(2 602 slov, doba čtení 14 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
Rusko během 13. května provedlo proti Ukrajině mimořádně rozsáhlou kombinovanou dronovou operaci ve dvou navazujících vlnách, která patří k největším zaznamenaným útokům tohoto typu. V noční fázi od 18:00 dne 12. května do 8:00 ráno 13. května bylo nasazeno 139 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija ze směrů Kursk, Brjansk, Millerovo, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů zneškodnila 111 těchto cílů na severu, jihu a východě země, zatímco zásahy 20 dronů byly zaznamenány na 13 lokalitách a trosky dopadly na dalších čtyřech místech. Už v této fázi se ve vzdušném prostoru nacházely desítky dalších bezpilotních prostředků, což signalizovalo pokračování útoku ve více vlnách.
Na noční útok bezprostředně navázala masivní denní vlna mezi 8:00 a 18:30, při níž Rusko nasadilo dalších 753 útočných dronů stejných typů, čímž celkový počet za den překročil 892 bezpilotních prostředků. Hlavní směr útoku byl tentokrát veden na západní regiony Ukrajiny a podle dostupných údajů byly k průletu využity i vzdušné prostory Běloruska a Moldavska. Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 710 dronů napříč většinou regionů země, přičemž zásahy 27 útočných prostředků byly potvrzeny a trosky dopadly na 26 lokalitách.
Ruský úderný dron Šahed/Geraň-2 během dnešního masového útoku na Ukrajinu pronikl více než 50 kilometrů do vnitrozemí Moldavska a byl zaznamenán nad centrem města Bălți. Moskva tím zjevně opět využívá vzdušný prostor sousedního státu k obcházení ukrajinské protivzdušné obrany a k útokům na západní regiony Ukrajiny, což představuje další narušení moldavské suverenity a bezpečnostní riziko pro civilní obyvatelstvo. Podobné incidenty byly v Moldavsku zaznamenány už dříve, včetně nálezů dronů s nevybuchlou bojovou hlavicí u hranic s Ukrajinou.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Staryce, směrem na Lyman, u Kruhlého a směrem na Koloďazné a Novovasylivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru Rusové zaútočili směrem na Novoplatonivku.
V lymanském směru se bojovalo u Stavek a směrem na Ozerné a Dibrovou.
V slavjanském sektoru fronty okupanti postupovali u Zakitného a tlačili směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru probíhaly střety směrem na Nykiforivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Ivanopilije, Pleščijivky a Kosťantynivky, ve které se malým skupinám okupantů občas daří dostat až do centra města, než jsou neutralizovány. Dále probíhaly boje u Iljinivky, Sofijivky a směrem na Novopavlivku.
V pokrovském sektoru se bojovalo směrem na Kučeriv Jar, u Nového Šachového, Vilného, směrem na Bilycké, Ševčenko, u Rodynského, Pokrovska, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, Vasylivku, u Kotlyného, Udačného, Molodeckého, směrem na Novopidhorodné a u Muravky a Novomykolajivky.
V oleksandrivském směru probíhaly střety u Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem na Vozdvyživku, u Pryluk, Olenokosťantynivky, Staroukrajinky a směrem na Huljajpilské a Čarivné.
V orichivském směru se bojovalo u Ščerbaků, Malých Ščerbaků, Stepového a Jehorivky.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Pentagon stále nepředložil konkrétní plán využití 400 milionů dolarů vojenské pomoci pro Ukrajinu, přestože prostředky již byly Kongresem schváleny a po předchozí kritice formálně uvolněny. Na slyšení v Kongresu se ministr obrany Pete Hegseth vyhnul přímé odpovědi na otázku senátora Christophera Coonse, kdy bude plán připraven, což vyvolalo kritiku, že zdržování vysílá Rusku špatný signál. Už dříve senátor Mitch McConnell upozorňoval, že schválená pomoc několik měsíců nečinně ležela v Pentagonu, zatímco úřadující kontrolor Jules Hurst potvrdil, že konkrétní kontrakty dosud podepsány nebyly. Rozdělení prostředků má záviset na tom, jaké zbraně a vybavení Ukrajina požádá nakoupit, ale průtahy ukazují rostoucí politické i administrativní překážky americké vojenské podpory Kyjevu.
Česká obranná skupina Czechoslovak Group nabídla odkup podílu ve francouzsko-německém koncernu KNDS, jednom z klíčových evropských výrobců obrněné techniky a dělostřelectva. Podle dostupných informací CSG oslovila vlastníky německé poloviny akcií s převážně hotovostní nabídkou, což by v případě úspěchu znamenalo mimořádně významný vstup českého kapitálu do evropského zbrojního jádra. Transakce však pravděpodobně narazí na politický odpor Paříže i Berlína, protože KNDS vyrábí strategické systémy, včetně tanků Leopard 2 a houfnic Caesar, a je důležitým dodavatelem pro Ukrajinu. Nabídka přichází v době, kdy KNDS zvažuje vstup na burzu s odhadovanou hodnotou 15 až 20 miliard eur, zatímco evropský obranný sektor čelí kolísání investorů a debatám o dalším státním vlivu nad klíčovými výrobci.
Šéf Pentagonu Pete Hegseth oznámil vyslání dalších amerických vojenských specialistů na Ukrajinu, kde mají přímo studovat zkušenosti s používáním dronů v reálných bojových podmínkách. Reagoval tak na dotaz senátora Mitche McConnella, který označil Ukrajinu za „Silicon Valley války“. Americká strana se chce zaměřit na ofenzivní i obranné využití bezpilotních prostředků a získané poznatky rychle zapracovat do vlastních doktrín, výcviku a systémů ochrany proti dronům. Krok zapadá do širšího prohlubování americko-ukrajinské spolupráce v oblasti bezpilotních technologií, včetně připravovaného memoranda o možném exportu ukrajinských vojenských technologií do USA a společné výrobě dronů s americkými firmami.
Srbská armáda se poprvé v historii zapojila do společného cvičení přímo s jednotkami NATO, což představuje významný posun ve vztazích mezi Bělehradem a Aliancí. Cvičení „NATO–Srbsko“, které probíhá od 12. do 23. května, zahrnuje přibližně 600 vojáků ze Srbska, Itálie, Rumunska a Turecka, zatímco další členské státy NATO včetně USA, Německa a Británie se účastní jako pozorovatelé. Srbské ministerstvo obrany zdůraznilo, že manévry zaměřené na mírové operace jsou v souladu s deklarovanou vojenskou neutralitou země a mají přispět ke stabilitě regionu i rozvoji interoperability. Přesto jde o citlivý politický krok, protože vztahy Srbska s NATO zůstávají zatíženy bombardováním Jugoslávie v roce 1999, kvůli němuž prezident Aleksandar Vučić dlouhodobě odmítá možnost vstupu země do Aliance. Současně však Bělehrad pokračuje v pragmatické bezpečnostní spolupráci se západními státy, a to i navzdory formálnímu moratoriu na vojenská cvičení se zahraničními partnery, které Srbsko vyhlásilo po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Francouzská Dassault Aviation předala Egyptu další část druhé objednávky stíhacích letounů Rafale, přičemž na továrním letišti v Bordeaux-Mérignac byly zaznamenány tři dvoumístné stroje DM23, DM24 a DM26. Dodávky navazují na kontrakt z roku 2021 na 31 letounů, který doplňuje první egyptskou objednávku z roku 2015 na 24 strojů. Káhira tak celkem objednala 55 Rafalů, z nichž podle dostupných údajů již převzala 32 kusů. Program potvrzuje dlouhodobé posilování egyptského letectva francouzskou technikou a zároveň ukazuje vysoké vytížení Dassaultu, který kvůli více než 300 exportním objednávkám Rafale rozšiřuje výrobní kapacity včetně nové linky v Cergy.
Saúdská Arábie podle Reuters na konci března poprvé přímo zaútočila na íránské území sérií leteckých úderů v reakci na rozsáhlé raketové a dronové útoky vedené Íránem proti saúdským vojenským základnám, ropné infrastruktuře a civilním objektům. Eskalace následovala po americko-izraelských úderech proti Íránu z 28. února 2026, po nichž Teherán rozšířil odvetné operace i proti státům Perského zálivu. Podle zdrojů agentury doprovázely saúdské údery intenzivní diplomatické kontakty a po hrozbách Rijádu další eskalací se počet íránských útoků výrazně snížil. Do operací proti Íránu se měly zapojit také Spojené arabské emiráty, jejichž útok údajně poškodil ropnou infrastrukturu na ostrově Laván v Perském zálivu.
Bangladéš a Spojené státy se podle analytického centra SOLID INFO blíží k podpisu dvou strategických obranných dohod, které by americkým silám umožnily využívat bangladéšské přístavy a letiště pro logistiku, doplňování zásob, údržbu a tankování. Klíčové jsou dohody GSOMIA o ochraně a sdílení vojenských informací a ACSA o vzájemném logistickém zabezpečení, přičemž Washington jejich finalizaci spojuje s ekonomickými úlevami pro Dháku, zejména v textilním sektoru. Pokud budou dohody uzavřeny, USA získají výrazně lepší přístup k infrastruktuře v Čittagongu a Matarbari, což posílí jejich schopnost působit v Bengálském zálivu a monitorovat čínské energetické a logistické koridory do Indického oceánu. Pro Bangladéš by šlo o významný posun od dlouhodobé závislosti na čínských investicích a zbraních, zatímco pro Peking by dohoda oslabila strategickou hodnotu pozemních tras přes Myanmar a přístavu Kyaukpyu jako alternativy k Malackému průlivu.
Dnes vám přinášíme pohled na to, jak ekonomickou situaci ruské populace vnímá tamní vláda. Alexandr Novak, vicepremiér pro palivovo-energetický komplex, uvedl, že vzrůst reálných příjmů Rusů dosáhl v minulém roce dvacetileté maximum. Reálná mzda podle něj v posledních třech letech vzrostla o 26%, přičemž jak uvedl, byl tento růst poháněn růstem všech aspektů, které se na tom mohly podílet – tedy mezd, sociálních příspěvků, příjmů společností i příjmů z nemovitostí.
Dále dodal, že podíl osob, které se nachází pod hranicí chudoby, klesl na rekordně nízkou úroveň, tedy na 6,7% populace. Zmenšil se podle něj také, a to značně, rozdíl mezi mzdami Rusů a obyvatelů rozvinutých zemí, Rusko je tak nyní na správné cestě.
Pan vicepremiér ale opomněl zmínit, že jím zmíněná úroveň chudoby byla v roce 2025 v Rusku na úrovni 17 146 rublů, tedy v přepočtu přibližně 4500 Kč, a to, že má téměř 10 milionů Rusů příjem takto nízký (nebo i nižší), není příliš důvod k tomu se takovým údajem chlubit. Podobně je to s růstem reálných mezd v okamžiku, kdy by byla započítána reálná, a nikoli agenturou Rosstat oficiálně deklarovaná míra inflace.
Vicepremiérovo prohlášení navíc rozporují i takové instituce, jako ruská centrální banka. Ta ve svém průzkumu za měsíc duben tohoto roku uvedla, že úroveň osobního blahobytu klesla na nejnižší úroveň od počátku invaze na Ukrajinu. Podle tohoto průzkumu si přibližně jedna třetina Rusů stěžuje na to, že jim chybí peníze na potraviny, a 39% uvádí zhoršení své ekonomické situace, a kumulovaná inflace podle toho, jak růst cen za poslední čtyři roky vnímají sami Rusové (a nikoli statistici z Rosstatu) je odhadována na 83%. Při započtení takovéto úrovně inflace vyjde pak místo růstu reálných mezd jejich reálný pokles o přibližně 10%.
Izrael: Terorista z Hamásu, který se podílel na útoku na vojenskou základnu Nahal Oz během masakru ze 7. října 2023, byl minulý týden zabit při izraelském náletu v Pásmu Gazy, oznámila izraelská armáda (IDF). Podle IDF byl cílem středečního útoku Hamza Šarbasi, velitel praporu Šudžáíja z Hamásu, jenž představoval hrozbu pro izraelské jednotky v Gaze. Při útoku byl kromě něj zabit také 23letý Azzam al-Hajja, syn hlavního vyjednavače Hamásu Chalíla al-Hajji. Armáda uvedla, že Azzam al-Hajja byl členem elitní jednotky Nuchba a v poslední době zastával v organizaci významnou roli. Šarbasi se podle IDF účastnil útoku na základnu Nahal Oz, při němž byli desítky vojáků zabity nebo uneseny. V poslední době měl navíc připravovat další útoky proti izraelským silám operujícím v oblasti.
Libanon: Mise OSN v Libanonu (UNIFIL) uvedla, že se v posledních dnech stala terčem několika dronových útoků Hizballáhu, z nichž jeden poškodil její velitelství na jihu Libanonu. V pondělí explodovaly tři drony, údajně vyslané Hizballáhem, jen pár metrů od hlavního stanoviště UNIFIL v Nakúře, kde se mohli nacházet i izraelští vojáci. Další dron vybuchl v oblasti velitelství i následující den, přičemž jeden z nich explodoval přímo uvnitř areálu. Nikdo nebyl zraněn, několik budov ale utrpělo škody. Už v neděli havaroval v areálu UNIFIL další dron. Nebyl ozbrojený, ale podle předběžného šetření šlo pravděpodobně o íránský typ používaný Hizballáhem. UNIFIL také připomněla incident z 5. května, kdy ozbrojený dron naváděný optickým vláknem prorazil střechu budovy u pozice OSN poblíž města al-Hanníja. Dron neexplodoval a incident se obešel bez zranění.
Izraelské nálety na pobřežní dálnici asi 20 kilometrů jižně od Bejrútu zabily osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle bezpečnostních zdrojů zasáhly tři oddělené útoky několik vozidel. K incidentu došlo v době pokračujících bojů mezi Izraelem a Hizballáhem, těsně před třetím kolem americky zprostředkovaných jednání mezi Libanonem a Izraelem. Není zatím jasné, zda mezi oběťmi byli členové Hizballáhu, nebo civilisté. Izraelská armáda útoky nekomentovala.
IDF ovšem oznámilo dokončení série náletů na pozice Hizballáhu na jihu Libanonu. Podle armády byly cílem sklady zbraní, připravená raketová odpalovací zařízení a další infrastruktura této organizace. Před útoky IDF vydala evakuační varování pro obyvatele sedmi vesnic v jižním Libanonu.
Sýrie: Syrské bezpečnostní složky zadržely Núrího al-Alího kvůli jeho účasti na vojenských operacích na straně bývalého režimu proti oblastem na severozápadě Sýrie ovládaným opozicí. Úřady ho viní z napojení na sektářské ozbrojené skupiny a z údajného podílu na operacích a porušování práv v provinciích Idlib a Hamá. Al-Alí se stal známým už v roce 2020 po zveřejnění videa, na němž pronesl výroky považované za urážlivé vůči náboženskému přesvědčení. Záznam vznikl po dobytí města Kafr Dáíl na západě Aleppa silami tehdejšího režimu během ofenzivy v letech 2019–2020.
Izraelská armáda (IDF) mezitím podnikla vpád do oblasti Sajda al-Džúlán v provincii Kunejtra, kde vojáci prohledali několik domů a následně se stáhli. Další izraelský zásah byl hlášen také brzy ráno v západní části obce Maáríja v provincii Dará. Vojáci tam provedli domovní prohlídku, krátce zadrželi jednoho obyvatele a poté ho propustili. Nad oblastí zároveň operovaly průzkumné drony.
Somálsko: V Somálsku podle dostupných informací podnikly americké síly společně se somálskými speciálními jednotkami noční útok na město Gamboli v regionu Střední Šabellé na jihu země. Operace měla začít minometným ostřelováním, po němž spojenecké jednotky vstoupily do města. Podle předběžných zpráv zahynulo nejméně pět civilistů, několik dalších bylo zraněno a během zásahu došlo také k zapalování domů a majetku místních obyvatel. Útok měl být veden z americké základny v Balidogle.
Nigérie: Islamisté z hnutí Islámský stát (IS) v posledních týdnech utrpěli výrazné ztráty v bojích s nigerijskou armádou. Podle analytiků proto hrozí, že se skupina pokusí svou zhoršující se situaci kompenzovat návratem k sebevražedným útokům.
Mali: Bamaku se po zahájení blokády ze strany skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM), která trvá od 25. dubna, potýká s vážnou krizí zásobování. Největší nedostatek panuje u nafty, což ochromuje dopravu, provoz generátorů i distribuci zboží. Benzin do města sice dál přijíždí v menších, chráněných konvojích, dlouhé fronty na čerpacích stanicích se však staly běžnou součástí každodenního života. Nedostatek paliva zároveň zhoršuje situaci v energetice. Výpadky elektřiny jsou delší a častější, což omezuje fungování domácností, obchodů i vodních čerpadel. V některých částech města už obyvatelé hlásí slabý tlak vody nebo úplné přerušení dodávek. Roste také tlak na zásobování potravinami. Chléb a mouka zatím nechybí plošně, ale jejich ceny i dostupnost jsou stále citlivější na problémy s dopravou a palivem. Výrazně zdražilo maso, protože doprava dobytka do Bamaka po nebezpečných silnicích je stále složitější. Situace komplikuje i omezení meziměstské dopravy. U města Kita zůstalo uvězněno více než sto autobusů se stovkami cestujících, kteří čekají na jídlo a vodu. Podle místních zdrojů se tak nedostatkovým zbožím nestávají jen potraviny, ale i samotná možnost bezpečně cestovat.
Podle údajů UNHCR se v sousedním Nigeru nachází přes 1 milion vysídlených osob. Přibližně 269 tisíc lidí uprchlo z Nigérie, dalších 126 tisíc z Mali a více než 548 tisíc tvoří vnitřně vysídlené osoby. Více než polovinu z nich představují děti. Malijská armáda (FAMa) a jednotky ruského Afrického korpusu mezitím pokračují v dělostřeleckých útocích na pozice džihádistů JNIM na okraji Bamaka v reakci na útoky z 25. dubna.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že v Rusku zase všechno běží na 3P. Když ukrajinské drony doletí až nad Moskvu a před 9. květnem připomenou, že ani hlavní město jaderné velmoci není kulisa z lepenky, nastupuje klasické řešení z ruské školy krizového managementu: když neumíš opravit realitu, zakaž ji fotografovat. Moskevské úřady teď tedy zakázaly zveřejňovat popisy, snímky a videa následků útoků, protože v zemi, kde se lež vydává za státní řemeslo, není problém exploze, ale neautorizovaný pohled na explozi. Orwell by z toho měl radost, protože Ministerstvo pravdy konečně dostalo i regionální pobočku s výhledem na Kreml. A historie se u toho culí svým bezzubým úsměvem. Sověti kdysi retušovali z fotografií nepohodlné soudruhy, dnes se záběr retušuje rovnou předem, aby se na něj náhodou nevešla hořící fasáda nebo rozbitá okna. Když Rusko bombarduje cizí města, je to strategická operace. Když někdo bombarduje Moskvu, je to terorismus. A když se ukáže, že i Moskva může vypadat jako město ve válce, zakročí úřad a rozhodne, že odteď se válka smí odehrávat jen v oficiálním znění. Jenže tak to v téhle zemi chodí se vším. Když nejde ubránit nebe, zacenzuruje se země. Přesně podle plánu.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
