(2 332 slov, doba čtení 12 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 14. května Rusko bezprostředně navázalo na předchozí masivní denní útok a provedlo kombinovaný úder proti Ukrajině s využitím raket i bezpilotních prostředků, přičemž hlavním směrem útoku byl Kyjev. Celkem bylo zaznamenáno 731 vzdušných cílů, z toho 56 raket různých typů a 675 útočných dronů typu Šáhed, Gerbera, Italmás, včetně imitátorů Parodija a dalších prostředků. Raketová složka zahrnovala aerobalistické střely Kinžal, balistické rakety Iskander-M a střely S-400 a také řízené střely Ch-101, vypouštěné z několika směrů včetně ruského vnitrozemí a okupovaného Krymu. Útok byl veden v několika vlnách a představoval jednu z největších kombinovaných operací posledního období. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory všech složek podle předběžných údajů do 8:00 zneškodnila 693 cílů, konkrétně 41 raket a 652 bezpilotních prostředků, včetně většiny střel Ch-101 a části balistických raket. Přesto bylo zaznamenáno 15 zásahů raketami a 23 útočnými drony na celkem 24 lokalitách, zatímco trosky sestřelených cílů dopadly na dalších 18 místech.
Rusko tak provedlo další rekordní kombinovaný vzdušný útok za 24 hodin, během něhož proti Ukrajině vypustilo celkem 1428 bezpilotních prostředků a střel, tedy největší salvu od začátku války, přičemž hlavní tíhu útoku tentokrát znovu nesly drony, nikoli rakety. Podle zveřejněných údajů se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo souhrnně zničit všech 3 Kinžálů, 12 z 18 balistických střel Iskander-M a S-400, 29 z 35 střel Ch-101 a především 1362 z 1428 úderných dronů, což představuje mimořádně vysokou účinnost obrany i v podmínkách masového přetížení systému. Moskva dál zvyšuje objem útoků do úrovní, které by v jiném regionu působily jako mimořádná krize, zatímco na Ukrajině se z nich stává téměř rutina. To, že Kyjev po salvě tohoto rozsahu dál funguje jako v běžný pracovní den, nevypovídá o nízké intenzitě útoků, ale o mimořádné odolnosti ukrajinské společnosti a protivzdušné obrany. Zároveň však platí, že situace se bude nejspíš dál zhoršovat, jen si na ni okolní svět postupně zvyká. Pokud navíc tato data skutečně odrážejí i limity ruského řízení útoků, pak se zatím zdá, že jedna operační vlna naráží zhruba na hranici 750 koordinovaných prostředků, ovšem jen pro tuto chvíli, protože Rusové se podobné limity obvykle snaží posouvat.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo ve směru na Ternovou, Izbycké, u Staryce, směrem na Lyman, u Vovčansku, Vovčanských Čutor a Rybalčyného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru Rusové tlačili u Borivské Andrijivky.
V lymanském směru pokračovaly boje u Drobyševého, Stavek, Lymanu a Ozerného.
V slavjanském směru probíhaly střety u Zakitného a okupantům se podařilo dostat do Riznykivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Nykiforivky a Viroľubivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Pleščijivky, Kosťantynivky, Iljinivky, Stepanivky a Rusyn Jaru.
V pokrovském sektoru Rusové útočili ve směru na Torecké, Kučeriv Jar, Zolotyj Koloďaz, Vilné, Bilycké, u Rodynského, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, u Udačného, směrem na Serhijivku, směrem na Novopidhorodné, u Novomykolajivky a Novopavlivky.
V oleksandrivském směru nebyly hlášeny žádné větší bojové akce.
Jižní fronta: V huljajpilském směru došlo k bojům v okolí Zlahody, Dobropilije, Pryluk, směrem na Vozdvyživku, Cvitkové, u Svjatopetrivky, Staroukrajinky, Hirkého, u Zaliznyčného a směrem na Čarivné.
V orichivském směru pokračovaly boje u Ščerbaků a Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Německo v posledních dvou letech neveřejně navýšilo financování české muniční iniciativy o dalších 300 milionů eur, čímž jeho celkový závazek v tomto programu dosáhl téměř 900 milionů eur. Prostředky jsou určeny na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu a navazují na dříve oznámený německý příspěvek ve výši 576 milionů eur na 180 000 granátů ráže 155 mm. Česká iniciativa, spuštěná na jaře 2024, původně počítala s dodávkou 800 000 nábojů ráží 155 a 122 mm, ale díky zapojení partnerů se její rozsah výrazně rozšířil a do února 2026 měla Ukrajina obdržet 4,4 milionu velkorážové munice. Přesné množství ani ráže granátů nakoupených za dodatečné německé prostředky zveřejněny nebyly, ale částka by při současných cenách mohla odpovídat zhruba 94 000 kusům munice ráže 155 mm nebo více než 100 000 kusům ráže 122 mm.
Ukrajina vyšle do Lotyšska experty na protivzdušnou obranu, kteří mají předat zkušenosti z boje proti ruským dronovým a raketovým útokům a pomoci s ochranou lotyšského vzdušného prostoru. Prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň uvedl, že Kyjev počítá s uzavřením dohody s Rigou ve formátu Drone Deal, zaměřené na budování vícevrstvé obrany proti různým vzdušným hrozbám. Krok navazuje na podobnou spolupráci s Litvou a širší nabídku Ukrajiny pomoci pobaltským státům a Finsku po incidentech s drony, včetně případu, kdy měl být ukrajinský bezpilotní prostředek odkloněn ruským elektronickým bojem na lotyšské území.
Společnosti Hanwha Aerospace, její rumunská pobočka Hanwha Aerospace Romania a estonská firma Milrem Robotics uzavřely během veletrhu Black Sea Defense & Aerospace 2026 v Bukurešti dohodu o spolupráci na rumunském programu pozemních robotických systémů. Partnerství kombinuje kolovou autonomní platformu GRUNT 6×6 od Hanwha s pásovým bezpilotním systémem THeMIS od Milrem Robotics a má vytvořit základ pro vývoj robotizovaných logistických a podpůrných prostředků přizpůsobených požadavkům rumunské armády i domácího průmyslu. Před zahájením výstavy firmy zároveň předvedly scénář spolupráce pilotovaných a bezpilotních systémů v podmínkách elektronického boje, kde nasadily obrněné vozidlo TIGON spolu s platformami GRUNT a THeMIS Cargo.
Polsko zvažuje využití rozsáhlé civilní základny dronových operátorů pro posílení armády, protože v zemi je registrováno přes 411 000 civilních pilotů bezpilotních prostředků. Polské ozbrojené síly už upravily personální postupy tak, aby vojáci s civilními certifikáty operátorů dronů získávali přednost při zařazení na odpovídající pozice, a některé jednotky již podobné specialisty prakticky využívají. Varšava zároveň nakoupila tisíce dronů pro výcvik a plánuje zavádět FPV prostředky až na úroveň družstev, doplněné o specializované prapory bezpilotních systémů pro operace v hloubce 60–80 kilometrů. Součástí dlouhodobého přístupu je i výuka studentů vojenských středních škol v programu „OPW z dronem“.
Pentagon zásadně přehodnotil postoj k nákupu letounů včasné výstrahy E-7 Wedgetail, které mají nahradit stárnoucí flotilu E-3 Sentry. Obrat urychčilo zničení jednoho amerického E-3 při íránském útoku na základnu v Saúdské Arábii, což ukázalo zranitelnost i omezenou dostupnost současných platforem. Ministr obrany Pete Hegseth nyní připouští, že kosmické systémy samy o sobě nedokážou krátkodobě nahradit schopnosti vzdušných velitelských a přehledových letounů, a Pentagon proto připravuje změny rozpočtu na rok 2027. USA už mají s Boeingem kontrakty na sedm E-7 ve vlastní konfiguraci, ale program byl část roku 2025 fakticky brzděn, takže zavedení do služby se může posunout až k roku 2032.
Spojené státy podle amerických médií náhle zrušily plánované rozmístění 2. obrněné brigády 1. jízdní divize v Polsku, tedy jednotky o více než 4000 vojácích, přičemž část sil už byla v procesu přesunu. Pentagon zatím nevysvětlil, jak tento krok zapadá do širší obranné strategie v Evropě, ale načasování souvisí s debatou o redukci americké přítomnosti na kontinentu a s dříve oznámeným stažením 5000 vojáků z Německa. Administrativa Donalda Trumpa tvrdí, že dlouhodobým cílem je přenést větší část konvenční obrany na evropské spojence, což může zásadně ovlivnit východní křídlo NATO. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz však popřel, že by šlo o rozhodnutí namířené přímo proti Polsku, a označil věc za součást širší změny rozmístění amerických sil v Evropě.
Již dlouho jsme se nevěnovali ruským úspěchům na poli mikroelektroniky, dnes se tedy zaměříme na ekonomické výsledky společnosti Angstrem. To je v současnosti největší ruský výrobce mikroprocesorů, který se zaměřuje primárně na výrobu zodolněných procesorů například pro vojenské aplikace. V květnu 2023 byla společnost integrována do struktury korporace Rostech, největšího ruského výrobce výzbroje.
Nedávno publikované výsledky hospodaření ukazují, že se společnosti v minulém roce příliš nedařilo. Zisk s prodeje mikroprocesorů klesl z 846 milionů rublů na pouhých 16 milionů rublů, tedy na necelá 2% zisku z předchozího roku. Ztráta netto této společnosti činila v minulém roce 206 milionů rublů, je tedy na hranici operativní rentability.
Hlavním faktorem, který měl vliv na takovýto pokles zisků, byly dodatečné pohledávky agentury zodpovídající za pojištění vkladů. Díky vazbám na bývalého ministra telekomunikací získala společnost Angstrem úvěr ve výši 815 milionů euro (tedy v současném kurzu téměř 70 miliard rublů), projekt zahájení výroby nového mikroprocesoru ale skončil neúspěchem a celkové zadlužení společnosti dosahovalo ke konci rok 2025 přibližně 1,3 miliardy euro (tedy přibližně 110 miliard rublů). Společnost se tak podle agentury Forbes stala nejvíce ztrátovou společností v celém Rusku.
Připomeňme, že od roku 2022 byly v Rusku rozvíjeny nejrůznější projekty, jejichž cílem bylo nahradit importované zboží vlastní ruskou produkcí, a mikroelektronika byla jedním z hlavních oborů, ve kterých mělo být dosaženo náhrady dovozových komponent. Jak je ale z ekonomického výsledku této společnosti patrné, tyto projekty narazily na velmi malou poptávku na vnitřním ruském trhu, a výrobu je možné udržovat pouze za cenu jejího dotování. Podobně jako u dalších podobných snah ruské vlády tak na mysl vyvstává známé ruské úsloví, že se sice výrobce snažil ze všech sil, dopadlo to ale jako vždycky.
Izrael: Izraelská policie zadržela 13 lidí kvůli potyčkám a násilnostem v jeruzalémském Starém Městě před Pochodem vlajek při dni Jeruzaléma. Ještě před začátkem akce se v muslimské čtvrti pohybovaly skupiny radikálních nacionalistických mladíků, které skandovaly protiarabská hesla a napadaly novináře. Šéf jeruzalémské policie Avšalom Peled nyní dohlíží na situaci, zatímco pochod pokračuje směrem k západní zdi.
Policisté v utajení pak zadrželi v jeruzalémské čtvrti Abú Tor (Givat Hanania) muže podezřelého z přípravy útoku během oslav Dne Jeruzaléma. Akci koordinovala izraelská kontrarozvědka Šin Bet.
Tři izraelští civilisté byli zraněni, z toho dva vážně, při útoku dronu Hizballáhu v oblasti Roš Hanikra, uvedli armáda a nemocniční zdroje. Dron zasáhl parkoviště poblíž libanonské hranice a zranil civilisty. V oblasti se neozvaly sirény, což naznačuje, že dron nebyl armádou zachycen. Izraelské obranné síly (IDF) útok označily za „zjevné porušení příměří ze strany teroristické organizace Hizballáh“. Nemocnice Galilee Medical Center v Nahariji uvedla, že ošetřuje dva těžce zraněné a jednoho lehce zraněného.
Libanon: Hizballáh zveřejnil záběry útoků na izraelské pozice v Libanonu i Izraeli. Při útocích použil protitankové střely, rakety Nasr a FPV drony řízené optickým kabelem. Drony zasáhly úkryty vojáků i techniku izraelské armády, včetně tanků Merkava, obrněnců Namer, buldozerů Caterpillar D9 či dalších vozidel. Na pohraniční základně Al-Abbád mělo být zničeno několik kusů izraelské techniky. Izraelská média s odvoláním na zdroje z ministerstva obrany uvedla, že přibývá útoků Hezbollah pomocí FPV dronů. Během posledních dvou týdnů při nich utrpělo zranění 17 izraelských vojáků.
Izraelská armáda během dneška pokračovala v leteckých útocích v západní části údolí Bikáa po výzvě k evakuaci vydané arabsky mluvícím mluvčím IDF. Obyvatelé vesnic oblast opustili ještě před údery. Později odpoledne armáda zasáhla cíle ve vesnicích Labája, Sohmor a Yahmor al-Šakíf. Krátce poté začaly další útoky i na jihu Libanonu, v okolí Nabátíje a Sidónu.
Sýrie: Velitel SDF Mazlúm Abdí v rozhovoru pro Al-Monitor uvedl, že se připravuje návštěva Turecka, která by mohla otevřít cestu k možnému setkání s Abdullahem Öcalanem. Zdůraznil, že SDF nebude rozpuštěna a zůstane zachována až do dokončení integrace se syrským státem. Hlavní prioritou podle něj zůstává naplňování dohod s Damaškem a udržení stability na severovýchodě Sýrie. Kontakty s Tureckem označil za součást širšího politického dialogu a snahy o deeskalaci, nikoli za konečné řešení situace.
Syrské protidrogové jednotky zároveň oznámily, že překazily pokus o pašování Captagonu do Jordánska. Drogy měly být přepraveny pomocí dálkově ovládaných balónů vybavených GPS. Úřady zabavily 142 tisíc tablet a vyšetřování celé sítě pokračuje. Závěrem se syrský ministr obrany Murhaf Abú Kasra se v Damašku setkal se saúdskoarabským vojenským atašé Fahdem as-Saakem. Jednali o vzájemných vztazích a možnostech rozšíření vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi.
Mali: Mali oznámilo letecké údery proti teroristickým skupinám v oblasti Sibi, asi 30 kilometrů od Bamaka. Sibi, známé svými horami a vodopády, patří mezi oblíbené víkendové destinace obyvatel hlavního města. Podle místních zdrojů Malijská armáda (FAMa) tím nepřímo přiznává, že se džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) postupně přibližují k Bamaku.
Současně se objevily zprávy o vzpouře ve vojenském táboře Ber v regionu Timbuktu, který kontroluje malijská armáda spolu s jednotkami ruského Afrického korpusu. Podle předběžných informací byl zabit seržant Jusuf Kanté a další voják utrpěl zranění. Vzbouřenci měli zajmout několik důstojníků, zatímco Africký korpus ve věci údajně zůstal neutrální.
V Kidalu pak Africký korpus po průzkumu pomocí dronů provedl noční nálety. Letoun Su-24 startující z Gao zasáhl čtyři cíle, přičemž byla zničena civilní vodárenská věž. Další tři zásahy byly rovněž potvrzeny, oběti ale hlášeny nejsou. Situaci v zemi navíc zhoršuje hluboká energetická krize. Přestože vojenská junta před čtyřmi lety slibovala „energetickou nezávislost“ Mali, obyvatelé Bamaka mají dnes elektřinu jen přibližně čtyři hodiny během dvou dnů.
Pákistán: Pákistán znovu obvinil afghánské hnutí Tálibán z podpory pákistánských tálibů. Podle Islámábádu afghánský Tálibán poskytuje bojovníkům útočiště a umožňuje jim podnikat přeshraniční útoky na území Pákistánu. Obvinění přišlo po sérii útoků v provincii Chajbar Paštúnchwá, ze kterých úřady viní pákistánský Tálibán:
- 9. května při přestřelce a sebevražedném útoku v Bannú zahynuli tři policisté.
- 10. května se sebevražedný atentátník odpálil u policejní stanice nedaleko Bannú. Zahynulo 21 policistů a desítky dalších byly zraněny. K útoku se přihlásila skupina Ittehad-ul-Mudžáhidín Pákistán.
- 12. května zabila exploze motorikši naložené výbušninami ve městě Lakki Marwat devět lidí, včetně policistů, dalších více než 20 utrpělo zranění.
Afghánský Tálibán tradičně odmítl, že by jeho území sloužilo k útokům proti Pákistánu.
Dnešní Třešnička™ bude TÍM posledním dopisem. Jako správní OSINT specialisti jsme se ho samozřejmě pokusili vypátrat, rozklíčovat a metodou otevřených zdrojů rekonstruovat z útržků, šepotu, výroků a všeobecného šuplíkového mysticismu. Naštěstí nám pomohla dětská duše, takže jsme si jisti jeho naprostou autenticitou:
“Milý Džejdý, když se mi něco stane, tak budeš místo mě prezident, protože to tak je v pravidlech a pan Gorka říkal, že mám pro tebe dopis v šuplíku stolu. Tak si ho vezmi, až budeš velký prezident. Hlavně všem řekni, že všechno bylo od začátku přesně podle plánu, i když nebude. Když se budou ptát, tak řekni Čína, cla a že mě měli všichni moc rádi, protože jsem nejdůležitější člověk od pana Eisenhowera. Když bude zmatek, tak neříkej zmatek, ale protokol. A když nebudeš vědět, co dělat, tak se tvář důležitě a mluv o Americe. A když to nebude fungovat, tak to řekni ještě jednou. P. S. Klíče jsou v šuplíku a dopis taky.”
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
