(2 797 slov, doba čtení 15 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující dny. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 28. února podniklo Rusko další kombinovaný útok, při němž byla z Voroněžské oblasti odpálena jedna balistická raketa Iskander M a současně bylo nasazeno 105 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů startujících z oblastí Orel, Brjansk, Kursk, Šatalovo, Primorsko Achtarsk, Millerovo, z okupované části Doněcké oblasti a z okupovaného Krymu; přibližně 60 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových jednotek, prostředků radioelektronického boje a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:00 zneškodnila 96 bezpilotních prostředků na severu, jihu a východě země. Zaznamenány byly zásahy šesti útočných dronů a dopady trosek na sedmi lokalitách.
Ukrajinská národní garda dokončuje přechod na sborově-brigádní strukturu vytvořením dvou nových dělostřeleckých brigád, které mají doplnit dosud chybějící sborové palebné schopnosti u nově vzniklých bojových sborů. Reformou vzniklý 1. azovský sbor i 2. sbor Chartija dosud postrádaly vlastní specializované dělostřelecké brigády na úrovni sboru, což je v porovnání s ostatními složkami Ozbrojených sil Ukrajiny stavělo do méně výhodné pozice. První z nových jednotek, 7. dělostřelecká brigáda, je určena pro 2. sbor Chartija a nachází se ve fázi formování. Druhá, 8. dělostřelecká brigáda „Harmaš“, bude podřízena 1. azovskému sboru. Oba sbory zároveň konsolidují stávající i nově přidělené dělostřelecké prostředky od podřízených brigád, aby urychlily budování těchto formací a zajistily jim dostatečnou palebnou kapacitu pro samostatné působení ve svěřených úsecích fronty. V praxi to znamená posílení sborové autonomie, zkrácení reakční doby palebné podpory a lepší koordinaci mezi manévrovými a palebnými prvky v rámci nové organizační struktury.
Souhrnná čísla ukazují extrémní objem ruské palby: 5 060 dronů, 288 střel včetně 116 balistických, 6 224 klouzavých pum, 182 552 FPV dronů, 88 564 dělostřeleckých přehrad a 2 425 salv MLRS, přičemž denní tempo přehrad se ustálilo kolem 3 000 a postupně se z nich stává spíše specializovaný nástroj podobně jako MLRS, zatímco hlavní tíha tlaku se přesouvá na FPV, balistiku a letecké pumy; protivzdušná obrana zachytila 170 střel, s úspěšností kolem 87 % u dronů a přibližně 33 % u balistických střel, což jsou při dané intenzitě velmi solidní výsledky, a celkem bylo zasaženo 281 lokalit a dalších 91 utrpělo škody pádem trosek. Ruská strategie se přitom zásadně nemění (více pum, více balistiky, masivní nasazení FPV) zároveň je však zřejmé, že schopnost AFU tento tlak absorbovat rovněž roste díky adaptaci PVO, disperzi a fortifikaci, takže na horizontu se rýsuje určitá forma palebné patové situace, kdy objem útoků i obranná kapacita rostou paralelně, přičemž otázkou zůstává, zda jde o skutečnou rovnováhu, nebo jen dočasnou iluzi v době, kdy Rusko dál systematicky akumuluje síly pro další fázi opotřebovací války.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Synelnikového a ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se okupanti dostali do Petropavlivky a střety probíhaly u Novoplatonivky.
V lymanském směru se Rusové pokoušeli prolomit obranu u Drobyševého a Lymanu.
Ve slovjanském sektoru se bojovalo u Dronivky, západně od Siversku a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti tlačili u Malynivky, západně od Časiv Jaru a u Predtěčiného. V Časiv Jaru obránci nadále drží část sídliště Ševčenko, Dílny č. 2 a prakticky celé sídliště Jižní, což představuje přibližně 20% města. Rusové se soustředí na upevnění kontroly nad východními oblastmi Dílny č. 2 a přilehlých zahrádkářských kolonií. V severozápadním okraji města zatím nedochází k žádnému významnému postupu okupantů.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky, Rusyn Jaru a Sofijivky.
V pokrovském směru Probíhaly boje u Dorožného, směrem na Bilycké, Ševčenko, Rodynského, u Mirnohradu, Pokrovsku, severně od Udačného, u Molodeckého, Novopidhorodného a u Muravky.
V oleksandrivském směru pokračovaly boje u Ternového a Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském směru došlo k útokům směrem k Dobropiliji, Prilukům, u Varvarivky, Olenokostantynivky, Zeleného, Staroukrajinky, Huljajpole a Zaliznyčného.
V orichivském směru jsme nezaznamenali žádné větší střety.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Jediný ruský závod na výrobu optických vláken, společnost Optikovolonnye sistemy v Saransku, zůstává téměř rok po úderech ukrajinských dronů mimo provoz. Objekt byl zasažen opakovaně mezi 5. dubnem a 7. květnem 2025, přičemž útoky vyvolaly rozsáhlé požáry výrobních hal. Podnik, vzdálený zhruba 660 kilometrů od ukrajinské hranice, disponoval šesti výrobními linkami s kapacitou až 12 000 kilometrů optického vlákna denně, tedy přibližně 2 000 kilometrů na linku. Produkce směřovala nejen do civilního telekomunikačního sektoru, ale i do vojenských aplikací, kde optická vlákna nacházejí využití například v komunikačních systémech a moderních bezpilotních prostředcích. Důsledkem vyřazení závodu je faktická stoprocentní závislost ruských výrobců optických kabelů na dovozu vláken z Číny. Situaci navíc komplikuje to, že čínští dodavatelé od roku 2026 zvýšili ceny pro ruské odběratele 2,5 až 4krát, oficiálně kvůli prudce rostoucí poptávce.
Německý Bundestag schválil novelu zákona o bezpečnosti vzdušného prostoru, která výrazně rozšiřuje pravomoci Bundeswehru při ochraně před neidentifikovanými drony a umožňuje armádě jejich sestřelování i mimo čistě vojenské objekty; spolkové země se nyní mohou obracet na ozbrojené síly se žádostí o pomoc a rozhodování o zásahu bude plně v kompetenci ministerstva obrany bez nutnosti předchozí koordinace s ministerstvem vnitra. Dosud se problematikou zabývala primárně policie a nasazení armády bylo omezené. Novela zároveň zavádí nový trestný čin za úmyslné a neoprávněné vniknutí do bezpečnostní zóny letiště s hrozbou až pěti let vězení. Federální kriminální policie loni evidovala více než tisíc podezřelých přeletů dronů nad vojenskými zařízeními, letišti a kritickou infrastrukturou, což vedlo i k vytvoření nové specializované jednotky federální policie o 130 příslušnících a k vyčlenění více než 100 milionů eur v rozpočtu na roky 2025–2026 na nákup senzorů, rušiček a systémů elektronického boje.
Německé námořnictvo 25. února oznámilo převzetí prvního autonomního podvodního dronu Blue Whale, který původně vyvinula izraelská skupina IAI a pro potřeby Bundeswehru jej upravily společnosti TKMS a Atlas Elektronik integrací taženého sonaru pro protiponorkový boj; bezpilotní prostředek o délce 10,9 metru, průměru 1 metr a výtlaku 5,5 tuny je určen k širokému spektru úkolů včetně průzkumu, detekce hladinových i podvodních cílů, vyhledávání min, sběru akustických signálů a monitorování kritické podvodní infrastruktury. Podle námořnictva jde o významný krok v oblasti hybridní námořní války a posílení situačního povědomí, přičemž náčelník štábu admirál Jan Christian Kaack zdůraznil, že projekt byl realizován během několika měsíců díky využití dostupných technologií a zapojení jednotek do akvizičního procesu od počátku a že tím začíná budování hybridní flotily kombinující plavidla s posádkou i bezpilotní systémy.
Dnes se zaměříme na to, proč je vysoká základní úroková sazba takovým problémem pro ruské společnosti. Základní úroková sazba totiž určuje mantinely, v jakých se pohybují komerční banky jak při úročení půjček, v tomto případě zejména podnikatelských úvěrů, tak i úročení vkladů na spořících účtech. Při současné základní úrokové sazbě 15,5% jsou podnikatelské úvěry poskytovány s úročením 18-21%, a vklady na účtech mohou být úročeny například dvanáctiprocentní sazbou.
Pokud se pak zaměříme na ziskovost jednotlivých sektorů ruského průmyslu, která je vypočtena na základě údajů agentury Rosstat pro prvních jedenáct měsíců roku 2025 (novější údaje stále nejsou k dispozici), uvidíme následující:
- chemický průmysl: 20,5%
- výroba léků: 16,3%
- zpracování ropy: 14,8%
- těžba ropy a zemního plynu: 13,6%
- metalurgie: 11,7%
- výroba elektroniky a optiky: 11,3%
- zemědělství: 10,6%
- strojírenství: 8,3%
- výroba oděvů: 6,9%
- stavitelství: 4,6%
- ostatní přeprava (například lodní doprava): 2,5%
- maloobchodní prodej: 2,4%
- silniční přeprava nákladů: 2,3%
- výroba dopravních prostředků: 1,6%
- železniční přeprava nákladů: 1,5%
Přičemž jsou uvedeny pouze sektory, které jsou ve svém průměru ziskové, například těžba uhlí je již delší dobu většinově ztrátová a jakou motivaci mají vlastníci těchto podniků dále pokračovat v jejich provozu je otázka, na kterou lze odpovědět jen obtížně.
Pokud pak například ruský developer nebo přepravce provede finanční rozvahu, vyjde mu, že je pro něj výhodnější prodat nebo zakonzervovat aktiva, propustit zaměstnance a uložit veškerý kapitál na spořící účet, neboť pak bude mít značně vyšší zisk, než kdyby se pokoušel dále podnikat. Samozřejmě na tom utrpí jak jeho zaměstnanci, tak i rozpočet, do kterého bude odvedeno méně daní, z pohledu podnikatele je ale takové rozhodnutí naprosto logické a tak můžeme v Rusku již delší dobu sledovat pokles počtu aktivně podnikajících společností.
Izrael: V Izraeli byly potvrzeny dopady balistických raket a dronů v Tel Avivu, Haifě západním břehu a dalších oblastech. V západní a centrální části země znějí sirény a je aktivní protivzdušná obrana.
Izraelská záchranná služba Magen David Adom uvedla, že po íránských balistických útocích ošetřila celkem 89 lehce zraněných, většinou nepřímo. Šestnáctiletý chlapec utrpěl zranění od střepin v Kfar Kasimu, muž kolem padesáti let byl zraněn tlakovou vlnou v Ka’abiyye-Tabbash-Hajajre a třiapadesátiletý muž se zranil při pádu z výšky po dopadu úlomku rakety v Tirat Karmel. Dalších 86 lidí se zranilo při pádu během útěku do krytů. Šest osob bylo ošetřeno kvůli akutní úzkosti.
Libanon: Libanonské hnutí Hizballáh prolomilo mlčení k americko-izraelským úderům na Írán. Ve svém prohlášení odsoudilo „americko-izraelskou agresi proti Islámské republice“, avšak zatím nepřislíbilo přímou odvetu vůči Izraeli. Hizballáh vyzval státy i obyvatele regionu, aby se „postavili těmto nepřátelským plánům“, a varoval, že pokud zůstanou bez odezvy, jejich důsledky zasáhnou všechny bez výjimky. Zároveň uvedl, že „americko-izraelský nepřítel utrpí těžkou ránu a z jeho zločinné, tyranské agrese vzejde pouze neúspěch“. Projev vůdce hnutí Naíma Kásima, který měl být odvysílán ještě dnes, byl následně odložen.
Sýrie: Syrské ministerstvo obrany zveřejnilo video, v němž představuje své humanitární a civilní aktivity realizované vedle vojenských úkolů v posledních měsících. Zdůrazňuje, že jeho „povinnost chránit a humanitárně reagovat“ přesahuje zajištění bezpečnosti a zahrnuje i naléhavou pomoc v různých regionech navzdory obtížím. Resort se věnuje i situaci v Aleppu a regionu Džazíra. Oznámil otevření „bezpečných humanitárních koridorů“ ve čtvrtích Šejch Maksúd a Ašrafíja v Aleppu a v některých částech Džazíry, aby umožnil pohyb a ochranu civilistů. Reagoval také na výpadky v zásobování potravinami. Podle videa zasáhl kvůli nedostatku mouky a podpořil provoz pekáren. Potravinové balíčky byly distribuovány obyvatelům východního Aleppa, města Ajn al-Arab a oblastí Džazíry. O zapojení mezinárodních humanitárních organizací se materiál nezmiňuje. Ministerstvo dále informuje o opravách po bojích v Džazíře – zahájena byla oprava poškozeného mostu v Al-Búkamálu a vybudován provizorní most v Dajr az-Zauru pro zajištění dopravy. Ženijní jednotky podle tvrzení úřadů zneškodnily tisíce min a nevybuchlé munice ve čtvrtích Šejch Maksúd, Ašrafíja a dalších částech Džazíry. Video rovněž zmiňuje zásah při povodních v táborech západně od Idlibu, kde armáda nasadila technické a zdravotnické týmy k otevření cest a poskytnutí pomoci. Ministerstvo se označuje za „armádu, která chrání, pomáhá a buduje“.
Syrský ministr zahraničí As’ad aš-Šajbání telefonicky jednal s katarským ministrem zahraničí Muhammadem bin Abdarrahmánem Ál Tháním o aktuálním vývoji v regionu, zejména o rostoucím napětí mezi Íránem a Izraelem a o nedávných útocích na Katar. Sýrie při této příležitosti vyjádřila Kataru podporu. Následně hovořil i se saúdskoarabským ministrem zahraničí Fajsalem bin Farhánem as-Saúdem o eskalaci íránsko-izraelského konfliktu a jeho dopadech na regionální stabilitu.
Syrské ministerstvo zahraničí zároveň ostře odsoudilo kroky Íránu, které podle něj narušují suverenitu a bezpečnost Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kataru, Kuvajtu a Jordánska. Vyjádřilo těmto zemím plnou podporu a zdůraznilo nutnost dialogu a mírových řešení jako základu stability v regionu.
Írán: Izrael a USA zahájily rozsáhlé údery proti Íránu. Operace nesly názvy „Epický hněv“ (americká strana) a „Lví řev“ (izraelská strana). Terčem se staly vládní budovy, přístavy, vojenské základny i objekty spojené s jaderným a raketovým programem. Zasažena byla mimo jiné také oficiální rezidence Ajatolláha Chámeneího, jeho osud je v tuto dobu neznámý. Podle neověřených informací zahynuli i vysoce postavení íránští velitelé včetně náčelníka generálního štábu a ministra obrany. Hlášeny jsou také civilní oběti. Teherán označil útoky za agresi a slíbil tvrdou odvetu vůči Izraeli i americkým základnám na Blízkém východě.
Íránské síly podle dostupných zpráv zaútočily na americké a civilní objekty v Bahrajnu kde bylo zasaženo velitelství 5 flotily., Kuvajtu, Kataru, SAE a Jordánsku. Oddělení pro vztahy s veřejností Íránských revolučních gard tvrdí, že zničilo americký modernizovaný radar včasného varování typu AN/FPS-132 Block 5, který měl být rozmístěn v Kataru. Informaci nebylo bohužel možné ověřit z nezávislých zdrojů. K útokům proti Izraeli a USA se přihlásilo i hnutí Ansar Allah. Boje pokračují. Izrael a USA hlásí zásahy odpalovacích zařízení balistických raket a dalších vojenských cílů. Jeden z úderů měl dopadnout i na dívčí školu ve městě Mináb, kde podle zpráv zahynuly desítky dětí. Tyto informace však nelze nezávisle ověřit.
Írán také zaútočil na leteckou základnu Al-Udeid v Kataru, kde vypukl požár, a dalšími údery na americké cíle v Bahrajnu, Jordánsku a Iráku. Část raket byla podle dostupných informací zachycena protivzdušnou obranou. I přesto se ovšem ukázalo, že americká síť protivzdušné obrany ve vztahu ochrany spojenců na jejichž území má základny není tak efektivní, jak se nejprve domnívali.
V reakci na probíhající události byl Íránskou vládou uzavřen Hormuzský průliv.
Izraelští představitelé podle agentury Reuters uvedli, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí zahynul při izraelském úderu na jeho komplex v Teheránu. Teherán v době zveřejnění zpráv tuto informaci bezprostředně nepotvrdil. Podle zpravodaje Axios Baraka Ravida měl izraelský velvyslanec ve Washingtonu Yechiel Leiter americkým činitelům sdělit, že Chameneí byl při úderu zabit. Server Times of Israel s odvoláním na izraelskou stanici Channel 12 informoval, že izraelskému premiérovi Benjaminu Netanyahovi měl být předložen snímek Chameneího těla nalezeného v jeho teheránské rezidenci. Netanyahu zároveň veřejně prohlásil, že existují „silné indicie“, že Chameneí už není naživu. Agentura Reuters v jiné zprávě uvedla, že Chameneí měl být na začátku úderů přesunut na bezpečné místo. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí podle dalších vyjádření pro americká média v rané fázi událostí naznačoval, že Chameneí je „pokud ví“ naživu. Podle Reuters se mezi zabitými při izraelských útocích měli nacházet také íránský ministr obrany Amír Nasírzáde a velitel Islámských revolučních gard Mohammad Pakpúr. Satelitní snímky zveřejněné v médiích podle dostupných informací zachycují rozsáhlé poškození Chameneího komplexu v Teheránu po úderu; otázka jeho osudu se v prvních hodinách po útoku stala předmětem protichůdných tvrzení různých stran.
Pákistán: Mluvčí pákistánské teroristické skupiny „Svaz“ Mahmúd Hasan vyhlásil všeobecnou mobilizaci a vyzval všechny přidružené frakce k zesílení vojenských operací po celém Pákistánu. Cílem mají být jednotky pákistánské armády i bezpečnostní složky. Zdůraznil, že každá skupina má útočit podle svých možností a způsobit protivníkovi co největší ztráty. Podle jeho slov byly bojové akce zahájeny na obranu „Islámského emirátu“ a s cílem nastolit v Pákistánu podobný systém.
Hnutí Tehrík-e Tálibán Pákistán (TTP, skupina „Al-Ahrár“) oznámilo mobilizaci všech svých bojovníků a vyzvalo k dalšímu stupňování útoků proti pákistánské armádě. Reaguje tak na letecké údery pákistánských sil na afghánském území. Zvláštní výzva směřovala na jednotky působící v městských oblastech provincií Paňdžáb a Sindh, aby okamžitě zahájily koordinované operace a podávaly hlášení centrálnímu velení. Při této příležitosti džihádisté z TTP zveřejnili záběry útoku na stanoviště Malangi v oblasti Badžaur, při němž mělo zahynout 11 příslušníků pákistánských bezpečnostních sil.
Somálsko: Džihádisté z hnutí aš-Šabáb zaútočili na vojenskou základnu etiopských sil na předměstí města Bajdoa v regionu Bay na jihozápadě země.
Mali: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) v pátek 27. února 2026 zaútočili na silnici mezi městy Kayes a Bamako. Na místě zapálili techniku i dopravní prostředky. Útok je součástí jejich takzvané ekonomické války, kterou vedou již téměř pět měsíců.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, jak účel prý světí prostředky. Írán od rána plní obrazovky našich počítačů, televizí i mobilů. Každý na to u nás však nahlíží trochu jinak. Kromě antisystémových pomatenců se ale všichni shodneme, že teokraticko-autoritářský režim nepatří do tohoto tisíciletí. Takže i když se jistě objeví komentátoři z chovatelské množírny Kremlu s tím, že jedna země nesmí útočit na svrchované území jiné a že Američanům jde jen o ropu, “náš” tábor se stihne pobít ještě dřív kvůli morálce. Casus belli Donalda Trumpa je pevný asi jako ranní stolice po deseti Svijanských mázech a kebabu z vietnamského okýnka na konečné trolejbusu v půl třetí ráno. Přece jen útočí na jaderný program, co “vymazal” na podzim, a aby donutil Írán podepsat smlouvy, které jim sám vypověděl. Tak nějak tušíme, že se děje něco správného, ale páchá to někdo, komu vůbec nevěříme. Že to dělá s dobrým úmyslem, nebo jestli to vůbec dotáhne do konce, tedy k pádu islámské diktatury, která vraždí vlastní lidi, financuje terorismus, podporuje ruskou válku na Ukrajině a snaží se vyrobit jadernou bombu. Tak aspoň na ty Íránce bychom měli brát ohled. Abychom je prý nepoštvali proti sobě. Jasně, jen si pak přiznejme, že ohledy jsou v dějinách často luxus pro vítěze, ne pravidlo pro válku.
*Ukazuje na trosky Berlína ve čtyřicátém pátém*.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
