(2 894 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 13. března podniklo Rusko další kombinovaný vzdušný útok, při němž byla z Rostovské oblasti odpálena jedna balistická raketa Iskander M a současně bylo proti Ukrajině nasazeno 126 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů startujících z oblastí Brjansk, Orel, Kursk, Millerovo, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu; přibližně 80 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových jednotek, prostředků radioelektronického boje a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:00 zneškodnila 117 bezpilotních prostředků. Zaznamenán byl zásah balistickou raketou a osmi útočnými drony na sedmi lokalitách, na dalších pěti místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Ukrajinské útočné bezpilotní prostředky 13. března ráno zasáhly chemický závod v Kirovo-Čepecku v Kirovské oblasti Ruské federace, přičemž podle dostupných informací měly dva drony zasáhnout provoz na výrobu amoniaku a další objekt zaměřený na polymerní produkci. Útok potvrdil regionální guvernér Alexandr Sokolov, který uvedl, že nedošlo k obětem ani zraněním. Zasažený podnik se specializuje na výrobu minerálních hnojiv, včetně dusičnanu amonného a močoviny, tedy látek využitelných nejen v zemědělství, ale i v průmyslovém a potenciálně vojenském kontextu. Jedná se o druhý útok na tento závod v krátkém časovém odstupu – k předchozímu došlo 4. března, kdy několik dronů vyvolalo požár v areálu.
Ruská protivzdušná obrana je v posledních měsících pod stále větším tlakem a březen 2026 se podle dostupných dat rýsuje jako jeden z nejúspěšnějších měsíců ukrajinských sil od léta 2024. Denní statistiky ukazují častější zásahy systémů PVO, přičemž v některých dnech bylo zaznamenáno i několik sestřelů během jediného dne. V měsíčním srovnání se současný vývoj přibližuje úrovním z poloviny roku 2024, kdy ukrajinské útoky proti ruským prostředkům protivzdušné obrany dosahovaly vrcholu. Celkový trend přitom kopíruje sezónní vzorec známý z předchozích let: po zimním útlumu dochází s lepšími meteorologickými podmínkami k nárůstu průzkumné a úderné aktivity. Oproti minulým obdobím je však tentokrát patrný i větší počet vizuálně potvrzených zásahů, což může naznačovat jak vyšší intenzitu ukrajinských operací proti ruské PVO, tak i větší dostupnost záznamů z dronů a dalších průzkumných prostředků. Výsledkem je postupné zvyšování tlaku na ruské systémy protivzdušné obrany v týlu i v blízkosti fronty, což může mít přímý dopad na schopnost Ruska chránit logistiku, letecké základny i pozemní jednotky před ukrajinskými údery.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se okupanti pokoušeli postoupit směrem k Zybynému.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo směrem k Podolu a Hluškivce.
V lymanském směru probíhaly střety u Drobyševého, Stavek a Lymanu.
V slavjanském sektoru okupanti útočili u Jampilu, Zakitného a Platonivky západně od Siversku, dále směrem na Riznykivku a Raj-Oleksandrivku. Situace se zde pro obránce dlouhodobě zhoršuje a okupanti nyní zajišťují přístupy k Raj-Oleksandrivce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly hlášeny žádné větší akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Kosťantynivky, Pleščijivky, Ivanopilje, Iljinivky, Stepanivky, Rusyn Jaru, Sofijivky a Novopavlivky.
V pokrovském sektoru probíhaly boje směrem na Kučeriv Jar, Bilycké, u Rodynského, severně od Mirnohradu, v Hryščiném, u Kotlyného, Udačného, Novopidhorodného a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském směru Rusové tlačili na Oleksandrohrad, u Berezového, Novohryhorivky a směrem na Zlahodu.
Jižní fronta: oblasti Huljajpilu došlo k útokům směrem na Dobropiliji, Olenokosťantynivku, Zelené, u Huljajpilu a Zaliznyčného.
V orichivském sektoru se bojovalo u Stepnohirsku a Primorského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Polský prezident Karol Nawrocki vetoval zákon umožňující čerpání úvěru v rámci evropského obranného programu SAFE, čímž vyvolal ostrou reakci vlády premiéra Donalda Tuska i ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysze, kteří krok označili za promarněnou příležitost k urychlení modernizace ozbrojených sil a oslabení bezpečnostních zájmů země. Program SAFE v objemu 150 miliard eur měl Polsku podle původních plánů přinést až 43,7 miliardy eur, přičemž zhruba 89 % prostředků mělo směřovat do domácího obranného průmyslu. Prezident místo toho prosazuje alternativní model financování prostřednictvím centrální banky, zahrnující kombinaci účetních operací, prodeje části zlatých rezerv a nákupu státních dluhopisů, což vláda i část ekonomů považují za právně problematické a makroekonomicky rizikové řešení. Kritici upozorňují, že financování obrany přes centrální banku je dlouhodobě spojováno s inflačními a fiskálními riziky, zatímco úvěry v rámci SAFE nabízely výhodnější podmínky, úrok mírně nad 3 % a odklad splátek, oproti dřívějším nákupům z USA a Jižní Koreje financovaným za úroky přes 4,5 %, respektive kolem 6 %. Polská vláda nyní hledá cestu, jak alespoň část prostředků z evropské iniciativy pro domácí průmysl zachovat, avšak je pravděpodobné, že další fáze vyzbrojování bude muset být financována komerčními úvěry za méně výhodných podmínek.
Litva vyčlenila přibližně 700 milionů eur na pořízení 44 tanků Leopard 2A8 s plánovanou lokalizací části výroby a montáže na svém území, konkrétně ve svobodné ekonomické zóně Kaunas. Projekt má realizovat společný podnik Lithuania Defense Services (LDS), založený v roce 2022 ve spolupráci s německými výrobci, který hodlá investovat kolem 50 milionů eur a do roku 2028 vytvořit více než 80 pracovních míst. LDS již nyní zajišťuje servis německé techniky používané litevskými a dalšími spojeneckými jednotkami NATO v regionu a podílí se i na opravách techniky dodané Ukrajině. Litevská vláda usiluje o urychlení dodávek s ohledem na plán vybudovat do roku 2030 vlastní armádní divizi, přičemž zálohová platba má být provedena v nejbližších měsících, aby se zkrátil harmonogram. Podle původních plánů měla první tanková rota dorazit v roce 2029 a plnohodnotný tankový prapor měl být zformován do roku 2034.
Lotyšská společnost Brasa Defence Systems představilaběhem vojenského cvičení v severním Finsku kolový bezosádkový pozemní robotický komplex UNHUMAN, který byl testován v arktických podmínkách severovýchodně od Rovaniemi při teplotách až –27 °C. Platforma je koncipována jako autonomní logistické vozidlo určené k přepravě munice, zásob a vybavení na předsunuté pozice i k evakuaci zraněných, přičemž cílem je omezit vystavení personálu rizikovým oblastem. S hmotností přibližně 110 kg dokáže přepravit až 200 kg nákladu, na jedno nabití operovat zhruba 10 hodin a dosahuje maximální rychlosti kolem 13 km/h. Konstrukčně jde o kompaktní systém vyvíjený od počátku jako praktický bojový prostředek, nikoli technologický demonstrátor, s možností integrace dálkově ovládané zbraňové stanice s kulometem ráže 7,62 mm. Další vývoj má směřovat k vyšší míře autonomie a zapojení prvků umělé inteligence.
Společnost Elbit Systems Germany plánujev příštích letech výrazné rozšíření své průmyslové přítomnosti v Německu, včetně akvizice nových nemovitostí, otevření až pěti dalších poboček a navýšení počtu zaměstnanců. Podle generálního ředitele Mariana Rachowa firma zvažuje jak přestavbu existujících objektů, tak výstavbu nových kapacit „na zelené louce“, přičemž klíčovým principem je lokalizace celého hodnotového řetězce v zemi zákazníka. Hlavním impulsem pro expanzi má být očekávané zavedení raketového dělostřeleckého systému EuroPULS (MARS 3) do výzbroje Bundeswehru, kdy cílem je vybudovat z Německa technologické centrum tohoto systému. Firma zároveň jedná s domácími partnery, přičemž jako pravděpodobný průmyslový partner je zmiňována společnost Diehl Defence. Kromě raketového dělostřelectva vidí Elbit potenciál i v oblasti aktivní ochrany obrněných vozidel prostřednictvím systému Iron Fist a v dalších segmentech obranných technologií.
Objevily se nové údaje o stavu ruského sektoru těžby uhlí, a protože jsme o tomto sektoru a jeho prohlubujících se potížích v roce 2025 informovali pravidelně, přinášíme vám nyní jeho aktuální stav. Podle ruské státní statistické agentury Rosstat zaznamenal tento sektor v minulém roce ztrátu v celkové výši 408 miliard rublů, tedy v přepočtu přibližně 105 miliard Kč.
V průběh roku 2025 bylo v Rusku vytěženo 425 milionů tun uhlí, což znamená, že na každé tuně uhlí měly ruské těžební společnosti ztrátu v průměru téměř 1000 rublů. Pouze každá třetí ruská těžební společnost dosáhla v roce 2025 zisku, přičemž tyto společnosti měly celkový zisk ve výši 75 miliard rublů. To znamená, že ztrátové společnosti nakumulovaly deficit ve výši 483 miliard rublů, což je nejhorší výsledek ze všech sektorů ruské ekonomiky.
Prvni potíže ruského těžebního sektoru byly patrné již v roce 2024, kdy poprvé překročil podíl ztrátových společností v tomto sektoru hranici 50%. V minulém roce pak potíže dále vzrostly, a to zejména z důvodu vysokého kurzu rublu, neboť přibližně polovina veškerého v Rusku vytěženého uhlí je exportována.
Roste tak podíl společností, které nejsou schopny řádně splácet své úvěry, tento podíl pro kategorii hornictví a hutnictví meziročně vzrostl z 2,8 na 7,6% všech úvěrů. V ruské ekonomice má horší výsledky pouze sektor logistiky, který, jak jsme informovali 28.2., dosahuje marží hluboko pod úrovní inflace v Rusku. Finanční potíže ruských těžebních společností se již v minulém roce promítly do celkové situace regionů, pro které je těžba uhlí primárním průmyslovým odvětvím, tedy zejména Kemerovské oblasti.
Tento region se již minulý rok nacházel na třetím místě žebříčku nejhůře hospodařících regionů v Rusku, horší je pouze situace ve Vologdské a Archangelské oblasti. V současné době sice v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě začaly ceny uhlí na světových trzích růst, vzhledem k strukturálním problémům tohoto sektoru ruské ekonomiky by se ale tento trend musel udržet po mnoho měsíců až let, aby u něj došlo k oživení.
Izrael: Dva lidé byli lehce zraněni při raketovém útoku Hizballáhu na dům v komunitě na Západní Galileji, uvedli zdravotníci. Magen David Adom ošetřil 50letou ženu se střepinovým zraněním a 60letého muže, který utrpěl lehké zranění po výbuchu.
Sirény dnes zněly zejména nad jižní a centrální částí Izraele. Nejdříve v důsledku raketového útoku Hizballáhu a následně po detekci odpalu balistických raket z Íránu. Kombinované síly protivzdušné obrany jsou v oblasti aktivní.
Zdravotnické složky zasahují u tří míst dopadu v centrálním Izraeli po nejnovějším balistickém útoku Íránu. Podle Magen David Adom nejsou hlášeny žádné zranění. Zatím není jasné, zda jde o trosky po zachycení střely, nebo o submunici z možné klastry bomby.
Libanon: Člen dronové jednotky hnutí Hizballáh, který zároveň působil jako akademik, byl včera večer zabit při izraelském útoku v Bejrútu. Uvedla to mluvčí izraelské armády pro arabská média, podplukovnice Ella Waweya. Cílem útoku byl Murtada Hussein Sarour, zasažený poblíž Libanonské Univerzity v Bejrútu. Podle Waweyi byl Sarour členem vzdušných sil Hizballáhu, známých jako jednotka 127. Ta má na starosti útoky na Izrael pomocí dronů s výbušninami a také průzkumné lety dronů za účelem sběru zpravodajských informací. Sarour byl bratrem Muhammada Husseina Saroura, bývalého velitele jednotky 127, kterého Izrael zabil v září 2024. Vedle působení v Hizballáhu pracoval Murtada Hussein Sarour také jako lektor chemie na Libanonské univerzitě v Bejrútu. Podle Waweyi není výjimkou, že členové Hizballáhu s technickými znalostmi zároveň působí jako akademici na libanonských univerzitách.
Podle místních zdrojů Hizballáh údajně nabádá šíitské důstojníky v Libanonské armádě, aby odolávali snahám o odzbrojení skupiny, což vyvolává obavy z vnitřních rozporů v armádě. Podle deníku Al-Akhbar vyvíjejí USA, Francie a Saúdská Arábie tlak na Bejrút, aby odvolal velitele armády Rodolpha Akla kvůli zpoždění v řešení zbraní Hizballáhu, přičemž libanonský prezident se údajně brání. Podle zdrojů Frontline Report napětí roste: důstojníci napojení na Hizballáh varují, že jakýkoli přímý zásah proti skupině by mohl armádu rozdělit, zatímco protihizballáhovské frakce varují, že ignorování problému by mohlo dále destabilizovat politickou a bezpečnostní situaci v Libanonu.
Včera v oblasti Bint Džbeil na jihu Libanonu byli při izraelském úderů zabiti tři členové Hizballáhu, oznámilo IDF. Velení IDF uvedlo, že operativci byli identifikováni 869. zpravodajskou jednotkou z 91. regionální divize „Galilea“ a krátce poté zabiti. 91. divize byla vyslána do východní části jižního Libanonu jako součást „posílené obranné linie“ po tom, co Hizballáh tento měsíc zahájil útoky proti Izraeli. Divize se soustředí na likvidaci odpalovacích míst protitankových raket a elitních členů Radwan Force v oblasti svého působení. V minulém týdnu IDF posílily jednotky v hloubce jižního Libanonu, s cílem „vytvořit obrannou linii, která zajistí další bezpečnostní vrstvu pro obyvatele severu“.
Sýrie: Izraelské síly (IDF) krátce vstoupily do vesnic Abídin a al-Arída v oblasti povodí Jarmúku na západě provincie Dará. Do oblasti přijely se sedmi vozidly, zřídily kontrolní stanoviště a provedly prohlídky dvou domů. Poté území opustily. Současně propustili tři mladé muže a jedno dítě, které ve čtvrtek zadržely poblíž vesnice Baríka na jihu provincie Kunejtra během pasení ovcí.
Syrský prezident Ahmad Al-Šará přijal v Damašku vysokou delegaci z Jordánska. Syrskou stranu na jednání zastupovali mimo jiné ministr obrany, ministr zahraničí, šéf rozvědky a náčelník generálního štábu. Jordánskou delegaci vedl místopředseda vlády a ministr zahraničí Ayman Safadi, kterého doprovázeli nejvyšší představitelé armády a zpravodajských služeb. Obě strany jednaly o tématech společného zájmu a o možnostech posílení spolupráce mezi oběma zeměmi.
Turecko: Ministerstvo obrany Turecka oznámilo, že balistická střela odpálená z území Íránu dnes vstoupila do vzdušného prostoru Turecka. Střelu následně zneškodnily prostředky protivzdušné a protiraketové obrany Severoatlantická aliance rozmístěné ve východním Středomoří. Turecké úřady uvedly, že probíhají konzultace s cílem objasnit okolnosti incidentu a vývoj situace je nadále sledován. Podotýkáme, že se jedná již o třetí instanci kdy Írán vypálil balistickou raketu vůči Turecku.
Írák: Americké centrální velení oznámilo havárii tankovacího letounu v Iráku. Do incidentu byly zapojeny dva tankery KC-135, které operovaly v rámci operace „Epický hněv“. Podle Pentagonu letouny nebyly zasaženy nepřátelskou ani přátelskou palbou. Předběžné informace naznačují, že se jeden stroj nebezpečně přiblížil ke druhému a zavadil o něj. První letoun poté spadl v poušti na západě Iráku. Druhý dokázal doletět do Izraele a nouzově přistát na letišti Ben Gurion. Na internetu se objevily snímky KC-135 s poškozeným svislým stabilizátorem. Podle předběžných zpráv zahynula šestičlenná posádka druhého letadla; pátrání po jejich tělech stále pokračuje. Proíránské skupiny mezitím tvrdí, že oba tankery KC-135 sestřelily. Podrobnosti neuvedly. Některá média s odvoláním na zdroje v těchto formacích uvádějí, že k útoku měla být použita raketa „358“.
Írán: Íránské Revoluční gardy dnes zasáhly budovu mezinárodního finančního centra, které se nachází obchodní čtvrti v Dubaji ve Spojených Arabských Emirátech. K úderu byl s největší pravděpodobností použít sebevražedný dron.
Americké letectvo během dnešního dne provedlo letecké údery v provincii Fars, zasaženo bylo také město Tehransar a 4. stíhací základna v Dezfulu. Izraelské letectvo v noci na dnešek provedlo letecké údery přibližně na deset kontrolních bodů, polovojenských jednotek Basídž v Teheránu a napříč zemí.
Pentagon vysílá mariňáckou expediční jednotku (MEU) na Blízký východ, protože Írán zintenzivňuje útoky u Hormuzského průlivu, uvedli dva američtí úředníci. Ministr obrany USA Pete Hegseth schválil žádost Centrálního velitelství o jednotku čítající až 2 500 Mariňákům. Útoky Íránu paralyzují dopravu v klíčovém průlivu, narušují globální ekonomiku a zvyšují ceny pohonných hmot.
V samotném hlavním městě, Teheránu se dnes většina vysoce postavených osobností Íránské vlády (kromě nového nejvyššího vůdce Mojtaby Chameneího) objevila po delší době na veřejnosti, aby se zúčastnili íránského dne Al Kuds. Mezi zúčastněnými byli: prezident, šéf justice, generální tajemník Rady národní bezpečnosti, ministr zahraničí, vysocí bezpečnostní představitelé a další ministři – všichni chráněni „lidským štítem“ tvořeným davy příznivců režimu. Izraelské letectvo při této příležitosti podniklo několik leteckých úderů.
Jemen: Vůdce hnutí Husíjů, Abdúl-Malík al-Chúsí, potvrdil podporu Íránu a zdůraznil, že jeho skupina je připravena reagovat na vývoj konfliktu. Ve čtvrtečním večerním televizním projevu řekl: „Potvrzujeme naši podporu íránskému lidu a Islámské republice Írán a jsme připraveni na jakýkoli vývoj této války.“
Libye: Francouzská společnost TotalEnergies oznámila obnovení těžby ropy na poli Mabrouk. Těžba na nalezišti, které leží přibližně 130 km jižně od města Syrta, byla obnovena po přerušení v roce 2015. TotalEnergies patří mezi největší ropné a plynárenské společnosti na světě a v Libyi působí již od roku 1956. Podle ředitele pro průzkum a těžbu na Blízkém východě a v severní Africe obnovení produkce na poli Mabrouk potvrzuje dlouhodobý závazek společnosti vůči Libyi a posiluje její postavení v energetickém sektoru země.
Mali: Malijský diplomat Berté v nedávném rozhovoru uvedl, že v Mali nejsou ruské bojové jednotky, pouze „instruktoři“, kteří učí FAMa, jak používat ruskou techniku. Originálnější se svou výmluvou byli i Sověti s aleji migů nebo východoněmečtí “instruktoři” v Africe během studené války.
Afghánistán: Ministerstvo obrany Islámského emirátu Afghánistán oznámilo útoky drony na cíle pákistánské armády v provincii Chajbar-Paštúnchwá. Šlo o reakci na noční ostřelování ze strany pákistánských sil. Podle ministerstva byly cílem vojenská pevnost v Kohatu, operační centrum a velení pevnosti přibližně 2 km od Durandovy linie. Útoky zničily několik vojenských objektů, včetně velitelského centra, skladů a kasáren, a způsobily značné lidské i materiální ztráty pákistánským jednotkám.
Dnešní Třešnička™ bude výjimečně ekonomická. Ve Washingtonu totiž přišli na způsob, jak zachránit americké uhlí. Pentagon má začít odebírat elektřinu z uhelných elektráren, které by jinak trh pravděpodobně zavřel. Ano, největší armáda světa se má stát jakýmsi podpůrným programem pro technologii, která ještě před patnácti lety vyráběla téměř polovinu americké elektřiny a dnes spadla zhruba na patnáct procent. Donald Trump to podepsal exekutivním příkazem, podle něhož má ministerstvo obrany uzavírat kontrakty s uhelnými zdroji, zatímco ministerstvo energetiky přidává desítky až stovky milionů dolarů na udržení několika stárnoucích elektráren při životě v tradičních uhelných státech jako Kentucky nebo Západní Virginie. Oficiální vysvětlení mluví o národní bezpečnosti a stabilní energetické síti. Ekonomika to ale popisuje jednodušeji. Když musí stát přikázat armádě, aby kupovala elektřinu z určité technologie, obvykle to znamená, že tu technologii už nikdo jiný kupovat nechce. A tak vzniká zvláštní obraz moderní Ameriky. Hypersonické střely, datová centra a umělá inteligence na jedné straně. A někde v pozadí parní kotel z devatenáctého století, který drží při životě největší vojenský rozpočet planety.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
