(2 648 slov, doba čtení 14 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
Od půlnoci 10. května Rusko zaútočilo relativně nízkým počtem 27 útočných bezpilotních prostředků typu Šahed, Gerbera, Italmas a imitátory typu „Parodie“ ze směrů Primorsko-Achtarsk a Millerovo (Ruská federace). Podle zveřejněných údajů bylo ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno všech 27 dronů. Zásahy nebyly zaznamenány.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo ve směru na Ternové, u Prylipek, směrem na Izbycké, u Staryce, Synelnykového, Novovasylivky a Petro-Ivanivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru probíhaly boje u Kupjansku.
V lymanském směru pokračovaly střety u Zaričného, Lymanu, Jampilu a Ozerného.
Ve slovjanském sektoru se okupanti pokoušeli postupovat u Riznykivky a směrem na Raj-Oleksandrivku. Podařilo se jim však dostat do Kryvé Luky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo ve směru na Tychonivku.
Doněcká fronta: V kosťantinivském směru probíhaly střety u Pleščijivky, Kosťantynivky, Illinivky a Rusyn Jaru.
V pokrovském sektoru Rusové tlačili na Dorožné, Nikanorivku, ve směru na Bilycké, u Rodynského, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku a Vasylivku. Dále se bojovalo u Kotlyného, Udačného, směrem na Serhijivku, u Molodeckého, Novopidhorodného a Novomykolajivky.
V oleksandrivském sektoru pokračovaly boje ve směru na Oleksandrohrad, u Sičněvého, Voroného a směrem na Sosnivku.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru okupanti útočili u Zlahody, směrem na Dobropiliji, Pryluky, Olenokosťantynivku, u Zeleného, směrem na Cvitkové, Staroukrajinku, Hirké, u Huljajpole a Zaliznyčného.
V orichivském směru nebyly zaznamenány žádné větší útočné akce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Od začátku třídenního příměří nedošlo na Ukrajině k žádným masivním útokům. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského však Rusko „neutichlo“ na bojišti ani v přífrontových oblastech. Podle jeho informací bylo během 9. a 10. května na frontě zaznamenáno přes 150 útočných akcí, více než 100 ostřelování a téměř 10 000 úderů kamikadze drony. „Ruská armáda na frontě neutichá a ani se o to nesnaží. Všechny naše jednotky jednají zrcadlově a brání naše pozice přesně tak, jak je potřeba,“ zdůraznil Zelensky. Ukrajina se podle něj v těchto dnech zdržela dálkových úderů na území Ruska v reakci na to, že ze strany Ruské federace neprobíhaly masivní útoky. Prezident však dodal, že do budoucna bude Ukrajina postupovat zrcadlově: „Pokud se Rusové rozhodnou vrátit k plnohodnotné válce, naše odpověď to okamžitě pocítí.“ Zelensky se vyjádřil i k slovům ruského diktátora Vladimira Putina, který uvedl, že je připraven setkat se s ukrajinským prezidentem, avšak údajně pouze kvůli podpisu dohody. „Teď sám Putin říká, že je konečně připraven na skutečná setkání — trochu jsme ho k tomu dotlačili a na jednání se připravujeme už dlouho – takže musíme najít formát. Musíme tuto válku ukončit a spolehlivě garantovat bezpečnost,“ uvedl Zelensky.
Německá vláda odmítá návrh ruského diktátora Vladimira Putina, aby byl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder vyjednavačem s Ruskem jménem Evropské unie. S odvoláním na zdroje z vládních kruhů o tom informují Reuters a Süddeutsche Zeitung. Putin prohlásil, že nejvhodnějším kandidátem na roli vyjednavače EU s Ruskem by byl právě Schröder, který stál v čele německé vlády v letech 1998–2005. V Berlíně byl tento návrh označen za „další fiktivní návrh“ a za „součást známé ruské hybridní strategie“ zaměřené na rozdělení západní aliance. Jeden z německých činitelů řekl agentuře Reuters, že návrh není věrohodný, protože Rusko nezměnilo žádné ze svých podmínek pro ukončení rusko-ukrajinské války. Dodal, že prvním testem by byla ochota Moskvy prodloužit třídenní příměří.
Dnes vám díky zveřejnění ruských ekonomických ukazatelů za měsíc duben přinášíme výsledky hospodaření ruského státu za první čtyři měsíce tohoto roku. Zařneme se schodkem státního rozpočtu, který za měsíc duben vzrostl o další přibližně 1,3 bilionu rublů a dosahuje nyní (jen za první čtyři měsíce tohoto roku) výše 5,877 bilionu rublů. To je přibližně o 55% více, než jaký byl plánován celoroční rozpočtový schodek pro tento rok, a takto vysoký schodek již přesáhl i celoroční rozpočtový schodek státního rozpočtu za rok 2025.
Ministr financí Anton Siluanov také již dříve (konkrétně 27.4.) uvedl, že předpoklad celkového schodku regionálních rozpočtů pro rok 2026 byl zvýšen na nejméně 1,9 bilionu rublů. Je vysoce pravděpodobné, že tento deficit bude ještě zvýšen, neboť ruské regiony realizují většinu plateb vždy až ke konci roku, a reálné schodky regionálních rozpočtů pro tento rok tak budou známy až v průběhu měsíce ledna nebo i začátku února, podobně, jako tomu bylo v letošním roce.
Příčinou tohoto stavu je jak růst výdajů, tak i pokles příjmů do státního rozpočtu. Při meziročním srovnání výdajů za měsíce leden až duben vidíme, že za toto období celkové výdaje meziročně vzrostly o 15,7%, přičemž objem státních zakázek (tedy primárně dodávek výzbroje) se v tomto období meziročně zvýšil o 41,4%. To ukazuje, že zálohy na realizaci dodávek vojenské techniky, které byly v minulých letech vypláceny primárně v měsících leden a únor, jsou v tomto roce vypláceny i v dalších měsících a je pravděpodobné, že budou probíhat i v květnu tohoto roku.
Celkové rozpočtové příjmy pak v tomto období meziročně klesly o 4,5%, přičemž celkové rozpočtové příjmy ze sektoru těžby nerostných surovin (primárně ropy a zemního plynu) klesly v meziročním srovnání o 38,3%. Vidíme tak, že ani zvýšené exportní ceny za březen a duben nekompenzovaly propad příjmů z počátku roku, a i kdyby tyto dodatečné příjmy vzrostly na dvojnásobek dubnového objemu, tedy na přibližně 500 miliard rublů měsíčně, nevykompenzují celkový rozpočtový schodek. Celkové příjmy v tomto sektoru dosahovaly za duben 2026 výše 856 miliard rublů, oproti 1086 miliardám rublů v dubnu 2025, tedy i při mnohem vyšších exportních cenách ropy nedosahují rozpočtové příjmy úrovně z minulého roku.
Zmíníme se i o fondu národního blahobytu, kterým bylo v minulých letech operováno jako s hlavním prostředkem státních rezerv (byly zde uloženy přebytky z exportu ropy a zemního plynu),, který umožní Rusku financovat invazi na Ukrajinu. Objem likvidních prostředků (nelikvidní prostředky, jako například akcie Ruské pošty nebo Ruské železnice, které nejsou zpeněžitelné ani na vnitřním ruském trhu, není potřeba uvádět) v tomto fondu dosáhl svého maxima na počátku února tohoto roku, kdy byly ve fondu uloženy prostředky ve výši 4,23 bilionu rublů. K počátku května ale jejich objem poklesl na 3,63 bilionu rublů, došlo tedy k vyčerpání přibližně 600 miliard rublů. I při úplném vyčerpání fondu by tak tyto prostředky ani zdaleka nepostačovaly na to, aby pokryly již současný rozpočtový schodek.
Izrael: IDF zveřejnilo záběry z útoku dronem v jižní části Pásma Gazy Pásmo Gazy, při němž byl zasažen ozbrojenec podezřelý z umístění výbušného zařízení v blízkosti operujících jednotek. Podle armády byl zásah proveden ve spolupráci izraelského letectva a brigády Kfir působící na zemi v oblasti.
Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir na uzavřeném jednání výboru pro zahraniční věci a obranu Knesetu podle izraelských médií zdůraznil, že armáda (IDF) naléhavě potřebuje více vojáků kvůli probíhajícím bojům na několika frontách. Zamir měl zákonodárcům sdělit, že se nezabývá politikou, ale vedením mnohostranné války a porážkou nepřítele. Zároveň vyzval k urychlení legislativy umožňující povolávání ultraortodoxních mužů, prodloužení povinné služby z 30 na 36 měsíců a navýšení obranného rozpočtu. Podle médií se projednává také kontroverzní návrh, který by zajišťoval plošné výjimky z vojenské služby pro studenty ješiv.
Velení IDF uvedlo, že jednotky brigády Kfir zničily v centrální části Pásma Gazy Pásmo Gazy dva tunely využívané ozbrojenci. Armáda pokračuje v likvidaci podzemní infrastruktury v oblasti pod její kontrolou. Celková délka tunelů byla podle armády přibližně dva kilometry. Uvnitř se nacházely obytné prostory i zbraně, při prohlídkách byly navíc objeveny desítky raket a výbušnin. IDF zároveň zveřejnilo snímky, na nichž vojáci tunely zalévají betonem.
Libanon: Kanály napojené na Hizballáh zveřejnily seznam 18 obětí z posledních dní. Jména pocházejí z různých měst a obcí, mimo jiné Nabátíje, Safad al-Battikh, Harouf, Bedyas, Džibchit, Deir Kanoun al-Nahr, Baflíjeh, Bazouríjeh, Habbouch, Khiam, Arzi, Šahabíjeeh a Doueir. Současně byl nad Bejrútem a oblastí Dahíja zaznamenán průlet izraelského dronu Elbit Hermes 450 v nízké výšce. Dron vstoupil nad území ze jihozápadního pobřeží kolem 9:30, následně kroužil nad Dahíjou přibližně v 10:00, včetně oblastí Haret Hreik, Chiyah a Hadath.
Libanonské generální bezpečnostní ředitelství zároveň popřelo zprávu stanice Alhurra, která tvrdila, že jeho ředitel generálmajor Hassan Šúkaír měl jednat s údajným „iráckým plukovníkem“ podezřelým z podvodu. Úřady označily toto tvrzení za zcela nepravdivé.
Na jihu země si izraelský dronový úder vyžádal pět obětí po zásahu továrny na krmivo pro drůbež na silnici Ramádíje v oblasti Týr. Další úder byl zaznamenán ve vesnici Džoz v oblasti Nabátíje. Údery měly také pokračovat na dalších místech v zemi s cílem na infrastrukturu a operativce Hizballáhu. Izraelská armáda oznámila ukončení operací své roty „Argentina“ ve městě Bint Džbajl na jihu Libanonu po jeho obsazení. Město, které vůdce Hizballáhu Hassan Nasralláh dříve označil za „hlavní město odporu“, se tak dostalo pod kontrolu izraelských sil.
Hizballáh zároveň zveřejnil záběry útoků na pozice IDF v Libanonu. Útoky měly zahrnovat rakety, minometnou palbu, sebevražedné drony i FPV drony řízené optickým kabelem. Podle skupiny byly zasaženy koncentrace vojáků, tanky Merkava, obrněné transportéry Namer i obrněné ženijní stroje Caterpillar D9. Hizballáh zároveň uvedl, že za posledních 24 hodin provedl 25 útoků a představil i použití upravených komerčních dronů pro shazování výbušnin. Izraelské ministerstvo obrany uvedlo, že od 6. května bylo při útocích drony zraněno devět vojáků, z toho tři vážně.
Sýrie: Syrské bezpečnostní složky a protiteroristické jednotky provedly rychlou operaci, při níž zadržely generála Wadžiha al-Abdullaha, někdejšího vedoucího vojenské kanceláře režimu Bašára al-Asada. Podle úřadů měl klíčovou roli při koordinaci represí vůči civilistům. Jeho zatčení je součástí snahy postavit představitele bývalého režimu před spravedlnost za zločiny proti lidskosti.
Bývalý příslušník Asadových bezpečnostních sil Atíf Nadžíb dorazil k druhému jednání u Čtvrtého trestního soudu v Damašku. Soud se zaměřuje na výslechy a argumenty obžaloby. Přítomny jsou rodiny obětí, Národní komise pro přechodnou spravedlnost i mezinárodní právní a humanitární organizace. Nadžíb čelí obviněním z mučení vedoucího ke smrti, nucených zmizení a mučení dětí elektrickými šoky. Vyšetřovatelé ho spojují také s násilnostmi v Dará a s korupcí, včetně zpronevěry státních prostředků a praní špinavých peněz. Soud zároveň oznámil, že řízení proti bývalému vůdci bývalého režimu Bašáru al-Asadovi, Mahírovi al-Asadvi, Luvajovi Alím a dalším obžalovaným bude pokračovat v nepřítomnosti. Obvinění mají přijít o občanská práva a jejich majetek bude zabaven.
Přístav v Tartús během prvního čtvrtletí odbavil 298 lodí a více než 2,75 milionu tun nákladu, z toho 2,25 milionu tun tvořil dovoz. Jen za poslední měsíc do přístavu připlulo dalších 100 lodí, což podle úřadů potvrzuje stabilní provoz.
Specialisté ministerstva pro mimořádné situace mezitím pokračují v odminovacích pracích v provincii Aleppo. Čistí železniční trať a okolní oblast od min a pozůstatků války, aby umožnili bezpečný návrat civilistů a zahájení obnovy infrastruktury. V Damašku také došlo k explozi mikrobusu ve čtvrti Al-Wurúd. Podle místních zdrojů bylo několik lidí zraněno, příčina výbuchu zatím není známá.
Irák: Tři rakety dopadly na pozice íránské kurdské opoziční skupiny Komala – Dělnická strana íránského Kurdistánu v údolí Alana severovýchodně od města Erbíl v autonomním regionu Irácký Kurdistán. Zatím není jasné, zda si útok vyžádal oběti. Skupina tvrdí, že od 28. února čelila už nejméně 76 útokům připisovaným Íránu. Oblast se nachází poblíž vesnice Spilk, kde Írán před několika týdny zabil osm bojovníků kurdských sil Pešmerga. Podle dostupných informací podobné útoky pokračují i přes vyhlášené příměří.
Izrael měl údajně vybudovat před válkou s Íránem tajnou vojenskou základnu v irácké poušti, která měla podpořit leteckou kampaň. Objekt sloužil jako zázemí pro speciální jednotky a logistické centrum pro záchranné operace. Stavba proběhla údajně s vědomím a pomocí Spojených států amerických. Začátkem března nahlásil pastýř v oblasti neobvyklou vojenskou aktivitu, včetně vrtulníkových letů, a Irák vyslal jednotky k prošetření. Izrael následně provedl údery na ochranu zařízení, při nichž byl zabit jeden irácký voják a dva další zraněni. Irák později podal stížnost k OSN a z útoku původně obvinil Spojené státy americké, které se na něm nepodílely. Armáda zároveň našla důkazy o přítomnosti cizích sil. Ty ale prozatím oficiálně nezveřejnila.
Podle satelitních snímků vznikla základna asi 180 km západně od města Najaf a jižně od Bagdád. Součástí byl improvizovaný 1,5 km dlouhý vzletový pás v korytě řeky, zázemí pro jednotky, stany, vozidla i vrtulníky. Dráha byla dokončena koncem února 2026 před operací Řvoucí lev, později však byla poškozena záplavami. Zřízení základny umožnilo izraelským silám operovat výrazně blíže Íránu a zkrátilo vzdálenost z více než 1 600 km na několik stovek kilometrů, což zvýšilo rychlost úderů i flexibilitu záchranných operací.
Podle analýz izraelského rozhlasu a zpráv saúdského listu Independent Arabia mohlo jít o klíčový prvek pro operace v regionu, i když oficiálně nebyla existence základny potvrzena ani vyvrácena. Wall Street Journal o celé věci informoval s odvoláním na své zdroje, zatímco irácký parlament mezitím svolal ministry obrany a vnitra k vyšetřování a armáda potvrdila útok neidentifikovaných sil v oblasti, který podle médií, včetně Rudaw, Irák původně přičítal USA.
Jiný Irácký bezpečnostní zdroj měl sdělit Al-Džazíře, že „Během války jsme nezaznamenali přítomnost izraelských sil v západní poušti země; pravděpodobnější je, že šlo o americké jednotky. Ve Wádí Šanán v západním Iráku byla zaznamenána rušicí a varovná zařízení, i když se tam nyní nenachází žádné vojenské jednotky. Během války proběhly bez koordinace výsadkové operace v pouštích u Nadžafu a Samawy. Oblast, o které média mluví, je opuštěná a izolovaná, bez jakékoli bezpečnostní či civilní přítomnosti.“
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila obsazení stanoviště provládních milicí VDP v provincii Kaya. JNIM zároveň podle místních zpráv bez větších překážek šíří propagandu a agitaci mezi obyvateli v některých částech země.
Somálsko: V oblasti Dajníle v Mogadišu zasáhly vládní bezpečnostní složky proti protivládním demonstrantům ostrou střelbou. Podle dostupných informací si incident vyžádal nejméně jednu oběť a několik zraněných. Protestující obviňují administrativu prezidenta Hasana Šejcha Mahmúda z korupce a nezákonného zabírání půdy. Napětí v hlavním městě roste i kvůli zvýšené přítomnosti bezpečnostních sil po výzvách opozice k dalším demonstracím.Účastníci protestů zároveň tvrdí, že mandát prezidenta končí 15. května a poté již nebude mít právo vykonávat funkci hlavy státu.
Mali: Dne 10. května 2026 zaútočil dron malijské armády a ruských sil Afrického korpusu v oblasti Inguzami v regionu Timbuktu na objekt, kde se nacházeli migranti ze subsaharské Afriky, včetně Malijců směřujících trasou přes Libyi do Evropy. Podle dostupných informací zemřeli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění.
Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) mezitím nadále blokuje nákladní i osobní dopravu směrem na Bamako. Po sérii incidentů byly do oblasti přesunuty jednotky ruského Afrického korpusu. Malijská armáda (FAMa) a její ruští spojenci navíc vybavili obrněná vozidla MRAP ochrannými mřížemi proti útokům FPV dronů.
Do Bamaka zároveň dorazily cisterny s pohonnými hmotami, včetně vozidel společnosti KANGALA TRANSPORT & HYDROCARBURE z Burkiny Faso. Podle místních zdrojů byly pravděpodobně úspěšně dokončeny dříve zmiňované dohody mezi firmou a JNIM o průjezdu přes oblasti pod kontrolou islamistů. JNIM následně zveřejnila prohlášení, ve kterém ostře odsoudila útok tureckého dronu malijské armády v Inguzami. Skupina tvrdí, že cílem bylo civilní vozidlo s cestujícími, a obvinila armádu z pokračujících útoků proti civilnímu obyvatelstvu ve středním Mali.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že Vladimir Putin zase jednou dokázal proměnit geopolitiku v grotesku pro pokročilé. Na otázku, kdo by měl jménem Evropy jednat s Moskvou o Ukrajině, si totiž nevybral nikoho menšího než Gerharda Schrödera, tedy svého starého přítele, plynového ambasadora závislosti a muže, který po odchodu z německé politiky tak ochotně zahříval křesla v ruských energetických strukturách, až z toho v Berlíně dodnes skřípou zuby. Německo ten nápad odmítlo s tím, že Rusko tím spíš zkouší rozkládat západní jednotu, než že by nabízelo seriózné vyjednávání. Je to asi tak subtilní, jako kdyby si Hitler přál, aby Británii o příměří přesvědčoval Oswald Mosley. Despotický agresor si vybírá vlastního kolaboranta a ještě se tváří, že navrhuje prostředníka. V kremelské logice je to zjevně úplně normální. Když už vám Evropané nevěří ani nos mezi očima, zkuste jim jako důvěryhodný kanál prodat svého bývalého zaměstnance. A pak se divte, že to nikdo nebere jako diplomacii, ale jako další ruský pokus převléct starou síť vlivu za mírovou iniciativu. Schröder je zkrátka přesně ten druh „nezávislého vyjednavače“, kterého si Putin přeje proto, že by nemusel jednat s Evropou, ale jen s vlastní ozvěnou.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
