(2 460 slov, doba čtení 13 minut)
Audioverze budou opět dostupné od 31.12.2025
V noci na 28. prosince podnikly ruské síly další dronový útok na území Ukrajiny, při kterém bylo nasazeno celkem 48 útočných bezpilotních prostředků různých typů, převážně Shahed, vypuštěných z ruského území a z okupovaného Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana podle dostupných údajů zneškodnila 30 dronů nad severními, jižními a východními oblastmi země. Zbylé bezpilotní prostředky zasáhly cíle na devíti lokalitách, přičemž šlo o přímé zásahy bez použití raketových zbraní.
Ruské ministerstvo obrany v oficiálním sdělení na Telegramu tvrdí, že ruské jednotky převzaly kontrolu nad šesti obcemi na východě Ukrajiny, konkrétně Myrnohradem, Artemivkou, Vilnym a Rodynským v Doněcké oblasti a Huljapolem a Stepnohirskem v Záporožské oblasti, přičemž tato tvrzení doprovází obvyklými údaji o vysokých ukrajinských ztrátách a rozsáhlých úderech proti energetice a vojenské infrastruktuře. Tato prohlášení pocházejí výhradně od Ministerstva obrany Ruské federace a v době zveřejnění nebyla nezávisle potvrzena ukrajinskou stranou ani otevřenými zdroji, přičemž dlouhodobá zkušenost s ruskou válečnou komunikací ukazuje na systematické nadsazování úspěchů, nepřesnosti v geografii i opakované oznamování „osvobození“ stejných lokalit. Informace je proto nutné vnímat s výraznou rezervou a čekat na potvrzení z dalších zdrojů, zejména z ukrajinských oficiálních hlášení a satelitních či geolokačních dat.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Starici, Prylipek, ve Vovčansku a směrem na Hryhorivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru proběhly ruské útoky u Petropavlivky a Piščaného. Ruská strana nadále tvrdí, že drží Kupjansk, avšak zveřejněné záběry jako „důkaz“ ukazují ruské vojáky pouze na úplném severu města v oblasti chatové zástavby a na dvou izolovaných místech ve východní části Kupjansku, což tvrzení o plné kontrole města zatím nepotvrzuje.
V lymanském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem na Druželjubivku a bojovalo se u Seredného, Oleksandrivky, Novoselivky, Drobyševého, Stavek, v Lymanu a ve směru na Ozerné.
Ve slavjanském směru ukrajinské obranné síly nadále ustupují, ruské jednotky pronikly do Zakitného a Dronivky a boje byly hlášeny také u Serebrjanky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru ruské síly tlačily u Vasjukivky, směrem na Bondarné a u Predtěčiného, zatím bez potvrzených větších průlomů.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru probíhaly střety u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Kosťantynivky a ve směru na Stepanivku a Sofijivku.
V pokrovském směru se bojovalo u Nového Šachového a objevují se zprávy, že obránci byli vytlačeni z Rodynského a Krasného Lymanu. Navzdory prohlášením ukrajinského generálního štábu existují silné indicie, že okupantům se podařilo vytlačit většinu ukrajinských sil také z Myrnohradu.
Další boje probíhaly přímo v Pokrovsku, severně od Kotlyného, u Udačného a Molodeckého.
Ve směru na Novopavlivku pokračovaly střety u Dačného a Filije.
V oleksandrivském sektoru ruské jednotky tlačily u Jalty, ve směru na Andrijivku-Klevcové, u Oleksandrohradu, Verbového, Vyšnevého, Rybného a Pryvilného.
Jižní fronta: Ve směru na Huljajpole pokračovaly boje u Dobropillji, přímo v Huljajpilu a u Bilohirije. Zdá se, že stabilizační akce ukrajinských sil v Huljajpilu a jeho okolí nepřinesly očekávaný výsledek a ruské jednotky ovládají část města na levém břehu řeky Hajčur. Linie střetů nyní vede podél silnice R-85 a ulic Bazarná a Hrdinů Ukrajiny. V severní části města se ruským sabotážním a průzkumným skupinám podařilo infiltrovat i pravý břeh řeky, kde se pohybují minimálně po ulici Ševčenka. Ukrajinské síly v tuto chvíli drží pouze malý úsek města v okolí památníku s pásovým traktorem DT-75, zatímco zbytek Huljajpole lze označit za zónu bez jasné kontroly.
V orichivském směru se bojovalo u Ščerbaků a Stepového, kde pokračují poziční střety bez potvrzeného většího posunu jedné ze stran.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americký prezident Donald Trump před zahájením jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským uvedl, že rozhovory o mírovém plánu vstoupily do finální fáze a že Ukrajina v případě dosažení dohody obdrží „silné“ bezpečnostní záruky, na nichž se mají podílet evropské země. Trump vyjádřil přesvědčení, že dohoda o ukončení války je na dosah, aniž by však potvrdil, že by k průlomu mělo dojít již během dnešního jednání, a zdůraznil, že jeho jediným časovým cílem je samotné ukončení konfliktu. Zároveň se pochvalně vyjádřil o Zelenském i odolnosti ukrajinské společnosti. Ukrajinský prezident potvrdil, že s Trumpem hodlá jednat i o otázkách územních ústupků, které dosud představovaly zásadní červenou linii Kyjeva, a že rozhovory navazují na dosavadní jednání vyjednávacích týmů o postupném přibližování k míru. Rusko se schůzky přímo neúčastní, nicméně Trump krátce před jednáním telefonicky hovořil s Vladimirem Putinem a další kontakt s Moskvou avizoval po skončení schůzky se Zelenským, přičemž zdůraznil i nutnost konzultací s evropskými partnery.
Ve státním podniku VOP CZ v Šenově u Nového Jičína vrcholí přípravy na zahájení výroby a finální kompletace pásových bojových vozidel pěchoty CV90 pro Armádu ČR, přičemž první kompletně smontované vozidlo má z českých dílen vyjet na podzim příštího roku. Projekt si vyžádal zásadní modernizaci infrastruktury, úpravy výrobních hal a testovacího polygonu i nábor zhruba 200 nových zaměstnanců, zatímco současně se dokončuje transfer technologií ze Švédska. VOP CZ bude fungovat jako integrační centrum, kde se budou spojovat tisíce komponentů dodávaných jak švédským výrobcem, tak klíčovými firmami českého obranného průmyslu, přičemž cílová výrobní kapacita má dosáhnout až 20 vozidel měsíčně. Zakázka má pro podnik strategický význam nejen z hlediska vytížení výroby, ale především kvůli budování dlouhodobé schopnosti zajišťovat servis a celý životní cyklus techniky po dobu zhruba 30 let, což je vnímáno jako klíčový prvek udržení národního know-how a soběstačnosti v oblasti pozemních sil.
Ukrajinská analýza vycházející z bojových zkušeností zpochybňuje budoucí bojovou hodnotu polského tanku K2PL a varuje, že jeho konstrukční úpravy mohou vést ke zvýšené zranitelnosti vůči dronům, které dnes dominují modernímu bojišti. Autoři upozorňují, že už původní jihokorejský K2 Black Panther byl koncipován jako relativně lehký tank s důrazem na čelní ochranu a mobilitu v horském terénu, což bylo dosaženo oslabením bočního pancíře, a že zveřejněné náčrty finální podoby „polonizovaného“ K2PL naznačují dokonce ještě nižší úroveň pasivní ochrany než u verze K2GF. Kritika se zaměřuje zejména na odstranění dynamické ochrany po bocích, která byla nahrazena úložnými boxy poskytujícími pouze minimální balistický efekt, a na boční partie kryté jen tenkými kompozitními clonami, což podle ukrajinských zkušeností vytváří ideální cíle pro útočné FPV drony. Přestože K2PL má být vybaven pokročilými systémy aktivní ochrany a elektronického boje, analýza upozorňuje, že tyto prostředky mohou selhat, být přetíženy nebo obejity například drony naváděnými po optickém vlákně, a v takovém případě se tank musí spolehnout na základní pancéřování, které je po stranách oslabené a nedokáže kompenzovat zesílenou čelní ochranu. Autoři připouštějí, že do zahájení sériové výroby je stále prostor pro úpravy, například integraci polské reaktivní ochrany ERAWA-2 či její modernizované varianty, avšak i v samotném Polsku podle nich panují pochybnosti, zda k takovým revizím skutečně dojde.
Na ukrajinské frontě došlo k prvnímu zaznamenanému bojovému použití tanku M1A1 Abrams darovaného Austrálií, pravděpodobně v prostoru Pokrovsku, kde bylo podle dostupných záběrů poškozené a následně opuštěné vozidlo zničeno ruskými FPV drony jednotky Rubicon. Přestože Kyjev incident oficiálně nepotvrdil, vizuální materiály z bojiště naznačují, že šlo o jeden z australských Abramsů, které Canberra Ukrajině předala v rámci balíčku 49 vyřazených tanků. Prvních 37 kusů dorazilo do Evropy v červenci a zbývajících 12 v uplynulých dvou týdnech, přičemž přeprava probíhala po moři z Geelongu s následnými technickými kontrolami na utajeném místě v Polsku před předáním ukrajinské armádě.
Dnes si přiblížíme jednu z iniciativ mající za cíl bojovat s rozkladnými vlivy, které má na ruskou populaci pokleslá západní kultura. Konkrétně se jedná o záměr zakázat na ruském trhu prodej počítačové hry Call of Duty, u které ruský poslanec Michail Děljagin, zástupce předsedy parlamentní komise pro ekonomiku, odhalil, že obsahuje prvky rusofobie, a vyzval Roskomnadzor (státní agenturu zajišťující dohled nad médii) aby zahájil v této věci šetření.
Starostlivý poslanec Děljagin je ale muž činu, a proto navrhl, aby byla pro ruský trh vytvořena patriotického ekvivalentu, tedy počítačová hry, která bude ruskou populaci učit těm správným hodnotám, a kde budou hráči likvidovat Ukrajince a Američany. Požadavek na vytvoření této patriotické verze Call of Duty byl již předložen ministerstvu financí, aby to vyčlenilo příslušnou částku, která je potřebná na vývoj této hry. Děljagin se také nabídl, že bude celý vývoj nové hry dozorovat, pravděpodobně aby dohlédl, že budou ve hře správně reprezentovány jím zmíněné patriotické a niterně ruské hodnoty.
Vývoj hry má být tedy financován ze státního rozpočtu, přičemž u her tohoto formátu je potřeba počítat s rozpočtem v řádu stovek milionů USD (tedy desítek miliard rublů). Samozřejmě můžeme mít jistotu, že Děljainovy pohnutky jsou čistě patriotické a ani rubl z rozpočtu na vývoj hry nebude přesměrován do jeho kapes, a za naši redakci tomuto projektu držíme všechny palce, které máme, neboť to považujeme za nejlepší možné využití rozpočtových prostředků.
Izrael: Desítky ultraortodoxních demonstrantů dnes blokovali silnici č. 4 u města Bnej Brak na protest proti zatčení několika osob vyhýbajících se vojenské službě. Protestující pocházejí z radikální Jeruzalémské frakce. Na záběrech je vidět jak sedí na vozovce, odkud je Izraelská policie postupně odtahuje ke krajnici. Policie protest označila za nezákonný a dopravu odklání na objízdné trasy.
Izraelské Ministerstvo obrany oznámilo předání prvního operačního laserového obranného systému Iron Beam od společnosti Rafael izraelské armádě (IDF). Systém, který při testech úspěšně zničil rakety, minometné střely i drony, bude zařazen k letectvu a integrován do vícevrstvé protivzdušné obrany Izraele po boku systémů Iron Dome, David’s Sling a Arrow. Ministr obrany Jisra’el Katz označil předání za historický moment a uvedl, že jde o první plně funkční laserový záchytný systém na světě, který „mění pravidla hry“. Podle šéfa resortu Amira Barama tím začíná sériová výroba a technologická revoluce, jež výrazně posílí obranu i sníží náklady na záchyty. Generální ředitel Rafaelu Yoav Turgeman zdůraznil, že firma dodává nejpokročilejší laserový systém svého druhu.
Izraelská armáda (IDF) odmítla tvrzení, že jednostranně posunula tzv. Žlutou linii hlouběji do Pásma Gazy. Reagovala tak na zprávu, podle níž izraelské síly změnily průběh hranice. IDF uvedla, že Žlutou linii pouze vizuálně vyznačuje podle terénu a aktuálních operačních potřeb, a označila obvinění z jejího posunutí za nepřesná. Armáda podle svého prohlášení postupuje na základě pokynů politického vedení a v souladu s hranicemi stanovenými v příměří. Zároveň dodala, že se snaží minimalizovat újmu civilistům v souladu s mezinárodním právem. Reakce přišla po vyšetřování francouzského deníku Libération, který tvrdí, že v Gaze bylo instalováno přes 120 žlutých značek, mimo jiné u Chán Júnisu, Šedžaji a Džabalíji. Podle listu tím Izrael rozšířil území pod svou kontrolou nad rámec říjnové dohody o příměří. Na základě satelitních snímků a videí deník odhaduje, že Izrael nyní kontroluje nejméně 56 % Pásma Gazy, oproti původním 53 %. Jako příklad uvádí nové betonové bloky umístěné začátkem prosince asi 600 metrů za původně deklarovanou bezpečnostní zónou u školy Bání Suhejla východně od Chán Júnisu, kde dříve nacházely útočiště vysídlené rodiny.
Sýrie: V několika provinciích propukly masové protesty. Desítky tisíc lidí demonstrovaly v Hamá, Homsu, Tartúsu a Latákíji proti vládě Abú Muhammada al-Džúláního. Požadovali decentralizaci a federalizaci moci a také zastavení zabíjení a únosů příslušníků etnických a náboženských menšin. Bezpečnostní složky loajální Damašku se pokusily některé demonstrace rozehnat střelbou. Při střetech mezi protestujícími a ozbrojenými skupinami byly zraněny desítky lidí. Impulzem k protestům byly opakované útoky na alavity, včetně atentátu v mešitě ve městě Homs. Demonstrace svolal alavitský šejch Gazál Gazál, který k nim vyzval den předem.
Během demonstrací, svolaných šejchem Gazálem Gazálem, došlo k střetům mezi obyvateli podporujícími vládu a protestujícími, včetně alavitů. Podle provládních zdrojů někteří účastníci, včetně ozbrojených osob z bývalého režimu („Sarája Dir as-Sahíl“ a „Sarája al-Džavád“), útočili na bezpečnostní síly, házeli kameny a zapalovali auta. Při těchto incidentech byl jeden příslušník bezpečnostních složek zabit a několik dalších zraněno. Bezpečnostní složky zadržely i další podezřelé, včetně bývalého vůdce vojenské rozvědky Samera Jihada („Abú Hadžar“) z města Nava, který byl nejdřív zapojen do ozbrojených skupin a později působil ve vojenské rozvědce.
V rámci zásahů byly zajištěny zbraně, výbušniny a vybavení. Armáda a bezpečnostní síly zároveň posílily hlídky a rozmístily jednotky Ministerstva obrany a vnitra, aby 0 pořádek a ochránily civilisty. Incidenty ukazují, že demonstrace Gazála Gazála byly využity některými ozbrojenými skupinami jako záminka k útokům na bezpečnostní složky a vyvolávání napětí mezi komunitami. Bezpečnostní složky v Latákii zadržely Basela Issu Ali Jamhariho, člena teroristické buňky „Sarája al-Džavád“ spojené se Suháilem al-Hasanem. Při výslechu přiznal ukrývání zbraní a munice, které byly zabaveny.
Jemen: Americký bezpilotní letoun provedl letecký úder na dům člena AQAP v provincii Marib. Při zásahu zahynul Abú Alí Kamál as-San‘ání a jeden z jeho společníků. Podle místních zdrojů častější americké nálety, které údajně nerozlišují mezi bojovníky a civilním zázemím, zvyšují nespokojenost a napětí v jemenských kmenových oblastech a posilují nálady směřující k odvetě.
Somálsko: Při útoku islamistického hnutí Al-Šabáb na pozice vládních sil u města Hadúr na jihozápadě Somálska zahynulo sedm vojáků a dalších šest bylo zraněno. Útočníci údajně ukořistili pět kusů ručních zbraní, včetně kulometu PK. Další dvě samostatné akce aš-Šabábu cílily na vojenské základny vládních sil v oblasti Burjid u města Bajdóa a ve městě Džanále v regionech Baj a Dolní Šabelle na jihu země.
Súdán: Súdánská armáda (SAF) v Severním Kordofánu znovu dobyla vesnici Dokaidž, o kterou přišla před dvěma dny. Jednotky Sil rychlé reakce (RSF) se stáhly do Bary. Po měsíci bojů v okolí Al Ubayyidu se územní situace téměř nezměnila.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) podle dostupných zpráv včera ráno zaútočila na základnu malijské armády (FAMa) ve městě Bankass v regionu Mopti ve střední části země a zároveň údajně nastražila léčku na armádní posily směřující do města. Malijská armáda ani incident nekomentovala, vláda v Bamaku rovněž ne.
JNIM dále uvedlo, že pomocí improvizovaného výbušného zařízení zasáhlo doprovodné vojenské vozidlo kolony cisternových vozů s palivem na silnici mezi městy Bougouni a Bamako. Skupina také tvrdí, že při útoku na armádní kontrolní stanoviště v Zantigile ukořistila útočnou pušku. To potvrzuje fotografie kořistní zbraně, kterou džihádisté pořídili.
Při dalším útoku na vojenský post v Garalu měl být podle JNIM zabit jeden voják a zabaveny motocykl, zbraně a munice. Skupina rovněž oznámila zisk zbraní, munice a vybavení po útoku na posádku v Sandaré, přičemž malijská armáda (FAMa) podle zpráv tento útok odrazila.
Kongo (DRC): Konžská armáda (FARDC) znovu dobyla Markabolu a postupuje směrem na Uviru, odkud se jednotky hnutí M23 prozatím nestáhly.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
