(2 671 slov, doba čtení 14 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 30. dubna podniklo Rusko další kombinovaný vzdušný útok proti Ukrajině, při němž z Rostovské oblasti odpálilo jednu balistickou raketu Iskander-M a současně nasadilo 206 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, včetně proudových verzí, dále Gerbera, Italmás a dalších, vypuštěných z oblastí Kursk, Brjansk, Šatalovo, Orel, Millerovo, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu, přičemž více než 140 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8 hodin ráno zneškodnila 172 nepřátelských dronů na severu, jihu, západě i východě země. Zásah balistickou raketou a 32 útočnými bezpilotními prostředky byl zaznamenán na 22 lokalitách, na dalších devíti místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Ukrajinské síly také zasáhly několik významných cílů na území Ruska i na okupovaných územích Ukrajiny. Podle ukrajinského velení byl zasažen ropný závod Orskněftěorgsintěz v Orsku v Orenburské oblasti, kde po zásahu vypukl požár. Závod s kapacitou zpracování 6,6 milionu tun ropy ročně vyrábí benzín, motorovou naftu i letecký petrolej a podílí se na zásobování ruské armády. Současně byly v prostoru obce Babki ve Voroněžské oblasti zasaženy vrtulníky Mi 28 a Mi 17, dále protiletadlový raketový komplet Tor M2 u Oleksandrivky v Záporožské oblasti, velitelské stanoviště dělostřelecké brigády v Lysyčansku, sklad munice u Kremenivky v okupované Doněcké oblasti a také stanoviště ruských člunů v akvatoriu Černého moře. Rozsah škod ukrajinská strana dále upřesňuje.
Po několika ukrajinských dronových útocích se ruským úřadům podařilo uhasit rozsáhlý požár rafinerie v černomořském přístavu Tuapse v Krasnodarském kraji. Zásahy opakovaně směřovaly na ropný komplex s roční zpracovatelskou kapacitou kolem 12 milionů tun a podle dostupných informací šlo už o třetí úder během dvou týdnů. V okolí zařízení byl vyhlášen stav nouze a část obyvatel z blízkosti rafinerie byla evakuována, zatímco hašení komplikovalo pokračující hoření v prostoru skladovacích nádrží. Podle zveřejněných údajů bylo zničeno 24 zásobníků a další čtyři byly poškozeny, přičemž zasažena měla být i samotná technologická část závodu. Sekundárním následkem se stalo výrazné znečištění okolí ropnými zplodinami, které po dešti dopadaly na ulice, automobily i obytné plochy.
Kontingent KLDR nasazený na podporu Ruska podle dostupných odhadů utrpěl mimořádně těžké ztráty a je možné, že přišel už o zhruba polovinu své původní bojové hodnoty. Odhady velikosti severokorejského nasazení se liší, nejčastěji se pohybují kolem 11 až 14 tisíc vojáků, přičemž jihokorejské, ukrajinské a západní zdroje v posledních měsících mluví o více než 6 tisících mrtvých nebo vyřazených, což je na takto omezený kontingent extrémní opotřebení. Zároveň ale nejde o protivníka, kterého by bylo možné podceňovat. Ukrajinské síly severokorejské vojáky opakovaně hodnotí jako fyzicky odolné, disciplinované a dobře vycvičené, navíc stále častěji zaznívá, že byli vedeni k tomu, aby se v případě hrozícího zajetí zabili, což by vysvětlovalo i minimální počet zajatců. Kim Čong-un mezitím veřejně deklaroval, že bude Rusko podporovat i nadále, a vše nasvědčuje tomu, že vojenská spolupráce Moskvy a Pchjongjangu má pokračovat i po roce 2026. Pro severokorejský režim je to navíc i finančně výhodné. Podle odhadu soulského Institutu pro národní bezpečnostní strategii mohl Pchjongjang na dodávkách zbraní, munice a personálu do Ruska získat až 14,4 miliardy dolarů.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Staryce, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor, směrem na Ochrimivku a Krasné Perše.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Kupjansku a směrem na Novoosynové a Hluškivku.
V lymanském směru Rusové útočili u Drobyševého, Stavek a Lymanu.
V slavjanském směru probíhaly střety u Jampilu, Zakitného, Riznykivky a směrem k Raj-Oleksandrivce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti útočili směrem na Nykiforivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Kosťantynivky, Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopilije, Iljinivky, Rusyn Jaru a Stepanivky.
V pokrovském sektoru se bojovalo ve směru na Kučeriv Jar, Vilné, Dorožné, Nykanorivku, Bilycké, Serhijivku, u Rodynského, směrem na Novooleksandrivku, u Rivného, Pokrovsku, Hryščiného, Kotlyného, Udačného, Molodeckého, Novopidhorodného, Muravky a Novopavlivky.
V oleksandrivském sektoru Rusové tlačili směrem na Oleksandrohrad, Kalynivské a Nové Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpilském směru okupanti útočili u Dobropilije, Pryluk, Varvarivky, Olenokosťantynivky, směrem na Cvitkové, Svjatopetrivku, Staroukrajinku, u Zaliznyčného a směrem na Huljajpilské a Čarivné.
V orichivském směru proběhl útok ve směru na Novoandrijivku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajina požádá tým Donalda Trumpa o upřesnění ruského návrhu krátkodobého příměří kolem oslav 9. května, protože podle Volodymyra Zelenského není jasné, zda má jít pouze o několik hodin klidu kvůli přehlídce v Moskvě, nebo o širší krok k zastavení bojů. Kyjev nadále prosazuje dlouhodobé, ověřitelné a bezpečnostně garantované příměří, nikoli jednostranné a časově omezené gesto určené především pro ruské domácí publikum. Nejasnosti zdůraznila také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, zatímco Kreml uvedl, že konkrétní začátek a konec případného příměří určí sám Vladimir Putin.
Evropský parlament odsoudil pokračující ruské útoky na ukrajinské civilisty a vyzval k důslednému pohnání Ruska k odpovědnosti za porušování mezinárodního práva, včetně útoků na civilní infrastrukturu, deportací, mučení zajatců a dalších zločinů spojených s agresí proti Ukrajině. Usnesení podpořilo 446 europoslanců, přičemž text požaduje stažení ruských sil z celého mezinárodně uznaného území Ukrajiny a propuštění všech ukrajinských zajatců. Parlament zároveň podpořil rychlé zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese a Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny, která má umožnit odškodnění civilních obětí války. Debata se dotkla i rizika postupné normalizace vztahů s Ruskem ve sportu a kultuře.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj nařídil zavést povinné rotace vojáků nasazených na předních pozicích, přičemž jednotky mají mít vytvořené podmínky pro pobyt na pozicích nejvýše do dvou měsíců a následná rotace musí proběhnout nejpozději do jednoho měsíce. Rozkaz reaguje na změnu charakteru bojiště, kde dominance dronů rozmazala hranici mezi frontou, týlem a hloubkou obrany a výrazně ztížila logistiku i pohyb jednotek. Součástí opatření je povinná lékařská prohlídka a odpočinek po návratu z bojových úkolů, stejně jako včasné doplňování munice a potravin na pozicích. Syrskyj zdůraznil, že dodržování rozkazu bude přísně kontrolováno, což souvisí i s nedávnými problémy na kupjanském směru, kde se objevily stížnosti na dlouhodobé nasazení bez dostatečného zásobování.
Izraelská soukromá společnost odmítla vyložit náklad lodi Panormitis, která podle ukrajinské strany přepravovala obilí vyvezené z okupovaných území Ukrajiny, a plavidlo následně opustilo přístav a zamířilo do neutrálních vod. Nešlo o rozhodnutí izraelské vlády, ale importéra, který odmítl převzít náklad, což představuje první známý případ, kdy byla taková zásilka v Izraeli odmítnuta. Kyjev krok označil za úspěch svých právních a diplomatických aktivit a avizoval pokračování trestního řízení i přípravu sankcí vůči osobám a firmám zapojeným do přepravy ukradeného obilí. Ukrajinská generální prokuratura zároveň upozornila, že odplutí lodi může souviset s rizikem zabavení plavidla a nákladu.
Válka USA proti Íránu podle první oficiální odhadované bilance Pentagonu stála Spojené státy přibližně 25 miliard dolarů, přičemž většina prostředků měla být vynaložena na munici. Údaj před zákonodárci uvedl úřadující finanční kontrolor Pentagonu Jules Hurst, avšak neupřesnil, zda částka zahrnuje také budoucí náklady na obnovu a opravy americké infrastruktury na Blízkém východě poškozené během konfliktu. Odhad tak potvrzuje mimořádnou finanční náročnost krátkého, ale intenzivního střetu, zároveň však vyvolává otázky ohledně metodiky, protože dřívější mediální odhady hovořily o 11,3 miliardy dolarů za prvních šest dnů a o 5,6 miliardy dolarů za munici už během prvních dvou dnů války.
Ukrajinská Agentura obranných zakázek iniciovala vznik mnohonárodní koalice CORPUS, do níž se zapojily nákupní agentury Finska, Itálie, Norska, Švédska a Velké Británie. Podepsané memorandum má v první fázi zlepšit výměnu informací, koordinaci a sdílení zkušeností z obranných nákupů, později však může otevřít cestu i ke společným akvizicím, hlubší práci s dodavateli a koordinaci na konkrétních trzích. Pro Ukrajinu jde o možnost institucionalizovat a škálovat zkušenosti získané během plnohodnotné války, zatímco partneři získávají přístup k praktickým řešením ověřeným v reálných bojových podmínkách. Formát může v budoucnu souviset i s exportem ukrajinských zbraní, jehož pravidla Kyjev teprve dolaďuje.
Hizballáh podle dostupných informací poprvé nasadil proti izraelským silám drony řízené přes optické vlákno, tedy technologii masově rozšířenou během války na Ukrajině. Útok z 30. dubna měl na severu Izraele zranit nejméně deset vojáků, z toho dva těžce, a ukázal obtížnost obrany proti prostředkům, které nejsou závislé na rádiovém spojení a jsou proto výrazně odolnější vůči elektronickému boji. Izrael podle bývalého velitele PVO Rana Kochava podcenil rychlý vývoj této hrozby, protože se dlouhodobě soustředil hlavně na klasické systémy protivzdušné obrany.
Dnes se podíváme na zajímavou, ale zatím nepotvrzenou spekulaci, která se šíří ruským i ukrajinským informačním prostorem. Podle těchto tvrzení má guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullina připravovat mimořádná opatření, jako je omezení převodů, zahraničních plateb či dokonce zásah do úspor obyvatel. K podobným zprávám je ale potřeba přistupovat s velkou opatrností. Sama ruská centrální banka už dříve veřejně odmítla spekulace o zmrazení retailových vkladů s tím, že by šlo o krok, který by poškodil bankovní systém i finanční stabilitu země.
To ovšem neznamená, že je ruský finanční systém v dobré kondici. Spíše naopak. Už samotný fakt, že podobné scénáře začínají působit věrohodně, ukazuje, jak moc se atmosféra v ruské ekonomice změnila. Dlouhá válka, tlak na rozpočet, vysoké sazby a stále hlubší závislost hospodářství na státních výdajích vytvářejí prostředí, ve kterém i velmi tvrdé zásahy přestávají znít jako úplná fantazie. Jinými slovy, možná ještě nejsme ve fázi, kdy stát občanům rovnou sáhne na účty, ale už jsme ve fázi, kdy se o tom vážně mluví a část publika tomu bez větších obtíží uvěří.
Do toho navíc Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinská rozvědka získala konkrétní dokumenty z ruského generálního štábu, podle nichž Moskva připravuje další ofenzivní operace a rozšíření mobilizačních procesů. Ani toto tvrzení zatím nelze nezávisle potvrdit, nicméně dobře zapadá do obrazu režimu, který nepočítá s útlumem války, ale naopak s jejím dalším prodlužováním a s dalším vysáváním lidských i finančních zdrojů.
Zajímavé je, že Igor Girkin, člověk, který dlouhodobě patřil k hlasům volajícím po tvrdší mobilizaci, dnes tvrdí pravý opak. Podle něj byla mobilizace potřeba na jaře 2022, 2023 nebo 2024, ale nyní už přichází katastrofálně pozdě a sama o sobě nic nevyřeší, protože ukrajinská kapacita výroby dronů další ruské masy vojáků jednoduše semele. Pokud už i takto radikální kruhy připouštějí, že samotné nahánění dalších lidí do uniformy problém neřeší, nevypovídá to o síle Ruska, ale spíše o tom, že Kreml stále víc tlačí na pilu v situaci, kdy ekonomické i lidské rezervy slábnou. Ve výsledku tak možná ani není nejdůležitější, zda ony uniklé dokumenty o zmrazování úspor skutečně existují. Podstatnější je něco jiného: v dnešním Rusku už taková představa nepůsobí absurdně. A to samo o sobě říká o stavu tamní ekonomiky dost.
Izrael: Šéf centrálního velení izraelské armády generál Avi Bluth podle deníku Haaretz varoval, že rostoucí násilí ze strany osadníků na Západním břehu může vyvolat palestinské povstání. Tento jev označil za „židovský terorismus“ a upozornil, že je sice „zázrak“, že palestinská veřejnost zatím zůstává relativně klidná, ale nebude to trvat věčně. Premiéra Benjamina Netanjahua i vládu prý varoval, že i když je celková úroveň palestinských útoků nyní nízká, napětí pod povrchem roste a může rychle eskalovat. Bluth zároveň poukázal na přímou souvislost mezi útoky osadníků a následnou palestinskou reakcí. Někteří Palestinci se podle něj po zkušenosti s tzv. „price tag“ útoky (odvetné útoky extremistických osadníků) sami uchylují k násilí. Velká část incidentů podle něj vychází z nelegálních osad a stojí za nimi radikální skupiny mladých extremistů. Jejich jednání označil za pobuřující a škodlivé pro Izrael i sionistický projekt. Kritizoval také slabé vymáhání práva a nedostatečné tresty, které podle něj neodrazují od dalšího násilí. Uvedl rovněž, že někteří osadníci se snažili využít konfliktu s Íránem k dalšímu vyhrocení situace a považovali ho za příležitost k ovládnutí palestinských území. Závěrem zdůraznil, že takové chování je ostudou a sám za něj cítí hanbu.
IDF oznámilo, že zlikvidovalo Ijáda Ahmada Abd al-Rahmana Šambarího, šéfa operačního oddělení vojenské rozvědky hnutí Hamás. Podle armády šlo o klíčovou postavu odpovědnou za shromažďování informací o izraelských jednotkách a plánování útoků proti nim. Podílel se také na přípravě infiltrace během útoků ze 7. října.
Libanon: Izraelská armáda uvedla, že zničila přibližně 140 metrů dlouhý tunel hnutí Hizballáh na výběžku Ras al-Bajda jižně od města Týr v jižním Libanonu. Tunel byl podle armády vyhozen do povětří elitní ženijní jednotkou Yahalom za použití asi 24 tun výbušnin. Uvnitř vojáci objevili zbraně i prostory sloužící k pobytu ozbrojenců. Podle izraelské armády byl tunel nedávno využíván k přípravě útoků. Během uplynulého dne armáda také zasáhla několik operativců Hizballáhu a jejich infrastrukturu v západní části jižního Libanonu.
Sýrie: Podle místních zdrojů se hlídka pozorovatelské mise OSN v Džamle na západě Dará setkala s obyvateli, kteří vyjádřili obavy ze zpráv o vniknutí izraelských sil a údajném zadržování lidí. Poté se přesunula do nedaleké vesnice Abídín.
Koalice vedená USA vyřadila z plánovaného předání do Iráku asi 400 bojovníků Islámského státu (IS) zadržovaných ve věznici Sinaa v Hasace na severovýchodě Sýrie. Někteří z nich tak zůstávají v syrských věznicích pod kontrolou kurdských Syrských demokratických sil (SDF) a dohledem mezinárodní koalice.
Mluvčí prezidentské skupiny Ahmad al-Hilálí uvedl, že práce na úpravě soudního systému v Hasace pokračují. Probíhají jednání o začlenění soudů a soudců do státního právního rámce v souladu se suverenitou státu a nezávislostí justice. Syrské bezpečnostní složky mezitím zadržely známého libanonského drogového dealera po jeho vstupu do země a 19. března ho přes hraniční přechod Masnáa předaly libanonským úřadům. Muž byl v Libanonu hledán kvůli obchodování s drogami, včetně captagonu a hašiše; předání proběhlo ve spolupráci protidrogových jednotek obou zemí.
Mali: Satelitní snímky „před a po“ odhalují rozsáhlé škody na rezidenci zesnulého ministra obrany, generála Sadio Kamary, v Kati u Bamaka. Komplexní útok džihádistů z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) zahrnoval i nasazení vozidla s výbušninami. JNIM zároveň obsadila vojenskou základnu v Hombori a podle svých tvrzení převzala kontrolu i nad kontrolními stanovišti ve Fane a Kasselu nedaleko hlavního města. V oblasti Fana měly ozbrojené skupiny dočasně ovládnout policejní a četnické stanice, zatímco útok na Sebabugu byl odražen malijskou armádou (FAMa) a jednotkami ruského Afrického korpusu.
Bezpečnostní situaci zhoršují i dezertace v armádě. Dne 29. dubna 2026 odešli dva vojáci – Abdullahi Haidara uprchl s pickupem Toyota a těžkým kulometem ráže 12,7 mm k Frontě osvobození Azavadu (FLA), a podplukovník Džamal Uld Lehmejme opustil své stanoviště v oblasti Kayes. Kritická je i situace v Bamaku. Džihádisté JNIM zablokovali řadu přístupových cest do města a podle dostupných map je uzavřena téměř polovina hlavních silnic. Na trase Bamako–Kenieba se nahromadily až tisíce vozidel a doprava směrem do metropole zůstává ochromená; průjezd je většinou umožněn jen vozidlům, která město opouštějí.
Analýzy upozorňují na limity ruského angažmá v Mali. Klíčovým problémem je nedostatek zpravodajských i leteckých kapacit, což po odchodu západních sil poskytlo extremistům větší volnost pohybu v regionu. Přestože je Africký korpus lépe vybaven než dřívější Wagnerova skupina, jeho role zůstává především podpůrná – zejména při ochraně vojenské vlády. Rusko zároveň odmítlo požadavky JNIM a FLA na stažení svých sil. Konflikt tak pokračuje a bezpečnostní situace v zemi se nadále zhoršuje.
Dnešní Třešnička™ bude zeleninová, a je o tom, že i v kníratém bramborostánu, kde se tajná policie pořád hrdě jmenuje KGB a kde by člověk čekal spíš novou odrůdu brukve než novou generaci obrněnců, dokážou uplácat vlastní tankovou modernizaci. Lukašenkův T-72BM2 je vlastně dokonalá běloruská metafora. Navenek přihodíte trochu nového reaktivního pancíře, trochu optiky, trochu elektroniky, celé to přelijete omáčkou o pokroku a tváříte se, že z kolchozní brambory jste vyšlechtili francouzský gratin. Jenže pak otevřete poklop a vykoukne na vás starý známý postsovětský sklep. Veliteli tam totiž nechali pravěký zaměřovač TKN-3 s aktivním infra přísvitem, tedy systém ve stylu „zde svítím, zde mě usmažte“, což je v době termovizí a dronů asi tak chytré jako jít v noci přes frontu s rozsvícenou čelovkou, hubou od sádla a cedulí „jsem řepa, ale zkuste se trefit“. A aby té brukvovité krásy nebylo málo, chybí tomu i pořádná ochrana proti dronům. Takže ano, v zemi věčného kořenového maršála vznikl nový tank. Jen připomíná naleštěný traktor (značky Zetor; dobrej stroj), který dostal slavnostní uniformu a falešný dojem vlastní důstojnosti. A kdyby tenhle hlízový zázrak náhodou opravdu dojel až tam, kde se nebojuje propagandou, ale municí, skončil by nejspíš jako nejdražší bramborák v dějinách běloruského zbrojního průmyslu.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
