(2 787 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 16. května provedlo Rusko další rozsáhlý dronový útok proti Ukrajině, při němž nasadilo 294 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija, vypuštěných z oblastí Orel, Kursk, Brjansk, Millerovo, Šatalovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu. Útok probíhal ve více směrech a zasáhl severní, východní, centrální i jižní části země, což odpovídá pokračujícímu trendu plošného zatěžování protivzdušné obrany. Podle předběžných údajů bylo do 9:00 zneškodněno 269 bezpilotních prostředků, zatímco zásahy 20 útočných dronů byly zaznamenány na 15 lokalitách a trosky sestřelených cílů dopadly na dalších devíti místech.
Čínské komponenty se staly nejpočetnější zahraniční elektronikou v ruských úderných dronech typu Šahed a jejich podíl podle ukrajinské vojenské rozvědky vzrostl až na 65 %, čímž vytlačily dříve dominantní americké součástky. Ukrajinské analýzy ukazují, že čínské firmy často dodávají přesné kopie evropských mikročipů, což Rusku umožňuje nahrazovat původní díly bez zásadních změn konstrukce. U řízených leteckých pum a raket však nadále převažují komponenty původem z USA a Japonska, doplněné díly ze Švýcarska, EU, Turecka či Emirátů. Kyjev zároveň upozorňuje, že v troskách Šahedů se stále objevují americké a evropské součástky vyrobené ještě v roce 2025, což potvrzuje přetrvávající mezery v sankční kontrole. Rostoucí náhrada kvalitnějších západních dílů čínskými a tchajwanskými komponenty může zároveň snižovat spolehlivost některých ruských zbraní.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Ternovou, u Staryce, směrem na Izbycké a Lyman, u Vovčanských Čutor a Novovasylivky. Nově zveřejněné záběry navíc potvrzují včerejší informace o vytlačení okupantů z Odradného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru Rusové útočili směrem na Kindrašivku a Radkivku.
V lymanském směru se bojovalo směrem na Novoserhijivku, u Druželjubivky, Nového Myru, Stavek, Zaričného, Lymanu, Dibrové, Jampilu a Ozerného.
Ve slavjanském sektoru okupanti tlačili směrem na Zakitné a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly zaznamenány žádné větší útoky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Ivanopilije, Pleščijivky, Kosťantynivky, Iljinivky, směrem na Stepanivku, Mykolajpil, Novopavlivku, Sofijivku a Torecké.
V pokrovském sektoru se bojovalo směrem na Bilycké a Zatyšek, u Rodynského, Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, Udačného, směrem na Serhijivku, u Molodeckého, Novomykolajivky, Novopavlivky a Filije.
V oleksandrivském sektoru Rusové útočili směrem na Dobropiliji a u Zlahody a dále směrem na Nové Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru pokračovaly střety ve směru na Dobropiliji a Pryluky, u Varvarivky, směrem na Cvitkové, u Svjatopetrivky, Staroukrajinky, směrem na Krynyčné, u Zaliznyčného, směrem na Huljajpilské a Čarivné, kde se okupantům podařilo vyvěsit své vlajky.
V orichivském směru nebyly zaznamenány žádné větší útočné akce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Předseda výboru pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů Mike Rogers ostře kritizoval Pentagon kvůli náhlému zrušení rozmístění více než čtyřtisícové americké obrněné brigády v Polsku. Rozhodnutí podle zákonodárců může v kombinaci s plánovaným stažením asi 5000 vojáků z Německa snížit počet amerických sil v Evropě pod zákonem stanovené minimum 76 000 osob. Generál Christopher LaNív uvedl, že krok nařídil ministr obrany Pete Hegseth po konzultaci s velitelem amerického evropského velení Alexusem Grinkewichem, přičemž právě zrušení nasazení této brigády bylo označeno za „nejlogičtější“ variantu. Kongres však připomíná, že jakékoli snížení americké přítomnosti v Evropě vyžaduje konzultace se spojenci v NATO a analýzu bezpečnostních rizik. Rogers proto varoval Pentagon, že pokud se pokusí zákonné limity obejít, Kongres zasáhne a ministerstvu obrany „způsobí bolest“ rozpočtovými či legislativními nástroji.
Rumunská armáda zavede jako novou hlavní pěchotní zbraň útočnou pušku SIG516 G3 ráže 5,56×45 mm NATO. Ministerstvo obrany objednalo celkem 150 000 kusů, které mají být kompletně vyráběny v Rumunsku. SIG516 G3 vychází z platformy AR-15, ale místo přímého odběru plynů využívá systém s krátkým chodem plynového pístu, což má zvýšit spolehlivost v náročných podmínkách.
Velká Británie objednala 72 kolových samohybných houfnic RCH 155 jako náhradu za systémy AS90 předané Ukrajině. Kontrakt v hodnotě téměř 1 miliardy liber zahrnuje nákup, výcvik posádek i servisní podporu a byl uzavřen prostřednictvím OCCAR se společností ARTEC, tedy společným podnikem KNDS a Rheinmetall. Program počítá s výraznou lokalizací výroby: hlavňové a zbraňové části se budou vyrábět v novém závodě Rheinmetallu v Telfordu, zatímco podvozky Boxer zajistí KNDS UK ve Stockportu. Projekt má obnovit britskou schopnost vyrábět velkorážové hlavně, ztracenou v roce 2016, a vytvořit či udržet stovky kvalifikovaných pracovních míst v domácím obranném průmyslu. První demonstrátor má britská armáda převzít v roce 2028, zatímco do té doby bude jako přechodné řešení nadále využívat švédské houfnice Archer.
Mercedes-Benz zvažuje vstup do výroby vojenské techniky, přestože civilní automobily mají zůstat hlavním byznysem koncernu. Šéf společnosti Ola Källenius uvedl, že vzhledem k méně předvídatelnému bezpečnostnímu prostředí musí Evropa posílit obranné kapacity a Mercedes je připraven sehrát roli tam, kde to bude ekonomicky smysluplné. Obranná výroba by měla tvořit jen menší část portfolia, ale firma ji vnímá jako rostoucí segment. Mercedes už má zkušenosti s vojenskými verzemi vozidel Unimog, Zetros a G-Class, zatímco podobný posun zvažuje i Volkswagen, který jedná s izraelskou společností Rafael o možné výrobě komponentů pro systém Iron Dome v závodě v Osnabrücku.
Francie pokročila ve výběru nástupce dosluhujících raketometů LRU poté, co ArianeGroup a Thales 5. května úspěšně otestovaly novou dělostřeleckou raketu FLP-T 150 s dosahem přes 150 kilometrů. Jejich řešení soutěží s projektem Thundard konsorcia MBDA a Safran, které provedlo úspěšný test už koncem dubna. Francouzské generální ředitelství pro vyzbrojování tak nyní disponuje daty od obou průmyslových týmů a může rozhodnout o budoucím systému dlouhodosahové raketové palby pro pozemní síly. Vedle technických parametrů bude klíčová i schopnost rychlé sériové výroby a dodávek, protože francouzská armáda potřebuje nový raketomet pro budování divize připravené na vysokointenzivní konflikt.
Japonské ministerstvo obrany zvažuje možný export pobřežních protilodních raketových systémů Type 88 na Filipíny, což by představovalo významný posun v japonské obranné politice po uvolnění pravidel pro vývoz letálních zbraní. Debata zesílila po návštěvě japonského ministra obrany Šindžira Koizumiho na Filipínách a po cvičení Balikatan 2026, kde japonský systém Type 88 provedl odpálení dvojice protilodních střel a zasáhl námořní cíl. Tokio zatím konečné rozhodnutí nepřijalo, ale potvrzuje otevřené diskuse o dodávce. Pro Manilu by systém s doletem přibližně 150–200 kilometrů posílil pobřežní obranu v době rostoucího napětí v Jihočínském moři, zatímco pro Japonsko by šlo o další krok k aktivnější bezpečnostní roli v Indo-Pacifiku.
Bundeswehr buduje infrastrukturu pro nový model vojenské služby a po celém Německu zřídí 24 odvodních center, která mají ověřovat základní způsobilost mužů narozených v roce 2008 a později. Systém platný od 1. ledna 2026 je formálně založen na dobrovolné službě, ale všichni osmnáctiletí muži s německým občanstvím musí vyplnit digitální dotazník a následně mohou projít lékařskou prohlídkou; ženy se zapojují dobrovolně. První centrum má zahájit provoz ještě v roce 2026 a celá síť má být dokončena do 1. července 2027, přičemž vznikne asi 1200 nových civilních pracovních míst. Ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že více než 90 % oslovených mužů dotazník vyplnilo, zatímco za nesplnění povinnosti může hrozit pokuta až 250 eur..
Program německých fregat F126 se dostává pod rostoucí tlak kvůli zpožděním, technickým problémům a prudkému růstu nákladů. Původně měla šest lodí postavit nizozemská Damen Schelde Naval Shipbuilding, projekt se však zadrhl kvůli finančním potížím výrobce, softwarovým problémům a skluzu výstavby. Berlín proto zvažuje převedení zakázky na NVL, nově patřící Rheinmetallu, který ale za převzetí a dokončení programu požaduje dalších 12 miliard eur; spolu s již investovanými 2 miliardami by celkové náklady dosáhly přibližně 14 miliard eur. První loď by navíc mohla být dodána nejdříve v roce 2032. V reakci na průtahy Německo schválilo nákup čtyř menších fregat MEKO A-200 DEU od TKMS, které mají být levnější a rychleji dostupné, byť F126 plně nenahradí. Přestože ministr obrany Boris Pistorius projekt F126 nadále podporuje, nová cenová realita posiluje otázky, zda má smysl pokračovat v programu lodí, které jsou drahé, opožděné a jejichž původní operační logika je stále více zpochybňována.
Dnes se zaměříme na finanční situaci nejbohatšího ruského regionu, tedy města Moskva. Životní standard je v tomto městě na mnohem vyšší úrovni, než ve většině ruských regionů (zejména těch, které se nacházejí dále od centra), a v předchozích letech mohli naši čtenáři narazit na mnoho videí z Ruska, snažících se dokázat to, že Rusko nijak nepociťuje důsledky západních sankcí – drtivá většina těchto videí byla ale natáčena právě v Moskvě, tedy městě, které bylo prioritně zásobováno již za časů Sovětského Svazu a ani dnes se na těchto praktikách mnoho nezměnilo (přibližně 20% celé ruské ekonomiky je koncentrováno v tomto městě, i když v Moskvě žije pouze přibližně 8,5% ruské populace).
Koncentrace majetku ale také znamená, že v Moskvě je ekonomická nerovnost ještě výraznější, než v celém Rusku. Je to patrné například na tom, že medián mezd v Moskvě sice dosahoval v minulém roce výše 109 907 rublů (tedy v přepočtu přibližně 30 000 Kč), průměrný důchod ale k 1.1.2026 i zde dosahoval pouze 27 011 rublů, tedy přibližně 7500 Kč. Důchody přitom od dubna 2022 vzrostly o pouhých 35%, přičemž reálná inflace (jak jsme uváděli 13.5.) dosahovala ve stejném období 83%, což znamená, že se situace důchodců i v tomto městě výrazně zhoršila.
V tomto roce již ale dolehly na Moskvu i ekonomické potíže, které jsme mohli dříve pozorovat v okolních regionech. To již před časem (informovali jsme o tom 5.3.) přimělo primátora Moskvy,Sergeje Sobjanina, aby zavedl úsporný program redukce výdajů regionální administrativy. Je to způsobeno tím, že příjmy města za leden až únor 2026 poklesly oproti stejnému období předchozího roku o 28,9%, primárně z důvodu toho, že výrazně poklesl výběr daní z příjmu právnických osob, a to jak v Moskvě, tak i v dalších regionech, a celkový schodek rozpočtů ruských regionů již dosáhl výše 1,5 bilionu rublů.
V Moskvě tak začaly být odkládány plánované investice, například nebyly vyšleněny prostředky na stavbu čtyř nových stanic metra, a celková situace začíná připomínat úsporný režim zavedený v průběhu pandemie Covid 19. Úředníci také začali hledat jakékoli cesty, jak zajistit městu dodatečné příjmy, byly například výrazně rozšířeny zóny placeného parkování, u kterých byly zvýšeny jak poplatky za parkování, tak i pokuty za porušení pravidel.
Přičemž finanční situace drtivé většiny ruských společnosti se ve srovnání s tou na počátku roku dále zhoršila, což znamená, že tyto společnosti odvedou ještě menší objem daní do regionálních rozpočtů – a tak lze předpokládat, že se potíže Moskvy v průběhu roku ještě dále prohloubí.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) vyšetřuje incident, při kterém vojáci nezasáhli proti skupině maskovaných židovských osadníků, kteří v palestinské vesnici Šukba u Ramalláhu zapalovali vozidla. Mezi podezřelými byl i jeden záložník izraelské armády. Podle IDF byly jednotky vyslány do oblasti po hlášení o vandalismu a žhářství. Po příjezdu část útočníků utekla, zatímco další pokračovali v ničení aut. Vojáci však během útoku nikoho nezadrželi. Později pohraniční policie zatkla čtyři izraelské civilisty a jednoho záložníka sloužícího v jednotkách místní obrany Hagmar, tvořených převážně osadníky v záloze. Policie zahájila vyšetřování a armáda záložníkovi zabavila zbraň a dočasně ho postavila mimo službu. IDF zároveň prověřuje postup vojáků, kteří během útoku nezasáhli. V posledních letech bylo z jednotek Hagmar pro podobné incidenty a útoky na Palestince propuštěno několik desítek vojáků. Armáda nyní také postupně snižuje počet aktivních příslušníků těchto jednotek na Západním břehu Jordánu.
Izraelská armáda (IDF) oznámila likvidaci dvou členů Hamásu – Hamera Iyáda Muhammada Almatúka a Chálida Muhammada Salema Džúdeha. Podle IDF se oba podíleli na útoku ze 7. října 2023 a v posledních dnech plánovali další útoky proti izraelským jednotkám v oblasti. Při další operaci byl zabit také Abd al-Rahmán Mahmúd Džumá Šáfí z brigády Burajdž, který se podle armády podílel na organizaci útoků proti izraelským vojákům.
IDF zároveň uvedla, že Izz ad-Dín al-Haddád, šéf vojenského křídla Hamásu a jeden z posledních vysokých velitelů spojených s plánováním útoku ze 7. října, po smrti Muhammada Sinvára převzal vedení organizace. Podle izraelské armády se snažil obnovit vojenské kapacity Hamásu a připravoval další útoky proti izraelským civilistům i armádě. Izrael rovněž tvrdí, že Haddád měl během války na starosti systém zadržování izraelských rukojmích a využíval jejich přítomnost jako ochranu před případným cíleným útokem.
Libanon: Izraelské letectvo (IAF) podle armády zabilo dva členy Hizballáhu při úderu na odpalovací stanoviště raket na jihu Libanonu. Operace následovala po raketovém útoku na izraelské vojáky v oblasti. IDF uvedla, že rakety dopadly do neobydlených oblastí a nezpůsobily žádná zranění. Krátce poté izraelské letectvo zasáhlo budovu, odkud měl být útok veden. Podle armády byly po úderu zaznamenány sekundární exploze, což naznačuje přítomnost zbraní nebo munice uvnitř objektu.
Sýrie: Syrské bezpečnostní složky zmařily pokus o teroristický útok v katedrále Mar Efrém Syrské pravoslavné církve v Aleppu. Podezřelý balíček s výbušninou vypadl z pohřebního vozu při vjezdu do areálu chrámu během středečního pohřbu v čtvrti Sulejmáníja. Ostraha si všimla černě zabaleného předmětu přelepeného páskou, který ležel u vstupu do kostela. Řidič vozu popřel, že by balíček patřil jemu, a církev okamžitě kontaktovala policii. Úřady uzavřely okolní ulice a pyrotechnici následně potvrdili, že balíček obsahoval několik výbušných zařízení. Kamerové záznamy ukázaly, že taška skutečně vypadla z katafalku, který byl přes noc zaparkovaný poblíž chrámu. Výbušniny byly zajištěny a odvezeny k řízené likvidaci. Vyšetřovatelé zatím nezjistili, kdo nálož do vozu umístil. Arcidiecéze poděkovala bezpečnostním složkám za rychlou reakci, která pravděpodobně zabránila obětem i větším škodám. Incident znovu vyvolal obavy mezi křesťanskou komunitou v Aleppu, která je v posledních letech terčem útoků. Připomněl také dřívější atentáty na kostely v Aleppu a Damašku, při nichž zemřely desítky lidí. Církevní představitelé proto vyzvali k posílení ochrany kostelů, zejména během pohřbů, svátků a dalších hromadných akcí.
Tepelná elektrárna Džandar v provincii Homs po letech omezeného provozu obnovila plný výkon a nyní dodává do syrské energetické sítě přibližně 820 MW elektřiny místo původních 200 MW. Syrské ministerstvo energetiky označilo obnovení provozu za důležitý krok ke stabilizaci energetického sektoru, který je od roku 2011 v hluboké krizi. Technické týmy opravily několik bloků elektrárny, vyměnily hřídel plynové turbíny, znovu spustily parní turbínu odstavenou od roku 2021 a provedly rozsáhlou údržbu zařízení. Díky tomu se podařilo obnovit provoz dvou hlavních výrobních bloků navzdory zastaralé infrastruktuře. Elektrárna Džandar patří mezi největší energetické objekty v zemi a funguje na principu kombinovaného cyklu, který zvyšuje účinnost výroby elektřiny. Přesto Sýrie nadále čelí vážnému nedostatku energie. Země aktuálně vyrábí v průměru pouze 2300–2600 MW, zatímco denní spotřeba dosahuje asi 9000 MW. Výpadky proudu proto zůstávají běžnou součástí života ve většině regionů. Krizi dále prohlubuje nedostatek paliva, omezené dodávky plynu a ekonomické sankce. Mnoho elektráren stále funguje jen částečně nebo je mimo provoz kvůli opravám a chybějícím náhradním dílů. Ministerstvo energetiky zároveň oznámilo spuštění nového transformátoru na rozvodně Tišrín v provincii Damašek. Zařízení o výkonu 125 MVA nebylo od dokončení stanice v roce 2010 nikdy využíváno kvůli technickým problémům. Úřady uvedly, že jde o součást širšího programu obnovy energetické infrastruktury.
Izraelské jednotky mezitím podnikly několik operací v provincii Kunejtra na jihu Sýrie. Ve vesnici Sajda al-Chanut provedly domovní prohlídku a v oblasti Mazraát al-Fitján zřídily dočasné kontrolní stanoviště, kde kontrolovaly civilisty a projíždějící vozidla.
Somálsko: Somálské vládní síly se podle dostupných informací pokusily za podpory obrněných vozidel postoupit do zemědělských oblastí na okraji města Bajdóa, kde pracovali místní farmáři. Islamistická skupina Aš-Šabáb uvedla, že útok odrazila a během střetů zabila devět somálských vojáků. Podle tvrzení džihádistů se zbytek vládních jednotek stáhl zpět směrem k městu a na místě zanechal těla padlých i několik bojových vozidel. Aš-Šabáb zároveň tvrdí, že získal čtyři vozidla vybavená těžkými protiletadlovými kulomety. Nezávislé potvrzení těchto informací zatím není k dispozici.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že máme čím dál silnější pocit, že jsme se nějakou poruchou v časoprostoru propadli zpátky do devadesátek, v rádiu hraje Landův Motýlek, v televizi dávají Hry bez hranic a celým informačním prostorem se s naléhavostí zcela neúměrnou realitě valí sudetští Němci, jako by už stáli v kolonách u měst a čekali, až jim někdo vydá klíče od obýváku. Člověk se už jen děsí, kdy zpoza rohu vyskočí Sládek a začne řešit sociální otázku jinosudetské menšiny. Přitom jde o další kolo české oblíbené disciplíny, tedy vytahování archivních strašáků ve chvíli, kdy chybí program, odvaha i nápad. A tenhle strašák byl tentokrát schovaný tak hluboko v šuplíku, že nás skoro fascinuje, jak moc se muselo hrábnout až ke dnu, mezi naftalín, VHSky a plesnivé resentimenty, aby ho vůbec dokázali vytáhnout na světlo. Nejkrásnější je na tom dezolátní historická logika, podle níž je přece všechno s východním Německem dávno vyřešené už od časů komunismu, kdežto se západním Německem se to údajně nějak nedořešilo, a proto je zjevně nutné to teď, v roce 2026, znovu rozjet jako sequel k poválečné neuróze. Nevadí, že realita, smlouvy i dějiny jsou o něco složitější než hospodský výklad po třetím pivu. Hlavní je znovu vyrobit dojem, že největším problémem dneška není Rusko, válka, bezpečnost nebo vlastní neschopnost, ale duchové odsunu, kteří se už osmdesát let poslušně vytahují vždycky, když je potřeba zakrýt intelektuální prázdno. A jak tohle rezonuje celým veřejným prostorem, je už nejen únavné a ubíjející, ale hlavně neskutečně, opravdu neskutečně hloupé.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
