(2 142 slov, doba čtení 11 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 4. ledna provedly ruské síly další dronový útok, při němž bylo proti Ukrajině nasazeno celkem 52 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů, startujících především z oblastí Orel, Brjansk a Kursk, přičemž část dronů byla vypuštěna i z okupovaného Doněcku. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, jednotek PVO, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin zneškodnila celkem 39 dronů na severu a východě země. Zásahy byly zaznamenány na devíti lokalitách, na jedné další lokalitě dopadly trosky sestřelených strojů a část nepřátelských bezpilotních prostředků se v době zveřejnění informací stále nacházela ve vzdušném prostoru.
Ukrajina od začátku ruské invaze zajala více než 10 000 ruských vojáků, přičemž tempo kapitulací se postupně zvyšuje a v průměru se ukrajinským silám každý týden vzdá 60 až 90 příslušníků ruské armády. Rok 2025 v tomto ohledu představuje výrazný zlom, protože počet zajatců převýšil součet let 2022 a 2023 dohromady, a současně prudce vzrostl podíl zahraničních žoldnéřů, kdy jsou týdně zajímáni dva až tři cizinci a celkově tvoří zhruba sedm procent všech ruských válečných zajatců, pocházejících z přibližně čtyřiceti zemí. Sociální profil zajatců podle ukrajinských údajů ukazuje strukturální problémy ruského náborového systému: 24 % uvedlo, že byli ke službě donuceni nebo podvedeni, 40 % má trestní minulost, často za násilné či drogové trestné činy, pouze sedm procent disponuje vysokoškolským vzděláním a třetina nedokončila ani základní školu, přičemž před válkou bylo 38 % nezaměstnaných. Od června 2023 navíc Ukrajina podle svých údajů zajala více ruských vojáků, než kolik Ukrajinců padlo do ruského zajetí, což naznačuje posun v dynamice bojiště. V rámci výměn bylo dosud repatriováno přes 6 000 ruských zajatců, z toho polovina v roce 2025, avšak nejméně 237 z nich následně znovu zahynulo na frontě a čtyři byli zajati opakovaně, což podtrhuje vysokou míru opotřebení ruských sil i omezenou hodnotu výměn pro stabilizaci jejich personální situace. Ukrajina zároveň upozorňuje, že několik stovek zajatců trpí vážnými chronickými onemocněními, včetně infekčních a duševních chorob, což dále ilustruje celkovou degradaci lidského potenciálu nasazovaného Ruskem do války.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Izbické, u Starycje, Prilipek a ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo v Kupjansku, u Petropavlivky, směrem na Kurilivku, Hluškivku, u Bohuslavky a směrem na Novou Kruhljakivku.
V lymanském sektoru okupanti útočili severně od Hrekivky, u Novoselivky, Drobyševého, Stavek, Mirného, Zařičného a Jampilu.
Ve slovjanském směru probíhaly střety u Dronivky a ve směru na Zakitné a Nikyforivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru docházelo pouze k pozičním bojům.
Doněcká fronta: V kostantynivském směru pokračovaly boje u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ščerbynivky, Kleban-Byku, směrem na Berestek a Stepanivku, u Rusyn Jaru a směrem na Sofijivku.
V pokrovském směru okupanti tlačili u Zatyčku, Rodynského, v Mirnohradu, Pokrovsku a severně od Kotlyného a Udačného.
Ve směru na Novopavlivku se bojovalo u Filije.
V oleksandrivském sektoru pokračovaly boje u Jalty, směrem na Andrijivku-Klevcové, u Voroného, Vyšnevého, Solodkého, Zlahody a Rybného.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru se okupanti snažili postoupit u Uspenivky, směrem Dobropiliji, u Zeleného, Huljajpole a u Dorožňanky.
V orichivském sektoru se bojovalo směrme na Novoadrijivku a u Stepového.
Finské úřady zadržely jednoho člena posádky lodi Fitburg, která je podezřelá z poškození podmořského telekomunikačního kabelu mezi Helsinkami a Tallinnem. Informují o tom finská média Yle a Iltalehti. Podle dostupných informací je zadrženým občan Ázerbájdžánu, který bude nejméně týden držen ve vazbě, zatímco vyšetřování pokračuje. Úřady mu zajistily tlumočníka do ruštiny. Policie zároveň uplatnila donucovací opatření vůči dalším třem členům posádky, kterým byl zakázán odjezd ze země. Celkem má posádka lodi 14 členů, kteří jsou občany Ruska, Gruzie, Kazachstánu a Ázerbájdžánu. Finská policie podezírá loď Fitburg a její posádku ze způsobení závažné škody, pokusu o způsobení závažné škody a z narušení telekomunikační infrastruktury za přitěžujících okolností. Vyšetřování případu pokračuje.
Severní Korea ráno 4. ledna odpálila několik balistických raket směrem k Východnímu (Japonskému) moři, čímž poprvé v letošním roce demonstrovala své zbrojní testy. Informoval o tom Sbor náčelníků štábů Jižní Koreje, na který se odvolává agentura Yonhap. Jihokorejská armáda zaznamenala odpaly z oblasti Pchjongjangu přibližně v 7:50 místního času. Podle společného prohlášení ozbrojené síly udržují vysoký stupeň pohotovosti a úzce sdílejí informace o severokorejských balistických střelách se Spojenými státy a Japonskem, přičemž zároveň posilují dohled kvůli možným dalším startům. K odpalu došlo ve chvíli, kdy se jihokorejský prezident Lee Jae-myung připravoval na odlet do Pekingu na summit, během něhož se má setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pching. Naposledy Severní Korea odpálila balistickou raketu krátkého doletu směrem k Východnímu moři 7. listopadu; šlo tehdy už o šestý balistický test KLDR v roce 2025.
Dnes se zaměříme na odhadované výsledky náboru nových vojáků, a to jak do ruské, tak do ukrajinské armády, v průběhu celého roku 2025. Jak jsme již dříve informovali, způsobila ruská náborová kampaň, slibující na ruské poměry velmi vysoké vstupní bonusy (jejich celková výše přesáhla v polovině tohoto roku u některých regionů hranici 3 000 000 rublů, tedy téměř 800 000 Kč podle aktuálního kurzu), vyčerpání regionálních rozpočtů, a v prosinci tak byly některé regiony (nejdříve Jakutsko, pak i další) nuceny výši těchto náborových příspěvků značně zredukovat. To v roce 2026 velmi pravděpodobně způsobí pokles počtu dobrovolných zájemců o službu v ruské armádě, což, jak si ukážeme dále, může této armádě v dlouhodobějším hledisku způsobit značné nedostatky v rezervách živé síly.
Ruské armádě se v průběhu roku 2025 dařilo rekrutovat v průměru přibližně 33 000 osob, a celkový počet náborů dosáhl 398 000 vojáků. Přičemž lze ale sledovat klesající trend (i z příčin které jsme uvedli výše), v některých měsících první poloviny roku dosáhl počet náborů i 40 000 měsíčně, v prosinci pak poklesl na 28 000 měsíčně. Ve srovnání s tím dosahovaly ukrajinské nábory v průměru okolo 28 000 vojáků měsíčně, a celkový počet náborů dosáhl 344 000, rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou se tak v minulém roce snížil.
Počet náborů je ale nutné srovnat i s celkovou výší nevratných ztrát (tedy mrtvých, těžce zraněných a dalších kategorií, které již nejsou schopny další služby), které obě armády v průběhu roku 2025 zaznamenaly. Zde je disproporce výrazně vyšší – ukrajinská armáda měla ztráty přibližně na úrovni 80 000 vojáků (různé odhady se pohybují od 50 do 100 000 vojáků), což znamená, že se jí nejen podařilo nahradit ztráty vzniklé boji, nemocemi, nebo například oslabením zdraví v důsledku dlouhodobého nasazení), ale i budovat nové jednotky, což mělo v roce 2025 v ukrajinské armádě obvykle formu rozšiřování stávajících útvarů, například z praporů na pluky (to se týkalo mnoha útočných praporů, které byly přeformované na útočné pluky) nebo z pluků na brigády (zde může být příkladem 78. výsadkový pluk, v prosinci 2025 přeformovaný na brigádu).
Na ruské straně jsou pak nevratné ztráty odhadovány mezi 400 a 420 000 vojáků. Takto vysoké ztráty znamenají jednak to, že veškeré nábory musely být směřovány do stávajících jednotek pro obnovu jejich bojového potenciálu, a nebyl tak dostatek rekrutů k vytvoření nových formací držených v rezervě, ukazuje to ale také, že nová taktika používaná v roce 2025 ruskou armádou (místo mechanizovaných kolon byly nasazovány malé oddíly, které se snažily “prosáknout” ukrajinskou obrannou linií) přináší velmi vysoké ztráty.
V roce 2025 dokázala ruská armáda obsadit přibližně 4000 km2, tedy přibližně 0,72% rozlohy Ukrajiny. Při takto vysokých ztrátách, které odpovídají přibližně sto vojákům na každý čtvereční kilometr, je současné tempo útoku pro ruskou armádu dlouhodobě neudržitelné. Ukrajinci také dosáhli poměru ztrát přibližně 1:5, což znamená, že i když jsou nuceni ustupovat, vedou obranu velmi úspěšně – lidský potenciál tedy u ukrajinské armády není ani zdaleka vyčerpán, a vzhledem k tomu, že má zajištěno i dostatečný přísun finančních prostředků (o půjčce poskytnuté EU jsme informovali 19.12.), nic Ukrajině nebrání v tom pokračovat v bojových operacích na podobné úrovni i v roce 2026.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že nedávno zničila dvoukilometrový tunel Hamásu na izraelské straně Pásma Gazy. Podzemní tunel v oblasti Bejt Lahíja armáda označila za útočný. Objevily jej a zlikvidovaly jednotky Severní brigády divize Gaza ve spolupráci s elitní ženijní jednotkou Jahalom během probíhajících operací podél příměrové linie zvané Žlutá linie.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že dnes zasáhla leteckým úderem operativce Hizballáhu ve městě Džmajdžme na jihu Libanonu. Podrobnosti neuvedla. Podle libanonských médií byl cílem útoku vůz v této oblasti.
Sýrie: Velká Británie a Francie provedly společný letecký úder na podzemní objekt tzv. Islámského státu v oblasti Palmýry. Podle britského ministerstva obrany se cíl nacházel v horském terénu několik kilometrů severně od města a byl pod kontrolou IS.
Podle médií Syrských demokratických sil (SDF) se jejich delegace setkala se zástupci syrské vlády v Damašku. Rozhovory se zaměřily na otázky vojenské integrace a účastnili se jich mimo jiné vrchní velitel SDF Mazlúm Abdí a členové generálního velení Sozdar Derik a Sipan Hemo. SDF později uvedly, že jednání skončilo bez konkrétních výsledků a že další podrobnosti budou zveřejněny později. Syrský vládní zdroj pro televizi Al-Ichbáríja potvrdil, že schůzky věnované kontrole plnění dohody z 10. března nepřinesly hmatatelný pokrok. Strany se dohodly na pokračování jednání v pozdějším termínu.
Brigádní generál Maher Marají, ředitel Úřadu pro výcvik a rehabilitaci Policejní akademie, oznámil zahájení přijímání první skupiny kandidátů do důstojnického kurzu po osvobození. Přijímací proces probíhá v souladu s platnými organizačními předpisy.
Írán: Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu prohlásil, že „výtržníci musí být postaveni na své místo“. Po týdnu protestů tím de facto dal bezpečnostním složkám zelenou k tvrdému potlačení demonstrací, které otřásají zemí.
Podle lidskoprávních organizací si protesty, vyvolané zhoršující se ekonomickou situací a pádem měny rialu, vyžádaly nejméně 15 obětí. Demonstrace zatím neustávají. Situaci vyostřila i slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který varoval Írán před násilím vůči pokojně protestujícím. Íránští představitelé reagovali hrozbami vůči americkým jednotkám na Blízkém východě.
Chameneí ve svém projevu rozlišil mezi nespokojenými občany a „výtržníky“. Uvedl, že s protestujícími je možné jednat, ale s výtržníky nikoli. Opět bez důkazů obvinil Spojené státy a Izrael z podněcování nepokojů a svalil vinu za ekonomický kolaps na „nepřítele“.
Do potlačování protestů se zapojují i jednotky íránských islamistických revolučních gard včetně dobrovolnických milicí Basídž, které už v minulosti tvrdě zasahovaly proti demonstrantům. Zatímco prezident Masúd Pezeškján naznačuje ochotu jednat, tvrdé křídlo režimu prosazuje razantní zásah. Během protestů došlo i k vážným násilným incidentům. Ve městě Kom explodoval granát a zabil jednoho muže, v Harsínu byl při útoku zastřelen člen milice Basídž. Lidskoprávní skupiny uvádějí, že demonstrace zasáhly přes 170 míst ve 25 provinciích a že bylo zatčeno více než 580 lidí.
Podle analytiků protesty nemají jednotné vedení a vznikají spontánně. Režim však disponuje silným bezpečnostním aparátem a je pravděpodobné, že nepokoje potlačí, aniž by ztratil kontrolu nad zemí. Ekonomická krize se dále prohlubuje i v důsledku červnového konfliktu s Izraelem a amerických útoků na íránská jaderná zařízení. Teherán se snaží signalizovat ochotu k jednání o jaderném programu, avšak jednání se Západem zatím nezačala.
Mali: Bezpečnostní situace na hranici Mali a Guineje se dále zhoršuje. Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) provedla dvě nové koordinované akce: první 2. ledna u těžebního objektu poblíž Denso, asi dva kilometry od hranice, druhou o den později ve Filamaně, zhruba 17 kilometrů od hranice. Džihádisté zničili stavební techniku i budovu celnice a opět uspořádali shromáždění v městské mešitě. Útoky působí jako snaha rozšířit oblast operací a rozptýlit malijskou armádu. Další incident se odehrál v regionu Kayes u obce Soribugu. Po útoku JNIM na kolonu cisternových vozidel místní obyvatelé a kolemjdoucí vyrabovali zbytky nákladu z poškozených cisteren.
Dnešní Třešnička™ jsou hrozny hněvu, lisované přímo v moskevském sklepení domácí kolaborace. Místopředseda SPD Radim Fiala si v přímém přenosu dovolil zpochybnit ruskou odpovědnost za Vrbětice, tedy státní teroristický útok na českém území se dvěma mrtvými. „Máte to potvrzeno?“ ptá se Fiala, jako by šlo o drb z hospody, ne o závěry policie, zpravodajských služeb a spojenců NATO. To už není skepticismus, to je vědomé přehrávání kremelského playlistu. A když už byl rozjetý, stihl ještě prohlásit, že Volodymyr Zelenskyj prý není prezidentem, Ukrajina je „nejzkorumpovanější“ a realita se zjevně řídí manuálem ruské propagandy. V roce 1938 se tomu říkalo appeasement, v roce 1968 „bratrská pomoc“ a dnes se tomu říká SPD. Zpochybňovat Vrbětice neznamená hledat pravdu. Znamená to plivat na hroby obětí a vzkazovat Moskvě, že tady má stále otevřené dveře. A historie je v tomhle neúprosná. Kolaboranti nikdy nekončí jako hrdinové.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
