(2 312 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 30. listopadu provedlo Rusko kombinovaný útok využívající 2 balistické střely Iskander-M z okupovaného Krymu a 122 útočných dronů typu Šáhed, „Gerbera“ a dalších UAV. Drony startovaly z oblastí Orjol, Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a Gvardějskoje na Krymu, přičemž přibližně 75 z nich tvořily „šáhedy“. Útok mířil ze severu, jihu a východu Ukrajiny. Protivzdušná obrana za podpory letectva, mobilních palebných skupin a prostředků REB eliminovala nebo potlačila celkem 104 nepřátelské bezpilotní prostředky. Zaznamenáno bylo nejméně 13 zásahů balistickými střelami a drony, včetně dopadů trosek na dvou dalších místech.
V listopadu 2025 tempo ruské vzdušné i dělostřelecké aktivity znatelně zpomalilo, i když celkové objemy útoků zůstaly vysoké. Bylo zaznamenáno 5454 ruských dronů, z toho 3355 tvořily Šáhedy, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zachytit většinu z nich. Ruské vzdušné údery se výrazněji soustředily na Kyjev, kde je PVO nejsilnější, což vedlo k vyšší míře úspěšnosti obránců. Zhoršené počasí zároveň snížilo počet nasazených FPV dronů na frontě, jejichž aktivita poklesla výrazněji než u jiných prostředků. Počty dělostřeleckých salv se dostaly na 126 441, FPV útoků na 143 690, leteckých pum na 3719 a salv z raketometů na 3117, což představuje pokles ve všech kategoriích oproti říjnu. Zatímco používání klouzavých leteckých pum zůstává mnohonásobně vyšší než v roce 2024, FPV i dělostřelecká aktivita pokračují v sestupném trendu, který signalizuje kombinaci zhoršených podmínek, opotřebení ruských jednotek a rostoucí účinnosti ukrajinských protiopatření.
Ukrajinská obranná strategie se v roce 2025 výrazně posunula k systému překážek a opevnění, která mají zpomalit ruský postup a částečně kompenzovat kritický nedostatek pěchoty. První vlny opevňování z let 2014 a 2022 až 2023 odpovídaly tehdejší fázi války, šlo především o sítě zákopů určené k ochraně před dělostřelectvem. Tato koncepce se ukázala jako nedostatečná v podmínkách masového nasazení dronů a klouzavých pum FAB a po neúspěších u Charkova, Kupjansku, Pokrovska a Vuhledaru byla koncem roku 2024 postupně opuštěna. Od roku 2024 a hlavně v roce 2025 se výstavba nových linií soustředí spíše na překážky než na rozsáhlé zákopové systémy. Ukrajinci sází na souvislé pásy protitankových příkopů, ostnatého drátu, dračích zubů a zátarasů, které jsou přerušené jen několika kontrolovanými průchody, krytými přímou palbou nebo drony. Cílem je zpomalit nebo znemožnit frontální útok, donutit ruskou pěchotu a techniku překonávat sérii překážek na otevřeném prostranství a vystavit je přitom soustředěné palbě i úderům bezpilotních prostředků. Za liniemi překážek se budují menší rozptýlené pozice, které poskytují kryt pro omezené počty vojáků a operátory dronů. To odpovídá realitě roku 2025, kdy většinu ztrát způsobují právě drony a není výhodné koncentrovat velké množství pěchoty v první linii. Slabým místem zůstává skutečnost, že tyto linie zatím nejsou všude souvislé, což je viditelné například na ose Pokrovsk – Huljajpole, kde mezery v systému opevnění usnadňují ruský postup. Přesto Ukrajina podle dostupných informací buduje nové linie na Donbasu i ve zbytku východní Ukrajiny a Rusko zatím obsadilo jen malou část plánovaných opevnění pro rok 2025. Kritici sice zpochybňují účinnost těchto prací, ale z hlediska investovaných prostředků a současného charakteru bojů se opevnění stávají jádrem ukrajinské obrany. Samo o sobě ofenzivu nezastaví, ale zpomalí ruský postup, donutí útočníka soustředit se na několik přechodových bodů, omezí použití pěchoty a lépe zviditelní ruské jednotky pro drony a dělostřelectvo. Pravděpodobným cílem je mít k dispozici několik ústupových linií a postupným přesunem z městských oblastí do připravené venkovské obrany ztížit Rusku další postup na operační úrovni.

Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.

Charkovská situace: Ruské síly nadále pokračují v útocích v oblasti severní Charkovské oblasti. Boje byly zaznamenány u Prilipky, ve Vovčansku a v oblasti Vovčanských Čutorů. Dále docházelo ke střetům směrem na Kutkivku a u Koloďazného.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kramatorsk ruské jednotky tlačí na několika úsecích. Boje probíhají u Vasjukivky, Novomarkového a v okolí Časiv Jaru.
Bachmutská fronta: V oblasti Kupjansku pokračují střety u Petropavlivky, Piščaného, Hluškivky a Kolisnykivky. Boje byly hlášeny také směrem na Novou Kruhljakivku a Novoplatonivku.
V lymanském sektoru dochází k bojům u Kopanek, Novojehorivky, Novovodjaného, Karpivky, Seredného, Novoselivky, Děrylového, Koloďazného a v okolí Zařičného. Většina těchto střetů zůstává bez potvrzeného posunu linií.
Ve slavjanském směru pokračují boje u Jampilu a Serebrjanky, zejména v zalesněném terénu, kde se situace rychle mění.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se bojuje u Oleksandro-Šultyného, v Pleščijivce, Ščerbinivce, severně od Jablunivky, u Rusyn Jaru a směrem na Sofiivku. Jedná se o pokračující snahu ruských sil o postup v tomto sektoru.
V pokrovském směru jsou hlášeny boje u Volodymyrivky, Majaku, Rodynského, v Krasném Lymanu, Myrnohradu, Novoekonomičném, u Lysivky, Kotlyného, Udačného a Molodeckého.
Těžké střety nadále probíhají přímo v Pokrovsku. Za klíčové bojiště zde lze označit Rivné a jeho okolí, kde probíhají intenzivní boje o kontrolu nad terénem.
Ve směru na Novopavlivku probíhají střety u Novoserhijivky a Filije.
V sektoru směrem na Oleksandrivku okupanti útočili u Zeleného Haje, v Ivanivce, u Torského, směrem na Oleksandrohrad, u Sičněvého, Sosnivky, Vyšněvého a Rybného.
Jižní fronta: Na huljajpilské frontě pokračují boje u Solodkého, Zeleného Haje a východně od Huljajpilu.
V orichivském směru se ruské jednotky pokoušely postoupit směrem na Malou Tokmačku, Novoandrijivku, Stepové a ve Stepnohirsku. Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o taktické útoky bez většího operačního úspěchu.
Chersonská fronta je nadále beze změn.

Ukrajinská a americká vyjednávací delegace ukončily setkání na Floridě věnované úpravám amerického mírového plánu, přičemž jak americký ministr zahraničí Marco Rubio, tak tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov označili jednání za produktivní, ale zdůraznili, že před oběma stranami stojí ještě značný objem práce – zvláště s ohledem na nadcházející cestu amerického zvláštního vyslance Steva Witkoffa do Moskvy. Diskuse navazují na ženevské rozhovory, v jejichž rámci byl původní, široce kritizovaný osmadvacetibodový návrh administrativy Donalda Trumpa, obsahující zásadní ústupky Rusku, přepracován do užší devatenáctibodové rámcové verze zohledňující i evropské připomínky, zejména v oblasti budoucí velikosti ukrajinské armády. Obě delegace po floridském setkání odmítly sdělit detaily, ale potvrzují pokračující snahu nalézt realistickou podobu dokumentu, který by mohl otevřít cestu k jednáním o ukončení války a k bezpečnostním zárukám, zatímco Kyjev čelí výraznému vojenskému tlaku ruských sil i politickým otřesům po odvolání Andrije Jermaka.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan v rozhovoru pro Welt uvedl, že po čtyřech letech vyčerpávající války jsou obě strany podle Ankary více než dříve připraveny jednat o míru, protože vidí rozsah lidských ztrát, materiálních škod i limity vlastních možností; zároveň tvrdí, že Vladimir Putin je ochoten souhlasit s příměřím a komplexní dohodou za určitých podmínek, které byly sděleny i ukrajinské straně. V kontextu evropských obav z budoucího ruského útoku na východní křídlo NATO Fidan zdůraznil, že mírová dohoda má zásadní význam pro dlouhodobou stabilitu celého kontinentu a měla by obsahovat jednoznačný závazek obou stran neútočit na sebe za žádných okolností, což by podle něj mohlo zajistit desítky let klidu. Současně připustil, že ani po uzavření dohody by se Evropa ani Rusko nevzdaly vlastních bezpečnostních opatření, neboť NATO bude nadále počítat s různými scénáři, zatímco Moskva čelí zřetelným ekonomickým a sociálním dopadům války a mohla by mít z mírové dohody přímý prospěch.
Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře plk. Pavlo Palyca po jednání s náčelníkem Generálního štábu Andrijem Hnatovem uvedl, že každá bojová brigáda musí dostávat předvídatelný a spravedlivý přísun nováčků, kteří mají od prvního dne nastupovat přímo k jednotce, v níž budou sloužit, cvičit se a vytvářet soudržný kolektiv. Palyca zdůraznil, že řada brigád již disponuje vlastními instruktory a výcvikovou infrastrukturou, které je nutné dále posílit, zatímco tam, kde tyto kapacity chybí, je bude třeba vybudovat; cílem je vyškolit vojáky přímo podle konkrétní techniky, taktik a operačních podmínek jejich jednotek. Podle něj nejde o nahrazení výcvikových center, ale o postupný přechod k systému, který eliminuje dosavadní chaotická a ad hoc rozhodnutí a umožní plánovat výcvik i rotace. Palyca a Hnatov se dohodli na přípravě společné porady, která má stanovit mechanismy a kroky implementace, přičemž varianty řešení budou předloženy prezidentovi na příštím zasedání vrchního velení s cílem zajistit, aby změny skutečně posílily jednotky na frontě i ty, které se na nasazení teprve připravují.

Dnes se zaměříme na blížící se emisi ruských státních dluhopisů, které budou nominovány v čínských juanech, a konkrétně na některé detaily této emise, které lépe osvětlí to, jakým způsobem má být provedena. Na úvod připomeňme, že se Rusko již dříve snažilo o emisi dluhopisů, nominovaných v juanech, přímo na čínském trhu, čínský regulátor ale takovou emisi nikdy nepovolil a tato ruská snaha o získání zahraničního kapitálu tak nebyla úspěšná.
Tato ruská emise juanových dluhopisů tak bude emitována na vnitroruském trhu, přičemž je zaměřena primárně na ruské exportéry. Vzhledem k tomu, že přibližně třetina až polovina veškerého ruského exportu směřuje právě do Číny, disponují tito exportéři značnými objemy juanů na svých kontech, a právě na zisk těchto finančních prostředků a jejich převod do rukou státu je cílena tato dluhopisová emise.
Tuto emisi tak lze považovat za další emisi státních dluhopisů, nominovaných v rublech, které jsou pouze cíleny na konkrétní segment ruské ekonomiky – jediný, který získává kapitál ze zahraničí, kam lze zahrnout například exportéry ropy a zemního plynu. Lze předpokládat, že odkup těchto dluhopisů státem vlastněnými společnostmi bude pouze částečně probíhat na dobrovolné bázi, neboť ministerstvo financí je stále agresivnější ve své snaze získat dodatečné prostředky na pokrytí státního dluhu.
Je tak vysoce pravděpodobné, že se touto emisí podaří získat prostředky pro pokrytí části rozpočtového schodku, ovšem za cenu zhoršení finanční situace ruských exportérů. Ruské společnosti plošně trpí nedostatkem provozního kapitálu (což je způsobeno vysokými úrokovými sazbami) a další odliv volných finančních prostředků nuceným nákupem dluhopisů jejich situaci dále zhorší. Přičemž jak jsme informovali 30.10., ruští exportéři ropy se v tomto roce potýkají s velkým poklesem zisků, a další odliv likvidního kapitálu jim jistě náladu nezlepší.

Izrael: Vojenské zdroje potvrdily, že velitel východního rafáhského praporu Hamásu, jeho zástupce a další dva bojovníci byli dnes brzy ráno zabiti poté, co se pokusili uniknout z tunelu na jihu Pásma Gazy. Ve videu šířeném online uvádí velitel brigády Nahal plukovník Arik Moyal, že jeho jednotky, s podporou izraelského letectva, zlikvidovaly místního velitele praporu Hamásu, jeho zástupce, velitele jedné z rot a dalšího bojovníka, kterého označuje za syna vysokého představitele Hamásu Gházího Hamáda. Moyal ve videu ukazuje útočnou pušku Tavor odebranou zabitým operativcům a tvrdí, že patřila desátníku Oru Mizrahimu, příslušníku brigády Nahal, který padl při bojích s útočníky na hranici Gazy dne 7. října 2023.
Podle místních zdrojů, citovaných sítí Quds News a dalšími arabskými médii napojenými na Hamás, bylo potvrzeno, že mezi zabitými byl také Abdulláh Hamad – syn vysokého představitele Hamásu Gházího Hamáda.
Libanon: Papež Lev XIV. dnes dorazil na dvoudenní návštěvu Libanonu, kde chce předat poselství míru, uvedl novinář AFP cestující s ním. Americký pontif přiletěl do Bejrútu z Turecka a ještě dnes se setká s libanonským prezidentem Josephem Aounem, jedinou křesťanskou hlavou státu v arabském světě. V prezidentském paláci poté pronese projev před představiteli země a zástupci diplomatického sboru.
Sýrie: Z města At-Tabka, ležícího západně od Rakká, byl dnes zaznamenán přesun posil Syrských demokratických sil (SDF), včetně jednotek speciálních sil, které mají zřídit nové kontrolní stanoviště na trase Rakka–Aleppo, směrem do východní části provincie Aleppo. Ministerstvo vnitra zároveň oficiálně představilo nové vizuální označení pro svá služební vozidla.

Burkina Faso: Bojovníci džihádistického hnutí Džamát Nusrát al-Islám wal-Muslimín (JNIM) na zveřejněných záběrech varují obyvatele vesnic, že pokud armádě nahlásí jakékoli vozidlo či motorku, jejich domovy dopadnou stejně jako ty, které podle nich s armádou spolupracovaly. Tvrdí, že ti, kdo vojákům nepomáhají, se nemají čeho obávat. Vláda Ibrahima Traorého se k hrozbám zatím nevyjádřila.
Somálsko: Podle místních zdrojů došlo v pohoří Kalmiskad ke střetům mezi jednotkami Puntlandu a bojovníky ISIS. Při bojích zahynuli dva somálští vojáci a tři příslušníci radikální skupiny.
Mali: Bojovníci hnutí JNIM z Burkiny Faso včera (29. listopadu) kázali v mešitě ve městě poblíž Bamaka. Zveřejněné záběry ukazují rostoucí vliv, který si džihádisté v oblasti budují, stejně jako volnost pohybu mezi zeměmi, kde působí.
Podle místních zdrojů museli 23. listopadu 2025 provládní milicionáři „dozo“, dlouhodobě obviňovaní z útoků na civilisty a krádeží dobytka, ustoupit před tlakem JNIM. Skupina se nyní ukrývá v horských oblastech a často mění pozice, aby se vyhnula dopadení. Její vůdce Isouf Toloba si je podle těchto zdrojů vědom, že v případě zajetí mu hrozí smrt. JNIM také údajně propustila egyptské rukojmí bez požadavku na výkupné poté, co je označila za „nevinné“ ze spolupráce s malijskou vládou.
Niger: Džihádistická skupina JNIM zveřejnila video útoku na vojenskou základnu v Garbugnu v provincii Tillabéri, při němž bylo zabito 15 nigerských vojáků. Skupina rovněž publikovala další záběry ze stejného útoku, které potvrzují stejný počet obětí.

Dnešní Třešnička™ bude o tom, jak se z Visegrádu stává Visegradistán. Polský prezident Karol Nawrocki zrušil bilaterku s Viktorem Orbánem, protože ten místo solidarity s napadenou Ukrajinou zvolil tradiční vánoční výlet do Moskvy – poklonit se carovi a přivézt si domů plyn. Za levno. Sice s příměsí krve, ale pořád levno. A tak se summit V4 smrskl na nutné minimum: fotku, pár frází o spolupráci a trapné ticho u kávy. Kaczyński kdysi varoval, že bez evropské jednoty přijdeme na řadu všichni. Havel zase mluvil o tom, že nelze obchodovat s pravdou za barel ropy. Oba už jsou dávno pryč, ale jejich slova dnes zní děsivě aktuálně – bohužel hlavně v Budapešti nepochopená. Česko balancuje mezi jasnou prozápadní pozicí a únavou z Orbánova balalajkového sóla, Slovensko si mezitím zkouší samoděržaví nanečisto. V4? Spíš V2+2, kde jedna dvojice hraje a zpívá podle not z Moskvy a tváří se, že je to jazz.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.