(2 526 slov, doba čtení 13 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 11. ledna provedly ruské síly další rozsáhlý dronový útok, při němž proti Ukrajině nasadily celkem 154 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů, které byly vypuštěny především z oblastí Millerovo, Kursk, Orel, Brjansk a Primorsko Achtarsk na území Ruské federace a z okupovaného Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, jednotek PVO, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin zneškodnila podle předběžných údajů 125 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zásahy 22 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 18 lokalitách a na dalších dvou místech dopadly trosky sestřelených cílů, přičemž v době zveřejnění informací se v ukrajinském vzdušném prostoru stále nacházelo několik dalších ruských dronů.
Ukrajinská energetická společnost DTEK uvedla, že aktuální situace v elektroenergetice je nejhorší za celou letošní zimu, přičemž po ruských úderech na vysokonapěťovou infrastrukturu a výrobu elektřiny platí nouzová omezení dodávek v Kyjevě, Kyjevské oblasti a na Dněpropetrovsku. Nejvážnější problémy se týkají přenosové soustavy, kterou dále oslabují silné mrazy a nepříznivé počasí, jež komplikují opravy poškozených vedení a trafostanic. V Kyjevě byly zasaženy výrobní kapacity v době nejvyšší spotřeby, což vedlo k mimořádným výpadkům bez uplatnění standardních harmonogramů, zatímco v Kyjevské oblasti se k následkům útoků přidaly rozsáhlé poruchy sítí způsobené námrazou a popadanými stromy. Energetici nasadili stovky opravárenských týmů a od 9. ledna se jim podařilo obnovit dodávky pro více než 370 tisíc domácností, nicméně zhruba 30 tisíc odběratelů zůstává bez elektřiny a systém zůstává vysoce zranitelný vůči dalším útokům i klimatickým vlivům.
Rok 2025 byl pro ruské letectvo dalším obdobím výrazného opotřebení, které jen částečně vyvažovaly nové dodávky z domácí výroby. Nejcitelnější byly ztráty strategického letectva, kdy byl v dubnu při nehodě u Irkutsku ztracen bombardér Tu-22M3 a 1. června během ukrajinské operace Web zničeno dalších jedenáct strategických letadel, což v součtu znamená pokles této složky přibližně o deset strojů, ke kterým je nutné přičíst ještě tři vážně poškozené. Taktické letectvo sice nezaznamenalo rekordní ztráty, ale potvrzeno je zničení jednadvaceti bojových letadel, což je méně než v roce 2022, kdy jich bylo ztraceno pětašedesát, ale srovnatelné s roky 2023 a 2024, přičemž nejméně sedm dalších strojů bylo poškozeno, především Su-34 a Su-30. Významné ztráty utrpělo také dopravní letectvo, které přišlo o čtyři letouny různých kategorií, a potvrzeno je rovněž zničení devatenácti vrtulníků. Na straně výroby došlo v roce 2025 k určité změně oproti předchozím letům. Ruskému průmyslu se poprvé od začátku války podařilo dodat dva nové bombardéry Tu-160M, zároveň však nebyl dodán ani jeden Su-57 a pozornost se soustředila výhradně na letadla čtvrté generace. Do výzbroje tak přibylo třicet strojů, konkrétně čtrnáct Su-35S, čtrnáct Su-34M a dva Su-30SM2, což po započtení ztrát znamená čistý nárůst taktického letectva zhruba o deset letadel, tedy přibližně o jedno až 1,2 procenta. Exportní výroba dosáhla zhruba deseti až patnácti letadel, především pro Alžírsko a Bělorusko, což sice pomáhá udržet výrobní kapacity, ale zároveň potvrzuje, že Rusko nabízí hlavně drahé a provozně náročné typy s omezenou atraktivitou na světových trzích. Celkově tedy ruské letectvo uzavírá rok 2025 s mírně větší taktickou flotilou, ale oslabeným strategickým jádrem, stagnující modernizací a s jasnými známkami toho, že dlouhodobé tempo ztrát je pro něj stále obtížněji udržitelné.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Hrakivského, Vilči a ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru došlo včera k bojům přímo v Kupjansku a v jeho okolí. Střety byly hlášeny ve směru na Petropavlivku, u Piščaného, směrem na Kurylivku a u Bohuslavky. Po sérii úspěšných ukrajinských akcí, jejichž cílem bylo odříznout a zlikvidovat ruské jednotky pronikající do Kupjansku a přilehlých částí Moskovky, se ruská strana vrátila ke své obvyklé taktice, tedy k testování obrany a opakovaným pokusům o průnik do města. Zásadní změny linie kontaktu nejsou hlášeny.
V lymanském sektoru se bojovalo u Druželjubivky, Seredného, Novoselivky, Drobyševého a Zařičného. Boje zde mají nadále poziční charakter bez potvrzených územních změn.
Ve slavjanském směru okupanti útočili u Dronivky.
Bachmutská fronta: Tato část fronty dnes beze změn.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru probíhaly boje u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopilije, v okolí Kosťantynivky, u Ščerbynivky a Rusin Jaru, dále ve směru na Sofijivku a Torecké.
V pokrovském sektoru se okupanti snažili postupovat u Zapovidného, Zatyšoku, Rodynského, Krasného Lymanu, v Mirnohradu a Pokrovsku. Boje byly hlášeny také severně od Kotlyného, u Udačného a u Molodeckého.
Ve směru na Novopavlivku probíhaly boje u Novooleksandrivky a u Filije.
V oleksandrivském sektoru docházelo ke střetům u Sičnevého, Sosnivky, ve směru na Oleksijivku a Vyšněve, dále u Zlahody, Rybného a Solodkého. Boje pokračují bez potvrzených územních změn.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru ruské síly útočily ve směru na Dobropiliju, u Varvarivky, Olenokosťantinivky, Zeleného, Huljajpole a u Dorožňanky.
V orichivském směru se bojovalo u Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinský parlament připravuje změny mobilizačních pravidel, které by zrušily nárok na odklad služby pro muže starší 25 let, kteří se rozhodnou nastoupit do vysokoškolského, vyššího odborného nebo profesního vzdělávání. Podle předsedy parlamentního výboru pro vzdělávání Serhije Babaka je návrh již připraven ke druhému čtení a jeho cílem není omezit právo na vzdělání, ale zabránit jeho zneužívání jako nástroje k vyhýbání se mobilizaci. Počet mužů nad 25 let studujících v těchto programech se podle něj zvýšil z přibližně 30 000 před rokem 2022 na zhruba 250 000 k 1. září 2025, což je považováno za bezpečnostní problém. Státní kontrolní orgány již odhalily rozsáhlé fiktivní studium, v jehož důsledku bylo vyloučeno téměř 50 000 osob, a vyšetřování se nyní zaměřuje i na vedení vzdělávacích institucí, přičemž bylo zahájeno nejméně osm trestních řízení kvůli hromadnému neoprávněnému přijímání studentů.
Slovenský prezident Peter Pellegrini, předseda parlamentu Richard Raši a premiér Robert Fico po společném jednání potvrdili jednotný postoj k zásadním otázkám politiky, jehož klíčovým bodem je ukončení vojenské podpory Ukrajině. Bratislava podle nich nebude Ukrajině dodávat zbraně, nevyšle své vojáky a nezapojí se ani do garancí velkého úvěru Evropské komise, zároveň však chce mít svého zástupce u jednání takzvané koalice ochotných. Všichni tři současně zdůraznili, že Slovensko považuje Evropskou unii za svůj životní prostor a chce v ní zůstat, ačkoli Robert Fico mluví o nejhlubší krizi EU v její historii a varuje před zásadními geopolitickými otřesy.
Dnes se zaměříme na primární příčiny ekonomických potíží ruských regionů. Přičemž nebude řeč o Moskvě ani o Petrohradu, neboť v těchto regionech je koncentrováno mnoho velkých ruských společností, takže i když i tyto ruské metropole mají v posledních letech deficitní rozpočty, mají díky daňovým příjmům z těchto společností (daň ze zisku společností je v Rusku placena do rozpočtu regionů) naději na stabilizaci svých financí, jakmile se jim podaří snížit výdaje na únosnou mez.
Drtivá většina ostatních ruských regionů má ale na příjmové stránce značné problémy. Při tom není možné generalizovat, každý ruský region je specifický a jeho potíže mají obvykle jinou příčinu. Jako příklad uvedeme následující regiony:
Prvním je Ivanovská oblast, která se nachází přibližně 300 km od Moskvy. Region, který je známý svým textilním průmyslem, který v roce 2022 ožil díky zakázkám na šití uniforem. To vedlo k růstu výplat pracovníků podniků, které získaly armádní zakázky, na průměrně 75 000 rublů v roce 2025. Průměrný plat v regionu byl ale k srpnu minulého roku pouze 52 843 rublů, a průměrný plat učitele základní školy byl pouze 28 442 rublů (přibližně 7500 Kč) Ceny potravin se při tom za poslední čtyři roky přibližně zdvojnásobily.
Dalším regionem, kam zavítáme, je Kemerovská oblast, region známý těžbou uhlí. Ta se ale v posledních dvou letech nachází v hluboké krizi, která se odrazila na ekonomickém stavu celého regionu. Ten v roce 2024 hospodařil s deficitem ve výši 70 miliard rublů, a v roce 2025 jen za první polovinu roku dosáhl 35 miliard rublů. Celková výše zadlužení uhelného průmyslu v oblasti je odhadována na přibližně 1,4 miliardy rublů.
Následně se zaměříme na Sverdlovskou oblast. Zde se nachází mnoho závodů těžkého strojírenství, například UralVagonZavod, největší ruský výrobce tanků a další těžké techniky. Zájem o jeho civilní produkci (například železniční vagóny) ale v posledním roce značně poklesl, a tak je i tento podnik nucen propustit přibližně 10% svých zaměstnanců, a místní výrobce titanu již převedl část svých zaměstnanců na čtyřdenní pracovní týden.
Jako poslední zmíníme Belgorodskou oblast. Tento region značně zasáhlo ukončení obchodní výměny s Ukrajinou po začátku ruské invaze, do potíží se ale dostal i místní agrární sektor. Dříve na region připadaly přibližně 4% veškeré potravinářské produkce Ruska, nyní leží přibližně 160 000 hektarů zemědělské plochy ladem z důvodu vojenských operací a útoky ukrajinských dronů pravidelně narušují například energetickou síť regionu. V důsledku toho region zaznamenal značný odliv investic, které se přesunuly do klidnějších částí Ruska. Zemědělství v regionu dále trpí omezením preferenčních úvěrů, které jsou nyní navíc pro zemědělce úročeny sazbou 11-12%, což způsobuje, že zemědělci nemají kapitál na investice do nové techniky.
K ekonomickým potížím společností v regionech je potřeba přičíst to, že ruská daňová politika je cíleně nastavena tak, aby si regiony nemohly vystačit s vlastními příjmy, a byly ekonomicky (a tím i politicky) závislé na přerozdělování prostředků z federálního rozpočtu. Ty byly dříve poskytovány dvěma způsoby, buď jako přímé dotace regionům, nebo jako preferenční úvěry s velmi výhodnými sazbami. V současnosti, kdy je i federální rozpočet ve značném deficitu, přestaly být preferenční úvěry poskytovány a i dotace regionům byly značně sníženy, což zasadilo hospodaření regionů další ránu.
Oproti letům před zahájením invaze tedy regionům klesly příjmy, k tomu je ale ještě potřeba přičíst značný růst výdajů. Jak jsme již mnohokrát zmínili, značná část náborového bonusu pro dobrovolníky podepisující kontrakt s ruskou armádou byla hrazena z regionálních rozpočtů. A i když regiony v mnoha případech tento bonus zadržovaly nebo vůbec nevyplatily, byly na něj nuceny vyčlenit značnou část svých prostředků, která byla přitom vyplácena přednostně. Nelze se tak divit tomu, že na běžný provoz již peníze nestačí.
Izrael: Náčelník generálního štábu izraelské armády (IDF) Ejal Zamir o víkendu vyhodnocoval bezpečnostní situaci v souvislosti s protesty v Íránu. IDF považuje sílící protivládní demonstrace za vnitřní záležitost Íránu. Po dnešních íránských hrozbách útoků na americké a izraelské cíle však armáda zůstává v pohotovosti a je připravena zasáhnout, bude-li to nutné.
Izraelská policie minulý týden zadržela v centru Ramalláhu Palestince podezřelého z rozsáhlého podvodu. Muž ve věku kolem 50 let měl prostřednictvím online tržiště Yad2 připravit zhruba 100 Izraelců o více než tři miliony šekelů (téměř milion dolarů). Podezřelý kontaktoval prodejce se zájmem o koupi zboží a zasílal jim falešná potvrzení o bankovním převodu. Zboží si poté vyzvedl taxikář, který jej předal dalšímu řidiči směřujícímu na Západní břeh, kde si jej muž převzal poblíž osady Bejt Arje. Zásah provedla ve středu kolem třetí hodiny ráno speciální jednotka Jamam, která muže zadržela v jeho domě v Ramalláhu. Ve vazbě zůstane do 14. ledna.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že dnešní letecké údery mířily na sklady zbraní Hizballáhu na několika místech na jihu Libanonu. K zásahům přistoupila poté, co v posledních měsících zaznamenala v těchto lokalitách aktivitu. Podle armády byla zařízení využívána k ukládání zbraní, což porušuje dohody mezi Izraelem a Libanonem. IDF zdůraznila, že bude nadále odstraňovat jakoukoli hrozbu pro bezpečnost Izraele. Bejrút minulý týden oznámil, že Hizballáh v oblasti jižně od řeky Litani odzbrojil, Izrael však toto tvrzení zpochybnil.
Sýrie: Poslední zbývající bojovníci SDF opustili čtvrť Šajch Maksúd a zamířili směrem na Dajr Háfir. Podle guvernéra Aleppa Azzama al-Gharíba se bezpečnostní situace ve městě postupně stabilizuje, zejména v oblastech Šajch Maksúd a Ašrafíja. Bezpečnostní složky podle úřadů nadále provádějí terénní operace s cílem upevnit dosažené výsledky, obnovit běžný život ve všech částech města a posílit dlouhodobou stabilitu.
V provincii Hamá zatklo oddělení vnitřní bezpečnosti v oblasti al-Gháb ve spolupráci s protiteroristickým oddělením Nidála Alího Sulajmána, bývalého bojovníka 4. divize režimu. Podle předběžného vyšetřování se podílel na bojích na venkově provincie Hamá, pašování zbraní ve prospěch SDF a obchodování s drogami.
Současně se na sociálních sítích šíří záběry rozsáhlých úderů proti cílům ISIS v Sýrii, které provedlo americké velitelství CENTCOM spolu se spojeneckými silami. Jordánská armáda potvrdila svou účast a uvedla, že královské letectvo provedlo přesné nálety na cíle ISIS v několika oblastech Sýrie v koordinaci s mezinárodní koalicí. Cílem operací je oslabit schopnosti ISIS, zabránit jeho přeskupení a posílit národní i regionální bezpečnost.
Írán: Stupňující se protesty pokračují v zemi již 15. den. Podle opozičních zdrojů proběhlo za poslední den minimálně 60 protestů v 15 provinciích, převážně ve velkých městech. O situaci v menších obcích nejsou téměř žádné informace. Opoziční média vyzývají americkou administrativu k zásahu, podobně roste tlak i ve Spojených státech. Zatím však nejsou patrné známky přesunu letadel ani posilování námořních skupin.
Současně USA zvyšují průzkumnou aktivitu – denně je zaznamenáván letoun P-8A a občas také strategický dron MQ-4C. Satelity sledují rovněž soustředění jednotek Íránských revolučních gard, včetně raketových sil. Zapojení gard je nyní výraznější než během prvního týdne protestů. Na internetu se častěji objevují také prohlášení kurdských separatistických skupin, ovšem bez ověřených informací.
Somálsko: Při výbuchu a následném útoku džihádistické skupiny aš-Šabáb byli v regionu Bay na jihozápadě země zraněni tři příslušníci provládních milicí. Incidenty se odehrály ve městech Kansachdhere a Bardalab.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila údajné obsazení vojenského objektu provládní domobrany VDP v provincii Kaya. Zároveň uvedla, že v provincii Loroum zničila vozidlo stejné jednotky pomocí improvizovaného výbušného zařízení. Vláda se k útokům prozatím nevyjádřila a obrazový materiál rovněž není dostupný.
Mali: Podle místních zdrojů zaútočila džihádistická skupina JNIM na zahraniční kamenolom ve městě Bafoulabé. Podrobnosti útoku zatím nejsou známy.
Dnešní Třešnička™ se vrací do zlaté éry přelomu devadesátek a nultých let, kdy televize ještě věřila, že ponížení je legitimní výchovná metoda. Znělka hraje, moderátor se usmívá a otázka za milion zní jasně: Jméno jakého českého politika je přesmyčkou slov MAKETA PRCIN? Uveďte celé jméno a příjmení. Publikum šumí, čas běží… a ano, správně! Petr Macinka se totiž nechal slyšet, že o ústavních poměrech by měli rozhodovat zákonodárci, protože přece oni Ústavu napsali, schválili a vlastní ji zřejmě i s paragonem a návodem k použití. Ne nějakej smradlavej a už vůbec nikým nevolenej Ústavní soud. Ústavní soud je totiž něco cosi jako údržbář výtahu – má mazat, ale hlavně mlčet a neptat se, neremcat a hlavně, hlavně nepřepínat. Problém je, že tahle soutěž se už kdysi hrála. Jmenovala se „vůle lidu“, a vysílala se v autoritářských režimech a finále pokaždé skončilo tím, že se z ústavy stal trhací kalendář se soutěžením, kdo vydrží déle u zdi. Když politik tvrdí, že kontrola moci je zbytečná, protože moc ví nejlíp, co dělá, je to asi stejně uklidňující, jako když pyroman vysvětluje, že hasiči jen brzdí jeho kreativitu. A pokud už máte dost bodů, peněz i demokracie a nevíte, kam dál… BANK!
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
