(2 563 slov, doba čtení 14 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 27. ledna zaútočily ruské síly na Ukrajinu 165 útočnými bezpilotními prostředky. Uvedly to Vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. Útočníci nasadili drony typu Šáhed (včetně proudových verzí), Gerbera, Italmas a další typy, které byly vypuštěny z oblastí Kursk, Orel, Brjansk, Millerovo a Primorsko-Achtarsk v Rusku, stejně jako z Hvardijské a Čaudy na okupovaném Krymu. Podle předběžných údajů bylo k 8:00 hodin ráno protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 135 dronů na severu, jihu, ve středu a na východě země. Zároveň bylo zaznamenáno 24 zásahů útočných dronů na 14 místech a pád trosek sestřelených UAV na dalších devíti lokalitách.
Nejméně dva lidé zahynuli a více než dvě desítky dalších utrpěly zranění při rozsáhlém ruském dronovém útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, přičemž záchranáři postupně vyprostili z trosek těla dvou mužů, zatímco další lidé byli ošetřeni s různě vážnými zraněními. Ruské útoky zasáhly také Lvovskou oblast na západě země, Sumskou oblast na severovýchodě a město Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti, přičemž na východě Ukrajiny zahynuli dva lidé při bombardování Slovjansku a v Chersonu při ruském ostřelování přišla o život starší žena.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana během uplynulé noci zachytila a zničila 19 ukrajinských bezpilotních letounů letadlového typu, z toho devět nad Kurskou oblastí, pět nad Krasnodarským krajem, tři nad Azovským mořem a po jednom nad Orlovskou a Bělgorodskou oblastí. Moskva tradičně neuvedla, kolik dronů se celkem pokusilo proniknout do ruského vzdušného prostoru ani zda útoky způsobily materiální škody.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Prilipek, směrem na Lyman, ve Vovčansku a u Dvořičanského.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru sektoru se bojovalo u Petropavlivky.
V lymanském sektoru se okupanti snažili postupovat u Drobyševého a Lymanu.
Ve slovjanském směru probíhaly střety u Jampilu a v okolí Platonovky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Časiv Jaru.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru Rusové tlačili u Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky, Ščerbynivky, Kleban-Byku, směrem na Stepanivku, u Rusyn Jaru a Sofijivky.
V pokrovském sektoru se okupantům podařilo dostat do vesnice Nový Donbas a boje probíhaly u Nového Šachového, směrem na Bilycké, u Rodynského, v Pokrovsku , u Hryščiného, severně od Kotlyného, u Udačného, Molodeckého a u Filije.
V oleksandrivském sektoru se Rusové snažili postupovat u Zeleného Haje a směrem na Nové Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru se bojovalo ve směru na Dobropiliji, u Varvarivky a u Huljajpole.
V orichivském sektoru se okupanti snažili přiblížit Prymorskému a Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Evropská unie a Indie po téměř dvaceti letech jednání uzavřely „historickou“ dohodu o volném obchodu. Podle Evropské komise vznikne zóna volného obchodu pro zhruba dvě miliardy lidí, která má výrazně posílit strategické partnerství obou stran. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen uvedla, že dohoda zajistí privilegovaný přístup evropských průmyslových i zemědělských sektorů na indický trh a přinese výhody oběma ekonomikám. EU a Indie si dnes vyměňují zboží a služby za více než 180 miliard eur ročně, přičemž nová dohoda má do roku 2032 zdvojnásobit evropský export do Indie. Klíčem je rozsáhlé odbourání cel: například cla na automobily se mají postupně snížit ze 110 % na 10 %, na automobilové díly zcela zmizet do 5–10 let, výrazně se sníží i cla na stroje, chemikálie a léčiva. Dohoda se týká také zemědělství – cla na víno klesnou ze 150 % postupně až na 20 %, na olivový olej na nulu během pěti let a na zpracované potraviny až o polovinu. Celkově má být odstraněno či sníženo clo u 96,6 % exportu EU do Indie, což evropským firmám ušetří zhruba 4 miliardy eur ročně. Jednání, zahájená už v roce 2007 a obnovená až v roce 2022, získala nový impuls i kvůli geopolitické nejistotě a komplikovaným obchodním vztahům s USA.
Spojené státy podle Financial Times naznačily, že americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou podmíněny souhlasem Kyjeva s mírovou dohodou, která by s vysokou pravděpodobností znamenala předání celého Donbasu Rusku. Washington má Ukrajině nabídnout posílení její poválečné armády dodávkami zbraní, pokud stáhne své jednotky z částí východní Ukrajiny, které nyní kontroluje. Podle zdrojů FT je Kyjev čím dál nejistější, zda se USA skutečně zavážou k bezpečnostním garancím. Ukrajinská strana chce jejich jasné potvrzení ještě před jakýmkoli ústupkem v otázce území. Americká pozice však má vycházet z přesvědčení, že bez vzdání se Donbasu válku ukončit nelze, přičemž USA údajně netlačí na Rusko, aby se tohoto požadavku vzdalo. Bílý dům tato tvrzení popřel a označil je za nepravdivá s tím, že role USA spočívá pouze ve zprostředkování dohody mezi oběma stranami. Jiný zdroj FT uvedl, že Washington se nesnaží Ukrajině vnucovat územní ústupky a že bezpečnostní záruky budou záviset na dosažení celkové mírové dohody. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyy mezitím oznámil, že bilaterální dokument o bezpečnostních zárukách ze strany USA je již hotový a Kyjev očekává stanovení konkrétního data a místa podpisu. Dohodu by následně musel ratifikovat americký Kongres i ukrajinská Nejvyšší rada.
Německý ministr obrany Boris Pistorius vyzval spojence, aby zvýšili podporu ukrajinské protivzdušné obrany, protože možnosti další pomoci ze strany Německa jsou podle něj téměř vyčerpány. Berlín už podle Pistoriuse „udělal nepoměrně mnoho“, zejména pokud jde o systémy Patriot, když se vzdal zhruba třetiny vlastních kapacit. Další systémy Německo poskytnout nemůže, protože samo čeká na náhrady, musí pokračovat ve výcviku a udržovat vlastní obranyschopnost. Německo je zároveň jediným dodavatelem systémů Iris-T pro Ukrajinu, to však podle ministra nestačí vzhledem k výraznému nárůstu ruských útoků. Pistorius proto apeloval, aby jedna či dvě další země našly možnosti, jak Ukrajinu v oblasti protivzdušné obrany podpořit. Na situaci upozornil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský, podle něhož Rusko při masivních útocích používá stále více raket, zejména balistických. Ukrajina sice nemá méně protiraketové munice a má o něco více systémů, ruské schopnosti však rostou mimo jiné díky dodávkám komponentů ze zahraničí. Podle Zelenského je proto klíčové omezit schopnost Ruska tyto střely vyrábět, což se zatím nedaří.
Občanské a lidskoprávní organizace vyzvaly k přepracování návrhu nové verze Občanského zákoníku Ukrajiny, který předložil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk, aby byl v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech a závazky Ukrajiny vůči EU. Upozorňují, že ač je návrh prezentován jako „evropská modernizace“, v současné podobě evropským standardům neodpovídá a porušuje povinnosti plynoucí z přístupového procesu k EU. Podle organizací návrh, registrovaný předsedou Verchovné rady Ukrajiny, obsahuje ustanovení, která znemožňují soudní uznání rodinných vztahů mezi osobami stejného pohlaví, zcela opomíjí povinnost umožnit registraci stejnopohlavních svazků a automaticky prohlašuje za neplatná manželství osob, které podstoupily změnu pohlaví. Aktivisté varují, že nejde jen o stagnaci, ale o krok zpět v oblasti lidských práv, který může Ukrajinu posouvat k tzv. „gruzínskému scénáři“ – deklarované evropské orientaci při současném přijímání legislativy odporující hodnotám a právu EU. Organizace proto žádají zastavení projednávání návrhu v této podobě, jeho podporu až po plném sladění s evropskými závazky a vyzývají parlamentní výbor pro právní politiku k vypracování stanoviska k nutnosti zásadních úprav.
Dnes si na příkladu společnosti Lukoil ukážeme, proč se ruské ropné společnosti v současné době nacházejí v nezáviděníhodné finanční situaci. Jejich hospodaření za čtvrté čtvrtletí (a v případě Lukoilu i za třetí čtvrtletí) minulého roku stále ještě nebylo zveřejněno, vzhledem k propadu prodejní ceny ropy URALS lze ale předpokládat, že se značně snížily i jejich zisky.
Společnost Lukoil již požádala ruskou vládu o dodatečné subvence, neboť je v důsledku metodiky, podle které je stanovována maloobchodní cena paliv pro vnitrostátní trh (kterou si vysvětlíme vzápětí), musí ruské ropné společnosti nejen prodávat paliva za snížené ceny, v současné situaci musí ale i doplácet do rozpočtu, místo aby z něj obdržely dotace kompenzující ušlý zisk.
V současné době je velikost kompenzace při prodeji paliv stanovována pomocí následující rovnice:
D = K x (Pexp – Pind)
Význam proměnných je následující:
- D – výsledná výše kompenzace
- K – koeficient který se v dříve pohyboval okolo hodnoty 0,8 – 1, v minulém roce ale poklesl až na úroveň okolo 0,5, aby byl snížen objem prostředků vyplácených z rozpočtu
- Pind – cena paliva na ruském trhu, stanovovaná vládou (v rublech za tunu)
- Pexp – cena zahraničního ekvivalentu v rublech za tunu, při zohlednění aktuálního kurzu mezi USD a rublem. Přičemž tato hodnota je stanovována další rovnicí:
Pexp = (Ceur – 𝞓Urals) x kurz USD/rubl
- Ceur – střední cena paliva v Evropě, obvykle určovaná podle Rotterdamské burzy (v eurech za tunu)
- 𝞓Urals – rozdíl mezi cenou ropy BRENT a URALS, přepočtený na tunu
Vzhledem k velkému cenovému rozdílu mezi ropou BRENT a URALS, a také silnému kurzu rublu vůči USD, vychází v současné době rozdíl Pexp – Pind záporný, což znamená, že podle této metodiky mají ruské ropné společnosti povinnost doplácet za to, že prodávají benzín na ruský trh za snížené, státem stanovené ceny (a export paliv vzhledem k jejich nedostat je již více než půl roku zakázán). V roce 2024 byla ruským ropným společnostem z rozpočtu vyplacena kompenzace ve výši 1,8 bilionu rublů (tedy přibližně 5% všech rozpočtových výdaj), a v roce 2025 to bylo již pouze 881 miliard rublů.
Přičemž při středních exportních cenách ropy URALS na úrovni okolo 40 USD za barel (a lednový vývoj naznačuje další pokles exportní ceny) je přibližně polovina veškeré ruské těžby ropy ztrátová, a tak ruské ropné společnosti prodělávají jak na těžbě a exportu ropy, tak i na prodeji paliv na vnitřní trh. V naší redakci sice nejsme v ekonomických otázkách příliš kovaní, zdá se nám ale, že tento ekonomický model není dlouhodobě udržitelný.
Izrael: Hamas se snaží prosadit začlenění přibližně 10 000 svých policistů do nové palestinské správy Pásma Gazy podporované USA. Tento požadavek však Izrael pravděpodobně odmítne, protože Hamás považuje za teroristickou organizaci včetně jeho policejních a bezpečnostních složek. Zároveň se uvnitř Hamásu vede debata o tom, zda se vzdát zbraní. Po říjnovém příměří zprostředkovaném americkým prezidentem Donaldem Trumpem kontroluje Hamás necelou polovinu Gazy. Dohoda podmiňuje další stažení izraelských jednotek tím, že Hamás odevzdá své zbraně.
Druhá fáze dvacetibodového plánu na ukončení války počítá s předáním správy Gazy Národnímu výboru pro správu Gazy (NCAG), technokratickému palestinskému orgánu pod dohledem USA, který má Hamás ze správy výslovně vyloučit. Podle dopisu, který viděla agentura Reuters, vyzvala hamáská vláda v Gaze více než 40 000 státních zaměstnanců a bezpečnostních složek ke spolupráci s NCAG a zároveň je ujistila, že usiluje o jejich začlenění do nové správy. To se má týkat i zhruba 10 000 policistů řízených Hamásem, kteří jsou ozbrojeni a v některých oblastech znovu hlídkují. Není však jasné, zda s tím Izrael bude souhlasit. Ten dlouhodobě odmítá jakoukoli roli Hamásu v budoucí správě Gazy a nerozlišuje mezi jeho vojenským křídlem, policií ani vnitřními bezpečnostními složkami. Podle izraelské armády se jejich členové podíleli i na útoku ze 7. října 2023. Během války Izrael opakovaně zasahoval a likvidoval velitele i členy těchto struktur.
Libanon: Při izraelském leteckém úderu byli v noci na dnešek v oblasti Nabátíja na jihu Libanonu zabiti dva operativci Hizballáhu, kteří se pokoušeli obnovit podzemní zařízení této skupiny. Podle izraelské armády tím porušili příměří mezi Izraelem a Libanonem a představovali hrozbu pro Izrael.
Sýrie: V současnosti dochází ke střetům na kontrolním stanovišti Al-Tahúna v okolí města Hasaka. Obyvatelé města Al-Havajdž na venkově provincie Dajr az-Zaur mezitím objevili sklad zbraní Syrských demokratických sil (SDF). Na východě Aleppa u vesnice Hadž Husajn poblíž přehrady Tišrín zahynul civilista při výbuchu protipěchotní miny, která zde zůstala po SDF.
Libye: Libyjská vláda a státní společnost Waha Oil Company podepsaly 25letou dohodu s francouzskou TotalEnergies a americkou ConocoPhillips. Investice přesahující 20 miliard dolarů mají modernizovat ropnou infrastrukturu a zvýšit produkci až o 850 tisíc barelů denně nad současnou úroveň. Podle premiéra Abdula Hamída Dbeiby může dohoda přinést Libyi až 376 miliard dolarů čistých příjmů, posílit spolupráci se zahraničními energetickými firmami a podpořit obnovu ropného sektoru po letech nestability.
Somálsko: Při střetech mezi džihádisty aš-Šabáb a provládními milicemi v pobřežním předměstí města Warshiikh v provincii Střední Šabelle zahynulo pět milicionářů a tři byli zraněni. Další příslušník vládních sil přišel o život při výbuchu, který aš-Šabáb provedl v metropoli Mogadišu.
Džihádisté z hnutí aš-Šabáb zároveň provedli několik útoků v keňském okrese Garissa. Podle předběžných informací zde zabili důstojníka keňské rozvědky, který se měl věnovat křesťanské misijní činnosti mezi muslimy; byl zastřelen ve svém domě ve městě Hulugho a jeho automobil byl zapálen. Ve stejném městě byli zabiti také dva keňští křesťané a jeden kněz. Tyto útoky časově souvisely s tvrdým přepadem základny keňských sil ve městě Walmir, kde během bojů vypukl požár.
Uganda oznámila záměr po 19 letech zcela stáhnout své vojáky ze Somálska. Vrchní velitel ugandských ozbrojených sil generál Muhoozi Kainerugaba uvedl, že ugandská mise v rámci operace Africké unie skončila a přípravy na odsun začnou v nejbližší době, bez upřesnění harmonogramu. Uganda je dosud největším přispěvatelem jednotek do mise Africké unie v Somálsku, kde má nasazeno přibližně 5–6 tisíc vojáků. Od roku 2007 hrála klíčovou roli v podpoře somálských vlád a v boji proti aš-Šabáb. Oznámení přichází v době zhoršující se bezpečnostní situace, finančních potíží mise a častějších útoků na zahraniční jednotky. Dopady odchodu Ugandy na budoucnost mise i bezpečnost v Somálsku zatím zůstávají nejasné; počítá se však s posílením sil, mimo jiné zapojením egyptských jednotek.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) tvrdí, že mezi městy Douentza a Boni zničila jedno armádní transportní vozidlo. Při další akci u Diabali měla v záloze zabavit šest motocyklů a další majetek, přičemž jeden motocykl byl zničen. Do hlavního města Bamaka mezitím dorazil konvoj s cisternami s palivem.
Niger: Při výbuchu nástražného zařízení nastraženého džihádisty ze skupiny JNIM zahynuli tři nigerští vojáci a deset bylo zraněno. Skupina je aktivní nejen na západě země u hranic s Burkinou Faso, ale nově klade miny i na silnicích východně od metropole Niamey.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že česká politika definitivně přepnula do režimu budíčku pomocí screenshotu. Péťa Pája se v ringu nepřímo střetl s Macíkem, absolventem klausovské školy „když hoří dům, hlavně vysvětluj, kdo za to může“, když autorizoval zveřejnění ministrovy komunikace, vedené formou šestnáctiletého puberťáka v messengerovém vysvětlování, kde se mluví o „brutálním boji“, „maximalistických krocích“ a o tom, že si nemáme vyrábět nepřítele doma, což je věta, která v české politice zní asi jako čtení manuálu k hasicímu přístroji v hořícím bordelu, by samo o sobě stačilo. Jenže bonusové kolo obstaral poradce šedivého vlka Kolář (který se tam viditelně snažil tu věc ukočírovat, uklidnit atmosféru a poslat všechny co nejrychleji do hajan), protože věta „Pan prezident má pro boj ve složitém terénu poměrně vyvinutý cit“ by se klidně dala učit na školách jako vrchol eufemismu. Jenže Macík se nezalekl. Sevřel iPhone, zapojil oba palce a rozjel to naplno. Bez brzd, bez filtru, bez sebereflexe, se smajlíky. Péťa Pája dnes neutíkal. Péťa Pája vyškolil. A jak už prý kdysi poznamenal Sun-c’: velkou pravdou je, že protivníky je dobré si vybírat chytře. Zvlášť ty, kteří píšou rychleji, než myslí. Pokud toho vůbec jsou schopni.
*Tato Třešnička byla sepsána v 16:00. Jakékoli pozdější úpravy reality, úniky, protiútoky nebo nové chaty už jdou plně na vrub české politické fauny.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
