(1 999 slov, doba čtení 11 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 24. dubna Rusko zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými střelami Iskander-M z Rostovské oblasti Ruské federace a také 107 útočnými bezpilotními prostředky typu Šahed, Gerbera, Italmas a dalšími typy. Starty dronů byly vedeny ze směrů Šatalovo, Brjansk, Orel, Millerovo a Primorsko-Achtarsk (Ruská federace) a z Hvardijského na dočasně okupovaném území Autonomní republiky Krym. Přibližně 70 z nich měly být „Šahedy“. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 96 nepřátelských dronů různých typů na severu, jihu a východě země. Zároveň byly zaznamenány zásahy dvou balistických střel a deseti útočných dronů na devíti lokalitách a také dopady trosek po zničených cílech na dvou lokalitách.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Zeleného, Lymanu, směrem na Synelnykové a u Bočkového.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se okupanti snažili postoupit k Radkivce, Podolům, Kurylivce, Novoosynovému a Hluškivce.
V lymanském směru Rusové tlačili u Lymanu.
Ve slovjanském sektoru pokračovaly boje u Zakitného a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly hlášeny žádné větší útočné akce.
Doněcká fronta: V konsťantinivském směru pokračovaly boje u Konsťantinivky, Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Iljinivky, Stepanivky, Sofijivky a Novopavlivky.
V pokrovském sektoru se bojovalo ve směru na Kučeriv Jar, Bilické, u Nikanorivky, Rodynského, Myrnohradu, Pokrovsku, Hryšyného, Kotlyného, Udačného, Molodeckého, Muravky, a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském směru probíhaly střety u Zeleného Haje, směrem na Oleksandrohrad, Lisné, u Voroného, Ternového, směrem na Kalynivské a u Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském směru okupanti útočili u Solodného, ve směru na Dobropiliji, u Varvarivky, Olenokosťantynivky, Zeleného, Svjatopetrivky, Staroukrajinky, u Zaliznyčného a směrem na Huljajpolské.
V orichivském směru pokračovaly boje v Plavném a u Primorského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Spojené státy během bojů proti Íránu spotřebovaly značné množství munice, a pokud by se Čína v nejbližší době rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, USA by podle obav části americké administrativy nemusely být schopny ostrov plně ochránit. Píše o tom Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle lidí citovaných deníkem USA od začátku války proti Íránu 28. února odpálily více než 1 000 střel Tomahawk a použily také 1 500 až 2 000 klíčových protiletadlových a protiraketových střel, včetně systémů THAAD, Patriot a střel Standard. Úplné doplnění těchto zásob by podle zdrojů mohlo trvat až šest let, což by v krátkodobém horizontu znamenalo nedostatek munice. To podle Wall Street Journal vyvolalo uvnitř administrativy debaty o úpravě operačních plánů pro případ, že by přišel pokyn připravit se na obranu Tchaj-wanu. Deník zároveň cituje i jiné představitele administrativy, podle nichž by bylo možné dobu doplňování zásob zkrátit výraznými investicemi do obranně-průmyslové základny a přesunutím důrazu na výrobu levnější munice. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt zprávu Wall Street Journal popřela s tím, že Spojené státy mají „nejsilnější armádu na světě“, která je „plně vybavena více než dostatečným množstvím zbraní a munice“ jak doma, tak po celém světě, aby dokázala účinně bránit území USA a provést jakoukoli vojenskou operaci. Hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell rovněž uvedl, že americká armáda „má vše potřebné k provedení operací v čase a na místě, které zvolí prezident“. Čína považuje Tchaj-wan za součást svého území a v posledních letech zesílila diplomatický, vojenský i ekonomický tlak na samosprávný ostrov. Si Ťin-pching opakovaně uvedl, že usiluje o „znovusjednocení“, v případě potřeby i silou. Tchajwanská vláda naopak zdůrazňuje, že chce mír, ale v případě útoku se bude bránit. Spojené státy a další západní země vyjadřují Tchaj-wanu podporu a snaží se posilovat jeho obranné schopnosti. Zároveň se USA nadále drží politiky „jedné Číny“, v jejímž rámci s Tchaj-wanem neudržují formální diplomatické vztahy.
Polský premiér Donald Tusk označil za „obrovskou úlevu“, že neformální summit EU na Kypru se „poprvé po letech koná bez Rusů“. Podle serveru Politico to řekl novinářům a v okamžiku, kdy kolem procházel slovenský premiér Robert Fico, na reportéry mrkl. Později Tusk o celé věci napsal i na síti X, už však bez zmínky o Ficovi. Politico zasazuje Tuskův výrok do kontextu porážky strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v maďarských volbách. Orbán byl v EU známý odporem vůči vojenské pomoci Ukrajině, blokováním sankčních balíků proti Rusku i úvěru pro Kyjev ve výši 90 miliard eur. Zároveň veřejně tvrdil, že „skutečnou hrozbou“ pro Maďarsko je EU, nikoli Rusko. Někteří členové jeho týmu navíc čelili obviněním, že vynášeli informace z uzavřených jednání unijních lídrů do Ruska. Slovenský premiér Robert Fico Orbána podporoval a vyzýval EU k obnovení dialogu s Ruskem a ke zrušení sankcí vůči ruskému energetickému sektoru. Podle Politico po Orbánově volební porážce zástupci členských států EU hovoří o „znatelně jednodušších“ jednáních a o „nové náladě“ mezi politiky. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v této souvislosti řekl: „Bylo opravdu deprimující scházet se s ministry zahraničí, když víte, že jakákoli rozhodnutí nepovedou k pokroku. Teď je v místnosti určitě nový pocit. Ne nadšení, ale větší naděje.“
Dnes si přiblížíme podrobnosti týkající se 20. balíku sankcí, které Evropská unie zavedla proti Rusku, ale i dalším subjektům, které podporují ruskou ekonomiku. Připomeňme, že počet sankcí a dalších ekonomických omezení, které jsou v současnosti proti Rusku zavedeny, tedy přes 26 655 nejrůznějších sankcí, vysoce překonává jakýkoli jiný stát:
- Vůči Íránu je v současnosti zavedeno 6027 sankcí.
- Následuje Sýrie s 2893 sankcemi, jejich počet ale pozvolna klesá.
- Vůči Severní Koreji je zavedeno 2239 sankcí.
- Na pátém místě se nachází Bělorusko s 1900 sankcemi.
První sankce byly vůči Rusku zavedeny již v letech 2014 a 2015, tedy po okupaci Krymu, po roce 2022 se ale jejich počet zvýšil o 789%, tedy z 2695 do 26 655.
Nyní ale zpět ke 20. balíku sankcí, který byl schválen tento týden. Na černé listině přibylo 120 položek, které jsou rozděleny následovně:
- Ruský ropný sektor: 9 nových položek, sankce jsou nyní uvaleny na rafinerii Bašněft a byly posíleny sankce vůči Gazpromu, Lukoilu a Slavněftu. Celkově jsou nyní sankce uvaleny na čtyři ruské ropné koncerny, devět rafinerií a šestnáct dceřiných společností.
- Stínová flotila: Na sankční seznam bylo zařazeno 46 dalších tankerů. Celkem se na ní nyní nachází 630 tankerů, které přepravují nejen ruskou, ale íránskou nebo venezuelskou ropu.
- Vojenský sektor: Na sankční seznam bylo zařazeno dalších 58 subjektů, a to nejen z Ruska, ale i společností z Čány, Spojených Arabských Emirátů nebo Kyrgyzstánu, které obcházely sankce.
- Finanční sektor: 20 nových položek – na sankční seznam byly zařazeny další banky a bylo zakázáno využívání kryptoměny RUBx.
.Je také potřeba zdůraznit (i když jsme to již zmínili výše) zavedení sankcí proti Kyrgyzstánu. Jedná se o první sankce proti této středoasijské zemi, příčinou byla pomoc Rusku při obcházení sankcí, které byly dříve uvaleny na něj. Evropská unie doo této země zcela zakázala export CNC obráběcích strojů a telekomunikační techniky (například routerů nebo switchů). Je otázkou, jak důsledně budou tyto sankce dodržovány, umožní ale výrazně omezit jeden z kanálů, jakým byly sankce vůči Rusku obcházeny
Izrael: Ve společné operaci izraelské armády (IDF) a policie byl po pronásledování zmařen pokus o pašování zbraní na východní hranici. Letectvo a jednotky z oblasti Mrtvého moře včera odhalily pokus o pašování. Následná honička vedla k zadržení podezřelého spolu s terénními vozidly a dronovým vybavením. V autech bylo nalezeno 12 pistolí. Případ převzala jižní jednotka izraelské policie. V rámci posílení ochrany hranice bylo nedávno zřízeno nové velitelské stanoviště v oblasti Mrtvého moře pod velením 96. divize. Nasazené síly mají zajistit bezpečnost obyvatel i státu.
Ministerstvo vnitra v Gaze ovládané Hamásem uvedlo, že izraelská armáda (IDF) zasáhla policisty hlídkující u stanice v čtvrti Šajch Radwán na západě města Gaza. Podle vyjádření bylo při útoku několik lidí zabito a zraněno. IDF se zatím k incidentu nevyjádřila.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že zasáhla budovy v jiholibanonském městě Deir Aames, odkud Hizballáh včera večer odpálil salvu raket na severní izraelskou obec Štula. Deir Aames leží severně od izraelské bezpečnostní zóny v jižním Libanonu. Před údery IDF vyzvala místní obyvatele k evakuaci.
Izraelské síly (IDF) uvedly, že se v Bint Džbajlu střetly s operativci Hizballáhu, přičemž bylo zabito šest ozbrojenců. Dva z nich byli zastřeleni přímo během přestřelky, další čtyři zahynuli při následném útoku na budovu, odkud operovali. Na izraelské straně nebyly hlášeny žádné ztráty.
IDF pokračuje v likvidaci hrozeb v pásmu přední obranné linie. V posledních dnech odhalila na jihu Libanonu desítky zbraní. Od vstupu příměří v platnost IDF působí v oblasti s cílem ničit infrastrukturu a vyhledávat výzbroj Hizballáhu. Jen v uplynulých dnech byly nalezeny desítky kusů zbraní a munice. Dnes jednotky 98. divize zasáhly pozorovací zařízení u odpalovacího stanoviště Hizballáhu v oblasti Kounine, které představovalo přímou hrozbu pro operující síly. V prostoru působení brigády Golani byly objeveny sklady zbraní včetně náloží, útočných pušek typu Kalašnikov, granátů, RPG a dalšího vybavení. Brigáda Nachal navíc během posledního dne zajistila střelné zbraně, protitankovou střelu a další materiál v oblasti Rašaf.
Izraelská armáda (IDF) dále potvrdila, že její dron byl dnes odpoledne sestřelen Hizballáhem nad městem Týr na jihu Libanonu. Podle armády byl bezpilotní letoun zasažen protiletadlovou střelou.
Sýrie: Syrské bezpečnostní síly zadržely Amjada Jusufa, hlavního podezřelého z podílu na masakru v damašské čtvrti Tadamun, při cílené operaci na venkově provincie Hamá. Podle ministerstva vnitra akci předcházelo několik dní sledování a jejím výsledkem bylo dopadení muže spojovaného se zabitím desítek civilistů. Úřady zároveň pokračují v pátrání po dalších pachatelích, aby je postavily před spravedlnost.
Syrský prezident Ahmad aš-Šara‘ mezitím dorazil do kyperské Nikósie na summit Evropské unie. Lídři zde jednají o konfliktech na Blízkém východě, včetně příměří v Libanonu, napětí s Íránem a dopadech na globální energetické trhy, zejména růstu cen paliv v souvislosti s problémy v Hormuzském průlivu.
Na libanonsko-syrské hranici se mezitím zvyšuje napětí mezi Damaškem a hnutím Hizballáh. Syrská vláda posiluje vojenskou přítomnost kvůli potírání pašeráckých sítí napojených na tuto organizaci, zatímco Hizballáh mobilizuje stovky bojovníků k ochraně svých zásobovacích tras. Damašek tvrdí, že se mu podařilo zmařit několik plánovaných útoků spojených s buňkami Hizballáhu. Pašování však pokračuje kvůli složitému terénu, rodinným vazbám napříč hranicí a dlouhodobě vybudované síti tunelů. Úplná kontrola nad hranicí je proto bez výrazného posílení sil, technologií a spolupráce s Libanonem nepravděpodobná. Podle dostupných informací Hizballáh navíc přesouvá těžké zbraně, aby nahradil ztráty po nedávných izraelských úderech, zatímco syrská rozvědka zesiluje operace proti náborovým a operačním strukturám napojeným na Hizballáh a proránské skupiny.
Burkina Faso: 22. dubna zaútočilo několik desítek džihádistů z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) na vojenské stanoviště u vesnice Bagamusa (provincie Koulpélogo, Středovýchodní region). Ztráty byly velmi vysoké: zahynulo přes 25 vojáků a členů milice VDP, další jsou pohřešováni. Stanoviště bylo vyrabováno a zničeno. Skupina JNIM se k útoku přihlásila a zveřejnila video se zajatým členem VDP. Provincie Koulpélogo se v posledních měsících částečně stabilizovala, v posledních dnech však byla hlášena aktivita džihádistů v oblasti Suduguí a u hranic s Togo.
Dnešní Třešnička™ bude výjimečná politická glosa. Andrej Babiš se rozhodl zvýšit porodnost v Česku aka “rozdojit kozla”. Tedy rozrodit Češky. Babiš, vzorový otec, Moničin milenec (s malým a měkkým “i”) a krizový mikromanažer se rozhodl konečně vyřešit hlavolam vymírání civilizovaného světa. To, s čím si neporadily nejvyspělejší demokracie, ani po rekrutech lačnící totality se, přátelé, vyřeší tady, v srdci Evropy. A teď k jádru kozla. Plán je následující: Andrej s podporou dvorního kohouta donutí kozla vzít si bezúročnou půjčku na nový chlívek, slíbí mu příspěvek na seno, daňovou slevu na vemínko, jesle zdarma pro první kůzle a zahájí kampaň “Kdo nerodí, neni Čech”. Že to nefungovalo v Nejhorší Koreji a ani Maďarsku? To nevadí! Marketingově to bude zvládnuté skvěle. Pár let se to bude svádět na Fialu, Brusel a Ukrajinu a až jednou nastoupí silnější ročníky, tak se statisticky narodí o 0,13 dítěte na matku víc a bude to v kapse. Z koláčového grafu se vypustí pár dat, tiskovka začíná, kohout kokrhá. Co na tom, že mezitím bude stát garsonka na Kladně 11 mega a mladé rodině vyjde hypotéka tak na parkovací stání. Babiš rozdojil republiku a konečně bude líp.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
