(2 914 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
Navzdory stále platnému třídennímu příměří zprostředkovanému Spojenými státy pokračovaly v posledních čtyřiadvaceti hodinách na Ukrajině ruské dronové útoky i bojové střety na frontové linii. Ukrajinská armáda a regionální úřady dnes ráno uvedly, že při těchto útocích zahynulo pět lidí a nejméně sedmnáct dalších bylo zraněno, zatímco Moskva tradičně obvinila z častého porušování příměří i ukrajinskou stranu. Klid zbraní, který měl podle dohody trvat od 9. do 11. května a který americký prezident Donald Trump prezentoval jako možný první krok k širšímu zastavení bojů, se tak už po několika desítkách hodin ukazuje spíše jako velmi křehké a formální opatření než jako skutečný obrat ve válce. Už v neděli se obě strany navzájem obviňovaly z jeho porušování a vývoj jen potvrzuje, že mezi deklaracemi a realitou na bojišti dál zeje propast. To ostatně odpovídá i dosavadnímu průběhu války, v němž Ukrajina opakovaně dává najevo připravenost k delšímu příměří, zatímco Rusko podobnou ochotu dlouhodobě neprojevuje a i krátké pauzy v bojích využívá spíše jako nástroj propagandy než jako krok k reálné deeskalaci.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovském sektoru fronty se bojovalo u Zeleného, ve směru na Ternovou, u Staryce, směrem na Lyman, Symynivku, ve Vovčansku, u Krasného Perše a Petro-Ivanivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru probíhaly střety u Kurylivky a Kivšarivky.
V lymanském směru se okupanti pokoušeli postoupit u Drobyševého, Stavek, Zaričného, Lymanu a Ozerného.
V slavjanském směru pokračovaly boje u Riznykivky a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru Rusové tlačili u Fedorivky Druhé, směrem na Zapovidné a u Minkivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky, Iljinivky a Stepanivky.
V pokrovském směru se bojovalo u Toreckého, směrem na Nové Šachové, Bilycké, u Rodynského, Pokrovska, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, u Kotlyného, Udačného, Molodeckého, Muravky, směrem na Serhijivku a u Novopidhorodného.
V oleksandrivském sektoru došlo k bojům u Oleksandrohradu a Radisného.
Jižní fronta: V huljajpilském směru Rusové útočili u Rybného, směrem na Nové Záporoží, Dobropiliji, u Olenokosťantynivky, Svjatopetrivky, Huljajpilu, Zaliznyčného, směrem na Huljajpilské a Čarivné.
V orichivském směru pokračovaly boje u Ščerbaků a Stepnohirsku.
Na záporožském směru se ruské síly stále nacházejí spíše ve fázi přeskupování a dosud nespustily větší ofenzivní operaci. Boje zde nadále stojí hlavně na malých infiltračních skupinách pěchoty podporovaných taktickými drony, nikoli na širších mechanizovaných útocích. Ukrajinské protiútoky v prostoru Stepnohirska a Prymorského vytlačily okupanty z několika pozic, zatímco okolí Orichivu, Malé Tokmačky a Huljajpole zůstává mimořádně roztříštěné a proměnlivé. Rusové sice udržují trvalý tlak a opakovaně se pokoušejí o průniky, ale dosahují jen omezených taktických zisků. Zvlášť v prostoru Huljajpole se bojiště stále více mění v rozsáhlou promíchanou zónu, kde obě strany vedou spíše sérii nájezdových střetů než klasický souvislý boj o pevnou linii. Zásadním faktorem zůstává ukrajinské dronové pokrytí, které Rusům výrazně komplikuje soustředění větších sil pro průlom. Výsledkem je, že okupanti zůstávají odkázáni na rozptýlené pěší útoky, které přinášejí jen minimální územní zisky a zatím nevytvářejí podmínky pro skutečný operační posun.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajina a Norsko zahájí společnou výrobu dalekonosných 155mm dělostřeleckých granátů, které mají posílit ukrajinskou schopnost vést kontrabaterijní boj a zasahovat cíle na vzdálenost přes 40 kilometrů. Projekt oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že i přes rostoucí význam dronů zůstává dalekonosné dělostřelectvo pro ukrajinské jednotky klíčovou potřebou. Výroba se má zaměřit na munici typu „dlouhý kalibr“, tedy například střely podobné norským HE-ER od Nammo nebo americkým aktivně-reaktivním M549A1.
Polsko převzalo již dvanáctý stíhací letoun F-35A Husarz vyrobený v americkém závodě Lockheed Martin ve Fort Worthu, kde současně pokračuje dokončování dalších čtyř strojů určených pro polské letectvo. Letoun úspěšně absolvoval kompletní sérii pozemních i letových zkoušek před předáním zákazníkovi. Všechny polské F-35A budou zařazeny na 32. základnu taktického letectva v Łasku. Program navazuje na kontrakt z roku 2020 na dodávku 32 letounů páté generace, které mají být dodány do roku 2029. Nejintenzivnější fáze přezbrojení polského letectva nastane v roce 2027, kdy Varšava očekává dodání šestnácti strojů.
Estonsko objednalo u jihokorejské společnosti Hanwha Aerospace další tři raketomety K239 Chunmoo, čímž navýší svůj budoucí park těchto systémů na devět kusů. Nová dohoda navazuje na kontrakt z prosince 2025 v hodnotě zhruba 290 milionů eur, který zahrnoval šest odpalovacích zařízení, rakety CGR-080, CTM-MR a balistické CTM-290, výcvik i logistickou podporu. Chunmoo budou v estonské armádě sloužit paralelně s americkými HIMARS, kterých Tallinn rovněž objednal devět, včetně munice GMLRS a taktických raket ATACMS. Estonsko tak získá celkem 18 moderních raketometů a zároveň diverzifikuje zdroje munice i servisu mezi USA a Jižní Koreu.
Arménie obdržela první francouzské kolové samohybné houfnice Caesar, které se objevily při přípravách na přehlídku plánovanou na 28. května 2026. Dodávka navazuje na kontrakt podepsaný v červnu 2024 na veletrhu Eurosatory, podle něhož má Jerevan získat celkem 36 houfnic Caesar Mk1 na podvozku Sherpa 5 v konfiguraci 6×6. Převzetí systémů přichází krátce po podpisu francouzsko-arménské deklarace o strategickém partnerství a obranné spolupráci, která zahrnuje i výzkum, vývoj a inovativní vojenské technologie. Modernizace arménské armády se zároveň neopírá pouze o Francii, ale také o Indii, od níž Arménie získává mimo jiné systémy PVO Akash-1S, raketomety Pinaka a dělostřelecké systémy Trajan a MArG 155.
Turecká společnost DATUM Submarine Technologies úspěšně otestovala první domácí víceúčelovou miniponorku CAMD, která 14. dubna provedla bezosádkový ponor v Marmarském moři u Karamürselu. Dvanáctimetrová platforma má být schopna operovat v hloubce přes 300 metrů, dosahovat rychlosti až 10 uzlů a v budoucnu nést sonary Aselsan i lehkou torpédo Orka od Roketsanu. Podíl turecké lokalizace přesahuje 80 %, což zahrnuje domácí výrobu tlakového trupu, motoru i lodního šroubu. CAMD má sloužit nejen pro speciální a pobřežní operace, ale také jako testovací platforma pro subsystémy programu MILDEN a vývoj bezpilotních podvodních prostředků.
Spojené státy vyjádřily zklamání nad tím, že tchajwanský parlament schválil obranný rozpočet ve výši 25 miliard dolarů, tedy méně, než Washington očekával. Americká strana prosazuje plné financování původního balíku ve výši 40 miliard dolarů, který má posílit odstrašení Číny a stabilitu v regionu. Podle amerického představitele zůstala část důležitých obranných projektů bez potřebného krytí, což může donutit tchajwanské velení přehodnotit plány modernizace a nákupů výzbroje.
Stavba čtvrté americké letadlové lodě třídy Gerald R. Ford, USS Doris Miller (CVN-81), se zpozdí nejméně o dva roky a její předání námořnictvu se posouvá z roku 2030 na rok 2032. Podle Huntington Ingalls Industries se na harmonogramu projevily technické problémy, výpadky v dodavatelských řetězcích a kaskádový dopad zpoždění předchozí lodě CVN-80 Enterprise na kapacity loděnice Newport News Shipbuilding. Celková doba stavby CVN-81 tak může dosáhnout až 15 let. Problém odráží hlubší krizi amerického vojenského loďařství, které čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků, závislosti na omezeném počtu subdodavatelů, stárnoucí infrastruktuře loděnic a častým změnám požadavků během výstavby. Zpoždění ohrožuje tempo obnovy amerického námořnictva a může komplikovat schopnost USA udržet plánovanou přítomnost zejména v Indo-Pacifiku.
Dnešní svodka ukrajinských útoků na ruskou ropnou infrastrukturu bude o něco kratší, neboť Ukrajina respektovala příměří, vyhlášené v rámci probíhající přehlídky k vítězství Ruska v Druhé světové válce, a v druhé polovině minulého týdne neprovedla žádné útoky na tyto objekty.
To nám tak ale dává prostor, abychom si přiblížili polohu ruských dálkových ropovodů, neboť z ní bude lépe patrné, proč Ukrajina provádí útoky právě na daná místa. Jak si můžete povšimnout na obrázku níže, v Permu i Jaroslavli, tedy městech, kde proběhly útoky minulý týden, se nacházejí klíčové uzly celého ruského systému dálkových ropovodů, a tak tyto útoky poškozují neuralgické body, bez jejichž plného provozu je ohrožena přepravní kapacita celé sítě.
Dříve jsme informovali také o útocích na další přepravní uzly, například Almetěvsk nebo Uněča, a z mapy níže je jasně patrné, že při dronovém útoku (a následnému přerušení činnosti daného uzlu do opravení škod) dochází k přerušení toku ropy ve velké části systému, neboť tyto uzlové body není možné obejít jinými cestami. Takovéto narušení provozu celé sítě se pak projevuje jak na poklesu objemu exportované ropy, tak i na dalším tlaku na snížení těžby, neboť není možné zajistit odběr vytěžené ropy.
Nyní ale zpět k ukrajinským útokům, které minulý týden proběhly. V noci ze 4. na 5.5. proběhl dronový útok na rafinerii Kinef, která se nachází u města Kiriši v Leningradské oblasti. Jedná se o druhou největší rafinerii v Rusku a největší na severozápadě Ruska, která produkuje benzín, motorovou naftu a další ropné produkty, a její zpracovatelský výkon je okolo 20 milionů tun roky ročně. Jedná se již o pátý útok na tuto rafinerii, k předchozímu došlo 26.3.2026. Následkem tohoto útoku byl ještě téhož dne v rafinerii přerušen veškerý provoz, podle informace agentury Reuters byly útokem poškozeny tři ze čtyř primárních destilačních kolon, což pro obnovení provozu této rafinerie představuje značnou komplikaci.
Ukrajinské drony Ljutyj navštívily v noci na 7.5. také rafinerii, která se nachází u města Perm. Ta je jednou z největších ruských rafinerií (zpracovatelský výkon přibližně 13 milionů tun ropy ročně) a je také jednou z nejmodernějších, úroveň zpracování ropy se zde pohybuje okolo 98%. Kromě samotné rafinerie byla pak zasažena i blízká uzlová přečerpávací stanice, o následcích tohoto útoku jsme informovali v úvodu této svodky. Útok na tuto rafinerii byl ale pravděpodovně vyhodnocen jako nedostatečný, a tak byl hned následující den proveden další útok, již třetí za poslední dva týdny. Záběry z místa dopadu dronů ukazují masivní požár v areálu rafinerie.
Stejné noci proběhl i útok na další velkou ruskou rafinerii, Slavněft-JANOS, která se nachází u města Jaroslavl. Tato rafinerie je největší v centrálním Rusku a má zpracovatelský výkon okolo 15 milionů tun ropy ročně a je klíčová pro zásobování moskvy a moskevské oblasti palivem.
Celkově tak byly v minulém týdnu cílem ukrajinských útoků rafinerie, které odpovídají za přibližně 17% celkového zpracovatelského výkonu ruských rafinerií. I krátké přerušení výroby v takto velké části ruského ropného sektoru nutně zkomplikuje zásobování vnitřního trhu benzínem a dalšími ropnými palivy. Kromě těchto významných útoků docházelo v průběhu minulého týdne i k mnoha dalším útokům, zmíníme například útok na vlak na dočasně okupovaném Krymu, který přepravoval palivo a vojenskou techniku.
Izrael: Výbor pro zahraniční věci a obranu Knesetu schválil prodloužení povolání až 400 tisíc záložníků do 31. května. Izraelská vláda tento mimořádný režim poprvé schválila už letos v březnu. Předchozí limit činil 280 tisíc rezervistů a byl schválen v prosinci. Od začátku války s Hamás v říjnu 2023 Izrael pravidelně obnovuje mimořádná oprávnění, která umožňují IDF rychle mobilizovat záložníky a ponechat je ve službě déle, než běžně umožňují mírové předpisy.
Izraelská pohraniční policie zmařila útok palestinského útočníka ze Západního břehu, který zahájil střelbu v uprchlickém táboře Kalandíja. Podle policie muž vystoupil z auta a začal střílet útočnou puškou na zasahující jednotky. Policisté palbu opětovali. Izraelské síly neutrpěly žádná zranění. Server Maariv uvedl, že útočník byl při incidentu zabit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navrhl postupné ukončení americké vojenské finanční pomoci ve výši 3,8 miliardy dolarů ročně, která je součástí desetileté dohody mezi USA a Izraelem platné do roku 2028. Podle jeho vyjádření pro CBS News by měl proces probíhat během následující dekády a cílem je snížit přímou závislost Izraele na amerických dotacích. Netanjahu argumentuje změnou politického klimatu ve Spojených státech a rostoucí polarizací americké společnosti vůči Izraeli, kterou spojuje i s vlivem sociálních sítí. Současný balík pomoci zahrnuje 33 miliard dolarů na nákup amerických zbraní a dalších 5 miliard na rozvoj systémů protivzdušné a protiraketové obrany. Izrael přitom zůstává největším historickým příjemcem americké zahraniční pomoci a prostředky dlouhodobě využívá například na nákup letounů F-35 či další modernizaci ozbrojených sil. Netanjahu současně naznačil, že budoucí strategické partnerství s Washingtonem by se mělo více opírat o technologickou spolupráci v oblastech umělé inteligence, energetiky a kvantových technologií než o přímé financování obrany. Tento krok přichází krátce po rozhodnutí Izraele rozšířit nákupy amerických stíhacích letounů F-35I a F-15IA pro nové letecké perutě.
Libanon: Libanonská vojenská rozvědka zadržela Iráckého občana, který se v Bejrútu vydával za bezpečnostního představitele irácké ambasády. Na podezřelého upozornil irácký diplomat. Muž se prezentoval jako šéf bezpečnosti ambasády, setkával se s libanonskými bezpečnostními i vojenskými činiteli a v jeho autě byly později nalezeny irácké vojenské a bezpečnostní uniformy. Případ vyvolal v Libanonu rozpaky, protože odhalil slabé bezpečnostní postupy a vliv neformálních vazeb, které umožnily podvodníkovi proniknout do citlivých kruhů.
Mluvčí izraelské armády Avichaj Adraé vydal naléhavé varování obyvatelům několika obcí na jihu Libanonu a v západní Bikáe, včetně Rajhánu, Džazžínu, Džardžúhu, Kfar Remmánu, Nmajríje, Arabsalímu, Džmajdžime, Mašghary, Kallíje a Harúfu. Vyzval obyvatele k okamžité evakuaci a doporučil držet se alespoň kilometr od těchto oblastí. Izraelský dron dnes zasáhl vozidlo v obci Zebdín v provincii Nabátíja. Podle prvních informací zemřeli dva lidé.
Libanonský prezident Joseph Aún se před prvním přímým kolem jednání mezi Libanonem a Izraelem ve Washingtonu setkal s americkým velvyslancem Michelem Issou. Rozhovory jsou naplánovány na čtvrtek a pátek. Aún zdůraznil, že hlavní prioritou Libanonu je zastavení izraelských útoků, ukončení demolic v libanonských vesnicích a udržení příměří, teprve poté chce země řešit další body jednání. Libanonskou delegaci povede velvyslanec Simon Karam. Součástí týmu budou také velvyslankyně Nada Hamadeh Moawadová, konzul Wissam Boutros a vojenský přidělenec Libanonu ve Washingtonu, brigádní generál Oliver Hakmeh.
Sýrie: Izraelské síly (IDF) vybudovaly nové zátarasy z ostnatého drátu v nárazníkové zóně západně od vesnice al-Aša v provincii Kunejtra.
Do Sýrie zároveň přes hraniční přechod Násib přijela delegace z 23 dárcovských zemí humanitárního úřadu OSN. Cílem návštěvy je zhodnotit humanitární situaci a koordinovat pomoc zaměřenou na obnovu a další rozvoj země.
Zveřejněné záběry také ukazují následky útoku na autobus západně od sila Al-Alija v provincii Hasaka. Podle ministerstva obrany při útoku zahynuli dva vojáci syrské armády a několik dalších bylo zraněno.
Pákistán: V Pákistánu zahynulo při útoku na policejní objekt v severozápadní části země nejméně 29 policistů. Útok začal odpálením vozidla naloženého výbušninami a následoval několikahodinový ozbrojený útok na stanici v okrese Bannu. K odpovědnosti se přihlásila zakázaná džihádistická skupina Ittihad al-Mudžáhidín Pákistán (IMP), která tvrdí, že policejní základnu zcela zničila a všichni přítomní policisté při útoku zahynuli. Podle prohlášení útočníci před explozí uzavřeli okolní komunikace a oblast vyklidili od civilistů. Silná exploze údajně proměnila velkou část komplexu v trosky a zničila techniku v okolí. Následný ozbrojený útok měl trvat několik hodin. Skupina dále tvrdí, že další její bojovníci přepadli posily vyslané z města Bannu, čímž zabránili jejich příchodu na místo. Útočníci zároveň uvádějí, že získali větší množství zbraní a vojenského vybavení, včetně kulometů DŠK, odstřelovacích pušek a raketových systémů. Na závěr svého prohlášení vyzvali policisty, aby přestali podporovat současný státní systém a postavili se „na stranu vlastního lidu“.
Burkina Faso: V Burkině Faso oznámili džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) obsazení armádního stanoviště v provincii Ouahigouya a základny provládních milicí VDP v provincii Kaya.
Blokáda JNIM v Mali zároveň podle dostupných informací výrazně dopadá na obchodní aktivity klanu Yabré a společnosti Kangala Transport & Hydrocarbure. Zdroje uvádějí, že šéf burkinafaské rozvědky Oumarou Yabré osobně jednal s JNIM o zajištění průjezdu firemních palivových konvojů. Po úvodních kontaktech měla jednání převzít vedení společnosti, včetně Aliho Konatého, který kvůli situaci přicestoval ze SAE, a generálního ředitele Modiba Konatého. Podle předběžných informací měli Ibrahim Traoré a Oumarou Yabré uvolnit značné finanční prostředky na zajištění bezpečného průjezdu cisteren. První platba ozbrojeným skupinám měla přesáhnout 500 milionů franků CFA, přičemž JNIM údajně následně zvýšila požadovanou částku až na 1–5 miliard franků CFA. Objevují se tak tvrzení, že část financování JNIM může pocházet přímo od lidí a struktur, které mají proti ozbrojeným skupinám bojovat. Kangala Hydrocarbure má podle dostupných údajů provozovat asi 420 cisteren, z nichž přibližně 120 zůstává zablokováno v Mali.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že v noci na 10. května 2026 zaútočila pomocí výbušného zařízení na vozidlo malijské armády (FAMa) a ruského Afrického korpusu mezi městy Niafunké a Soumpi v oblasti Timbuktu.
Podle zpráv JNIM pokračuje ve snaze izolovat hlavní město Bamako. Dne 9. května bylo na klíčových komunikacích zapáleno několik autobusů a nákladních vozidel. Město Bougouni má být údajně v taktické blokádě, která omezuje dodávky vody a elektřiny. Současně se objevují informace o postupu armády směrem k hranicím s Nigerem.
Během dnešního dne měli džihádisté z JNIM poškodit část přenosové soustavy Organizace pro rozvoj řeky Senegal (OMVS). Zároveň údajně hrozí útokem přímo na elektrárnu. V okolí mezinárodního letiště v Bamaku mají navíc probíhat práce na budování hlubokých obranných příkopů. Analytici zaměření na Afriku zároveň uvádějí, že ruský Africký korpus doprovází palivové konvoje převážně v případech, kdy jsou s JNIM předem dohodnuty podmínky neútočení na kolonu.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že všechno má svůj čas. I ruské námořnictvo se jednou musí naučit modernímu ruskému válečnictví. Samozřejmě postupně, metodou bolestného sebevzdělávání. Protidiverzní čluny projektu Gračonok, určené k ochraně Kerčského mostu a vybavené hydroakustikou, granátomety i přenosnými protiletadlovými komplety, teď Rusové začali obalovat sítěmi proti ukrajinským dronům. Ruská armáda už pátým rokem objevuje, že moderní bojiště nevypadá jako přehlídka na Rudém náměstí, v tomto případě spíš na Něvě, ale jako nekonečný workshop improvizace, kde každá draze zaplacená lekce přichází až po explozi. A když už jsme u toho pokroku, člověk se skoro těší na další modernizační kroky. Kouřostroj projektu 1143.5, známý také jako Admirál Kuzněcov, asi nemá smysl omotávat síťovinou, zvlášť když jeho přirozeným osudem je spíš zařazení pod ponorkové síly než do hladinové flotily. Zato Pjotr Veliký by mohl být ověšen armaturou tak důkladně, že by tím vyřešil i problémy ruského stavebnictví, prostě by po něm už na žádnou jinou stavbu nezbyla. A někde mezi tím by se jistě našel i torpédoborec s altánem, fregata s holubníkem a výsadková loď s přídavným včelínem, protože když už se z flotily stává plovoucí kutilská výstava, byla by škoda nedotáhnout ten koncept až k úplné dokonalosti. Jsme zase o krok před nimi, soudruzi!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
