(2 715 slov, doba čtení 14 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
Rusko během 1. května vedlo proti Ukrajině dvě na sebe navazující vlny masivních dronových útoků, které v součtu představovaly mimořádně vysoké zatížení ukrajinské protivzdušné obrany během jediného dne. V noční fázi od 17:45 dne 30. dubna do 8:00 ráno 1. května bylo proti Ukrajině nasazeno 210 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, včetně proudových verzí, dále Gerbera, Italmás a dalších typů, vypuštěných z oblastí Kursk, Šatalovo, Orel, Millerovo, Primorsko Achtarsk, z okupovaného Krymu a z okupované části Doněcké oblasti, přičemž přibližně 140 z nich tvořily právě drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů zneškodnila 190 nepřátelských dronů. Přesto byly zaznamenány zásahy 20 útočných bezpilotních prostředků na 14 lokalitách a na dalších 10 místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Na noční útok bezprostředně navázala druhá, denní vlna, která probíhala mezi 8:00 a 15:30 a objemem nasazených prostředků byla ještě výraznější. Rusko v této fázi vyslalo dalších 409 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, rovněž včetně proudových verzí, dále Gerbera, Italmás a dalších typů, z nichž přibližně 250 tvořily stroje řady Šáhed. Ukrajinská obrana podle předběžné bilance zneškodnila 388 těchto cílů na severu, jihu, ve středu a na západě země, zatímco přímé zásahy 16 dronů byly hlášeny na šesti místech a trosky dopadly na dalších 11 lokalitách. Souhrnně tak Rusko během necelých 24 hodin nasadilo nejméně 619 útočných bezpilotních prostředků a ukrajinská strana uvádí zneškodnění 578 z nich.
Rusko v dubnu použilo proti Ukrajině 6583 bezpilotních prostředků, což oproti březnu představuje zhruba dvouprocentní nárůst. Zároveň výrazně vzrostl počet denních dronových útoků, které ukrajinská strana vyhodnocuje jako snahu zvýšit ztráty mezi civilním obyvatelstvem. Po skončení zimy tak lze pozorovat posun ruské taktiky od soustředěných úderů na energetickou infrastrukturu k častějším útokům vedeným i za denního světla, kdy je pohyb civilistů vyšší. Během zimních měsíců přitom ruské síly opakovaně cílily na energetickou soustavu a připravily miliony lidí o dodávky elektřiny, tepla a vody. Ukrajinská protivzdušná obrana podle armádních údajů v dubnu zneškodnila 88 procent ruských dronů a raket. Kyjev svou protidronovou obranu označuje za jednu z nejúčinnějších na světě a uvádí, že její zkušenosti už využily i státy Perského zálivu při obraně proti íránským bezpilotním prostředkům.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Staryce, směrem na Lyman, ve Vovčansku a směrem na Ochrimivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Kindrašivky, Kurylivky a Novoplatonivky.
V lymanském směru se okupanti pokoušeli postupovat u Drobyševého, Stavek, Dibrového a Lymanu.
V slavjanském směru probíhaly střety u Jampilu, Zakitného a Riznyk
Bachmutská fronta: V kramatorském směru neproběhly žádné větší akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje v blízkosti Oleksandro-Šultyného, Kosťantynivky, Pleščijivky, Ivanopilije, Iljinivky, Stepanivky a Sofijivky.
V pokrovském sektoru se bojovalo ve směru na Bilycké, u Rodynského, Myrnohradu, Pokrovsku, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, u Kotlyného, Udačného, Molodeckého a u Muravky.
V oleksandrivském sektoru okupanti tlačili ve směru na Verbové a Zlahodu.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru došlo k útokům u Dobropilje, Varvarivky, Olenokosťantynivky, Zeleného, ve směru na Cvitkové, u Staroukrajinky, Zaliznyčného a ve směru na Huljajpilské a Čarivné.
V orichivském sektoru Rusové zaútočili ve směru na Pavlivku a u Ščerbaků.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Evropská unie podle médií zvažuje možnost rozšířit na Ukrajinu působnost článku 42.7 Smlouvy o EU, tedy klauzule vzájemné obrany, ještě před jejím případným plnoprávným členstvím. Část států sice odmítá urychlený vstup Ukrajiny do EU, zároveň však existuje prostor pro přechodné formáty zapojení, například pozorovatelský status v unijních institucích či bezpečnostní garance. Debata odráží rostoucí obavy z možné ruské agrese proti Evropě a současně zájem využít ukrajinské vojenské kapacity, zkušenosti a technologický náskok v oblasti dronů a umělé inteligence. Rozšíření článku 42.7 by neznamenalo totéž co členství v NATO, protože EU nemá srovnatelně integrované velení ani obranné plánování, šlo by však o významný politicko-právní závazek členských států reagovat na případný útok proti Ukrajině.
Evropský obranný fond vyčlenil 180 milionů eur na rozšíření kapacit podniků vyrábějících munici a rakety pro Ukrajinu, a to jak v členských státech EU, tak přímo na ukrajinském území. Cílem programu je zkrátit dobu mezi objednávkou a dodávkou, posílit logistickou efektivitu a vytvořit odolnější komponentovou základnu nezávislou na rizikových dodavatelích. Maximální podpora pro jeden projekt má činit 30 milionů eur, což umožní financovat více souběžných iniciativ zaměřených na rychlé navyšování výroby, společné výrobní linky, moderní systémy řízení a navigace či adaptaci těžkého průmyslu na obranné potřeby. Program zapadá do širšího začleňování Ukrajiny do evropského obranného průmyslového prostoru a má posílit schopnost Evropy dlouhodobě podporovat Kyjev municí i raketovými prostředky.
Pentagon uvolnil dříve Kongresem schválený balík dlouhodobé vojenské pomoci Ukrajině ve výši 400 milionů dolarů v rámci programu USAI, který financuje výrobu a dodávky zbraní prostřednictvím kontraktů s americkými firmami. Krok přišel po kritice senátora Mitche McConnella, podle něhož prostředky schválené už před několika měsíci zůstávaly nevyužité v Pentagonu. Ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že finance byly převedeny, avšak úřadující kontrolor Pentagonu Jules Hurst upřesnil, že konkrétní kontrakty zatím podepsány nejsou a jejich podoba bude záviset na ukrajinských požadavcích.
Finsko se do konce jara oficiálně připojí k mezinárodní dronové koalici na podporu Ukrajiny, kterou vedou Velká Británie a Lotyšsko a do níž se zapojilo už 20 států. Ministr obrany Antti Häkkänen uvedl, že Helsinky po delším vyhodnocování rozhodly o vstupu do iniciativy a zvažují i navýšení prostředků určených na podporu ukrajinských bezpilotních schopností. Koalice vznikla v únoru 2024 v rámci formátu Ramstein a jejím cílem je financovat výrobu a dodávky dronů různých kategorií podle potřeb ukrajinských obranných sil.
Ukrajinské letectvo převzalo první mobilní letecké simulátory pro výcvik pilotů F-16, které mají urychlit přípravu posádek a zvýšit efektivitu nasazení těchto strojů při obraně ukrajinského vzdušného prostoru. Systémy byly upraveny podle ukrajinských technických požadavků a specifik bojiště, přičemž jejich mobilita umožňuje rychlé přesuny a lepší ochranu před ruskými raketovými útoky. Simulátory dovolují nacvičovat složité bojové scénáře, reakce na dynamické hrozby a rozhodování v reálném čase, aniž by se nadměrně opotřebovávaly samotné F-16. Projekt jako celek vznikl v rámci letecké koalice za podpory Nizozemska, Česka, Rakouska a soukromých vývojářů. Připomeňme, že první simulátor byl Ukrajině dodán Českou republikou již v roce 2024 a druhý byl doručen v roce 2025 v rámci kooperace s neziskovými organizacemi a projektem valka.online.
Indie podle dostupných informací uzavřela kontrakt na nákup 300 ruských raket vzduch–vzduch R-37M v hodnotě přibližně 1,2 miliardy dolarů, přičemž první dodávky se očekávají během 12 až 18 měsíců. Střely mají být integrovány na indické Su-30MKI, které spolu s Rafale tvoří páteř indického bojového letectva, a posílí schopnost zasahovat vzdušné cíle na velmi dlouhou vzdálenost. Nákup přichází v době rozsáhlé indické modernizace ozbrojených sil po napětí s Pákistánem a při pokračující konfrontaci s Čínou, zároveň však ukazuje trvající význam ruských zbraňových systémů pro Dillí navzdory snaze diverzifikovat dodavatele. Kontextem jsou i komplikace kolem možného nákupu dalších Rafale, kde má být sporným bodem přístup ke kritickým elektronickým systémům potřebným pro integraci indických raket Astra.
Belgické letectvo otestovalomožnost ničit drony pomocí levných laserem naváděných 70mm raket FZ275 od Thales Belgium odpalovaných ze stíhaček F-16. Zkoušky, provedené ve spolupráci armády, námořnictva a výrobce, ověřovaly schopnost letounů detekovat, sledovat a zasahovat středně velké bezpilotní prostředky ohrožující vojenské objekty či kritickou infrastrukturu. FZ275 se už používají na Ukrajině proti ruským dronům a jejich dodávky financuje mimo jiné Německo. Thales Belgium zároveň plánuje navýšit produkci až na 10 000 raket ročně a ve spolupráci s Ukroboronpromem připravuje společný podnik na Ukrajině, což může posílit dostupnost levnějších protidronových prostředků pro ukrajinskou PVO.
Francouzské pozemní síly zaznamenaly vyšší zájem o novou desetiměsíční dobrovolnou službu, než předpokládal náborový plán, když obdržely přes 2300 žádostí na 1800 míst vyčleněných pro rok 2026. Uchazeči ve věku 18 až 25 let mají po základním výcviku nastoupit k jednotkám podle zdravotní způsobilosti, motivace a potřeb armády, přičemž většina zájemců směřuje k bojovým útvarům pěchoty, kavalerie, ženijního vojska a dělostřelectva. Program je součástí širší francouzské snahy posílit vztah mladé generace k armádě, rozšířit personální základnu a postupně budovat rezervy, přičemž počet účastníků má růst z 3000 v roce 2026 až na 42 500 do roku 2035. Podobný model krátkodobé dobrovolné služby zavádí také Velká Británie.
Dnes si přiblížíme mechanismus přivýdělku dosazených ruských administrativ v ukrajinských městech, které Rusko od roku 2022 obsadilo. Jedná se o převody bytů, které byly dříve v soukromém vlastnictví, do majetku obce, přičemž mezi lety 2022 a 2025 byla tato procedura několikrát zjednodušena. Ruští úředníci, kteří jsou proslulí svou liknavostí (pokud nejsou k větší aktivitě příslušně finančně motivovàni žadatelem), vykazují navíc při procesu znárodňování majetku původních ukrajinských obyvatel neobvyklou aktivitu a u veškerých s tím spojených rozhodnutí jsou lhůty pro převody majetku, stanovené neustále se měnícími zákony, dodržovány zcela přesně.
Nejrozšířenější je proces převodu bytů a domů do vlastnictví státu v okupovaném Mariupolu, kde již bylo tímto způsobem znárodněno přes 13 000 bytových jednotek. Přičemž připomeňme, že na jaře 2022 byl bytový fond Mariupolu značně poškozen dobýváním tohoto města ruskou armádou, což vedlo k tomu, že se počet obyvatel snížil z téměř půl milionu osob v roce 2021 na odhadovaných 150 000 v roce 2024. Od té doby se počet obyvatel opět zvýšil, ovšem také kvůli dnes popisovanému postupu, kdy lokální administrativa znárodňuje dříve soukromé byty a domy, a následně je odprodává novým obyvatelům, v drtivé většině dlouhodobým občanům Ruska.
V letech 2022 až 2023 byla procedura znárodnění bytu nebo domu ještě relativně pozvolná. Po uznání, že je bytová jednotka neobývaná, byla tato na jeden rok převedena do dočasného užívání města, a až pokud se v této době k bytové jednotce nepřihlásil původní majitel, byla tato převedena do majetku města.
V roce 2024 byla procedura zahájení rozhodování o znárodnění bytu zkrácena na 90 dní od okamžiku publikace adresy bytové jednotky na seznamu těch, které lokální administrativa považuje za neobývané, a majitel je nově povinen uhradit veškeré práce, které byly provedeny při opravě daného bytu nebo domu. Byla také zpřesněna kritéria pro rozhodování, zda je daná bytová jednotka považována za neobývanou – postačí roční dluh plateb za komunální služby nebo chybějící registrace ve státním registru Rosrejestr.
Tu je přitom možné provést pouze osobně, což již samo představuje pro mnoho Ukrajinců značné úskalí, neboť nemusí být na teritorium Ruska vpuštěni, například proto, že jsou bývalými ukrajinskými vojáky. Pro registraci je také potřeba splnit veškeré administrativní požadavky, které jsou cíleně velmi komplikované, a tak ani to, že se danému Ukrajinci podaří k registraci dostavit, neznamená, že se tato úspěšně podaří.
V prosinci 2025 pak byla odstraněna poslední překážka, která zpomalovala proces znárodnění, tedy nutnost soudního rozhodnutí. Nyní je možné převést byty a domy, které byly uznány za neobydlené, prostým administrativním rozhodnutím lokálních úředníků, které bývá vykonáváno i přes to, že je daná bytová jednotka obývána podnájemníky a nejsou u ní evidovány žádné dluhy.
Lokální administrativy na okupovaných oblastech Ukrajiny tak mají jednoduchý nástroj, jak se obohatit na úkor Ukrajinců, kteří zde dříve žili. Přičemž jak jsme již mnohokrát uváděli, lokální administrativy mají v poslední době v Rusku značné finanční potíže, což je silnou motivací k tomu, aby byl mechanismus znárodňování bytových jednotek využíván co nejvíce.
Libanon: Izraelská armáda uvádí, že za poslední den zasáhla a zničila více než 40 cílů Hizballáhu na jihu Libanonu. Podle IDF šlo mimo jiné o velitelská stanoviště, odkud členové skupiny řídili a připravovali útoky proti izraelským jednotkám a Izraeli.
Izraelské letectvo (IAF) během dneška zachytilo nejméně čtyři drony Hizballáhu, pátý případ se ještě vyhodnocuje. Jeden dron pronikl přes hranici a spustil sirény v Roš Hanikře, další tři byly zničeny nad jižním Libanonem ještě před vstupem do Izraele. Na další podezřelý dron byla odpálena záchytná střela; výsledek zásahu armáda zatím prověřuje.
Vyšší velitelé IDF připouštějí, že obrana Izraele proti dronům naváděným optickým vlakem Hizballáhu zaostává, a kritizují politická omezení operací v Libanonu. „Máme svázané ruce,“ uvedl jeden z nich. Podle armády je nutné zasahovat operátory dronů zhruba 20 km od hranic, tedy v oblasti, na kterou se údery zaměřují jen zřídka. Testy různých systémů proti dronům před dvěma týdny nesplnily požadované standardy. „Zázračné řešení neexistuje,“ dodávají představitelé. Systém Iron Dome dosud sestřelil 27 dronů naváděných optickým vláknem, v Libanonu se nasazují radary a laserový systém už funguje, ale pokrývá jen část prostoru.
Sýrie: V šíitské oblasti Sajída Zajnab v provincii Damašek došlo k výbuchu, pravděpodobně po vhození granátu do civilního auta. Jeden civilista byl zraněn. Bezpečnostní složky místo uzavřely a zahájily vyšetřování.
Zatčení generála Adnána al-Halvy znovu otevřelo otázku chemických útoků za Asadova režimu. Syrské úřady jej viní z podílu na útoku ve Východní Ghútě v roce 2013, při němž zemřelo asi 1 400 civilistů včetně dětí. Ministr vnitra Anas Chattáb uvedl, že Halva je ve vazbě a patří mezi hlavní odpovědné osoby. USA i EU ho již dříve zařadily na sankční seznamy. Zpráva o zatčení vyvolala spontánní shromáždění ve městě Zamalka, jedné z nejpostiženějších oblastí. Obyvatelé požadují potrestání viníků chemických útoků a dalších zločinů. Na videích je slyšet, jak se z minaretů ozývají výzvy k spravedlnosti i projevy úlevy. Současně byly zveřejněny výpovědi bývalých pilotů syrského letectva, kteří tvrdí, že rozkazy k útokům přicházely přímo od Bašára Asada. Údajně dostávali instrukce faxem a často plnili mise bez znalosti konkrétních cílů, pod hrozbou tvrdých trestů. Jeden z pilotů naznačil použití nestandardní munice, pravděpodobně chemických zbraní, testovaných předem v pouštních oblastech a nasazovaných pod dohledem specializovaných důstojníků. Nová svědectví se netýkají jen Východní Ghúty, ale i dalších podezřelých útoků, například v Chán Šajchúnu (2017) a Dúmě (2018). Naznačují, že použití zakázaných zbraní bylo systematické a pokračovalo i v pozdějších fázích konfliktu. Přestože je právní proces teprve na začátku, zatčení Halvy a nové výpovědi představují důležitý krok k objasnění jedné z nejzávažnějších kapitol syrské války.
Guvernér Ghassán as-Sajjid Ahmad mezitím přijal delegaci křesťanských duchovních v kostele Panny Marie v Dajr az-Zauru. Delegaci vedl patriarcha Mar Ignatius Efrém II., hlava syrsko-pravoslavné církve, spolu s metropolity z Bejrútu, Jeruzaléma, Indie a Damašku.
Burkina Faso: V Burkině Faso džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že při útoku na vojenský post v Bagare bylo zabito 8 vojáků a útočníci získali motocykly, zbraně i munici. Podle stejného zdroje při dalším útoku na stanoviště domobrany VDP v Tuire zahynulo 6 jejích členů a ozbrojenci opět ukořistili zbraně a střelivo.
Mali: Bezpečnostní situace v Mali se dál zhoršuje. Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) zablokovali přístup do hlavního města Bamako, což zastavilo desítky nákladních vozidel. Podle AFP byli řidiči, kteří blokádu ignorovali, zabiti na trase Bamako–Sikasso, což naznačuje, že skupina dokáže v některých oblastech své restrikce skutečně vynucovat.
Na severu země mezitím síly FLA/JNIM objevily v Kidalu sklad zbraní patřící ruskému „Africa Corps“. Opuštěny byly i vojenské tábory a část techniky zůstala na místě. Koalice FLA/JNIM navíc převzala kontrolu nad velkým vojenským táborem severně od Tessalitu po stažení vládních a ruských sil. Vývoj naznačuje, že se Africa Corps stahuje směrem k Aguelhoku a poté k Anefisu.
Navzdory tvrzením o zničení či evakuaci klíčové výzbroje ukazují videa, že džihádisté získali přístup k významnému vybavení – včetně skladu v Sevaré, obrněných vozidel (BTR, MRAP) a pravděpodobně i nepoškozené pozemní řídící stanice dronů Bayraktar TB2 v Kidalu. Malijská armáda zároveň přesouvá těžkou techniku (např. VN2C, PLC-09, raketomety SR-5 či VN22B), zřejmě v přípravě na další operace proti postupujícím džihádistům. V oblasti Hombori navíc jednotky Africa Corps evakuovaly zraněné vojáky, přičemž místní vojenská základna již podle dostupných informací padla do rukou JNIM.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že dějiny občas nepostupují vpřed, ale opisují kruh a ještě se u toho smějí. Američané kdysi vedli revoluci proti britskému králi mimo jiné proto, že jim z Londýna lezl do kapes přes daně a cla. Vyhlásili nezávislost, napsali si ústavu, dvě stě padesát let budovali republiku a pak si do čela zvolili člověka, který znovu objevil kouzlo cel a ještě to prodává jako státnické osvícení. A pointa? Zatímco kdysi král daně uvaloval, dnes stačí, aby britský král s královnou přijeli na návštěvu, usmáli se, potřásli rukou a Donnie slavnostně oznámil, že tarify na whisky zase sundá. Historie USA se tak dá ve zkratce popsat docela úsporně: král zdaní kolonie, kolonie se vzbouří, republika vznikne, republika prospívá, republika si zvolí troubu a po čtvrt tisíciletí se vrátí do bodu, kdy britský panovník zase řeší americké daně. Otcové zakladatelé se teď v hrobě nejspíš otáčejí tak rychle, že by z toho šla napájet půlka Nové Anglie.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
