(2 354 slov, doba čtení 12 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 7. ledna provedly ruské síly další vzdušný útok proti Ukrajině, při němž byla z prostoru Taganrogu odpálena jedna balistická raketa Iskander M a zároveň bylo nasazeno 95 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů, především ze směrů Primorsko Achtarsk a Orel v Rusku, z okupovaného Krymu a z okupované části Doněcké oblasti, přičemž přibližně 60 dronů tvořily stroje řady Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, jednotek PVO, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů zneškodnila jednu balistickou raketu a 81 nepřátelských dronů na severu, ve středu a na východě země. Zásahy byly zaznamenány u 14 útočných dronů na osmi lokalitách, na dalších pěti místech dopadly trosky sestřelených cílů a v době zveřejnění hlášení se v ukrajinském vzdušném prostoru stále nacházelo několik dalších nepřátelských bezpilotních prostředků.
Počet obětí rozsáhlého ruského útoku na přístavy v Oděské oblasti vzrostl na dva, když šéf oblastní správy Oleh Kiper upřesnil původní bilanci jednoho mrtvého a osmi zraněných, přičemž ruské údery zasáhly dva přístavy, poškodily přístavní infrastrukturu a nádrže s rostlinným olejem. Současně Rusko podniklo kombinovaný raketový a dronový útok na průmyslové město Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti, kde bylo zraněno osm lidí, z toho dva ve vážném stavu.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Prylipky, u Starice a ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo ve směru na Petropavlivku, v okolí Piščaného a u Kurylivky.
V lymanském sektoru se okupanti snažili postupovat u Novoserhijivky, Karpivky, Seredného, Děrylivky, Drobyševého, Stavek u Myrneho, Zařičného a ve směru na Ozerné.
Ve slavjanském směru probíhaly střety u Siversku a Perejzného.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Vasjukivky, ve směru na Bondarné a u Časiv Jaru.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru okupanti tlačili u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopilije, Kleban-Byku a ve směru na Stepanivku, Mykolajpil a Sofijivku.
V pokrovském sektoru se bojovalo ve směru na Nové Šachové, u Zatyšku, Sucheckého, Rodynského, Krasného Lymanu, v Myrnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného, u Udačného a Molodeckého.
Ve směru na Novopavlivku se okupanti snažili postupovat u Dačného a Filije.
V oleksandrivském sektoru probíhaly boje ve směru na Ivanivku, Oleksandrohrad, u Verbového, Solodkého a Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru pokračovaly boje ve směru na Dobropil, Pryluky, Varvarivku a u Zeleného a Huljajpilu.
V orichivském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Česká republika nehodlá rušit iniciativu předchozí vlády zaměřenou na zajištění dodávek dělostřelecké munice pro Ukrajinu, avšak nebude se na ní finančně podílet a její role zůstane koordinační. Uvedl to premiér Andrej Babiš s tím, že po dosavadních konzultacích dospěl k závěru, že projekt bude pokračovat, přičemž nebudou využity žádné finanční prostředky českých daňových poplatníků. Zároveň avizoval, že podrobnosti iniciativy budou ještě projednány na zasedání Rady národní bezpečnosti. Vyjádření premiéra představuje posun oproti dřívějším postojům hnutí ANO, které před volbami opakovaně deklarovalo záměr podporu Ukrajině v této oblasti ukončit.
Švédsko a Belgie deklarovaly připravenost podílet se na bezpečnostních garancích pro Ukrajinu po dosažení případné mírové dohody. Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že Stockholm je připraven poskytnout Ukrajině stíhací letouny Gripen pro vzdušný dohled, zapojit námořní síly do odminování Černého moře a pokračovat ve výcviku ukrajinských důstojníků, přičemž podmínkou je uzavření mírové dohody, jasná pravidla nasazení mnohonárodních sil a souhlas švédského parlamentu. Belgický premiér Bart De Wever zároveň oznámil, že Belgie se zaměří především na posílení námořních a vzdušných schopností a na výcvikové aktivity, kde může nabídnout konkrétní a dlouhodobý přínos. Vyjádření obou premiérů zazněla po jednání tzv. koalice ochotných v Paříži, kde Ukrajina spolu s Francií a Velkou Británií podepsala deklaraci o záměru rozmístit po skončení války na ukrajinském území mnohonárodní vojenský kontingent, přičemž Spojené státy mají tuto iniciativu podporovat zejména logisticky a zpravodajsky.
Většina polské veřejnosti se staví proti zavedení dočasné obranné daně určené na financování modernizace ozbrojených sil, přičemž průzkum agentury IBRiS zadaný deníkem Rzeczpospolita ukazuje, že téměř 58 % respondentů tuto myšlenku odmítá, z toho 30,4 % spíše a 27,4 % rozhodně, zatímco podporu vyjádřilo pouze 32 % dotázaných. Výsledky průzkumu, uskutečněného v prosinci 2025, odhalují výrazné napětí mezi široce deklarovanou podporou posilování národní bezpečnosti a omezenou ochotou nést přímé finanční náklady, neboť část společnosti vnímá dodatečné zdanění jako nepřiměřenou zátěž v prostředí rostoucích životních nákladů. Ačkoli je hrozba ze strany Ruska v Polsku obecně uznávána, veřejné mínění naznačuje, že podpora ambiciózních obranných plánů má své limity, pokud se promítají do přímého dopadu na domácí rozpočty, což může do budoucna komplikovat politické rozhodování o udržitelném financování rozsáhlé modernizace polské armády.
Francie zaznamenala významný úspěch v oblasti strategických námořních kapacit, když se jí podařilo dodat jaderné útočné ponorky třídy Barracuda o jeden rok dříve, než původně počítal harmonogram, což je v kontextu složitých a často zpožďovaných zbrojních programů výjimečný výsledek. Zrychlení dodávek posiluje schopnosti francouzského námořnictva v oblasti podmořského boje, strategického odstrašení i ochrany námořních tras a zároveň zvyšuje důvěryhodnost francouzského obranného průmyslu, zejména skupiny Naval Group, jako spolehlivého dodavatele vysoce komplexních zbraňových systémů. V širším kontextu rostoucího důrazu na námořní bezpečnost a návratu příprav na konflikt vysoké intenzity představuje včasné zavedení ponorek Barracuda citelné posílení operační připravenosti Francie i její pozice v rámci NATO.
Evropská unie plánuje v rámci Evropského obranného fondu zahájit vývoj lehkého víceúčelového bojového turbovrtulového letounu FMLA, na který Evropská komise vyčlenila 15 milionů eur, přičemž cílem je vytvořit levnou, provozně nenáročnou a všestrannou platformu schopnou plnit úkoly přímé letecké podpory, průzkumu, koordinace úderů, určování cílů i zachycování dronů, a současně být snadno adaptovatelná pro civilní bezpečnostní mise. Požadavky počítají s turbovrtulovým pohonem, maximální vzletovou hmotností do 7,5 tuny a schopností krátkého vzletu z drah o délce přibližně 450 metrů, přičemž důraz je kladen na nízké provozní náklady a nasazení v konfliktech nízké intenzity, v prostředí s omezenou protivzdušnou obranou či pod prahem otevřeného konfliktu. Ambiciózní část zadání zahrnuje integraci vlastních radarových senzorů, odolnost vůči elektronickému boji a snahu o sníženou zjistitelnost, což je u turbovrtulového letounu technicky i koncepčně problematické a v praxi se blíží schopnostem již existujících typů, jako jsou lehké bitevní turbovrtulové stroje používané mimo Evropu. Přesto projekt signalizuje pragmatický posun EU směrem k dostupným a funkčně efektivním vojenským řešením, jehož hlavní slabinou zůstává dlouhý časový horizont, neboť zavedení FMLA do služby se očekává až v období let 2035–2040.
V návaznosti na včerejší informaci o požadavku Vladimíra Putina na snížení inflace vám dnes přinášíme reakci ruské centrální banky, která uvedla podmínky, za jakých by to mohlo být splněno, a také zdůraznila některé překážky, které podle ní zkomplikují realizaci rozpočtu pro rok 2026 tak, jak byl schválen.
Hlavním úskalím je podle centrální banky nízká cenová úroveň ruské ropy. Státní rozpočet byl sestaven s předpokladem střední prodejní ceny na úrovni 59 USD za barel, z této prodejní ceny byly pak odvozeny předpokládané daňové příjmy jak ze samotné těžby, tak i z prodeje a ze zisku ropných společností. Již několikrát jsme informovali o tom, že v posledním měsíci se prodejní cena u dlouhodobých kontraktů pohybuje na nebo i pod úrovní 40 USD za barel, což znamená jednak téměř nulový výběr daně z těžby (ta je nastavená progresivně a odvozuje se od prodejní ceny), způsobuje to ale i potíže samotných ropných společností – stát již několika z nich pomohl odpuštěním platby některých daní, což sice pomůže samotným společnostem, znamená to ale další výpadek příjmů do rozpočtu.
Ruská vláda považuje pokles prodejních cen ropy za pouze dočasný jev, a předpokládá, že se prodejní ceny ropy URALS udrží nad úrovní 55 USD za barel až do roku 2030. Současně předpokládá střední cenu ropy Brent na úrovni 70 až 72 USD za barel (v současnosti se pohybuje okolo 60 USD za barel) až do roku 2028, a současně předpokládá, že bude klesat cenový rozdíl mezi ropou URALS a Brent, k čemuž má pomoci optimalizace logistiky a přesměrování exportu.
Mezinárodní odhady situace na trhu s ropou jsou ale mnohem méně optimistické. Předpokládá se, že ceny ropy Brent se budou v roce 2026 pohybovat okolo 55 až 58 USD a barel, což pro ropu URALS se zahrnutím slev znamená prodejní ceny na úrovni okolo 40 USD za barel minimálně pro první čtvrtletí roku 2026.
Ruská centrální banka vypracovala v souvislosti s tímto vývojem cen ropy několik rizikových scénářů, kde předpokládá prodejní ceny ropy URALS na úrovni 30 až 35 USD za barel, a v souvislosti s tím požaduje po vládě realistické rozpočtové návrhy, které by zahrnovaly zejména značné omezení výdajů. To by znamenalo buď značné omezení výdajů na zbrojení (a s tím spojené snížení intenzity bojových operací na Ukrajině), nebo naopak ynucenou rezignaci Elvíry Nabiulliny a ukončení snah centrální banky o kontrolu inflace.
Izrael: Na jihu Pásma Gazy oznámila palestinská ozbrojená skupina Lidové síly, že při zásahu v Rafáhu zabila dva příslušníky Hamásu, kteří se podle jejího vyjádření odmítli vzdát, a třetího zadržela. Skupina zároveň zveřejnila fotografii jednoho z mrtvých. Lidové síly založil beduínský ozbrojený vůdce a odpůrce Hamásu Jásir Abú Šabáb, po jehož smrti v prosinci skupinu převzal jeho zástupce Ghassan Duhine, jenž deklaroval pokračování boje proti Hamásu. Skupina je považována za největší ozbrojené uskupení působící v oblastech jižní Gazy kontrolovaných Izraelem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu již dříve připustil podporu proti-hamásovských skupin, konkrétní podrobnosti však nebyly zveřejněny, přičemž samotné Lidové síly jakoukoli izraelskou podporu popírají.
Libanon: Izraelská armáda uvedla, že během dne provedla úder na operativce Hizballáhu v oblasti Džúajíja na jihu Libanonu. Podle IDF šlo o reakci na pokračující porušování dohod o příměří ze strany této ozbrojené skupiny, přičemž bližší informace o konkrétních incidentech ani o výsledcích zásahu armáda nezveřejnila. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí oznámil, že Libanon navštíví spolu s ekonomickou delegací. Libanonské vedení se v poslední době snaží udržovat odstup od Teheránu v souvislosti s mezinárodním tlakem na odzbrojení Hizballáhu, nicméně Aragčí uvedl, že Írán usiluje o další rozvoj vztahů s libanonským státem.
Sýrie: Situace v Aleppu se opět zhoršila a došlo k obnovení bojů mezi syrskou armádou a Silami demokratické Sýrie. Dělostřelecké údery zasáhly okolí čtvrti al-Sirján a v oblasti Kastello pokračují občasné střety, přičemž syrská armáda zároveň udeřila na pozice SDF v okolí čtvrti Šajch Maksúd. Podle dostupných informací armáda znovu získala kontrolu nad částmi čtvrtí Ašrafíja a Šajch Maksúd, zatímco boje pokračují na jejich okrajích. Syrské úřady uvádějí, že operace jsou vedeny s cílem ochrany civilního obyvatelstva, zatímco SDF obviňují armádu z dlouhodobé blokády města a popírají vlastní vojenskou aktivitu v Aleppu. Po čtyřleté přestávce byl obnoven provoz fosfátového závodu v Homsu zaměřeného na výrobu kyseliny sírové, kyseliny fosforečné a hnojiva TSP. Bezpečnostní složky zároveň provedly operace v Hamá a Tartúsu, při nichž byly zadrženy osoby napojené na ozbrojené struktury bývalého režimu a zajištěny zbraně a vojenské vybavení.
Jemen: Saúdské letectvo provedlo nálety na tábory Az-Zand a Džarba v provincii ad-Dála poté, co byly odhaleny přesuny zbraní silami Jižního přechodného rady podporovanými Spojenými arabskými emiráty. Údery zasáhly také oblast Nakíl ar-Rabd a podle dostupných informací mohly mířit i na konvoje a objekty spojené s vedením STC. Ve stejné provincii byly zaznamenány přesuny zbraní a techniky z Adenu do ad-Dály. V provincii Abján provedli bojovníci organizace Ansár aš-Šaría přepad obrněného transportéru a dalších vozidel sil STC v oblasti Mudíja, přičemž útok si vyžádal mrtvé a zraněné. Z centrální věznice ve městě Zindžibár uprchlo několik vězňů napojených na al-Káidu po střetech mezi ozbrojenci a bezpečnostními složkami. Další útok zasáhl vozidlo 32. brigády sil al-Amálika na okraji města Atak v provincii Šabwa, kde zahynuli tři vojáci a několik dalších bylo těžce zraněno.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) dnes odpoledne oznámila, že převzala kontrolu nad dvěma vojenskými velitelstvími provládní domobrany VDP v provincii Vahigúja. Tvrzení skupiny zatím nebylo potvrzeno nezávislými zdroji ani oficiálními orgány Burkiny Faso.
Mali: Hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) zveřejnilo fotografie ze setkání v Timbuktu, jehož se účastnili ozbrojenci, náboženští představitelé a kmenoví stařešinové. Na záběrech jsou pravděpodobně příslušníci tuarežských komunit, mezi nimi i Hussein Ghulam, který měl přejít z Fronty za osvobození Azavadu k JNIM. Obsah jednání nebyl zveřejněn, dostupné informace však naznačují, že mohlo jít o koordinaci dalšího postupu, rozdělení vlivu a spolupráci proti současné malijské vládě a jejím spojencům. Ve stejném období JNIM provedlo útok řízeným výbušným zařízením na shromáždění provládních domobranců Dozo, přičemž rozsah škod a případné ztráty nebyly upřesněny.
Dnešní Třešnička™ by mohla klidně vyjít v Lidových novinách roku 1927, někde mezi fejetonem o počasí a úvahou, zda technický pokrok nepostupuje rychleji než lidský rozum. Představme si amerického prezidenta oněch časů, pana v cylindru (rozumíme si), který by si s vážnou tváří nechal přinést psací stroj a vyťukal prohlášení, že bez jeho osoby by Evropa zkrachovala, svět shořel a mír by se zhroutil jako špatně postavená veranda. Vše zaplaceno jím, vše zachráněno jím, a pokud se někde ještě střílí, pak jen proto, že tam nedorazil osobně. Člověk si při tom vzpomene na onu starou americkou zvláštnost, kdy se prezident považuje nejen za hlavu státu, ale i za generálního ředitele dějin, vrchního účetního světa a morální kompas lidstva. V té řeči je cosi z dvacátých let, z doby velkých průmyslníků, kazatelů úspěchu a samozřejmého přesvědčení, že kdo je bohatý a hlasitý, musí mít pravdu. NATO se v takovém vyprávění mění v jakousi spolkovou pokladničku, Evropa v nevděčné dítě a války v položky na seznamu osobních zásluh. Jen realita je, jako vždy, skromnější, složitější a méně ochotná tleskat. Dějiny totiž nemají rády samomluvu, a už vůbec ne tu psanou velkými písmeny. A tak si člověk říká, že i v moderní době zůstává stará pravda v platnosti: nejnebezpečnější není zlý vládce, ale ten, který je pevně přesvědčen, že svět funguje jen proto, že se ráno probudil.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
