(2 749 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 27. února podniklo Rusko další vzdušný dronový útok, při němž bylo podle ukrajinského letectva nasazeno 187 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů startujících z Brjanské, Orlovské a dalších oblastí Ruska a z okupovaného Krymu; přibližně 120 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových jednotek, prostředků radioelektronického boje a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:30 zneškodnila 165 bezpilotních prostředků na severu, jihu a východě země. Zásahy 20 útočných dronů byly zaznamenány na 14 lokalitách.
V okupovaném Luhansku vypukl v noci na 27. února rozsáhlý požár poté, co byl dronovým útokem zasažen ropný sklad. Podle místních zdrojů se po půlnoci ve městě ozvalo několik explozí a záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazují mohutné plameny a hustý černý kouř viditelný z velké vzdálenosti. Média zároveň informovala o nočních výpadcích elektrické energie. Nejde o první útok na tento objekt – naposledy byl zasažen 22. února, kdy rovněž došlo k velkému požáru. Ropný sklad představuje důležitý logistický uzel, přes který ruské okupační síly zásobují palivem jednotky operující na kupjanském a kramatorském směru. V minulosti byl areál opakovaně napaden, mimo jiné i taktickými balistickými střelami ATACMS, například 7. května 2024.
Ruské letecké a raketové údery od začátku války představují nejen obrovský tlak na ukrajinskou infrastrukturu, ale i extrémně nákladnou operaci pro samotnou Moskvu. Ukrajinská strana uvádí, že její protivzdušná obrana od února 2022 sestřelila více než 140 000 útočných prostředků; od dronů přes střely s plochou dráhou letu až po balistické rakety. Pokud tyto počty zasadíme do rámce odhadovaných jednotkových cen jednotlivých typů zbraní, vychází hodnota zničených cílů minimálně na 12,5 miliardy dolarů. A to jde pouze o prostředky, které byly prokazatelně zachyceny. Při průměrné účinnosti ukrajinské PVO na úrovni 50–60 %; přičemž u balistických střel se pohybuje jen mezi 10–30 %, u střel Ch-101 kolem 50–60 % a u dronů Geran/Šáhid až okolo 80 %; lze předpokládat, že hodnota munice, která obranou prošla, celkové náklady na ruské letecké útoky prakticky zdvojnásobuje. Celkový účet se tak dostává nad hranici 20 miliard dolarů, aniž by zahrnoval ztráty pilotovaných letounů, jejich provozní náklady či výdaje na klouzavé pumy KAB/FAB. Jinými slovy, vedle materiálních škod na Ukrajině Rusko v této kampani doslova „spaluje“ desítky miliard dolarů ve snaze udržet tlak ze vzduchu.
Fronta na Donbasu vstoupila do tradiční sezónní operační pauzy a většina úseků vykazuje sníženou aktivitu, výjimku však představuje prostor Huljajpole–Pokrovské, kde od 6. února probíhá ukrajinská protiofenzivní aktivita, a dále jihozápadní okraj Konsťantynivky a oblast západně od Siversku, kde se boje naopak zintenzivnily. Právě u Siversku od počátku února výrazně zesílil tlak ruské 3. armády, konkrétně jejích 6., 7., 85., 88. a 123. motostřelecké brigády, proti ukrajinské taktické skupině „Soledar“, tvořené 10. horskou útočnou brigádou, 54. mechanizovanou brigádou a 81. výsadkovou brigádou. Klíčovým bodem obrany na pravém křídle AFU zůstává silně opevněná kóta 207, kterou drží 10. horská útočná brigáda; ruské velení zde upustilo od přímých útoků a soustředí se na její obchvat ze severu a jihu. Útoky 88. brigády u Ryznykivky se před dvěma týdny zastavily a jednotky zde přešly spíše do obrany, zatímco 85. brigáda dosáhla dílčího úspěchu u Nykyforivky, kde po zahájení bojů kolem 7. února pronikla do východní části obce, po týdnu ji ovládla a do 20. února zatlačila 1. prapor 30. pěší brigády na severozápadní okraj, což umožnilo rozšířit tlak směrem k Lypivce; následné protiútoky 30. brigády kolem 23.–24. února však část ruských skupin vytlačily z centrální části obce. Stabilitu obrany na kótě 207 ovlivňuje i situace u Kalenyků a Zakitného, kde operují horské jednotky 10. brigády proti ruskému předmostí 7. motostřelecké brigády na jižním břehu Donce. Na levém křídle se Rusům daří o něco lépe, především kvůli předmostí, které 7. motostřelecká brigáda s podporou prvků 201. pluku „Achmat“ vytvořila v lednu na jižním břehu Donce a které kryje západní část Zakitného; opakované pokusy 81. výsadkové brigády o jeho likvidaci v druhé polovině ledna zatím nepřinesly průlom a Rusové si zde udržují pevnou oporu pro další tlak.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Zeleného, u Starycjy, směrem na Ochrimivku, u Piščaného, Kruhlého, a směrem na Čuhujivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo směrem na Kurylivku, u Kruhljakivky a směrem na Bohuslavku a Novoplatonivku.
V lymanském sektoru se okupanti snažili postupovat na Novojehorivku, Červený Stav, u Novoselivky, Drobyševého, Stavek, Zařičného a u Lymanu.
Na slovjanském směru probíhaly střety u Jampilu, Zakitného a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se Rusové pokusili postoupit u Bondarného a Orichovo-Vasilivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru okupanti tlačili směrem na Kosťantynivku, u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopiliji, Ščerbynivky, Berestku, Ilinivky, Stepanivky, Rusyn Jaru, Sofijivky a u Novopavlivky.
V pokrovském sektoru pokračovaly střety směrem na Bilycké, u Rodynského, v severní části Pokrovsku, u Hryščiného, severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého, směrem na Novopidhorodné, u Muravky a Filije.
V oleksandrivském směru se bojovalo ve směru na Oleksandrohrad, u Ternového, Verbového, směrem na Vyšněve a u Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském směru došlo k bojům u Dobropilije, Varvarivky, Olenokosťantynivky, Svjatopetrivky, Staroukrajinky, u Huljajpole a směrem k Zaliznyčnému a Čarivnému.
V orichivském a prydněprovském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce okupantů.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Německá opoziční Alternativa pro Německo (AfD) se obrátila na německou vládu s dotazy na zranitelnosti sil NATO po cvičení Hedgehog 2025. Jak uvádí Politico, představitelé AfD v minulosti opakovaně šířili proruské narativy. Podle Politico se AfD, která často prosazuje obnovení vazeb s Ruskem, začala zajímat o společné cvičení NATO a Ukrajiny Hedgehog 2025 v Estonsku. V jeho průběhu podle Politico ukrajinští piloti dronů „rozdrtili“ skupinu NATO. Mluvčí AfD pro obranu Rüdiger Lucassen v dopise vládě požádal, aby byl obranný výbor informován o výsledcích cvičení a o mezerách ve schopnostech aliančních jednotek. „Jaké schopnostní mezery byly identifikovány, zejména v oblastech obrany proti dronům, elektronického boje, velitelských schopností a ochrany mobilních sil?“ ptá se Lucassen ve svém dotazu. Politico zároveň upozorňuje, že nejde o první případ, kdy se AfD zajímá o informace, které by mohly být užitečné pro Rusko. Německý krajně pravicový politik Ringo Mühlmann podle serveru opakovaně žádal vládu o zveřejnění detailů k ochraně německých měst před drony a k přepravě západních zbraní na Ukrajinu. V červnu 2025 podal podle Politico osm žádostí týkajících se dronů a ochrany proti nim na policii v Durynsku, kde má AfD nejsilnější postavení. „U některých návrhů a otázek AfD stále více vyvstává otázka, jakému účelu vlastně slouží a čí zájmy sledují,“ uvedl podle serveru pracovník obranného výboru Florian Dorn. Ministr vnitra Durynska Georg Maier v rozhovoru pro německý Handelsblatt uvedl, že jen v této spolkové zemi přišlo za poslední rok 47 dotazů od AfD. Dodal, že členové strany se zajímali také o stav dopravní a energetické infrastruktury. „Nelze se zbavit dojmu, že AfD svými dotazy pracuje na seznamu úkolů přidělených Kremlem. Udeřila mě neuvěřitelná míra zájmu o kritickou infrastrukturu a bezpečnostní složky tady v Durynsku,“ řekl Maier.
Rumunské stíhačky F-16 zachytily ruský dron, který se v ukrajinském vzdušném prostoru pohyboval směrem k ukrajinsko-rumunské hranici. Dron následně sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana zhruba 100 metrů od rumunské obce. Uvedlo to rumunské ministerstvo obrany. Podle ministerstva radarové systémy zaznamenaly dron v ukrajinském vzdušném prostoru, odkud se přibližoval k rumunskému okresu Tulcea. V reakci na to byl v 08:45 vydán poplach pro obyvatelstvo v dané oblasti. V 09:04 byly z letecké základny Feteşti vyslány dva letouny F-16 k monitorování vzdušného prostoru. O několik minut později letouny potvrdily radarový kontakt s cílem, který se stále nacházel na ukrajinském území, přibližně 9 kilometrů od rumunské obce Ciliei-Veche. O necelých deset minut později, v 09:13, byl dron podle rumunského ministerstva obrany sestřelen systémy protivzdušné obrany Ozbrojených sil Ukrajiny, a to zhruba 100 metrů od rumunského sídla. Přibližně o hodinu později byl poplach v okrese zrušen. „Vzhledem k blízkosti hranice jsou specializované jednotky připraveny zahájit pátrací operaci s cílem identifikovat případné trosky, které mohly dopadnout na státní území,“ dodalo rumunské ministerstvo obrany.
Švédská armáda podle stanice SVT zachytila a následně neutralizovala ruský dron, který se pokusil přiblížit k francouzské jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle během její zastávky v přístavu Malmö; bezpilotní prostředek měl vzlétnout z nedaleké ruské lodi a byl zaznamenán švédským námořním plavidlem při hlídce v Öresundském průlivu, načež ozbrojené síly podnikly kroky k jeho odrušení a kontakt s dronem byl ztracen. Mluvčí francouzského generálního štábu plukovník Guillaume Vernet uvedl, že dron byl 25. února odrušen přibližně sedm námořních mil od letadlové lodi a že zásah nijak nenarušil její provoz; v souvislosti s incidentem bylo zahájeno vyšetřování.
Belgie objednala protivzdušný systém NASAMS, který plánuje nasadit k ochraně přístavu v Antverpách, druhého nejrušnějšího v Evropě, a to po sérii incidentů z loňského roku, kdy nad strategickými objekty přelétávaly neidentifikované drony; belgické ministerstvo obrany uvedlo, že první část systému má být uvedena do provozu v roce 2027. V rámci širších protidronových opatření si resort obrany již v listopadu 2025 objednal také litevské útočné drony Blaze v balíčku v hodnotě 50 milionů eur.
Bundeswehr zvažuje pořízení tří dalších průzkumných systémů PEGASUS a společnost HENSOLDT o této akvizici jedná s německými ozbrojenými silami, přičemž náklady by mohly dosáhnout téměř jedné miliardy eur; PEGASUS (Persistent German Airborne Surveillance System) má překlenout mezeru ve schopnostech shromažďování signálů, leteckého dálkového průzkumu a sledování, tedy zachycovat vojenskou rádiovou komunikaci i radarové emise a vytvářet elektronický obraz situace pro včasné varování a hodnocení krizí. Spolkový sněm již v červnu 2021 schválil nákup prvních tří systémů za zhruba 1,5 miliardy eur, jejichž dodávky byly kvůli zpožděním posunuty na období 2027–2028 s dosažením počáteční operační schopnosti od roku 2028; flotila má být dislokována u taktického leteckého křídla 51 „Immelmann“ na základně Schleswig-Jagel. Systém tvoří misijní vybavení pro sběr signálů integrované na platformě Bombardier Global 6000 a na projektu se kromě HENSOLDT podílejí jako subdodavatelé také Lufthansa Technik Defense a Bombardier Defense; v případě realizace další objednávky by Luftwaffe disponovala celkem šesti letouny PEGASUS.
Dnes vám přinášíme aktuální výsledky prodejů největšího ruského výrobce osobních automobilů, společnosti AvtoVAZ, který je světově známý spíše pod značkou Lada. Na úvod připomeňme, že v předchozích letech se ruská vláda snažila Ladu všemožně podporovat, například výrazným zvýšením recyklačního poplatku na všechny importované automobily, k jehoř zavedení došlo na počátku listopadu minulého roku.
I přes tyto snahy ale prodeje Lady neustále klesají, a podle ředitele odboru prodeje, Dmitrije Kostromina, poklesly prodeje v lednu a únoru tohoto roku na nejnižší úroveň za posledních více než 20 let. To potvrzují údaje agentury Autostat, podle které bylo v lednu 2026 v Rusku zaregistrováno pouze 80 000 nových osobních a lehkých nákladních automobilů, což znamená meziroční pokles o 10%. Prodeje značky Lada pak meziročně poklesly o téměř 29%.
Samozřejmě, že stejně v jakémkoli jiném prohlášení, ve kterém se objeví pro ruskou vládu nepříjemné údaje, příslušný činovník vždy doplní informace, které se na daném jevu snaží nalézt alespoň něco pozitivního. Nejinak tomu bylo i zde, kde Kostromin dodal, že na rozdíl od předchozích let byl rok 2026 zahájen bez nadměrných zásob u autosalonů, což umožňuje automobilkám zvýšit prodeje okamžitě poté, co v Rusku opět vzroste poptávka po automobilech. Kostromin předvídá, že by k tomu mohlo dojít již ke konci tohoto roku.
Podle Maxima Sokolova, současného generálního ředitele koncernu AvtoVAZ (v letech 2012 až 2018 byl ministrem dopravy), má v roce 2026 AvtoVAZ v plánu prodat o 7% více automobilů, než v roce 2025. Pokud se ale tyto plány porovnáme s lednovým propadem prodejů, bude splnění plánu pana Sokolova velmi zajímavou výzvou, pokud nám dovolíte použít současný korporátní slovník.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že v noci provedla letecké údery na operativce Hamásu v Pásmu Gazy poté, co se několik palestinských ozbrojenců objevilo z tunelu na izraelské straně linie příměří v Rafáhu. Podle armády vojáci brigády Golani rozmístění ve východním Rafahu včera zpozorovali skupinu ozbrojenců vycházejících z tunelu. IDF uvedla, že tím porušili dohodu o příměří. Následně byl naveden letecký úder, při němž bylo několik ozbrojenců zabito. V reakci na incident podnikla armáda další noční útoky proti ozbrojeným členům Hamásu. Palestinská média informovala o pěti obětech, z toho třech při zásahu policejní stanice Hamásu poblíž Chán Júnisu. Podle odhadů se ve východní části Rafahu, na izraelské straně linie příměří, ukrývaly pod zemí desítky členů Hamásu. IDF v uplynulých měsících uvedla, že zhruba 50 z nich zabila nebo zajala.
Sýrie: Syrská protidrogová jednotka odhalila při kontrolách přepravních a exportních firem pokus o pašování drog. Přibližně 180 000 tablet captagonu bylo ukryto v obuvi a koňských sedlech a mělo být odesláno do Saúdské Arábie. Jedna osoba byla zadržena.
Syrské vnitřní bezpečnostní síly mezitím oficiálně převzaly správu bezpečnosti ve městě Kobani od struktur Asaiš napojených na Syrské demokratické síly (SDF). Krok je součástí snahy začlenit místní bezpečnostní složky pod ministerstvo vnitra provincie Aleppo. Delegace navštívila ředitelství i policejní stanice, zhodnotila jejich fungování a projednala sjednocení organizačních struktur a dokončení integrace.
Na kontrolním stanovišti Al-Buhamid v provincii Deir ez-Zor bezpečnostní složky zmařily ozbrojený útok dvou mužů na motocyklu, kteří zahájili palbu na hlídku. Jeden z útočníků byl při přestřelce zraněn, druhý uprchl. Mezi příslušníky bezpečnostních sil nebyl nikdo zraněn.
Pákistánsko-Afghánská situace:
Teroristické hnutí Tálibán oznámilo zahájení operace proti pákistánské armádě v pohraničí podél Durandovy linie. Podle jejich tvrzení obsadilo až 20 pákistánských hraničních přechodů a dvě vojenské základny. Tato čísla se zdají spíše nafouklá, i z toho důvodu, že potvrzení o obsazení přechodů nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Při střetech mělo zahynout 55 pákistánských vojáků a několik dalších padlo do zajetí. Islámábád tyto ztráty popírá. Tálibán operaci označil za reakci na opakované pákistánské údery na afghánském území. Při jednom z nich mělo zemřít 18 civilistů. Pákistánská vláda naopak tvrdí, že šlo o nevyprovokovaný útok. V odvetě provedla desítky úderů proti infrastruktuře paštunských nacionalistů v příhraničí i v Kábulu nebo městě Chost. Ministerstvo obrany uvedlo, že bylo zabito 133 bojovníků Tálibánu a přes 200 zraněno. Zničeny měly být také vojenské objekty, velitelská stanoviště a více než 80 kusů techniky. Tálibán tyto ztráty odmítá. Islámábád zároveň obvinil Kábul z podpory protipákistánských ozbrojenců a prohlásil, že Afghánistán se pod vládou Tálibánu stal „kolonií Indie“ jednající proti zájmům Pákistánu. Pákistánská armáda zveřejnila záběry útoků na cíle Tálibánu v Afghánistánu. Podle mluvčího ministerstva obrany bude operace pokračovat „do dosažení požadovaného výsledku“. Tálibán mezitím zaútočil na vojenské cíle v Pákistánu pomocí sebevražedných dronů a operativců. Na internetu se objevily fotografie trosek těchto bezpilotních prostředků.
V reakci na probíhající události posílil Írán zabezpečení hranice podél Afghánistánu a Pákistánu. V pohraniční oblasti byla také zaznamenána aktivita Íránských průzkumných bezpilotních prostředků.
Burkina Faso: Místní zdroje uvádějí, že včera byly úspěšně doručeny zásoby do města Džibo a okolních obcí na severu Burkiny Faso. V oblasti přitom operují džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) , kteří na silnicích nastražují miny proti vládním silám (LAT) a udržují město v jisté formě blokády. Dále se objevily zveřejněné fotografie zachycují vrtulníky ruské výroby Mil Mi-17 / Mi-171 ve výzbroji letectva Burkiny Faso. Tyto víceúčelové stroje slouží k přepravě vojáků a materiálu, k lékařské evakuaci a mohou být vyzbrojeny pro palebnou podporu na bojišti.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že Slovensko se k bojkotu zahajovacího ceremoniálu paralympiády v Miláně a Cortině nepřipojí, protože Výkonný výbor slovenského paralympijského výboru rozhodl, že to tak prostě bude. A dalo se to čekat, protože bojkot nevznikl z rozmaru, ale jako protest proti tomu, že IPC pustil Rusy a Bělorusy zpátky na scénu i s národními symboly, tedy přesně s tím, co se dneska používá jako obal na rakety a výmluvy. Ukrajina to odmítla, část Evropy se přidala, ale Bratislava si zvolila tradiční disciplínu zvanou „nepřenášejme napětí do sportu“, což je hezký slogan, dokud si nepřipomeneme, že to napětí do sportu přenesla ruská armáda už dávno a bez ptaní. Sportovci dřou, riskují, reprezentují a nesou kůži na trh. A pak přijde politická zoologická zahrada, která jim vysvětluje, že nejdůležitější je držet dekorum a hlavně nikomu nezkazit ceremoniál. Slovensko se tedy nepřipojí. Protože někdy je jednodušší mávat vlajkou než pojmenovat a ukázat, kdo tuhle válku rozpoutal.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
