočili u Dorožiného a Zapovidného. Podle dostupných záběrů severní část Rodynského nadále ovládají ukrajinské síly. Další boje probíhaly u Krasného Lymanu, Myrnohradu, Novoekonomičného, Mykolajivky, Kozackého, Lysivky, Zvirového, Kotlyného, Udačného a Molodeckého.
V Pokrovsku pokračují ruské pokusy proniknout do severní části města, zatímco ukrajinské drony útočí na okupanty jak při pokusech o postup, tak při přesunech v jižní části města.
Ve směru na Novopavlivku pokračovaly boje u Dačného a Filije. Ve směru na Oleksandrivku se bojovalo u Zeleného Haje, Janvarského, severně od Ternového, směrem na Oleksijivku, u Verbového, Pryvilného a Pavlivky.
Jižní fronta: V huljajpilském směru Rusové útočili u Novomykolajivky. V orichivském směru pokračovaly boje u Ščerbaků a Kamjanského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že díky Německu a kancléři Friedrichu Merzovi byly splněny dohody o posílení ukrajinské PVO, a poděkoval Berlínu za klíčovou podporu. Zelenskyj zdůraznil, že „ruské vzdušné údery jsou hlavní sázkou Putina v této válce“ a že Kreml se snaží „terorem nahradit svou neschopnost dosáhnout cílů na zemi“. Každé posílení protivzdušné obrany tak podle něj „doslova přibližuje konec války“, protože čím menší účinnost budou mít ruské útoky, tím silnější bude tlak na Moskvu, aby konflikt ukončila. Kyjev mezitím pokračuje v jednáních se spojenci i výrobci o dalším rozvoji vrstveného systému PVO. Prezident potvrdil, že „budou i další výsledky“ v dodávkách a spolupráci. Na konci října Zelenskyj oznámil, že Ukrajina usiluje o nákup 25 systémů Patriot, pro které se již připravuje kontrakt – financovaný z prostředků získaných ze zmrazených ruských aktiv. Současně vyzval evropské země, aby umožnily Ukrajině přednostní přístup k těmto systémům, protože právě ona čelí nejintenzivnějším raketovým útokům na kontinentu.
Belgický ministr obrany Theo Francken varoval, že neznámé drony, které byly nedávno zaznamenány nad vojenskými základnami v zemi, pravděpodobně sloužily ke špionáži zaměřené na stíhačky F-16, sklady munice a další strategické objekty. Jak informoval deník Politico, incident se odehrál v noci na 1. listopadu v blízkosti letecké základny Kleine-Brogel, kde jsou podle veřejně známých informací uloženy americké jaderné zbraně a od roku 2027 zde budou rozmístěny i nové F-35 Lightning II. Drony zmizely dříve, než je bezpečnostní složky dokázaly zachytit, a nyní probíhá vyšetřování. Francken uvedl, že „tyto stroje přilétají, aby zjistily, kde se nacházejí F-16, munice a další klíčová zařízení“, a dodal, že podobné incidenty mají pravděpodobně ruský původ, i když přímé důkazy zatím chybí. „Rusové se o to pokoušejí ve všech evropských zemích… válka je dnes skutečně válkou dronů,“ poznamenal ministr s tím, že obranné síly musí být připraveny čelit novým hrozbám. Ministerstvo obrany svolalo schůzku s policií a bezpečnostními složkami, aby analyzovalo situaci a přijalo opatření k odhalení a zadržení operátorů těchto dronů.
Podle agentury Reuters začaly turecké rafinerie výrazně omezovat používání ruské ropy v reakci na nové západní sankce vůči Moskvě. Jeden z největších závodů, SOCAR Turkey Aegean Refinery (STAR), který vlastní ázerbájdžánská státní společnost SOCAR, nedávno zakoupil čtyři dodávky surové ropy z Iráku, Kazachstánu a dalších neruských producentů, jejichž připlutí se očekává v prosinci. Tyto objemy představují přibližně 77 000–129 000 barelů denně, což znamená výrazné snížení závislosti na ruské ropě, která ještě v září a říjnu tvořila téměř veškerou spotřebu závodu (asi 210 000 barelů denně). Podobně i druhý velký turecký producent Tupras, jenž provozuje dvě hlavní rafinerie, začal navyšovat podíl neruské ropy, zejména irácké, která je podobná ruské ropě Urals. Podle zdrojů Reuters Tupras pravděpodobně zcela ukončí dovoz ruské ropy do jedné z rafinerií, aby mohl i nadále vyvážet palivo do Evropy bez porušení nadcházejících sankcí EU, zatímco druhá rafinerie bude nadále zpracovávat ruskou ropu pro domácí trh. Tento krok přichází krátce poté, co Velká Británie a USA uvalily 19. a 22. října tvrdé sankce na ruské ropné giganty Lukoil a Rosněfť, což americký ministr financí Bessent označil za „jedny z největších sankcí vůči Ruské federaci vůbec“. Turecko, doposud klíčový odběratel ruské ropy vedle Číny a Indie, tak podle analytiků reaguje na rostoucí tlak Západu, zejména poté, co prezident Donald Trump při setkání s Recepem Tayyipem Erdoğanem koncem září vyzval Ankaru, aby ukončila nákup ruských energetických surovin. Kreml však trvá na tom, že sankce „zásadně neovlivní“ ruskou ekonomiku, což Trump komentoval slovy: „Dobře, jsem rád, že si to myslí… dejte mi půl roku a uvidíme.“
Dnes si přiblížíme, jak ruská populace zareagovala na postupné snižování základní úrokové sazby centrální bankou. Ke konci druhého čtvrtletí tohoto roku měli ruští pobyvatele na depozitech vklady v celkové hodnotě 60 bilionů rublů, což je o 20 bilionů více než před dvěma lety, tedy v době, než začala centrální banka ve snaze o snížení inflace zvyšovat úrokové sazby. Vidíme tak, že vysoké úrokové sazby vedly k výraznému snížení celkového objemu úspor, i když je potřeba mít na paměti, že tyto úspory jsou v rukou méně než 10% populace, a přibližně polovina populace disponuje úsporami maximálně ve výši jedné měsíční mzdy.
Snižující se základní úroková sazba vedla komerční banky k výraznému snížení úročení depozitů. V prosinci minulého roku bylo průměrné úročení vkladů na depozitech u komerčních bank 22,28%, v říjnu tohoto roku se snížila na průměrných 15,45%, a lze předpokládat, že po nedávném snížení základní úrokové sazby z 17 na 16,5% úročení depozitů ještě o něco poklesne.
Chování ruské populace ukazuje, že takto nízké úročení depozitů je ale srovnatelné s reálnou (nikoliv Rosstatem oficiálně deklarovanou) inflací v Rusku, a výrazně se snížil příliv nových prostředků na depozity. Ještě v červenci vložili Rusové na depozity 752 miliard nových finančních prostředků, v září ale tento objem poklesl na pouhých 33 miliard rublů, a lze předpokládat, že se tento trend udrží i pro říjen,a je možné, že se za tento měsíc začne celkový objem vkladů dokonce snižovat.
Guvernérka centrální banky Elvíra Nabiullina v návaznosti na uvedenou statistiku prohlásila (aniž by to ale jakkoli konkretizovala), že neumožní, aby došlo masivním výběrem prostředků uložených na depozitech ke strmému růstu inflace. Toto prohlášení lze chápat jedině jako potvrzení toho, že je připraveno zmrazení nebo jiné navázání vkladů na depozitech v okamžiku, kdy by k takovémuto hromadnému výběru došlo, a tak začínají úspory ruských obyvatel dostávat pouze teoretickou podobu – situaci lze přirovnat k tzv. vázaným vkladům, které mělo mnoho obyvatel u nás po konci Druhé světové války, a které byly následně měnovou reformou roku 1953 zcela vymazány.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že v noci zmařila další pokus o pašování zbraní z Egypta pomocí dronu. Po sestřelení bezpilotního letounu na izraelském území vojáci zjistili, že převážel osm pistolí. Podle armády se v posledním roce výrazně zvýšil počet pokusů o pašování zbraní a drog přes egyptskou hranici právě prostřednictvím dronů.
Sýrie: Na bezpečnostním fóru Manama Dialogue 2025 v Bahrajnu syrský ministr zahraničí Asaad aš-Šejbání prohlásil, že Sýrie nechce být centrem konfliktů, ale jednotnou zemí otevřenou spolupráci. Zdůraznil nutnost budování vztahů založených na právu, spravedlnosti a společenském smíru a uvedl, že Sýrie se navzdory minulým výzvám nevzdala úsilí o občanský mír. Ministr připomněl, že více než 250 000 Syřanů zmizelo vinou bývalého režimu, a dodal:
„Jsme hrdí na kulturní a etnickou rozmanitost Sýrie a podáváme ruku všem přátelům a spojencům v regionu.“
Syrská civilní obrana („Bílé přilby“) našla lidské ostatky ve staré vesnici ve východní části provincie Hamá. Po kontrole oblasti kvůli možné přítomnosti nevybuchlé munice týmy zahájily dokumentaci a sběr nálezů. Podle předběžných údajů patří ostatky čtyřem dosud neidentifikovaným osobám. Civilní obrana vyzvala obyvatele, aby se nepřibližovali k místům s nalezenými ostatky nebo masovými hroby a aby okamžitě hlásili jakékoli nové nálezy. Zároveň upozornila, že neodborné zásahy mohou zničit důležité důkazy potřebné pro identifikaci obětí a vyšetření zločinů zmizení spáchaných bývalým režimem.
Bezpečnostní složky v oblasti Zabadání při protidrogové operaci zabavily 323 bloků hašišové pryskyřice a 35 000 tablet captagonu. V dalších incidentech byl v aleppské čtvrti Sukkárí zastřelen příslušník bývalého režimu, když na něj zaútočili ozbrojenci na motocyklu. V provincii Látákíja byla zadržena jedna z vůdčích osob zločinecké skupiny napojené na Bašára Talála Asada.
Somálsko: Dne 1. listopadu podnikli bojovníci hnutí Al-Šabáb sérii koordinovaných útoků v několika regionech Somálska. Ve městě Šalanbud (provincie Dolní Šabel) odpálili nálož proti vládním silám, při čemž zahynuli dva vojáci a šest dalších bylo zraněno. Současně Al-Šabáb zaútočil na vojenskou základnu etiopských jednotek ve městě Dinsor v provincii Baj, kde podle zpráv etiopské síly utrpěly ztráty na životech i technice. K dalším dvěma explozím došlo ve městě Baladvejn v provincii Híran, přičemž útoky mířily na shromáždění vládních jednotek a způsobily další oběti a zranění.
Libye: Libyjská agentura pro boj s narkotiky a americký Úřad pro potírání narkotik (DEA) podepsaly memorandum o porozumění, jehož cílem je zintenzivnit spolupráci v boji proti obchodu s drogami a organizovanému zločinu. Dohoda vytváří rámec pro výměnu zkušeností, zpravodajských informací, společný výcvik i lepší koordinaci činností na místní úrovni. Očekává se, že partnerství posílí efektivitu libyjských bezpečnostních složek při potírání nelegálního trhu s drogami a zločineckých sítí.
Rada bezpečnosti OSN zároveň prodloužila mandát Mise OSN pro podporu v Libyi (UNSMIL) o další rok — do 31. října 2026. Rozhodnutí potvrzuje plnou podporu pro cestovní mapu mise a zdůrazňuje klíčovou roli UNSMIL při stabilizaci země.
Mali: Od konce října 2025 čelí Mali nejvážnější bezpečnostní hrozbě za poslední desetiletí. Islamistická skupina Džamaat Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM), napojená na Al-Káidu, postupuje směrem k hlavnímu městu Bamaku a ohrožuje vládnoucí vojenský režim.
Podle The Wall Street Journal je „Al-Káida na prahu ovládnutí celé země“, pokud by Bamako padlo. JNIM téměř zablokovala dodávky paliva, čímž paralyzovala logistiku i ekonomiku metropole. Mali je silně závislá na dovozu ze států jako Senegal a Pobřeží slonoviny, takže blokáda zasáhla hlavní zásobovací trasy. Islamisté postupují metodicky – nejprve ovládnou venkov, poté regionální centra a nakonec hlavní město, podobně jako Tálibán v Afghánistánu. Vládní vojenská rada je oslabena odchodem francouzských sil a napjatými vztahy s Ruskem i skupinou Africa Corps. Dlouhodobé konflikty na severu a ve střední části země podlomily autoritu státu, zatímco blokáda paliva se stala účinnou zbraní, která ničí zemi zevnitř bez nutnosti přímého vojenského útoku. Podle WSJ pád Bamaka zatím nehrozí bezprostředně, ale situace může vést k vyjednávání nebo dokonce k účasti JNIM na vládě. Skupina už dnes ovládá rozsáhlá území a vytváří paralelní struktury moci, čímž Mali fakticky přeměňuje na „slabý“ či „paralelní stát“.
Dopady přesahují hranice Mali — destabilizace může zasáhnout celý západní Sahel. Oslabení centrální vlády a vznik „poststátního“ útvaru řízeného islamisty by zásadně ovlivnil regionální bezpečnost. JNIM už nyní spravuje dobyté oblasti podle práva šaría a usiluje o vytvoření islámského systému nezávislého na Západu, čímž naplňuje širší strategii Al-Káidy.
Malijská armáda mezitím pokračuje v ochraně konvojů s palivem pro civilisty. V rámci operace Siradže dne 30. října 2025 vojáci doprovodili asi dvacet cisteren s pohonnými látkami z oblasti Labbezanga na hranici s Nigerem, údajně na základě dohody s JNIM.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že Hollywood už dávno nevládne filmu, protože tenhle biz převzal Washington. Prezident Trump na Truth Social oznámil, že dal Pentagonu příkaz připravit se na útok proti Nigérii, protože tamní vláda údajně “nedokáže ochránit křesťany“. Dodal k tomu, že zásah bude “rychlý, tvrdý a sladký“. Kdyby to nebyla hrozba válkou, znělo by to jako trailer na novou Marvelovku, nebo reklamu na energiťák. Jenže tohle není obrana víry, to je marketing moci… klasické Vrtěti psem, kdy se válka používá jako kouřová clona, aby doma nebylo vidět, že prezidentovi doutná pod nohama koberec. V reálu je situace v Nigérii daleko složitější. Boko Haram zabíjí muslimy i křesťany, konflikt má víc co dělat s půdou a mocí než s náboženstvím. Ale to nikoho nezajímá. Důležité je, že kamera běží, publikum tleská a prezident vypadá rozhodně. Válka s Albánií je tedy na spadnutí.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
