(2 999 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 14. listopadu podnikla ruská armáda jeden z nejrozsáhlejších kombinovaných útoků posledních týdnů, zaměřený na kritickou infrastrukturu Ukrajiny. Zaznamenáno bylo celkem 449 vzdušných cílů – 19 raket (z toho 13 balistických) a 430 útočných dronů různých typů, z nichž přibližně 300 tvořily drony Šáhed. Údery byly vedeny ze směrů Kursk, Millerovo, Orel, Brjansk, Primorsko-Achtarsk (Rusko) a Gvardijske (okupovaný Krym). Rusko nasadilo kromě dronů i aerobalistické střely Ch-47M2 Kinžal (3 kusy), jednu protilodní střelu Zirkon, šest střel Iskander-K a Kalibr z oblasti Krymu a Černého moře a devět balistických střel Iskander-M/KN-23 z Brjanské oblasti. Hlavním cílem útoku bylo hlavní město Kyjev, zásahy však byly hlášeny také z Kyjevské, Charkovské, Oděské, Poltavské a Čerkaské oblasti. Podle předběžných údajů k 9:30 ráno bylo zničeno nebo potlačeno 419 vzdušných cílů, včetně 405 dronů, dvou střel Kinžal, šesti Iskanderů-M/KN-23 a šesti střel Iskander-K/Kalibr. Zaznamenáno bylo 23 přímých zásahů raket a dronů na 13 místech a dopady trosek na 44 lokalitách.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo podle agentury Interfax provedení rozsáhlého útoku na ukrajinský vojensko-průmyslový komplex a energetickou infrastrukturu. Současně uvedlo, že protivzdušná obrana sestřelila 216 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony, nad Černým mořem a okupovaným Krymem.
Podle dostupných údajů také došlo k jednomu z největších ukrajinských útoků na černomořský přístav Novorossijsk, kde byl poškozen ropný sklad, kotvící loď a obytné domy. Agentura Reuters s odkazem na místní úřady uvedla, že po útoku společnost Transněfť zastavila dodávky ropy do přístavu, kterým prochází část ruského ropného exportu. Kromě ropného skladu utrpěl škody také kontejnerový terminál a několik obytných domů. Podle ruského ministerstva obrany bylo v oblasti Novorossijsku sestřeleno 66 dronů, nicméně nezávislé záběry z místa ukazují rozsáhlé požáry a přerušení provozu přístavu, který má strategický význam pro ruský námořní a energetický export.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR oznámila, že její operativci provedli sabotážní útok u Chabarovska na ruském Dálném východě, při kterém vykolejil nákladní vlak na Transsibiřské magistrále. Podle rozvědky k incidentu došlo ve čtvrtek poblíž obce Sosnovka, což mělo dočasně přerušit provoz na jedné z klíčových logistických tepen Ruska. HUR tvrdí, že výpadek zasáhl i trasy, po nichž proudí severokorejské zbraně a munice, které Moskva využívá k doplnění svých zásob. K operaci byly zveřejněny také záběry ze sabotáže, zapadající do širší kampaně úderů hluboko na ruském území s cílem narušit vojenskou logistiku protivníka.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Synelnykového, ve Vovčansku, u Dvořičanského a Krasneho Perše. Linie zůstává aktivní, bez potvrzených změn v držení pozic.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo v Kupjansku, ve směru na Petropavlivku, u Piščaného, Novoosynového a Hluškivky. Intenzita bojů zůstává vysoká, frontová linie se nezměnila.
V lymanském směru se okupanti snažili postoupit u Tverdochlibového, Druželjubivky, Nového Miru a Hluščenkového. Ukrajinské síly provedly protiútoky u Derilového, Stavek, Lymanu a Jampilu, čímž zadržely ruský tlak v této oblasti.
Ve slavjanském směru probíhaly boje u Serebrjanky, Siversku a Fedorivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru ruské jednotky neprováděly útočné akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ščerbynivky, Rusyn Jaru, ve směru na Sofijivku a u Šachového.
V pokrovském směru probíhaly střety u Dorožného, Sucheckého, Rodynskeho a Krasného Lymanu. Na jihovýchodě Myrnohradu se okupantům podařilo získat kontrolu nad částí města. Dále se bojovalo u Lysivky, Zvirového, Kotlyného, Udačného, Molodeckého a v samotném Pokrovsku.
Ve směru na Novopavlivku okupanti útočili u Dačného a Filije.
V oleksandrivském směru probíhaly střety u Jalty, Stepového a Orestopilu; okupantům se podařilo proniknout do Danylivky. Boje pokračovaly také u Jehorivky, Peršotravněvého a Rybného.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru Rusové tlačili ve směru na Solodké, u Jablunkového, Vysokého, Zeleného Haje a Vysokého.
Ve směru Orichiv se okupanti pokoušeli postupovat na Malou Tokmačku, u Stepového, Ščerbaků, Malých Ščerbaků, ve Stepnohirsku, Prymorském a Plavném.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski uvedl, že Ukrajina se připravuje na scénář tříleté války, přičemž podle něj ruský prezident Vladimir Putin nebude schopen tak dlouhou ofenzívu udržet. Tento výhled odpovídá i plánování západních partnerů, kteří zvažují dlouhodobou podporu včetně využití zmrazených ruských aktiv jako finančního zdroje. Sikorski zároveň poukázal na zvyšující se soběstačnost Ukrajiny ve výrobě zbraní: země již pokrývá téměř polovinu potřeby v oblasti bezpilotních prostředků a střel s plochou dráhou letu vlastní produkcí.
Dne 13. listopadu 2025 dorazila do Polska poslední zásilka tanků K2GF z první smlouvy na 180 kusů, čímž bylo završeno plnění kontraktu s jihokorejským dodavatelem a Polsko tak disponuje kompletní sadou těchto vozidel. Paralelně se připravuje realizace druhé smlouvy, v jejímž rámci bude dodáno dalších 180 tanků (116 K2GF a 64 K2PL), přičemž první dodávky mají začít v roce 2026. Aktuálně má polská armáda k dispozici 614 moderních tanků, včetně K2GF, amerických M1A1FEP a M1A2SEPv3 a několika variant Leopard 2, což výrazně posiluje její obrněné schopnosti ve středoevropském prostoru. Do konce roku 2027 by mělo Polsko disponovat až 895 moderními tanky, přičemž dodávky tanků K2PL mají pokračovat až do roku 2030.
Rumunsko se rozhodlo zakoupit 298 bojových vozidel pěchoty Lynx KF41 od německé společnosti Rheinmetall, z toho 46 ve specializovaných verzích na stejném podvozku, čímž završilo dlouholetý proces nahrazování zastaralých BVP MLI-84 sovětského původu. Klíčovým prvkem dohody je přesun významné části výroby do Rumunska, kde Rheinmetall již vybudoval průmyslové zázemí prostřednictvím akvizice většinového podílu ve firmě Automecanica Mediaș a rozvoje místní výrobní a školicí infrastruktury. Součástí širší spolupráce je také společný podnik na výrobu střelného prachu ve Victorii, což má pro Bukurešť strategický význam z hlediska posílení domácí obranné autonomie. Projekt pásových BVP byl formálně zahájen v červenci 2025 s cílem získat 246 vozidel za 2,55 miliardy eur s opcí na dalších 52 kusů. Pokud bude smlouva podepsána do konce roku, jak plánuje ministerstvo obrany, mohla by první vozidla vyrobená na rumunském území vstoupit do výzbroje ještě před koncem desetiletí.
Německý Bundestag schválil další balík ve výši 3,85 miliardy eur na akvizice pro Bundeswehr, přičemž klíčová část prostředků, přibližně 1 miliarda eur, bude určena na rozšíření systému protivzdušné obrany IRIS-T SLM od společnosti Diehl Defence. Tyto finance poslouží k nákupu dalších raket, odpalovacích zařízení a modernizaci radarových a velitelských prvků, čímž se posílí interoperabilita systému v rámci struktur PVO NATO. Zároveň umožní navýšení výrobních kapacit Diehl Defence a stabilizaci dodavatelských řetězců v situaci rostoucí evropské poptávky po systémech protivzdušné obrany. Další položky zahrnují nákup maskovacích sítí, brýlí pro noční vidění, lehkých útočných vrtulníků a financování vývoje Eurofighteru.
Společnost KNDS Deutschland uzavřela kontrakt na dodávky kolových bojových vozidel Schakal, vycházejících z platformy Boxer a vybavených dálkově ovládanou věží RCT30 identickou s výzbrojí pásových vozidel Puma. Nová vozidla, s kapacitou šestičlenného výsadku, se mají stát hlavní výzbrojí nově budovaných „Středních sil“ Bundeswehru, což představuje důležitý krok v diverzifikaci a zvýšení mobility německých pozemních sil. Dohoda zahrnuje výrobu 150 vozidel pro Německo a 72 pro Nizozemsko s opcí na dalších až 248 kusů, z nichž 200 by mohlo být určeno pro Bundeswehr. Zahájení dodávek je plánováno na rok 2027. Paralelně KNDS získala zakázku na výrobu 48 těžkých sanitních verzí Boxeru a 10 cvičných vozidel za 358 milionů eur, přičemž dodávky mají začít počátkem roku 2028. Smlouva dále zahrnuje opci na 150 sanitních vozů a 100 cvičných vozidel, což podtrhuje snahu o posílení logistických a výcvikových kapacit.
Německá vládní koalice CDU/CSU a SPD dosáhla dohody o zavedení nového modelu vojenské služby, jehož cílem je dlouhodobě zvýšit početní stav Bundeswehru na cca 260 000 vojáků v aktivní službě a 200 000 rezervistů, což odpovídá závazkům vůči NATO. Nový systém vychází primárně z dobrovolné služby, která bude finančně i nefinančně motivována (např. možnost získání řidičského oprávnění), přičemž dobrovolníkům bude nově udělen status smluvního vojáka až po 12 měsících služby. S platností od roku 2026 bude spuštěn systém výběrových dotazníků pro všechny občany starší 18 let, přičemž pro muže narozené po 1. lednu 2008 je účast povinná. Tato data budou sloužit jako základ pro potenciální selektivní odvod, který může být aktivován parlamentem v případě nedostatku personálu, avšak bez automatického návratu k plošné branné povinnosti. Ministerstvo obrany bude povinno pravidelně informovat Spolkový sněm o stavu naplňování cílových počtů, přičemž právní rámec umožňuje postupné rozšiřování branné povinnosti podle aktuálních potřeb ozbrojených sil.
Francie tiše posílila svůj jaderný odstrašující arzenál. 13. listopadu oznámila ministryně ozbrojených sil Catherine Vautrin úspěšný test střely ASMPA-R (renovovaná verze střely schopné nést jadernou hlavici), kterou odpálila stíhačka Rafale Marine během simulovaného jaderného náletu s krycím názvem Operace Diomede. Tento test, uskutečněný krátce po zařazení střely do výzbroje palubního letectva, potvrzuje její plnou operační připravenost. ASMPA-R tak nyní doplňuje již dříve zavedené střely ve výzbroji strategických vzdušných sil (FAS) z roku 2023.
Dnes si přiblížíme další prohlubování potíží ruské logistiky. Ruské společnosti, které se zabývají silniční přepravou, se v posledních měsících začaly houfně stahovat z trhu nabídky přepravních služeb, a to z důvodu značného vzrůstu nákladů, což způsobilo pokles ziskovosti, a přibližně 6700 přepravců je již nyní ve fázi likvidace nebo vyhlásili úpadek. Podle profesního svazu přepravců takovýto pokles počtu přepravních společností již způsobuje nedostatek přepravní kapacity na trhu, který je evidentní od konce října tohoto roku.
Hlavní příčinou je podle přepravců to, že se jim tato podnikatelská činnost již nyní nevyplatí. Průměrné náklady na přepravu se nyní nacházejí na úrovni 86 rublů na kilometr, přepravní tarify se ale v průměru pohybují na úrovni pouze 74,7 rublů, což znamená, že pro průměrného přepravce je jeho podnikání ztrátové. Zvýšení ceny přepravy při tom není řešení, neboť ruské společnosti se celkově nachází ve špatné finanční situaci, a nemohou si větší platby za přepravu dovolit. Přibližně 24%všech ruských společností (tedy 171 000) není schopných splácet v termínu ani úvěry bankám – což je obvykle pro společnosti priorita, natož aby si mohli dovolit vyšší výdaje v jiných oblastech.
Důsledkem je, že přepravci nejsou schopni splácet leasing svých vozů, a začali je ve velkém vracet leasingovým společnostem, a v současné době již množství vrácených vozů dosáhlo toho před sedmnácti lety, tedy z časů finanční krize let 2008-2009, která silně zasáhla také Rusko.
Kromě nízkých výdělků zkomplikovaly přepravcům život i úpravy daňové politiky, a to zejména výrazné zvýšení recyklačního poplatku za importované vozy. Přičemž v lednu 2026 bude recyklační poplatek zvýšen o dalších 10% a jeho výše za nákladní automobil tak dosáhne přibližně 3 milionů rublů (tedy v přepočtu přibližně 750 000 Kč). Koupě importovaného vozu je tak pro drtivou většinu přepravců nedostupná, a nákup v Rusku produkovaných nákladních vozů, například značky KamAZ, se jim nevyplatí z důvodu vyšších provozních nákladů.
Ruské ministerstvo dopravy informovalo o tom, že tento problém zaznamenalo a ve spolupráci s profesními svazy jej monitoruje, a že již byl vypracován plán řešení této situace. Ten spočívá v umožnění odkladu nebo v rozložení na splátky u daňové zátěže přepravních společností – tedy, jak je v Rusku obvyklé, dojde pouze k odkladu nevyhnutelného, tedy bankrotu přepravních společností, které se již nyní nachází těsně před ním.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že v jižním Pásmu Gazy zabila ozbrojence, který překročil tzv. žlutou linii vymezující oblast stažení a přiblížil se k jejím jednotkám. Podle armády muž představoval „bezprostřední hrozbu“ pro příslušníky brigády Nahal, kteří na něj proto zahájili palbu. IDF dodává, že její jednotky zůstávají v Gaze v souladu s podmínkami příměří a budou nadále zasahovat proti jakékoliv bezprostřední hrozbě.
Libanon: Mírové síly UNIFIL oznámily, že část izraelské pohraniční zdi zasahuje přes modrou linii na libanonské území. Průzkumy provedené u Yarounu ukázaly, že zeď zabírá přes 4 000 m² libanonské půdy. UNIFIL proto vyzval izraelskou armádu (IDF), aby bariéru odstranila. Pozorovatelé mezitím zaznamenali i další výstavbu v oblasti, která rovněž překračuje hranici. UNIFIL zdůrazňuje, že izraelská přítomnost na libanonském území porušuje rezoluci RB OSN 1701 a libanonskou suverenitu. Mise vyzvala IDF k úplnému dodržování modré linie a stažení ze všech pozic severně od ní — pěti stanovišť, která Izrael drží i po příměří z listopadu 2024. Nově budovaná zeď mezi Aitarounem a Maroun al-Ras se podle UNIFIL nachází na izraelské straně modré linie.
Sýrie: V provincii Suvajda hlásí velení vnitřní bezpečnosti, že povstalecké skupiny už třetí den porušují příměří. Ostřelují venkovské oblasti a zraňují příslušníky bezpečnostních složek. Podle úřadů se však podařilo odrazit několik útoků z různých směrů a zabránit tak dalšímu zhoršení situace. Současně syrský ministr zahraničí Asaad al-Šejbání navštívil Londýn, kde se podílel na spuštění nově vytvořené Syrsko-britské obchodní rady. Ta má otevřít nový prostor pro hospodářskou spolupráci mezi oběma stranami.
Napětí v zemi doplňuje zásah v Tartúsu, kde jednotky vnitřní bezpečnosti s podporou protiteroristického oddělení rozbily nebezpečnou buňku napojenou na zbytky bývalého režimu a zahraniční agenty. Byl zadržen údajný íránský agent Abd al-Ghaní Kassab i členové jeho rodiny; bezpečnostní složky zajistily velké množství zbraní a výbušnin. Na opakované útoky ozbrojenců spojených s Hikmatem al-Hidžrím reagovaly síly veřejné bezpečnosti protiúderem. Pomocí dronů naložených výbušninami zasáhly povstalecké kontrolní stanoviště v okolí Suvajdy a způsobily jim údajně značné ztráty.
Libye: Čínské velvyslanectví v Libyi po téměř deseti letech obnovilo provoz. Dočasný chargé d’affaires Liu Ťien uvedl, že Peking chce posílit spolupráci s Tripolisem a rozvíjet vzájemné vztahy. Podle Africa Intelligence se Čína nesoustředí jen na obnovení diplomatických kontaktů, ale také na návrat na libyjský trh. Usiluje o strategická partnerství se subjekty na západě i východě země. Po roce 2011 musely čínské firmy kvůli neproplaceným kontraktům zastavit řadu stavebních projektů. Nyní Peking znovu navazuje spolupráci prostřednictvím různých odvětví, mimo jiné i skrze Libyjsko-čínskou obchodní komoru (LCJCC). V říjnu otevřela společnost China Shipping Container Lines (dnes COSCO Shipping Development) svou první námořní linku obsluhující Misurátskou svobodnou zónu, která je klíčovým obchodním uzlem pro vstup na libyjský trh. Peking zároveň jedná s oběma mocenskými centry v zemi. Huawei nedávno uzavřela dohodu s Muhammadem Dbeibou, synem šéfa vlády národní jednoty, což jí umožní působit na celém území Libye. Firma už dříve vybudovala síť 5G v Kyrenaice, ale tehdy se s vládou nedohodla. Čínské společnosti se zajímají i o projekty pod záštitou Fondu rozvoje a rekonstrukce vedeného Belkasemem Haftarem – například o výstavbu velké rafinérie v Tobruku.
Americká organizace The Sentry ve své nové zprávě uvádí, že síly Chalífy Haftara na východě Libye zásobují súdánské Síly rychlé reakce (RSF) palivem. Podle analýzy jde o součást dlouhodobého partnerství s Emiráty, které Haftar podporují od roku 2014. Na dotazy ohledně zprávy nereagovaly ani SAE, ani RSF. The Sentry tvrdí, že Haftarův tábor se po vypuknutí války v Súdánu v dubnu 2023 stal hlavním dodavatelem pašovaného benzinu a nafty pro RSF. Tyto dodávky údajně výrazně pomohly jejich operacím a přesunům, zejména v Dárfúru po pádu města al-Fášir na konci října. Zpráva také obviňuje SAE z rozsáhlé diplomatické, finanční a politické podpory jak Haftarovi, tak RSF, což má Abú Zabí zajišťovat mimořádný vliv na Haftarovy síly. Díky tomu prý jeho rodina upevnila kontrolu nad jihovýchodní Libyí, zejména oblastmi u súdánské hranice. Podle zprávy koordinuje Haftarův syn Saddám od začátku súdánské války dodávky paliva pro RSF z oblastí kolem Kufry. Haftarovy síly zároveň posílily přítomnost na jihovýchodě, aby zajistily plynulost pašování přes letiště Kufra a rafinerii Sarír, které tyto operace fakticky obsluhují. The Sentry rovněž uvádí, že Haftarův tábor pomáhal s tranzitem vojenského materiálu, který SAE posílaly RSF přes libyjské území, včetně koordinace převozů zbraní do Dárfúru.
Burkina Faso: Islámský stát oznámil útok na bojovníky konkurenční skupiny Džamát Nusrát al-Islam wal-Muslimin (JNIM), v provincii Séno. Při střetu džihádisté údajně zabili 36 členů JNIM a několik dalších zajali. Pro JNIM byl útok překvapením, přestože šlo o odvetu za jejich předchozí operace proti IS. Podle dostupných informací vedení skupiny okamžitě svolalo krizové jednání a rozhodlo se vyslat posily z Mali. Jeden z velitelů JNIM a zástupce šéfa skupiny v Burkině Faso, Ousman Dicko známý jako Uwajsa al-Ansárí, zveřejnil audio vzkaz adresovaný IS. Obvinil své protivníky ze spolupráce s vládními silami a pohrozil protiútokem. Zároveň je vyzval, aby se drželi „svých“ území a neútočili na JNIM.
Mali: Místní zdroje uvádějí, že armádní dron zasáhl kočovný stan v oblasti Gargando u Timbuktu, konkrétně v lokalitě Tangata. Zahynulo všech sedm členů rodiny, kteří tam žili. V reakci na úder dronu obvinila Fronta za osvobození Azavadu (FLA), malijskou juntu z pokračující „etnické čistky“. Podle FLA drony v noci z 13. na 14. listopadu zabily sedm civilistů z jedné rodiny v Tangatě a následně zasáhly i kočovný tábor v Tassike. Organizace útoky ostře odsoudila a vyzvala k mezinárodnímu vyšetření.
Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) mezitím oznámili, že pomocí improvizovaného výbušného zařízení zaútočili na vojenské vozidlo na trase mezi městem Manako a Fatumou.
Středoafrická republika: OSN prodloužila mandát mise MINUSCA o další rok, a to navzdory tlaku ze strany USA.
Dnešní Třešnička™ je o tom, jak se nic nestalo, ale všichni o tom důležitě mlčí. Média hlásí ticho, analytici si dávají pauzu na flat white, a tiskové oddělení Ministerstva nicotnosti vydalo prohlášení, že „situace se vyvíjí dle očekávání“. Což je přesně ta formulace, kterou použijete, když netušíte, co se vlastně děje, ale nechcete, aby to vypadalo, že netušíte, co se děje. Vzduch je naplněn očekáváním, stejně jako PowerPointy ve státní správě jsou plné „synergií“ a „vizí 2030“. A i když se teď zdánlivě nic neděje, ve skutečnosti se možná něco připravuje… nebo taky ne. Každopádně, až se to něco stane, někdo to určitě zahlédne, někde to unikne a někdo jiný to popře. Takže zůstaňte klidní, zůstaňte naladěni, a hlavně se nelekejte, když z ničeho nic přijdou breaking news o tom, že se opravdu stalo něco, co jsme celou dobu očekávali, i když jsme nevěděli, co přesně.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
