(2 004 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 13. listopadu, od 19. hodiny předchozího dne, provedla ruská armáda další masivní kombinovaný útok proti cílům na území Ukrajiny. Zaznamenána byla jedna balistická střela Iskander-M odpálená z okupovaného Krymu a 138 útočných dronů typu Šáhed, Geran a dalších modelů, vypuštěných ze směrů Millerovo, Orel, Primorsko-Achtarsk (Rusko) a Čauda, Gvardijske (okupovaný Krym). Přibližně 90 z nich tvořily drony Šáhed. Podle předběžných údajů k 10:30 dopoledne se podařilo zničit nebo potlačit 102 nepřátelských dronů nad severními, východními a jižními oblastmi Ukrajiny. Zaznamenáno bylo 36 zásahů dronů ve 10 lokalitách, přičemž útok způsobil lokální požáry a poškození infrastruktury.
V Karelii, poblíž města Petrozavodsk, došlo podle ruských zdrojů k havárii stíhacího letounu Su-30, informovaly telegramové kanály SHOT a 112. Podle předběžných informací zahynuli dva členové posádky. Některé ruské kanály zároveň uvádějí, že by mohlo jít nikoli o Su-30, ale o stíhačku Su-27. Na místě nehody pracují záchranné a vyšetřovací složky. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu, přišly ruské ozbrojené síly podle údajů Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny již o 428 letadel a 347 vrtulníků. Incident v Karelii tak rozšiřuje dlouhý seznam nebojových ztrát ruského letectva, které v posledních měsících zaznamenává opakované havárie výcvikových i bojových strojů.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Fronta na Ukrajině:
Charkovská situace: V charkovské oblasti se okupanti pokusili o postup u Synelnykového, ve Vovčansku, Hryhorivce a ve směru na Dvořičanské. Boje zde nadále pokračují bez potvrzených územních změn.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru pokračovaly střety ve směru na Petropavlivku, u Piščaného a směrem na Bohuslavu.
V lymanském sektoru se bojovalo ve směru na Novoserhijivku, Nový Mir a Hluščenkové, dále u Karpivky, směrem na Korovyn Jar, u Novoselivky, Drobyševe, Stavek, v Zaričném a u Jampilu.
V slavjanském sektoru pokračovaly boje u Dronivky, Serebranky a Vijimky.
Bachmutská fronta: Ve směru na Kramatorsk probíhaly pouze poziční boje a vzájemné ostřelování. Nebyly hlášeny žádné změny v linii dotyku.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se bojovalo u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ščerbinikvy, Ivanopilije a v samotné Kosťantynivce. Dále se střety odehrály směrem na Berestek, u Rusin Jaru, ve směru na Sofiivku, u Majaku a Šachového.
V pokrovském směru Rusové tlačili u Nového Šachového, Rodynského, Krasného Lymanu, Novoekonomičného, v Myrnohradu, u Kotlyného, Udačného a Molodeckého.
V Pokrovsku pokračují intenzivní boje – ukrajinské drony útočí na jihu i v severozápadní části města, zatímco okupanti pronikají do Rivného na severovýchodním okraji.
Ve směru na Novopavlivku se okupanti pokusili postoupit u Novomikolajivky, Dačného a Filije.
V oleksandrivském sektoru probíhaly útoky ve směru na Andrijivku-Klevcove, Oleksandrohrad, u Sichnevého, Sosnivky, Verbového, Zlahody, Stepového a Rybného.
Jižní fronta: V huljajpilském směru pokračovaly boje u Zeleného Haje.
V orichivském směru se bojovalo ve směru na Novodanylivku a v Prymorském.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Evropská unie oznámila poskytnutí téměř 6 miliard eur rozpočtové pomoci Ukrajině, které budou uvolněny prostřednictvím úvěru ERA a mechanismu Ukraine Facility s cílem stabilizovat energetickou soustavu a podporovat obnovu infrastruktury po rozsáhlých ruských útocích. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen Unie navýší export elektřiny do Ukrajiny o více než 2 GW a poskytne nové prostředky k ochraně kritické infrastruktury, včetně vybavení proti dronům, přičemž připomněla nedávný ruský masivní úder zahrnující přes 40 raket a téměř 500 bezpilotních prostředků, který zničil dvě velké elektrárny. Ukrajinská strana očekává, že v rámci ERA Loans obdrží 4,1 miliardy eur a dalších 1,9 miliardy v rámci Ukraine Facility, přičemž pokračují jednání o tzv. „reparačním úvěru“, který by Kyjev rád využil i na obranné výdaje, včetně výplat vojákům. Program Ukraine Facility představuje balík 50 miliard eur na roky 2024–2027 pro stabilizaci, obnovu a modernizaci země, zatímco iniciativa ERA zemí G7 má Ukrajině zajistit dalších zhruba 45 miliard eur, jejichž splacení má být hrazeno z výnosů zmrazených ruských aktiv.
Evropská komise označila rozsáhlou protikorupční operaci v ukrajinském energetickém sektoru za důkaz, že ukrajinské instituce určené k potírání korupce fungují a aktivně pracují, což je podle mluvčí EK Pauly Pinho zásadní zejména v kontextu procesu přistoupení Ukrajiny k EU. Mluvčí Evropské unie pro rozšíření Guillaume Mercier připomněl, že boj s korupcí je klíčovým kritériem členství a vyžaduje dlouhodobé úsilí i schopnost důsledně prosazovat právní stát. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas označila korupční skandál v energetice za mimořádně politováníhodný, zároveň však ocenila razantní reakci ukrajinských orgánů a zdůraznila nutnost rychlého a důsledného postupu, neboť jde o prostředky, které mají bezprostředně podporovat obranu země.
Americký prezident Donald Trump podepsal zákon o dočasném financování federální vlády, čímž ukončil nejdelší shutdown v historii USA; norma prošla Sněmovnou reprezentantů poměrem 222 ku 209 a prodlužuje financování státu do 30. ledna, během něhož bude vláda operovat s dluhem 38 bilionů dolarů a deficitem kolem 1,8 bilionu. Dokument obnovuje činnost federálních agentur pozastavenou od 1. října, dočasně blokuje prezidentovu snahu o snižování počtu federálních zaměstnanců a zajišťuje pokračování potravinové pomoci i normalizaci provozu leteckého řízení. Schválení v Senátu umožnila dohoda osmi centristických demokratů s republikánským vedením a Bílým domem, přičemž Trump po podpisu zdůraznil, že podobná situace by se již neměla opakovat.
Dnes se zaměříme na protáhlé obličeje ruských úředníků – přičemž nikoli ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ale úředníků zodpovědných za ruskou fiskální politiku, neboť ti jsou nuceni emitovat státní dluhopisy za pro ně velmi nevýhodných podmínek, aby pro tyto dluhopisy nalezli kupce. Tím jsou v Rusku primárně komerční banky, které nakupují částečně kvůli pobídce Kremlu, která se, jak se říká, nedá odmítnout, částečně ale banky tyto dluhopisy nakupují dobrovolně, neboť jsou nabízeny za takových podmínek, při kterých banky nemohou prodělat.
Charakteristickým znakem těchto dluhopisů totiž je, že jsou emitovány s takzvaně plovoucí sazbou. Jejich úroková sazba je určována podle aktuální sazby mezibankovních půjček v daném období, která je obvykle o něco vyšší než základní úroková sazba stanovovaná centrální bankou. K tomu banky připočítají ještě několikaprocentní provizi, aby získaly celkovou sazbu, jakou jsou tyto dluhopisy úročeny. Nezávisle na změnách úrokové sazby tak banky získávají dluhopisy se zaručeným ziskem, a jediná situace, kdy by o svůj zisk přišly, je, kdyby Rusko vyhlásilo státní bankrot.
Přičemž je evidentní, že emise státních dluhopisů je v roce 2025 v Rusku jediným spolehlivým způsobem, jak pokrýt rozpočtový schodek. V prvním čtvrtletí byly emitovány dluhopisy o hodnotě 1,4 bilionu rublů, ve druhém o hodnotě 1,46 bilionu rublů, ve třetím 1,55 bilionu rublů, s počátkem posledního čtvrtletí tohoto roku ale tempo emise dluhopisů prudce vzrostlo a již nyní byly emitovány dluhopisy o hodnotě přes 1,7 bilionu rublů. Přičemž se v tomto roce předpokládá ještě nejméně jedna emise dluhopisů, a tak se celková částka, již nyní dosahující výše lehce přes 6 bilionů rublů, ještě navýší.
Pro srovnání, v roce 2022 Rusko emitovalo státní dluhopisy o celkové hodnotě přibližně 2,5 bilionu rublů, v roce 2023 emise poklesla na 2 biliony rublů, a v roce 2024 opět vzrostla na 3 biliony rublů. Vidíme tak že zadlužení Ruska, i když je stále relativně nízké, se prudce zrychluje.
Hlavním problémem Ruska při tom není celková výše zadlužení, ale již zmíněné vysoké úrokové sazby, které bude Rusko nuceno splácet. Předpokládá se, že okolo 9% všech rozpočtových výdajů bude muset být v příštím roce vynaloženo na splátky úvěrů státních dluhopisů, což je více, než Rusko vynakládá na školství a zdravotnický sektor dohromady. A to, že je tato situace (strmý růst zadlužení při vysokých úrocích) dlouhodobě neudržitelná, není potřeba zdůrazňovat.
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že vojáci IDF dnes odpoledne zastřelili dva Palestince, kteří se údajně chystali spáchat teroristický útok poblíž osady Karmei Zur na Západním břehu. Podle armády byli muži zastřeleni příslušníky 636. průzkumné jednotky při připravené záloze. Podrobnosti o plánovaném útoku IDF neuvedla.
Sýrie: Ve městě Maasaran v provincii Idlib zatkly bezpečnostní síly majora Díbana Hadže Musu. Podle zdrojů se podílel na vojenských operacích proti povstalcům a na útocích na civilní oblasti. Je rovněž obviněn z vážných zločinů z doby bývalého režimu, včetně svévolných zatýkání a zmizení civilistů. Bezpečnostní složky zadržely dalšího dozorce z věznice Sajdnája. Sloužil v nechvalně proslulé „Červené budově“, kde se podílel na mučení, popravách vězňů a odvozu těl k hromadným hrobům. Zatčen byl v provincii Aleppo.
V oblasti Latákie a Tartúsu byla včera ukončena operace proti zbytkům bývalého režimu poblíž města Džabla. Během bojů bylo zlikvidováno a zajato několik ozbrojenců, mezi nimi i vysocí důstojníci. Armáda zabavila velké množství zbraní a převzala kontrolu nad řadou úkrytů a skladů. V provincii Kunejtra izraelské jednotky měli zničit zemědělské pozemky ve vesnici Saida al-Khanút. IDF případ nekomentovalo.
Írán: Íránské úřady zatkly dva muže poté, co se na sociálních sítích rozšířilo video, na němž jsou zachyceni v armádních uniformách s vlajkou bývalé monarchie — se symbolem lva a slunce používaným před islámskou revolucí v roce 1979. Záběry pořízené v teheránském metru se rychle staly virální. Podle agentury Fars vyšetřování ukázalo, že muži nejsou členy armády; byli zadrženi za „zneužití vojenské uniformy“. Po revoluci v roce 1979 byla původní vlajka se znakem lva a slunce nahrazena současnou zeleno-bílo-červenou vlajkou s červeným symbolem Alláha ve tvaru tulipánu.
Libye: 12. listopadu se premiér PNE Abdel Hamíd Dbeiba setkal s tureckým ministrem energetiky Alparslanem Bayraktarem. Jednali o spolupráci v oblasti těžby nerostných surovin, rozvoje infrastruktury a výměny zkušeností. Předtím Bayraktar navštívil tureckou vojenskou misi v Tripolisu, kde byl informován o aktuální situaci v regionu.
Italská společnost Next Geosolutions (NextGeo) získala kontrakt v hodnotě 8,5 milionu eur na spolupráci s firmou Saipem při rozvoji libyjského plynového pole Buri. Podle dohody se na projektu od čtvrtého čtvrtletí 2025 podílejí dvě lodě – NG Worker a NG Surveyor. Pomocí dálkově řízených hlubokomořských zařízení bude NextGeo provádět průzkum kontinentálního šelfu.
Mali: 12. listopadu 2025 začali obyvatelé města Luluni, asi 50 km od Sikassa, hromadně opouštět své domovy kvůli blokádě, kterou v oblasti zřídili Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). V poslední době zde přibývá útoků na vojenské kolony i cisterny s palivem, přičemž úřady situaci nedokážou zvládnout.
Palivová krize v malijské metropoli Bamako přetrvává navzdory oficiálním tvrzením o jejím vyřešení a několika konvojích s palivem, které do města dorazili. Obyvatelé stále stojí v kilometrových frontách na palivo – záběry v odkazu byly pořízeny 13. listopadu v 11:48 přímo v Bamaku.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, jak se dějiny nejen opakují, ale občas se vrátí s takovým ironickým twistem, že by se za něj nestyděl ani Bulgakov. Spolupředseda německé AfD Tino Chrupalla totiž prohlásil, že Polsko může být hrozbou pro Německo, zatímco z Ruska prý žádné nebezpečí necítí… což je pozoruhodné, protože právě Rusko vede v Evropě největší válku od roku 1945 a mění sousední státy v krátery s přesností svého dělostřelectva – tedy náhodně, ale vytrvale. Celé to působí jako historická groteska, no posuďte sami; strana hrající si na „ochránce národa“ znovu kreslí Polsko jako problém a ruského agresora líčí jako chudáčka, který přece nikomu nic neudělal. Skoro jako kdyby v AfD oprášili příručky z třicátých let, jen je přebalili do moderní grafiky. Takový rok 1939 naruby. Tehdy Německo tvrdilo, že se musí bránit před Polskem, dnes to AfD tvrdí znovu, jen s tichou asistencí Kremlu. A snad se tomu ani nelze divit. Tino se vyučil malířem pokojů a natěračem, což je profesní detail s tak krásnou historickou ozvěnou, až z toho mrazí. Když malíř začne rozhodovat, odkud přichází hrozba, bývá lepší otevřít okna, než měnit bezpečnostní doktrínu. Pokud tedy AfD opravdu věří, že bezpečnost Německa ohrožuje polský soused a ne kremelský agresor, pak už nejde o politiku, ale o restaurátorský návrat k minulosti, o kterou nikdo soudný nestojí.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
