(2 246 slov, doba čtení 12 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 25. února zaútočil nepřítel 115 údernými bezpilotními prostředky typu Šahed, Gerbera, Italmas a dalšími drony z oblastí Brjansk, Kursk a z dočasně okupované části Doněcké oblasti. Podle dostupných údajů bylo ukrajinskou protivzdušnou obranou na severu, jihu a východě země sestřeleno nebo potlačeno 95 nepřátelských dronů různých typů. Zásahy 18 úderných dronů byly zaznamenány na 11 místech.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Zeleného, u Synelnikového, směrem na Vilču a u Malé Vovči a Zeleného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru Rusové tlačili u Kupjansku, Piščaného, směrem na Kurylivku, Hluškivku a u Borisivské Andrijivky.
V lymanském sektoru se bojovalo u Syjkivky, Novoserhijivky, Stepového, Drobyševého a Stavek.
Ve slovjanském směru se situace pro obránce nadále zhoršuje. Podél pravého břehu řeky Siverský Doněc se okupanti přibližují dobytí Zakitného, v jehož okolí jsou klíčové dominantní výšiny. Ukrajinské síly toto území nekontrolují a Rusové se v této šedé zóně snaží zakopat a udržet. Okupanti postupují i u Platonivky a Riznykivky, což přímo ohrožuje ukrajinské pozice u Kryvé Luky a Kalenyky. Od Bachmutu postupují okupanti přímo po dálnici Bachmut-Slovjansk a podařilo se jim vstoupit do Mynkivky. Včera se zde okupanti snažili postupovat u Jampilu, Zakitného, Dronivky a na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru útočili okupanti ve směru na Novodmytrivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Kosťantynivky, Pleščijivky, Berestoku, Ilinivky a Stepanivky.
V pokrovském směru provedli ukrajinské ozbrojené složky protiútok u Bilického a boje pokračovaly u Rodynského, severně od Pokrovsku, u Hryščiného, severně od Kotlyného, Udačného u Molodeckého a u Filije.
V oleksandrivském směru útočili Rusové u Ternového, Zlahody, směrem na Nové Záporoží a ukrajinské drony ničily okupanty, kteří se dostali do Kosivcevého.
Jižní fronta: V huljajpolském směru došlo k bojům u Staropetrivky, Huljajpole, Zaliznyčného a Zahirného.
V orichivském směru se bojovalo u Stepového, Stepnohirsku, Plavného a ukazuje se, že se okupanti dostali i do Novojakovlivky.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Norská vláda poskytne Ukrajině v roce 2026 finanční podporu ve výši 9 miliard dolarů v rámci programu Nansen. Oznámil to norský premiér Jonas Gahr Støre během návštěvy Kyjeva, informovala ukrajinská premiérka Julija Svyrydenko. Prostředky budou směřovat na vojenskou i civilní podporu Ukrajiny. Podle Svyrydenko jde o pokračování strategického partnerství s Norskem, které mimo jiné patří k největším přispěvatelům v rámci iniciativy PURL, jež umožňuje výrazně posilovat protivzdušnou obranu. Během jednání s norským premiérem se diskutovalo také o posílení energetické bezpečnosti. „Norská pomoc při dovozu plynu, příspěvky do Fondu na podporu energetiky i granty jsou mimořádně důležité. Norsko dodává zařízení pro distribuovanou výrobu energie, která budou fungovat na bázi zařízení skupiny Naftogaz,“ uvedla Svyrydenko. V lednu norský ministr zahraničí Espen Barth Eide během návštěvy Kyjeva oznámil pomoc ve výši 400 milionů dolarů (4 miliardy norských korun). Polovina těchto prostředků je určena na naléhavé potřeby, včetně obnovy a oprav energetické infrastruktury, druhá polovina na podporu ukrajinského státního rozpočtu. V roce 2025 norská vláda vyčlenila pro Ukrajinu 7 miliard dolarů.
Výrobní komplex společnosti Ukrspecsystems, první továrna na výrobu ukrajinských dronů, byl spuštěn ve Spojeném království. Oznámil to velvyslanec Ukrajiny ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. „Centrum inženýrské expertizy zůstává na Ukrajině, zatímco výrobu integrujeme do britského obranného prostoru. Vytváříme novou kvalitu partnerství, kdy si spojenci nejen pomáhají, ale společně budují průmyslovou bezpečnostní základnu,“ uvedl Zalužnyj. Podle něj otevření výroby pro Spojené království znamená posílení vlastního obranného průmyslu, přístup k ukrajinským technologiím prověřeným válkou a vznik nových pracovních míst. Pro Ukrajinu jde o stabilitu a možnost dlouhodobého plánování výroby bezpilotních systémů. Ukrspecsystems je známá především svými drony SHARK (SHARK-M UAS, SHARK-D UAS, MINI SHARK UAS) a systémem PD-2 UAS. Společnost uvádí, že SHARK je víceúčelový bezpilotní prostředek určený pro široké spektrum misí. Umožňuje plně autonomní průzkum, sledování, jasnou identifikaci a rozpoznání cílů na velkou vzdálenost a ve značné výšce. Serhij Prytula uvedl, že SHARK je odolný vůči nepřátelskému elektronickému boji, dokáže provádět hluboký průzkum za frontovou linií a navádět systémy dlouhého dosahu, například HIMARS. V září 2025 Ukrspecsystems oznámila investiční program ve výši 200 milionů liber ve východní Anglii, který zahrnuje výstavbu továrny o rozloze 11 000 m² v Mildenhallu a testovacího a výcvikového areálu v Elmsettu v hrabství Suffolk.
Ukrajina obdržela od Spojených států demarši kvůli úderům na ruský černomořský přístav Novorossijsk. Americká strana však nevyzvala Kyjev, aby se zdržel útoků na ruskou vojenskou infrastrukturu. Uvedla to velvyslankyně Ukrajiny v USA Olha Stefanišyna v rozhovoru pro CNN. Podle ní Washington upozornil, že útoky na Novorossijsk údajně zasáhly některé americké investice v Kazachstánu. „Ze strany ministerstva zahraničí jsme slyšeli, že bychom se měli zdržet útoků na americké zájmy,“ uvedla Stefanišyna. Velvyslanectví podle ní obdrželo oficiální diplomatickou nótu. Zároveň však zdůraznila, že USA Kyjevu nenavrhly, aby se zdržel úderů na ruské vojenské či energetické cíle. „Šlo konkrétně o porušení amerických ekonomických zájmů. Vzali jsme to v úvahu,“ dodala. V prohlášení ministerstva zahraničí se rovněž uvádí, že Spojené státy v současnosti nemají na Ukrajině takové ekonomické zájmy jako v Kazachstánu. „Velmi mě mrzí, že za 35 let ukrajinské nezávislosti jsme se při tolika příležitostech nikdy nedostali do situace, kdy bychom mohli říct totéž,“ uzavřela Stefanišyna.
Stálý představitel Ruska při OSN Vasyl Nebenzia prohlásil, že je „formálně Ukrajinec“. Reagovala na to náměstkyně ministra zahraničí Ukrajiny Mariana Beca. K výměně došlo během zasedání Rady bezpečnosti OSN. „Pane předsedající, formálně jsem Ukrajinec. Mám takové zvláštní příjmení. Slované vědí, že je těžké ho najít i na Ukrajině. Pochází od zaporožských kozáků. Můj otec je upřímný Ukrajinec. A moje matka je také z kozáckého rodu. Upřímnější než vy, paní Beco, i než vy, pane Melnyku. Pro nás ale není rozdíl – jsme jeden národ. Máme stejnou národnost, jen jinou víru,“ řekl Nebenzia směrem k ukrajinským zástupcům. Dodal, že ho „netěší“ zabíjení lidí na Ukrajině, ale že bude pokračovat „tak dlouho, jak bude třeba“. Mariana Beca na jeho slova reagovala hned v úvodu svého vystoupení. „Nejste Ukrajinec a nepředstírejte to. Za druhé, nikdy jsme nebyli jeden národ s Ruskem a nikdy jím nebudeme. Ukrajina je demokratický, evropský a moderní stát. A Rusko je autoritářský režim, který páchá terorismus, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Celé vystoupení Nebenzie je ukázkovým příkladem dezinformací, manipulace a propagandy,“ uvedla.
Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa poděkoval ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi za to, že reagoval na výzvu k návratu Jihoafričanů, kteří byli podle Pretorie vylákáni na frontu rusko-ukrajinské války. Informovala o tom BBC s odvoláním na vyjádření jihoafrické vlády. Podle kanceláře prezidenta se již čtyři občané Jihoafrické republiky vrátili domů v pátek 20. února. Dalších jedenáct má „v nejbližší době“ následovat. Dva Jihoafričané zatím zůstávají v Rusku. Jeden z nich je hospitalizován v Moskvě a jihoafrické velvyslanectví podle vlády nadále sleduje jeho situaci až do návratu do vlasti. Jihoafrické úřady uvedly, že okolnosti jejich náboru nadále vyšetřují. Ramaphosa zároveň „vyjádřil upřímnou vděčnost“ Putinovi, který podle jeho slov „pozitivně reagoval na výzvu podpořit proces návratu těchto mužů domů“.
Dnes se budeme opět věnovat potížím ruského ropného průmyslu, a konkrétně tomu, že operátor sítě ropovodů Transněft omezil příjem ropy do své sítě. Již několikrát jsme uváděli, že jak potíže s exportem, tak i četná zahoření ruských rafinerií a přečerpávacích stanic, a v neposlední řadě i omezená kapacita ruských zásobníků, dříve nebo později donutí Rusko k omezení těžby ropy, které můžeme nyní sledovat.
Transněft oznámil, že v důsledku ukrajinského útoku na přečerpávací stanici u města Almetěvsk, o čemž jsme informovali toto pondělí (a jejíž požár stále trvá), omezil příjem ropy až o 250 000 barelů denně. Největší omezení se týká ropných vrtů, které náleží společnosti Tatněft, třetí největší ruská ropná společnost.
Ukázalo se tím také to, že ruský systém ropovodů se kvůli sérii předchozích útoků již nachází na hraně svých možností, a každý další útok může vést ke znatelnému omezení objemu exportované ropy. Ukrajinci navíc začali v tomto roce využívat ve větším počtu rakety FP-5 Flamingo, které nesou mnohem větší hlavice než dálkové drony, a tak i škody způsobené na ruských objektech budou výrazně větší. Dříve slibovanou sériovou výrobu v počtu několika desítek kusů raket Flamingo se sice velmi pravděpodobně nepodařilo zprovoznit, i několik útoků měsíčně ale představuje možnost ruskou ropnou infrastrukturu znatelně narušit.
Libanon: Představitel hnutí Hezbollah uvedl, že skupina vojensky nezasáhne, pokud by Spojené státy podnikly pouze „omezené“ údery proti Írán. Zároveň ale zdůraznil, že jakýkoli útok na íránského nejvyššího vůdce, ajatolláha Alí Chameneí, by považovala za „červenou linii“. Libanonské úřady se obávají, že případný americký zásah proti Íránu by mohl přerůst v širší regionální konflikt, do něhož by se hnutí mohlo zapojit. Zdroj agentury AFP, který hovořil pod podmínkou anonymity, však uvedl, že při omezených úderech by Hezbollah vojensky nezasahoval. V posledních týdnech izraelská armáda zesílila nálety na cíle tohoto hnutí v Libanonu, což podle některých signálů naznačuje, že by se organizace podporovaná Teheránem mohla v případě nového konfliktu postavit na stranu Íránu proti Izraeli.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že její jednotky v posledních měsících při několika operacích na jihu Libanonu zničily infrastrukturu hnutí Hizballáh. Cílem zásahů bylo zabránit tomu, aby se skupina znovu vyzbrojila. Podle armády příslušníci 300. regionální brigády „Baram“ zlikvidovali pozorovací a palebná stanoviště, kde byly umístěny i odpalovací systémy protitankových střel. Libanonská vláda minulý měsíc oznámila, že dokončila odzbrojení Hizbolláhu jižně od řeky Litani. Izrael však tento krok označil za nedostatečný.
Sýrie: Syrské ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Evropskou unií, Světovou zdravotnickou organizací a italskou nevládní organizací UPP zahájilo dva projekty v nemocničním komplexu Ibn an-Nafíse v Damašku. Cílem je posílit primární zdravotní péči, zlepšit řízení zdravotnictví a zvýšit připravenost na krizové situace.
Ukrajinská delegace vedená Igorem Bezkaravajným navštívila spolu se syrským Národním centrem pro odminování oblast Džóbar v Damašku, aby posoudila škody po dřívějším ostřelování. Strany jednaly o spolupráci při odminování s cílem zvýšit bezpečnost civilistů a podpořit obnovu země.
Syrský ministr spravedlnosti Mazhar al-Uajs přijal zvláštní vyslankyni Spojeného království pro Sýrii Anne Snowovou. Jednali o posílení spolupráce a výměně zkušeností mezi oběma zeměmi.
Šéf vnitřní bezpečnosti provincie Dejr ez-Zor oznámil zadržení člena hnutí Islámský stát (IS) Mahmúda Eida al-Alího ve městě Majádín. Muž je podezřelý z podílu na vraždě důstojníka 86. divize. K zatčení došlo po útoku ozbrojenců na kontrolní stanoviště u mostu v oblasti al-Busajra.
Ministr zahraničí As’ad aš-Šajbání se v Damašku setkal se zvláštním vyslancem USA pro Sýrii Thomasem Barrackem. Potvrdili podporu jednotě a suverenitě Sýrie a jednali o integraci kurdských Sil demokratické Sýrie do státních struktur, o zřízení komise pro transparentnost v oblasti chemických zbraní i o boji proti IS. Diskuse se dotkla také role Sýrie v regionální bezpečnosti, zájmu USA o ekonomickou obnovu země včetně investic do ropného a energetického sektoru a fungování syrského velvyslanectví ve Washingtonu.
Libye: Libyjská národní armáda (LNA) oznámila osvobození vojáků unesených při útoku na pohraniční stanoviště at-Túm a další vojenské objekty na libyjsko-nigerské hranici. Podle hlavního velení byli zajatci vysvobozeni během speciální operace. K únosu došlo 31. ledna 2026 při napadení pozic na jižní hranici Libye.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že při útoku na vojenské stanoviště na okraji města Kantchari bylo zabito devět vojáků a útočníci získali zbraně i munici. Při dalším útoku na vojenský post v obci Manni v provincii Fada N’Gourma měl být zabit jeden voják a dvě vojenská vozidla měla být zničena a jedno vozidlo spolu se zbraněmi a municí padlo do rukou útočníků.
Somálsko: Džihádisté z hnutí Aš-Šabáb v posledních dnech zintenzivnili útoky proti zahraničním i provládním jednotkám. V keňském regionu Garissa zaútočili na kolonu keňské armády, která mířila pro vodu do obce Harbole. Nálož zasáhla cisternový vůz; nejméně tři keňští vojáci byli zabiti. Tvrdé boje proběhly také v somálském regionu Dolní Šabelle, kde Aš-Šabáb napadl vojenské tábory u Džanaale. Terčem byli především ugandští vojáci a provládní milice. Potvrzena jsou nejméně dvě úmrtí ugandských vojáků a jeden zraněný; zraněni byli i nejméně dva členové provládních milicí. Další výbuch zasáhl milici ve městě Bulomarer (Dolní Šabelle), kde byl zraněn nejméně jeden bojovník. V Džanaale došlo k dalšímu útoku na pozice milice s jedním zraněným. V regionu Gedo provedli džihádisté bombový útoki u El Wak, namířený proti stanovišti somálské federální zpravodajské služby (NISA), což vedlo k dalším ztrátám napadených jednotek.
Kongo (DRC): Konžská armáda (FARDC) a milice Wazalendo v regionu Severní Kivu pokračují v ofenzivě proti M23 v oblasti Masisi. Znovu dobyly Kazingu (kde však M23 v posledních hodinách zahájilo protiútok), Ndete a Mahangu.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že v obci Aourou v regionu Kayes Region zaútočila na armádní vozidlo pomocí improvizovaného výbušného zařízení (IED).
Kamerun: V Kamerunu při útoku džihádistů z hnutí Islámský stát (IS) zahynul jeden voják (FAC)a čtyři další byli zraněni. Incident se odehrál v obci Bargaram nedaleko hranic s Nigérií, kde teroristé napadli základnu vládních sil. Ministerstvo obrany uvedlo, že armáda útok odrazila. Při přestřelce bylo zabito pět útočníků a jejich zbraně padly do rukou vojáků. Zveřejněné snímky naznačují, že mezi útočníky byl i cizinec, pravděpodobně původem ze severní Afriky nebo z Blízkého východu.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
