(3 045 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 12. listopadu podnikla ruská armáda další vzdušný útok bezpilotními prostředky na území Ukrajiny. Zaznamenáno bylo 121 útočných dronů typu Šáhed, Geran a dalších modelů, vypuštěných ze směrů Millerovo, Orel, Primorsko-Achtarsk (Rusko) a z okupovaných lokalit Čauda a Gvardijske na Krymu. Přibližně 70 z nich tvořily drony Šáhed. Podle předběžných údajů k 9. hodině ranní se ukrajinské PVO podařilo zničit nebo potlačit 90 nepřátelských dronů nad severními, východními, jižními a centrálními oblastmi země. Zaznamenáno bylo 31 zásahů dronů ve 19 lokalitách a pád trosek na jednom místě.
Ukrajinská fronta jako celek zůstává i přes rostoucí tlak v zásadě stabilní, ale její rovnováha se postupně oslabuje. V několika oblastech, zejména kolem Huljajpole a Kupjansku, se situace silně zhoršuje a tyto úseky se mohou v příštích měsících stát ohnisky destabilizace. Pokud se ruským silám podaří udržet současné tempo, mohly by se kolem února objevit na jižním a východním okraji Záporoží. Takový vývoj by znamenal nejen přímé ohrožení obrany, ale i komplikace pro zásobování celé jižní fronty. Ukrajina má stále k dispozici početné strategické rezervy, avšak jejich nasazení brzdí obava z ruské ofenzívy v jiných směrech, především v oblasti Sum, Slovjansku, Kramatorsku a také směrem k Charkovu. Tento přístup, založený na vyčkávání, sice zajišťuje relativní stabilitu hlavních obranných linií, ale zároveň umožňuje Rusům postupně rozšiřovat kontrolovaná území.
Ukrajinské velení nyní stojí před zásadním rozhodnutím. Buď strategické rezervy využije k upevnění fronty a odstrašení další ruské eskalace, nebo se pokusí o větší ofenzivu v jednom vybraném sektoru, čímž by donutilo Rusy přesouvat síly z jiných oblastí (čímž dočasně omezí ruskou iniciativu). Obě varianty však vyžadují významnou zahraniční podporu, především z USA, která po změně politické situace začíná oslabovat. Nedostatek munice a moderních zbraní, jako jsou systémy Himars či Patriot, snižuje schopnost ukrajinské armády vést efektivní obranu. Ještě vážnější je stálý nedostatek personálu a přetrvávající korupce v mobilizačním systému. Bez výrazné pomoci Západu a vnitřní konsolidace sil se Ukrajina v roce 2026 může ocitnout v situaci, kdy bude muset čelit nejen vojenskému tlaku, ale i vyčerpání vlastních struktur. Ruské síly sice také čelí vážným ztrátám, avšak jejich schopnost soustředit úderné prostředky v klíčových směrech přetrvává.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, u Vovčanských Čutorů, Odradného a směrem na Dvořičanské.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo v Kupjansku, směrem na Petropavlivku, u Stepové Novoselivky, Novoosynové, Hluškivky a Borivské Andrijivky.
V lymanském sektoru se okupanti pokusili o postup u Nadiji, Ridkodubu, směrem na Korovyn Jar, u Koloďaz, v Zařičném a u Jampilu. Boje zde pokračují bez potvrzených územních změn.
Ve slavjanském směru probíhaly střety u Dronivky, Serebrjanky a západně od Vijimky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nedošlo k žádným významnějším bojům. Tato část fronty zůstává stabilní
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se ruské jednotky pokusily vytlačit obránce u Bílé Hory, Pleščijivky a Ščerbynivky. Okupanti se nadále snaží proniknout do samotné Kosťantynivky a tlačili u Jablunivky, Rusyn Jaru, směrem na Sofijivku a u Volodomyrivky.
V pokrovském směru pokračovaly boje u Zapovidného, Rodynského, Krasného Lymanu, v Myrnohradu, u Lysivky, severně od Kotlyného, u Udačného a Molodeckého.
Těžké boje nadále pokračují také v samotném Pokrovsku.
Ve směru na Novopavlivku se okupanti pokusili postoupit u Novomykolajivky a severně od Dačného.
V oleksandrivském směru se bojovalo u Sosnivky, Stepového, Novomykolajivky, Peršotravnevého, Rybného a směrem na Solodké. Situace v tomto směru se nezlepšuje a okupanti vyvěsili vlajky v Novouspenivském. Předpokládáme, že se nakonec Ukrajinci pravděpodobně pokusí zastavit Rusy u řeky Hajčur. Bohužel je třeba říci, že bez skutečného posílení tohoto úseku, které by pomohlo okupanty vyčerpat se situace nadále zhoršuje, obránci čelí výraznému tlaku.
Jižní fronta: V huljajpilském směru pokračovaly boje v okolí Zeleného Haje a Danylivky.
V orichivském směru pokračovaly střety v Primorském.
V reakci na pokračující ruské útoky na energetickou infrastrukturu se Ukrajina připravuje na zimní období s plánovanými výpadky elektřiny. Očekávaná špičková spotřeba v zimě 2025/2026 činí přibližně 12,8 až 14 GW, což je pokles oproti loňským 16 GW, avšak aktuální deficit činí 4,2–4,4 GWh. Importní kapacita dosahuje nanejvýš 2,1 GWh, takže vzniká čistý deficit minimálně 2,1–2,2 GWh, který je kompenzován postupnými odstávkami spotřebitelů v ranních a večerních hodinách. Přestože evropský regulátor nově umožnil nouzový přenos dalších 0,5 GWh prostřednictvím posílených přeshraničních vedení, jde o extrémně nákladnou elektřinu, jejíž náklady ve výsledku dopadají i na běžné spotřebitele. V důsledku situace dochází k prudkému rozvoji decentralizované výroby – v roce 2024 podniky na Ukrajině instalovaly téměř 1 GW kapacity, většinou v podobě ostrovních střešních solárních systémů mimo hlavní síť. V první polovině roku 2025 již přibylo více než 1 GW nové firemní výroby, což odráží narůstající snahu podniků o zajištění alespoň základní energetické soběstačnosti v podmínkách přetrvávajících výpadků a možné prioritizace odpojování velkých odběratelů.
Podle nových zjištění ukrajinských zpravodajských služeb tvoří severokorejská munice až 70 % veškeré dělostřelecké výzbroje, kterou v současnosti používají ruské jednotky ve válce proti Ukrajině. Agentura Kyodo News s odvoláním na tyto informace uvádí, že od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 dodal Pchjongjang Rusku přibližně 6,5 milionu dělostřeleckých granátů. Severní Korea za to údajně získala přístup k ruským vojenským technologiím a značnou finanční podporu. Zjištění potvrzují intenzivní a systematickou vojenskou spolupráci mezi Moskvou a Pchjongjangem, která nabrala na síle zejména po podpisu Smlouvy o komplexním strategickém partnerství v červnu 2024.
Ministryně zahraničních věcí Kanady Anita Anand dne 12. listopadu oznámila zavedení nových sankcí proti Ruské federaci. Cílem těchto opatření je především ruský program vývoje bezpilotních prostředků (BPLA) a tzv. „stínová flotila“ tankerů, která obchází sankce a podílí se na vývozu ruské ropy. Sankční seznam nově zahrnuje 13 osob a 11 organizací, které se podílejí na výrobě dronů, dodávkách kyberinfrastruktury využívané v hybridních útocích na Ukrajinu, či operují v oblasti zkapalněného zemního plynu. Kanada také poprvé sankcionovala 100 lodí napojených na ruský stínový ropný export. Podle Anand bude Ottawa nadále zvyšovat tlak v koordinaci se spojenci, dokud Moskva neukončí svou agresi vůči Ukrajině.
Velká Británie oznámila nový balík pomoci Ukrajině v hodnotě 13 milionů liber na opravy energetické infrastruktury poškozené ruskými útoky. Tento krok přichází těsně před zimní sezónou, kdy ruské útoky na elektrárny a tepelné sítě cílí na zhoršení podmínek civilního obyvatelstva. Zároveň britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová ohlásila budoucí zákaz námořní přepravy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), čímž má být dále omezena schopnost Moskvy financovat válku. Obě opatření byla prezentována na jednání ministrů zahraničí G7 v kanadské Niagaře, kde Londýn zdůraznil spojení mezi energetickou bezpečností, ekonomickou odolností a strategickou podporou Ukrajiny.
Polsko zaslalo Spojeným státům žádost o nabídku (Letter of Request) na nákup obrněných vozidel Stryker, které by mohly být dostupné v důsledku reorganizace amerických ozbrojených sil. Přestože samotná žádost nezaručuje uzavření smlouvy, svědčí o vážném zájmu Varšavy. Zvažovaný nákup přichází v době, kdy má domácí výrobce Rosomak S.A. v Siemianowicích Śląskich volnou výrobní kapacitu a schopnost produkovat až 100 podvozků ročně, přičemž další výrobní linka by mohla být spuštěna do dvou až tří let při dostatečné investici. Od začátku války na Ukrajině však bylo objednáno jen něco přes 200 vozidel s dodáním do roku 2028, což ukazuje na absenci koordinované strategie mezi ministerstvem obrany a domácím průmyslem. Potenciální nákup použitých amerických vozidel by vyžadoval dodatečné opravy i vybudování nové logistické a výcvikové infrastruktury. Situace připomíná případ děl Krab, které navzdory domácí výrobě a modernizaci v HSW nejsou plně polskou konstrukcí, a po roce 2022 byly částečně nahrazeny jihokorejskými houfnicemi K9, jejichž nákup fakticky podpořil rozvoj jihokorejského obranného průmyslu na úkor domácí produkce.
Společnost Scania France oznámila přípravy na zahájení sériové výroby 50 protiletadlových vozidel typu V3P Vampire pro francouzskou armádu, přičemž samotná produkce proběhne v závodě v Angers s termínem dodání v létě 2026. Vozidla Vampire, postavená na platformě užitkového podvozku Scania a vybavená systémem MISTRAL 3, mají posílit schopnosti protivzdušné obrany pozemních sil na krátkou vzdálenost. Tato dodávka doplní paralelní pořízení 24 lehkých obrněných vozidel Serval (VBMR-L) rovněž vybavených raketami MISTRAL 3, které jsou součástí výzbrojních plánů stanovených zákonem o vojenském programování na období 2024–2030.
Německý ministr obrany Boris Pistorius oznámil komplexní reformu Bundeswehru, jejímž cílem je přeměnit ozbrojené síly na rychlejší, modernější a operačně připravenější strukturu s výrazně nižší byrokratickou zátěží a vyšší mírou autonomie. Všechny rozvojové projekty nově nesou označení „velmi naléhavé“ a do Velikonoc 2026 má generální inspektor předložit novou strategii pro rozvoj záloh, včetně legislativního rámce pro jejich právní posílení. Paralelně probíhá práce na plánu rozšíření aktivních jednotek, zavedení modernizační agendy 2.0 a příprava zákona pro zrychlení výstavby infrastruktury, který má být předložen již v lednu 2026. Do jara 2026 má být rovněž dokončena nová vojenská strategie a profil požadovaných schopností, které budou definovat konkrétní úkoly a strukturální požadavky. Federální úřad pro vybavení a podporu Bundeswehru projde restrukturalizací s cílem zrychlit zavádění techniky a inovací, přičemž se zvažuje otevření dalších lokalit mimo stávající centrum v Koblenzi. Reforma se dále zaměřuje na zvýšení podílu výzkumu a vývoje v obranném rozpočtu, zrychlení zadávání zakázek a udržení personálu prostřednictvím motivačních opatření.
Dnes se zaměříme na ekonomické aspekty to, jak probíhá v současné době export ruské ropy URALS, Ta představuje největší podíl ruskem exportované ropy, vzhledem k tomu že je ale tzv. těžká (má velký podíl těžších ropných frakcí) a obsahuje větší množství síry než jiné druhy ropy, jsou s jejím zpracováním spojeny dodatečné náklady (a rafinerie musí být pro zpracování této ropy přizpůsobena) a její cena se tak i v období před ruskou invazí na Ukrajinu pohybovala o několik USD za barel níže, než u ropy BRENT.
Od konce roku 2022, kdy se na trhu s ropou situace po prudkém vzrůstu cen opět stabilizovala, se však cena ropy URALS začala pohybovat nezávisle na ceně ropy BRENT. Již v prvních měsících roku 2023 se na přibližně půl roku cena ropy URALS pohybovala okolo 55 USD za barel, přičemž cena ropy BRENT byla okolo 75 USD za barel. Později cena ropy URALS opět vzrostla, od počátku roku začala ale opět klesat a nyní, a také v průběhu krátkého období na počátku května tohoto roku) se její cena opět snížila na úroveň okolo 55 USD za barel.
Přičemž ceny, které jsme zmínili, jsou tzv. spotové, tedy platné pro okamžitý nákup v daný den. Většina dodávek ropy je ale realizována pomocí dlouhodobých kontraktů, kde se odběratel zavazuje k nákupu velkého objemu ropy, ovšem s tou podmínkou, že je poskytnuta s určitou slevou oproti spotové ceně. Obvyklá sleva pro zákazníky ochotné i v podmínkách stále se zostřujících sankcí byla dříve mezi 5 a 7 USD za barel, což znamenalo, že byla například z baltských terminálů dodávána pro některé kontrakty v určité období i pod novým cenovým stropem EU, který byl stanoven na 47,5 USD za barel ropy URALS.
Po zavedení posledních amerických sankcí, které byly primárně zaměřeny na obě největší ruské ropné společnosti Rosněft a Lukoil (ty dohromady exportují přibližně polovinu veškeré ruské ropy) tyto slevy dále vzrostly nyní již dosahují i více než 10 USD za barel ropy URALS. To znamená, že je tato ropa prodávána okolo 45 USD za barel, nebo i levněji, což nepokrývá ani náklady na její těžbu a dopravu do terminálů, tedy že export ropy je v současné době pro tyto společnosti ztrátový.
Tento stav může být jednou z příčin toho, proč nyní Rusko požádalo USA ústy svého ministra zahraničí Sergeje Lavrova o obnovení rozhovorů, což je dříve nevídaná událost, neboť předchozí rozhovory byly vždy iniciovány z americké nebo evropské strany. Lze to tak brát jako důkaz toho, že se hospodářská situace Ruska zhoršuje a současná úroveň ruských výdajů na zbrojení je dlouhodobě neudržitelná.
Izrael: Při návštěvě rozsáhlého vojenského cvičení na Západním břehu dnes náčelník generálního štábu IDF generál Ejal Zamir ostře odsoudil nedávné útoky radikálních židovských osadníků na Palestince. „Jsme si vědomi incidentů, při nichž izraelští civilisté napadli Palestince i jiné Izraelce. Tyto činy jednoznačně odsuzuji. Armáda nebude tolerovat trestnou činnost menšiny, která poškozuje pověst zákon dodržující veřejnosti,“ uvedl Zamir. Zdůraznil, že takové jednání odporuje hodnotám IDF, odvádí pozornost vojáků od jejich úkolu – obrany komunit a vedení operací – a že armáda bude proti těmto jevům důrazně postupovat. Zamir označil probíhající cvičení, které poprvé zahrnuje obě regionální divize Centrálního velitelství, za „bezprecedentní“. „Jednou z lekcí 7. října je potřeba nového přístupu k obraně. Musíme hrozby zastavit dřív, než dorazí k našim dveřím – to je naše povinnost,“ dodal.
Jednotky IDF působící na jihu Pásma Gazy u Rafahu zabily čtyři bojovníky Hamásu, kteří byli spatřeni poblíž tunelů určených k demolici na izraelské straně tzv. Žluté linie. Podle armády vojáci okamžitě zahájili palbu, přičemž na straně izraelských sil nedošlo ke zraněním. IDF uvedla, že nadále operuje v izraelsky kontrolovaných oblastech Gazy s cílem „likvidovat teroristy a ničit jejich infrastrukturu“. Odhadem 100 až 200 bojovníků Hamásu se podle odhadů stále ukrývá v tunelech na izraelské straně Žluté linie. Spojené státy podle médií vyzývají Izrael, aby těmto osobám umožnil bezpečný přesun zpět do oblastí ovládaných Hamásem. Izraelská vláda s tímto návrhem zatím nesouhlasila.
Izraelská armáda zároveň dokončila velké třídenní cvičení na Západním břehu, kterého se poprvé společně zúčastnily divize Judea a Samaria a nově zřízená 96. „Gilad“ divize, odpovědná za ochranu jordánské hranice. Cvičení simulovalo asi 40 krizových scénářů a zapojilo 180 letadel izraelského letectva, logistické a technologické jednotky, policii i záchranáře Magen David Adom. Scénáře zahrnovaly útoky na armádní základny, proniknutí teroristů do osad, boj ve městech, záchranu raněných i reakce na hromadné neštěstí. Podle IDF cvičení prověřilo nové obranné i útočné plány Centrálního velení a vycházelo z poučení po útocích ze 7. října – důraz byl kladen na rychlé letecké údery, okamžitou mobilizaci záloh a celkovou připravenost systému obrany.
Tři ze čtyř izraelských podezřelých z útoku desítek radikálních židovských osadníků na palestinské vesnice Bajt Lid a Dajr Šaraf na Západním břehu byli propuštěni z policejní vazby. Armádní představitelé kritizují policii, že ve vazbě zůstal jen jeden z útočníků. Podle IDF byli vojáci vysláni na místo po zprávách o desítkách maskovaných Izraelců, kteří napadali místní obyvatele a zapalovali majetek. Čtyři podezřelé vojáci zadrželi a předali policii. Vojenské zdroje uvádějí, že armáda nemá dostatečné pravomoci k potírání rostoucího násilí extremistických osadníků, zvláště poté, co ministr obrany Jisra’el Katz zastavil používání administrativní vazby vůči izraelským občanům.
Velitel centrálního okruhu generálmajor Avi Bluth má pravomoc vydávat tzv. „zákazy pobytu“ nebo domácí vězení pro podezřelé osadníky. Nedávno podepsal 30 takových příkazů a plánuje jejich rozšíření, armáda však požaduje širší pravomoci. Násilí osadníků letos výrazně vzrostlo, zejména s příchodem sezóny sklizně oliv. V říjnu armáda zaznamenala 86 případů „nacionalistického zločinu“ oproti 25 za stejné období loni. Od začátku roku bylo registrováno 704 incidentů, zatímco za celý rok 2024 jich bylo 675.
Sýrie: Bezpečnostní složky ve městě Al-Bukamal provedly operaci, při níž odhalily rozsáhlý sklad zbraní patřící zbytkům svrženého režimu a íránským ozbrojeným skupinám. Zabaveno bylo 141 kusů střelných zbraní různých typů. V souladu s rozhodnutím syrské vlády o snížení cen paliv vstoupily v platnost nové ceny pohonných hmot v několika městech, přičemž na severu země jsou ceny uváděny v tureckých lirách.
Na jihu země milice al-Hidžri zaútočily na pozice vnitřní bezpečnosti v oblasti Suvajdy. Podrobnosti o útoku zatím nejsou známy. Síly OSN (UNDOF) vztyčily svou vlajku na vojenském stanovišti ve vesnici Kodna u Kunejtry a plánují zde zřídit nový pozorovací bod, zhruba kilometr od izraelských pozic v oblasti Tal Ahmar.
Lídr Strany kurdských pracujících (PKK) Seban Hamo popřel, že by tři velitelé byli oficiálně předáni syrské vládě. Uvedl, že k dohodě o spolupráci zatím nedošlo, ale strana usiluje o partnerství s novým syrským vedením a armádou, aby se stala silou chránící všechny obyvatele Sýrie.
Sudán: Jednotky Sil rychlé reakce (RSF) před několika dny zaútočily na město Babanusa, druhé nejvýznamnější město po již dobytém El Fasheru, které je aktuálně obléháno. Na rozdíl od El Fasheru je Babanusa téměř bez civilistů, nachází se zde především vládní posádka. Útok byl podle dostupných informací odražen, avšak Súdánská armáda (SAF) přišla o několik pozic na východním křídle, které získala zpět teprve před několika měsíci. Přibližně před dvěma týdny RSF sestřelily zásobovací letadlo, což vyvolává obavy, protože místní posádka je zásobována výhradně letecky.
Situace kolem El Fasheru i Babanusy tak zůstává velmi napjatá a naznačuje pokračující schopnost RSF provádět ofenzivní operace i hluboko v týlu vládních sil.
Mali: Do hlavního města Bamaka dorazil další konvoj s cisternami paliva – už třetí dodávka během deseti dnů. Podle místních zdrojů proběhla přeprava s tichým souhlasem džihádistické skupiny Džamát Nusrát al-Islam wal-Muslimin (JNIM), údajně na základě neoficiální dohody s malijskou armádou (FAMa).
Prezident Assimi Goïta přijal v Bamaku vysokou ruskou delegaci vedenou náměstkem ministra obrany Junus-Bekem Jevkurovem a generálporučíkem Andrejem Averjanovem. Jednání se zaměřilo na další spolupráci v oblasti bezpečnosti a logistiky, především na posílení ruské podpory malijské armádě a rozšíření společných projektů v rámci obranné infrastruktury.
Dnešní Třešnička™ bude o válce bez výstřelu. Amerika se rozhodla vyhrát novou bitvu… s názvem vlastního ministerstva. Ministerstvo obrany se má přejmenovat na Ministerstvo války, což je sice symbolický krok, ale především zatraceně drahý. A konečně se už ví, jak moc. Dvě miliardy dolarů jen proto, aby se vyměnily cedulky, bílá pole na formulářích a pár webových stránek. Miliarda za papír, miliarda za klávesnici. A člověk by řekl, že po všech těch letech vojenských intervencí už Pentagon dávno ví, že nejdražší bitvy bývají ty zbytečné. Kupeckými počty lze spočítat, že za tuhle „válku s bloky“ by si Amerika mohla koupit jeden zbrusu nový bombardér B-2 Spirit, i s piloty, výcvikem a plnou pumovnicí dle výběru. Ale ono né, místo toho budou tři roky měnit razítka a přepisovat hlavičkové papíry. Truman kdysi přejmenoval Ministerstvo války na Ministerstvo obrany, aby svět vypadal mírumilovněji. Trump to teď přejmenoval zpátky, aby vypadal drsněji. Borec. Vlastně jsou všichni spokojení, jen daňoví poplatníci se možná ptají, jestli tenhle „útok“ na byrokracii není první válkou, kterou Amerika prohrála ještě předtím, než vůbec začala. Jak říká stará architektonická poučka: „když to vypadá jako parník, tak to prostě není citlivé.“ Jen hlučné a zbytečně drahé.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
