(2 550 slov, doba čtení 13 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 26. ledna provedly ruské síly další dronový útok, při němž nasadily celkem 138 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů, odpálených zejména z oblastí Kursk, Orel, Brjansk, Millerovo a Primorsko-Achtarsk v Rusku a z okupované části Doněcké oblasti, přičemž přibližně 90 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin zneškodnila k 8:00 ráno 110 nepřátelských dronů na severu a východě země, zatímco zásahy 21 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 11 místech a na jedné lokalitě dopadly trosky sestřeleného cíle.
Rusko v noci podniklo několik útoků na ukrajinské město Záporoží a jeho okolí, uvedl šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov, podle něhož byly zasaženy obytné oblasti ve městě Záporoží i v přibližně 20 kilometrů vzdáleném Vilňansku, kde byly poškozeny panelové domy, zatímco v samotném Záporoží po jednom z úderů vypukl požár a při dalších ranních zásazích utrpěly škody rodinné domy; podle ranní bilance byli zraněni 38letá žena a 69letý muž. V severoukrajinské Sumské oblasti zároveň tři ruské drony zasáhly budovu školy ve vesnici u města Putyvl, kde došlo k požáru a zničení objektu, okolní domy mají rozbitá okna, ale incident se obešel bez obětí.
Ruské ministerstvo obrany podle ruskojazyčného servisu BBC uvedlo, že během noci jeho protivzdušná obrana sestřelila 40 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 34 nad Krasnodarským krajem na pobřeží Azovského a Černého moře, přičemž celkový počet útočících dronů Moskva nezveřejnila. Úřady v Krasnodarském kraji potvrdily, že trosky dronů dopadly na pozemky dvou průmyslových podniků ve městě Slavjansk na Kubani. Místní obyvatelé podle telegramového kanálu Astra hlásili požár přímo v areálu ropné rafinerie. Ukrajinský generální štáb následně potvrdil zásah rafinerie Slavjansk EKO, která ročně zpracuje více než čtyři miliony tun ropy a podílí se na zásobování ruské armády, přičemž podle předběžných informací byly zasaženy části zařízení pro primární zpracování ropy a jedna ze skladovacích nádrží. Ukrajinské bezpilotní prostředky zároveň zaútočily na rozvodnu Kirova 220 kV v okupovaném Luhansku, odkud je na dostupných záběrech vidět hustý černý kouř, přičemž tato rozvodna je napojena na Luhanskou tepelnou elektrárnu s výkonem přibližně 1 450 MW.
Na základě dat UAControlMap lze od začátku srpna sledovat výrazně odlišnou dynamiku přesunů ukrajinských a ruských jednotek. Ukrajinská strana prošla v tomto období rozsáhlou vnitřní reorganizací spojenou s reformou armádních sborů a zároveň musela reagovat na ruský tlak ve směru na Pokrovsk, což vedlo k masivním přesunům zejména ze Sumské oblasti a k četným laterálním pohybům podél celé fronty. Více než 30 kilometrů změnilo dislokaci 104 ukrajinských jednotek, 89 nových bylo do mapy přidáno a 63 z ní zmizelo, zatímco 162 jednotek zůstalo na místě a dalších 150 se přesunulo jen v omezeném rozsahu do 30 kilometrů. Ruská strana působí v tomto ohledu podstatně stabilněji, přičemž hlavní zdroje přesunů směřovaly ze Sumské a Chersonské oblasti s cílem posílit tlak v ose Novopavlivka–Pokrovsk–Kosťantynivka. U Rusů se přesunulo přes 30 kilometrů 102 jednotek, 69 nových bylo nasazeno a 21 staženo, zatímco 525 jednotek zůstalo bez pohybu a 193 se přesunulo pouze na krátké vzdálenosti. Celkově data potvrzují, že zatímco Ukrajina byla v uplynulých měsících výrazně zatížena reorganizací a nucenými přesuny, ruské síly si udržely vyšší míru stability a soustředily manévry především na podporu hlavního útočného směru.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Zeleného, směrem na Starycji, Izbické, u Prilipek a ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru pokračovaly boje směrem na Petropavlivku a u Piščaného.
V lymanském sektoru probíhaly střety u Serhijivky, Novoselivky, Drobyševého, Kolodjaz a u Zaričného.
Ve slovjanském sektoru se skupince okupantů opět podařilo vstoupit do Lymanu a okupanti se snažili postoupit u Jampilu a směrem na Platonivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru pokračovaly boje u Orichovo-Vasilivky a směrem na Bondarné.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se bojovalo u Pleščijivky, Kosťantynivky, Ščerbinivky, u Kleban-Byku, Jablunivky a směrem na Sofijivku.
V pokrovském směru Rusové tlačili u Šachového, Dorožného, Rodynského, v Myrnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého a směrem na Novopavlivku a Filiji.
Prostor Pokrovsk–Myrnohrad zůstává po téměř čtyřech měsících ruského operačního obkličování specifickým bojištěm, kde obrana aglomerace pokračuje v omezené, ale funkční podobě. V obou městech se nachází jen minimum ukrajinské pěchoty a převážnou část přítomných sil tvoří útočné a manévrové skupiny plnící konkrétní úkoly, zatímco hlavní obranné síly byly rozmístěny mimo městskou zástavbu. Ruským jednotkám se sice podařilo proniknout do přibližně 75–80 % Pokrovsku i Myrnohradu, další postup však naráží na systematicky vytvářenou městskou kill zónu, která omezuje jejich schopnost manévru a konsolidace. Pokud byl tento způsob obrany původním záměrem ukrajinské strany, jeho provedení v úvodních fázích umožnilo Rusům příliš hluboký vstup do měst, což nyní komplikuje situaci obráncům. Aktuální ukrajinská taktika se soustředí na uzavření ruských jednotek uvnitř zástavby a zabránění jejich průlomu mimo město. Pokusy okupantů o obsazení Rodynského zatím selhávají, a to navzdory extrémní intenzitě bojů, obdobně vypjatá situace panuje i v prostoru Hryšyne. Další vývoj bude pravděpodobně záviset na vyčerpání operačních záloh jedné ze stran, poté může následovat buď řízený ústup ukrajinských sil do hloubky zhruba pěti až deseti kilometrů, nebo první skutečné pokusy o protiútok, protože dosavadní akce měly převážně taktický charakter. Celkově se rýsuje scénář, kdy budou Ukrajinci nuceni k ústupu, avšak nikoli na zásadní vzdálenost, pokud se jim podaří dále rozšiřovat kill zónu a udržet kontrolu nad koncentrací ruských sil v městské zástavbě.
V oleksandrivském sektoru probíhaly střety u Zeleného Haje, Sičnevého, Verbového, Krasnohirského a směrem na Nové Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpolském směru pokračovaly boje u Solodkého, Zeleného, Varvarivky, Huljajpole a Dorožňanky.
V orichivském směru se bojovalo u Stepového a v Plavném.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Itálie 22. ledna 2026 oficiálně zařadila do operační služby nové systémy protivzdušné obrany SAMP/T nové generace a GRIFO, čímž významně posílila své schopnosti ochrany vzdušného prostoru proti moderním vzdušným a balistickým hrozbám. Klíčovým prvkem modernizace je systém SAMP/T NG, vyvinutý v rámci francouzsko-italské spolupráce, který oproti původní verzi přináší zejména integraci střel Aster 30 B1NT s prodlouženým dosahem přesahujícím 150 kilometrů a výrazně lepšími schopnostmi proti balistickým cílům. Nová konfigurace rovněž nabízí kratší reakční dobu, vyšší odolnost vůči elektronickému rušení a lepší zapojení do síťově vedených operací. Zavedení těchto systémů je zároveň spojeno s rozsáhlými investicemi do italského obranného průmyslu, který se podílel na vývoji a výrobě klíčových komponent včetně radarů, střel a softwaru.
Nizozemská společnost COBBS Industries BV pracuje na vývoji ochranných štítů proti dronům pro samohybné houfnice PzH 2000, které mají reagovat na rostoucí hrozbu ze strany útočných FPV dronů, s nimiž se tyto systémy setkaly zejména během bojů na Ukrajině. PzH 2000 patří dlouhodobě mezi nejlépe chráněné dělostřelecké systémy na světě, přičemž její speciální vícevrstvý pancíř přezdívaný německý ježek se osvědčil proti kazetové munici i jednoduchým kumulativním hlavicím, včetně útoků shora, nicméně postupná adaptace ruských dronů snížila jeho účinnost. Ukrajinské posádky proto začaly instalovat dodatečné improvizované pancéřování zejména na méně chráněné části věže, aby zvýšily šanci přežití při zásahu. COBBS Industries BV v této souvislosti už v listopadu oznámila vývoj modulární sady pletivového pancéřování, které má zvýšit odolnost PzH 2000 proti dronovým útokům, přičemž hlavním cílovým zákazníkem je nizozemská armáda provozující 46 houfnic PzH 2000NL, i když se očekává potenciální zájem dalších uživatelů tohoto systému.
Francouzská armádní logistika podle ministerstva obrany v současnosti nedokáže v případě války vysoké intenzity plně zajistit zásobování ozbrojených sil palivem, což je způsobeno dlouhodobým nedostatkem personálu, zastaralým vybavením a nedostatečným financováním, a to v době, kdy Paříž plánuje do roku 2027 nasadit plně bojeschopnou divizi. Podpora divize o více než 20 000 vojácích by vyžadovala nejméně pět milionů litrů paliva, tisíce kontejnerů a při jednom dni intenzivních bojů provoz zhruba 130 cisternových vozidel, přičemž armáda odhaduje potřebu 800 nových cisteren k nahrazení stárající techniky, zatímco rozpočet zatím pokrývá nákup pouze 376 kusů. Kromě techniky chybí také lidské zdroje, protože k dosažení stanovených cílů je do roku 2030 nutné přijmout nejméně 300 specializovaných logistů, na což však nebyly vyčleněny prostředky. Generální štáb proto souhlasil s přehodnocením alokace zdrojů a představil plán na překonání krize, který počítá s modernizací logistického vybavení, řešením personálních deficitů, výcvikem logistických jednotek pro nasazení v bojové zóně a rozvojem alternativních zdrojů paliva s cílem snížit závislost na tradičních zásobovacích postupech.
Francie oficiálně zadala svou první zakázku na kamikaze drony s dlouhým doletem, které mají konstrukci létajícího křídla s proudovým pohonem a jsou schopny zasahovat cíle na vzdálenost přes 500 kilometrů, čímž výrazně rozšiřují úderné schopnosti francouzských ozbrojených sil. Kupní smlouva byla podepsána 30. prosince 2025 s předním domácím výrobcem obranné techniky MBDA ve spolupráci se společností Aviation Design a předpokládá zavedení nového typu bezpilotních prostředků určených k přesným hlubokým úderům. Drony mají dosahovat rychlosti přibližně 400 kilometrů za hodinu a jejich první dodávky jsou plánovány na polovinu roku 2027.
Společnost Diehl Defence otevřela v Sársku novou výrobní halu zaměřenou na produkci raketových systémů, která představuje další klíčový krok v rámci rozsáhlé expanze výrobních kapacit napříč všemi závody firmy. Nové zařízení bude primárně sloužit k navýšení kapacity pro integraci řízených střel, především různých variant rodiny IRIS T, a reaguje na dlouhodobě rostoucí poptávku po prostředcích protivzdušné obrany. Podle vyjádření firmy plánuje Diehl Defence v letošním roce zvýšit výrobu bojových jednotek systému PVO IRIS T SLM na deset kusů ročně, přičemž během následujících dvou let počítá s dalším růstem až na šestnáct jednotek ročně s možností dalšího navýšení v případě potřeby. Produkce samotných střel IRIS T SL se od roku 2021 zvýšila přibližně desetinásobně.
Dnes se po malé pauze vracíme k našim svodkám, zaměřeným na útoky na ruský ropný sektor v průběhu minulého týdne. Přičemž cílem útoků opět nebyl pouze ropný sektor, ale i objekty zbrojní výroby nebo energetická infrastruktura, například kurská tepelná elektrárna:
Rafinerie
V noci na 21.1. byla ukrajinskými troskami ukrajinských dronů (jak uvádí oficiální ruské zprávy) zasažena rafinerie Afipsky, která se nachází v Krasnodarském kraji. Tato rafinerie střední velikosti (její zpracovatelský výkon byl dříve 6,25 milionu tun ropy ročně) byla cílem ukrajinského útoku již po několikáté, naposledy 29.11. minulého roku.
Další rafinerie v tomto regionu, a sice Slavjanská, byla ukrajinci napadena v noci na toto pondělí. Podobně jako u rafinerie Afipsky se jednalo o již několikátý útok, i krátkodobé vyřazení z provozu obou těchto rafinerií, pak zkomplikuje zásobování ruské armády na jižním úseku fronty.
Zásobníky paliv
Dne 22.1. byly zasaženy zásobníky ropných produktů v přístavu Tamaň. Narušení provozu tohoto přístavu, který je důležitým exportním terminálem v oblasti Černého moře, dále sníží potenciál Ruska získat prostředky z exportu ropy, a také zkomplikuje zásobování dočasně okupovaného Krymu.
V noci na 23.1. pak útok ukrajinských dronů vyvolal z dálky viditelný požár zásobníků, místní obyvatelé zaznamenali okolo čtvrté hodiny ranní několik výbuchů. Tento objekt slouží pro zásobování čerpacích stanic v regionu, vzhledem k poloze Penzy (nachází se v centrálním Rusku) nelze předpokládat větší výpadky v zásobování palivem ale přinutí to Rusy k přesměrování dodávek z jiných regionů, což také způsobuje dodatečné náklady.
Tankery
Viděli jsme také pokračování potíží, jaké má ruská stínová flotila.Toto označení tedy není zcela přesné neboť tuto flotilu polo, případně zcela nelegálně operujících tankerů využívají i další státy, jako je Venezuela nebo Írán, každý zásah proti této flotile ale poškozuje i ruské možnosti exportu ropy. Přičemž ztráty jsou jak přímé, tedy snížení celkové přepravní kapacity, tak i nepřímé, kdy odběratelé vzhledem k nespolehlivosti dodávek požadují ještě větší slevy na odebíranou ruskou ropu.
21.1. došlo k zadržení dalšího, již sedmého tankeru ruské stínové flotily Američany v Karibském moři. Tanker, který dříve přepravoval ruskou ropu do Číny a Indie, a následně začal přepravovat venezuelskou ropu.
K zadržení dalšího tankeru ruské stínové flotily pak došlo ve vodách Středozemního moře, kde francouzské námořnictvo zadrželo tanker GRINCH plující z Murmanska. Ani po této akci, kterou poprvé provedlo jiné, než americké námořnictvo, nenásledovala ze strany Ruska žádná odvetná opatření, což velmi pravděpodobně dodá odvahu i dalším zemím, aby se zachovaly podobně.
Přičemž zadržování lodí přepravujících zboží, na které jsou uvaleny sankce, se netýká jen ropných tankerů. V minulém týdnu Itálie nedávno zadržela loď přepravující hutní materiál, který se nachází na evropském sankčním seznamu.
Toto pondělí také do Turecka připlul tanker, který byl poškozený v rámci útoku na terminál přístavu Tamaň, kter jsme již zmiňovali. Tanker, který má viditelné poškození pod čarou ponoru při plném naložení, bude vyžadovat nákladnou opravu.
Některé tankery se zadržení vyhnuly tím, že je doprovázejí ruská vojenská plavidla. Příkladem může být tanker MT General Skobolev, který proplul průlivem La Manche v doprovodu raketové korvety Bojkij. To sice umožní některým tankerům, aby se vyhnuly zatčení, dodatečné náklady na provoz těchto vojenských lodí ale odčerpá značnou část prostředků, které prodej této ropy přinese.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během dnešního dne zasáhla člena Hizballáhu v pobřežním libanonském městě Týr. Další podrobnosti neuvedla. Záběry libanonských médií ukazují po útoku hořící vozidlo.
Sýrie: Ruské ozbrojené síly opouštějí jednu ze svých základen. Novináři v letišti v Kámišlí zaznamenali nakládání techniky, včetně vrtulníku, do vojenského transportního letounu Il-76. Část vybavení má být přesunuta na leteckou základnu Hmímím. Oficiální důvody přesunu nejsou známy. Média spekulují, že oblast brzy přejde pod kontrolu vlády Abú Muhammada al-Džúláního; podle neověřených informací chce Damašek základnu předat tureckým ozbrojeným silám.
Zveřejněné záběry z terénu údajně zachycují postup syrské armády směrem k městu Ajn al-Arab a nasazení tanků během střetů se silami SDF. Ženijní jednotky syrské armády navíc zneškodnily velké množství improvizovaných výbušných zařízení a min, které měly SDF nastražit v oblastech Kara-Kozak a Sarrín východně od Aleppa.
Sudán: V oblasti Bílého Nilu zahájily frakce Súdánského lidového Osvobozeneckého Hnutí – Sever (SPLM-N), spojenecké s nepřátelský i Silami rychlé reakce (RSF), ofenzivu směrem na sever k oblasti Ulu, během níž obsadily město Malakan a střetly se u základny Al Silak, kde zůstává kontrola nejasná. V sousedním státě Modrý nil mezitím armáda znovu dobyla základnu Al Silak, která den předtím padla do rukou SPLM-N. Na severu Kordofánu pak Súdánská armáda převzala kontrolu nad strategickým městem Hammadi, přestože se dříve uvádělo, že už bylo obsazeno.
Mali: Džihádisté ze skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) tvrdí, že v oblasti Mopti zaútočili dvěma improvizovanými výbušnými zařízeními na konvoj malijské armády (FAMa) a ruského Afrického sboru mezi městy Douentza a Boni. Armáda ani Africký sbor se k dnešnímu útoku prozatím nevyjádřili.
Revoluční rada Azavadu (CRA) uspořádala 24. ledna 2026 v Timbuktu setkání, na němž informovala místní komunitu o plánovaném působení Fronty osvobození Azavadu (FLA). CRA vyzvala k celkové mobilizaci s cílem zahájit operace za „úplné osvobození Azavadu“ a vytlačení ruských zahraničních žoldnéřů z území. Zvláštní výzvu adresovala mládeži v Timbuktu, aby se co nejdříve masově připojila k hnutí a zapojila se do toho, co označuje za „boj za suverenitu a důstojnost lidu Azavadu“. Výzva navazuje na lednové setkání v Tinzaouatene v regionu Kidal, kde prezident CRA Adghimar Ag Alhousseyni apeloval na jednotu, ostražitost a podporu myšlenky svobodného a suverénního Azavadu.
Dnešní Třešnička™ je o evropské schopnosti bránit se a o tom, jak hluboko se nám za posledních třicet let zabydlela pohodlná lež. Šéf NATO Mark Rutte totiž prohlásil, že pokud si někdo myslí, že se Evropa dokáže ubránit bez Spojených států, „ať dál sní“. A problém není v tom, že by neměl v některých technických detailech pravdu. Problém je v tom, že ten sen jsme si pěstovali my sami, dlouhodobě a s nadšením. Evropa má průmysl, peníze, technologie i lidský potenciál. Co nemá, je mentální nastavení. Třicet let jsme žili v přesvědčení, že válka je něco, co se děje jinde, ideálně na mapě z učebnice dějepisu. Občas jsme si připomněli třicetiletou válku, Napoleona nebo dědičné přesuny území, ale spíš jako folklór než varování. Místo budování obrany jsme budovali komfort, místo munice narativy a místo schopnosti rozhodovat jsme outsourcovali odpovědnost. USA se tak nestaly jen spojencem, ale alibi. A teď, když svět znovu tvrdne a Rusko ukazuje, že dějiny se neumějí chovat slušně, zjišťujeme, že schopnost tu možná ještě je, ale mentalita už dávno ne. Rutte neřekl nic nového. Jen nám bez obalu připomněl, že Evropa se může bránit sama jedině tehdy, až se sama rozhodne, že chce přežít. A to je rozhodnutí, které se nedá dovézt z Washingtonu ani schválit na summitu.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
