(2 905 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 17. května pokračovalo Rusko v sérii masivních dronových útoků, když proti Ukrajině nasadilo 287 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija ze směrů Orel, Kursk, Brjansk, Millerovo, Šatalovo a Primorsko-Achtarsk. Útok opět probíhal ve více směrech a zasáhl severní, východní i jižní část země, což potvrzuje pokračující snahu o plošné zatížení ukrajinské protivzdušné obrany. Podle předběžných údajů bylo do 8:00 zneškodněno 279 bezpilotních prostředků, což představuje velmi vysokou míru zachycení v rámci jedné vlny. Zásahy osmi útočných dronů byly zaznamenány na sedmi lokalitách a trosky sestřelených cílů dopadly rovněž na sedmi místech.
Rusko uvedlo, že během noci čelilo jednomu z nejrozsáhlejších ukrajinských dronových útoků od začátku války, přičemž podle ministerstva obrany bylo sestřeleno 586 bezpilotních prostředků nad různými regiony včetně Krymu a přilehlých moří. Významná část útoku směřovala na Moskvu, kde protivzdušná obrana zneškodnila více než 120 cílů. Operace měla vícevlnový charakter a zasahovala hluboko do ruského týlu. Útok pokračoval i během dne, kdy bylo podle ruských údajů zničeno dalších 42 dronů nad několika regiony a nad vodami Azovského a Černého moře. Současně Moskva deklaruje celkem až 1054 zneškodněných UAV za sledované období, spolu s dalšími prostředky včetně naváděných leteckých pum a střel různých typů.
Zveřejněná statistika ukrajinských Sil bezpilotních systémů za 16. květen uvádí 5817 úderných vzletů během jediného dne, tedy číslo, které je téměř dvojnásobkem jejich běžné denní kapacity a na první pohled působí mimořádně. Spíše než o náhlý skok ve skutečném tempu operací ale nejspíš jde o administrativní doúčtování aktivit z období takzvaného příměří, kdy se část výkonů do statistik propsala se zpožděním. Tato hodnota tedy pravděpodobně neznamená, že by Ukrajinci ze dne na den zdvojnásobili reálný počet bojových misí, ale spíš to, že systém jednorázově „odepsal“ nahromaděná čísla. I tak ale zveřejněná data dobře ukazují rozsah ukrajinské dronové války, která se už dávno pohybuje v objemech připomínajících průmyslovou výrobu, nikoli jen podporu frontových jednotek.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Hraniv, Izbycké a Staryci, u Vovčansku, okupanti infiltrovali Zybyné a další boje se odehrály jižně od Radkivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo ve směru na Podoly, Kurylivku a v okolí Novoosynového.
V lymanském směru se okupanti pokoušeli o postup v okolí Stepového, Nového Myru, Drobyševého, Stavek, Lymanu, Jampilu a Ozerného.
Ve slavjanském směru Rusové pokračovali v tlaku u Zakitného a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Nikiforivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru okupanti útočili u Ivanopilije, Kosťantynivky, Iljinivky a Stepanivky.
V pokrovském sektoru Rusové tlačili ve směru na Torecké, Kučeriv Jar, u Vilného, Nového Šachového, směrem na Bilycké, u Zolotého Koloďazu, Rodynského, Hryščiného, Vasylivky, v Novooleksandrivce, u Udačného, směrem na Serhijivku, Molodecké a u Novomykolajivky.
Jižní fronta: Ve směrech na Oleksandrivku a Orichiv nebyly včera hlášeny žádné větší útočné akce.
Na orichivském směru se objevila další ukázka ruské infiltrační improvizace, která je sice technicky pozoruhodná, ale zároveň dobře ilustruje, jakou cenu jsou okupanti ochotni platit za pokus dostat malé útočné skupiny do ukrajinského týlu. Vojáci 65. mechanizované brigády zajali skupinu ruských pěšáků, kteří se pokusili proniknout přes magistrální plynovod a po více než třináctikilometrovém přesunu v potrubí se měli vynořit poblíž ukrajinských pozic. Podle výpovědí zajatců Rusové tento způsob infiltrace připravovali delší dobu, v potrubí si vybudovali jednoduchou logistiku, spojení i obchvaty poškozených úseků a jednotlivé skupiny se pohybovaly na vozících a koloběžkách. Samotní zajatci navíc tvrdí, že po průchodu byly vstupy za nimi zavařovány, což bude spíše snaha o lehčí cestu do ukrajinského zajetí. Ukrajinská strana o těchto záměrech zjevně věděla předem a po výstupu z potrubí skupinu zasáhla kombinací bombardovacích dronů, FPV a pěchoty. Nejde tedy o známku ruského průlomu na orichivské frontě, ale spíše o další pokus obejít statickou obranu infiltrační metodou tam, kde klasický útok nepřináší výsledky. Zároveň to potvrzuje, že i na relativně méně aktivním úseku fronty Rusové dál hledají cesty, jak dostat malé úderné skupiny do hloubky obrany a narušovat ukrajinské pozice zevnitř.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Krym: Ukrajinské síly v posledních dnech znovu udeřily na ruské vojenské a průmyslové zázemí v hloubi týlu i na okupovaném Krymu. SBU společně s obrannými silami oznámila zásah letecké základny Belbek, kde měly být zasaženy prvky protivzdušné obrany včetně komplexu Pancir-S2, hangáru s radarem pro systém S-400, infrastruktury pro řízení dronů Orion a Forpost, stanoviště přenosu dat země–vzduch, řídicí věže i dalších letištních objektů; rozsáhlý požár v areálu základny zachytil i satelitní systém NASA FIRMS. Současně Ukrajinci hlásí zásahy závodu Angstrem dodávajícího polovodiče pro ruský vojensko-průmyslový komplex, ropné infrastruktury v Solněčnogorsku a Moskevské rafinerie. Vedle toho Síly bezpilotních systémů zasáhly v okupovaném Krymu u Myrného uzel chráněného strategického spojení Černomořské flotily.
Zveřejněné záběry navíc naznačují další vývoj ukrajinských úderných dronů FP-1/2, které byly při útoku vybaveny neřízenými leteckými raketami a po jejich odpalu útočily ještě hlavní bojovou částí. Pokud se rozsah těchto zásahů potvrdí, jde o další důkaz, že Ukrajina systematicky rozšiřuje schopnost ničit nejen ruskou logistiku a ropnou infrastrukturu, ale i protivzdušnou obranu, spojovací uzly a zázemí bezpilotních operací.
Administrativa Donalda Trumpa neprodloužila licenci umožňující přepravu a prodej již naložené ruské ropy, čímž formálně ukončila dočasné zmírnění sankcí platné do 16. května. Situace na globálním trhu s ropou však zůstává mimořádně napjatá kvůli válce s Íránem a omezení provozu v Hormuzském průlivu, kterým před konfliktem procházela přibližně pětina světové spotřeby ropy. Podle Bloombergu proto Indie, Indonésie a další asijské státy tlačí na Washington, aby výjimky obnovil, protože výpadky dodávek z Perského zálivu výrazně zvýšily ceny ropy Brent i pohonných hmot. Americké ministerstvo financí již dříve umožnilo Indii pokračovat v nákupech ruské ropy a v administrativě se dál diskutuje o možném dalším uvolnění omezení, aby se zabránilo destabilizaci trhu.
Severní Korea označila britské sankce proti táboru Songdowon a osobám zapojeným do deportací ukrajinských dětí za politicky motivovaný pokus o démonizaci Ruska a poškození obrazu KLDR. Londýn 11. května uvalil sankce na 85 subjektů a osob, z nichž část podle britské strany souvisí s nuceným odváděním, ideologickou indoktrinací a militarizací ukrajinských dětí z okupovaných území. Sankce proti severokorejskému táboru ukazují, že západní státy sledují nejen ruské instituce, ale i zahraniční struktury, které mohou podporovat systém převýchovy a přesunů dětí. Deportace ukrajinských dětí zůstávají jedním z nejzávažnějších aspektů ruské agrese, kvůli nimž Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Vladimira Putina a Mariji Lvovou-Bělovovou.
Americké námořnictvo zařadilo do služby USS Cleveland, poslední pobřežní bojovou loď třídy Freedom. Tím se uzavírá problematický program lodí LCS této varianty, které měly původně sloužit jako rychlé a modulární platformy pro operace v pobřežních vodách, boj s malými hladinovými cíli, ponorkami a minami. Ve službě tak zůstává 11 lodí třídy Freedom, přičemž jejich provoz dlouhodobě provázejí vážné technické problémy, zejména se soustavou pohonu, reduktory a spojkami mezi dieselovými a plynovými turbínami. Konstrukční vady vedly u některých lodí k omezení rychlosti a opakovaným poruchám, což zásadně podkopalo původní koncept rychlých víceúčelových plavidel. Přesto USS Cleveland vstupuje do služby jako poslední zástupce třídy, jejíž budoucnost zůstává nejistá i kvůli úvahám o možném prodeji části lodí zahraničním partnerům.
Ruská konstrukční kancelář Suchoj představila novou dvoumístnou verzi stíhačky Su-57, pravděpodobně označenou Su-57D. Zveřejněná fotografie ukazuje prodlouženou kabinu s větším překrytem, což potvrzuje úpravu trupu pro druhého člena posádky. Koncept dvoumístného Su-57 navazuje na starší rusko-indický program FGFA, v jehož rámci měla Indie získat vlastní variantu letounu páté generace, ale v roce 2018 z projektu odstoupila kvůli pochybnostem o stealth vlastnostech, avionice, senzorech a celkové technologické úrovni stroje. Obnovení prací na dvoumístné verzi může souviset s ruskou snahou zvýšit exportní atraktivitu Su-57, včetně možného zacílení na Indii, která dál hledá řešení pro modernizaci svého letectva.
Tohle jsme chtěli původně jako třešničku. Podle informací serveru Politico americká armáda informovala Polsko o zrušení plánovaného přesunu více než 4 tisíc vojáků do země už 11. května prostřednictvím zabezpečeného komunikačního systému NATO, avšak náčelník generálního štábu Wiesław Kukuła si zprávu údajně přečetl až o dva dny později. Incident vyvolal kritiku organizace velení polské armády i otázky ohledně koordinace mezi Varšavou a Washingtonem v době rostoucí nejistoty kolem budoucí americké vojenské přítomnosti v Evropě. Zrušení rozmístění obrněné brigády souvisí s širší debatou administrativy Donalda Trumpa o omezení amerických sil na evropském kontinentu a přesunu větší odpovědnosti za obranu na evropské členy NATO. Polské vedení přesto dál deklaruje zájem o posílení americké přítomnosti v zemi a je připraveno převzít část jednotek případně stažených z Německa.
Dnes si přiblížíme potíže společnosti AO Monokristall, náležející do koncernu Energomera. Tato společnost je jedním z největších světových výrobců syntetických safírů, které jsou využívány jak ve vojenském sektoru (optické systémy raket a dronů), tak i v mnoha civilních oblastech, například výrobě luxusních hodinek, tryskách pro řezání vodním paprskem, nebo nejrůznějších lékařských přístrojích.
Tato společnost nedávno oznámila svým věřitelům záměr podat k arbitrážnímu soudu žádost o úpadek. Podle výsledků auditu převyšovalo ke konci roku 2025 zadlužení společnosti její aktiva o 3,7 miliardy rublů, přičemž hodnota aktiv společnosti se v průběhu roku 2025 zmenšila z 15,7 na 13,3 miliardy rublů. Objem krátkodobých úvěr se ve stejném období zvýšil na 5,15 miliardy rublů, závazky k úhradě činily 639,4 milionu rublů a objem dlouhodobých úvěrů dosahoval ke konci roku 2025 výše 9,4 miliardy rublů.
Společnost, které dříve náležel přibližně třetinový světový podíl na trhu s umělými safíry, tak nyní hrozí likvidace. Primární příčinou jejích potíží jsou ukrajinské útoky, neboť její výrobní závod se nachází v Belgorodské oblasti, a její energetická infrastruktura byla tuto zimu ukrajinskými útoky těžce narušena. V srpnu byl také jeden ze závodů této společnosti, nacházející se ve Stavropolu, přímý cílem útoku ukrajinských dronů.
Vzhledem k důležitosti výroby syntetických safírů pro zbrojní průmysl není pravděpodobné, že by ruský stát připustil kolaps této společnosti, bude to však znamenat nutnost sanování její finanční situace. Zadlužení této společnosti je sice ve srovnání s objemem financí v ruském státním rozpočtu téměř zanedbatelné, podobných společností je ale v Rusku stále více a tak bude potřeba i vzhledem ke schodku státního rozpočtu (ten za první čtyři měsíce tohoto roku dosáhl výše 5,87 bilionu rublů) začít již brzy volit, které společnosti budou zachráněny, a které budou ponechány svému osudu.
Izrael: Izrael během příměří dál rozšiřuje území, které v Pásmu Gazy kontroluje, přiznal v neděli premiér Benjamin Netanyahu. Tím podle něj překračuje hranice dohodnuté v příměří zprostředkovaném USA, které začalo loni v říjnu. Na začátku příměří kontroloval izraelský armádní sbor v oblasti zhruba 53 % Pásma Gazy, zatímco zbytek ovládal Hamás, kde žije většina z přibližně dvou milionů obyvatel. Armáda vymezila tzv. „žlutou linii“, za kterou varuje civilisty a na podezřelé cíle u hranice často střílí. Netanjahu na jednání vlády uvedl, že Izrael nyní kontroluje už asi 60 % území. Podle dříve zveřejněných map vznikla navíc i další omezená zóna („oranžová linie“), která rozšiřuje kontrolované území ještě o zhruba 11 %. Izrael tvrdí, že tato oblast slouží k usnadnění distribuce humanitární pomoci a pohyb musí být koordinován s armádou. Organizace pro pomoc ale varují, že rozšíření zóny zvyšuje riziko pro vysídlené civilisty a může naznačovat trvalejší izraelskou kontrolu. „Utahujeme smyčku kolem Hamásu,“ uvedl Netanjahu a dodal, že cílem je zajistit, aby Gaza už nepředstavovala pro Izrael bezpečnostní hrozbu.
Podle zpráv z Gazy umístily izraelské ženijní jednotky kolem půlnoci pod krycí palbou žluté betonové bariéry, které vyznačují tzv. „žlutou linii“, v blízkosti silnice Salah al-Din. Tím se tato linie fakticky posunula směrem na západ a čtvrti Al-Fajam a západní Al-Rakab v oblasti Bani Suheila (východně od Chán Júnis) se nově ocitly v zóně pod izraelskou kontrolou. Podle místních zdrojů následně z těchto čtvrtí hromadně odchází obyvatelé směrem k západu, tedy k pobřeží.
Neoficiální výsledky voleb do Ústředního výboru hnutí Fatah naznačují, že se zhruba polovina jeho členů obměnila a do vedení se dostal i Zakaria Zubeidi, bývalý militantní velitel. Oficiální výsledky mají být oznámeny zítra. Volby probíhaly ve čtyřech oblastech: v Gaze, na Západním břehu, v Libanonu a v Egyptě. Účast byla velmi vysoká – hlasovalo 2 486 z 2 643 oprávněných členů (asi 94 %). Podle uniklých informací je v novém 18 členem výboru devět nových jmen. Mezi nimi například syn dosavadního prezidenta Palestinské samosprávy Mahmúda Abbás, Yásser Abbás, dále Majed Faraj, šéf palestinské rozvědky, a Zakaria Zubeidi, který byl nedávno propuštěn v rámci výměn s Hamásem. Na seznamu figuruje také Marwan Barghouti, který je dlouhodobě vězněn v Izraeli s několika doživotními tresty a získal nejvíce hlasů. Dále Jibril Rajoub, bývalý šéf bezpečnostních složek a nynější předseda Palestinské fotbalové asociace, a Hussein al-Sheikh, označovaný za možného nástupce Mahmúda Abbáse. Naopak z vedení po letech vypadli tři významní představitelé: Azzam al-Ahmad, Abbas Zaki a Rawhi Fattouh.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) vydala naléhavá evakuační varování pro obyvatele několika obcí na jihu a východě Libanonu, včetně al-Marwaniyya, Arzí (Sidón), al-Babliya, al-Bisariya, Sohmor, Roumine, Qsaiba, Kfar Houna a Bnaafoul. Uvádí, že se připravuje zasáhnout proti tomu, co označuje za porušování příměří ze strany Hizballáhu. Obyvatelé byli vyzváni, aby okamžitě opustili své domovy a přesunuli se minimálně 1 000 metrů do otevřených oblastí. Armáda varovala, že kdokoli se bude nacházet v blízkosti objektů či infrastruktury spojené s Hizballáhem, je vystaven riziku.
Mezitím Hizballáh zveřejnil přehled svých tvrzených útoků na izraelské síly na jihu Libanonu z 17. května. Podle něj bylo v oblasti Bayada zasaženo izraelské ženijní vozidlo (buldozer D9) úderem dronu, stejně tak další vojenské vozidlo, které po zásahu začalo hořet. Další útok mířil na skupinu vojáků ve stanu, přičemž Hizballáh tvrdí, že následně byly zaznamenány evakuace zraněných. Dále skupina uvádí, že v oblasti Rashaf byla raketami zasažena koncentrace izraelských vojáků a techniky a v Odaisseh měl dron zasáhnout izraelskou dělostřeleckou pozici.
Sýrie: Izraelské jednotky (IDF) se třemi tanky a dvěma obrněnými vozidly pronikly do pohraniční oblasti Vádí ar-Rakád u vesnice Džamla na západě provincie Dará a dočasně zde rozmístily své síly.
Zvláštní vyslanec USA pro Sýrii Tom Barrack uvedl, že setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa se syrským prezidentem Ahmadem aš-Šarou v Saúdské Arábii před zhruba rokem odstartovalo novou etapu vztahů, včetně zmírnění sankcí vůči Sýrii. Podle Barracka bylo za vlády prezidenta aš-Šary a ministra zahraničí As’ada aš-Šajbáního dosaženo určitého pokroku. Označil to za pozitivní krok směrem ke stabilizaci země, rozvoji a hlubší regionální integraci.
Syrské bezpečnostní síly zároveň oznámily zadržení Saída Ahmada Šakuše v Latákíji během operace založené na zpravodajském sledování. Úřady ho označily za jednoho z nejhledanějších podezřelých napojených na bezpečnostní aparát bývalého režimu. Podle předběžného vyšetřování se podílel na zatýkání a předávání obyvatel Latákíje bezpečnostním složkám, přičemž osud mnoha z nich zůstává dodnes neznámý.
Jordánsko: Jordánská pohraniční stráž ve východní vojenské zóně zmařila dva pokusy o pašování drog pomocí řízených balónů podél syrsko-jordánské hranice. Balóny byly zneškodněny na jordánském území a náklad zabaven.
Spojené Arabské Emiráty (UAE): Ministerstvo obrany UAE oznámilo, že protivzdušná obrana 17. května 2026 zachytila tři bezpilotní letouny přilétající ze západního směru. Dva drony byly zneškodněny, třetí však zasáhl elektrický generátor mimo vnitřní perimetr jaderné elektrárny Barakah v regionu Al Dhafra. Úřady nyní vyšetřují původ útoku a další informace mají být zveřejněny po dokončení šetření. Ministerstvo zároveň ujistilo, že ozbrojené síly jsou připraveny čelit jakýmkoli hrozbám a ochránit bezpečnost, stabilitu i národní zájmy země.
Irák: Velitelství operací v Ninive z řad Lidových mobilizačních sil dokončilo pátrací operace v pouštích Ninive a Al-Bu’aj. Odhalilo přitom úkryt teroristů a skrýš zásob, které byly na místě zneškodněny. Akce byla součástí snahy o posílení bezpečnosti v regionu.
Niger: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že při útoku na vojenskou základnu v Garmou v regionu Tillabéri byli zabiti dva vojáci a útočníci získali zbraně i munici.
Mali: Objevila se fotografie FPV dronu, který se měl dostat do rukou separatisté z hnutí Fronta za osvobození Azavadu (FLA). Jde pravděpodobně o ruský dron „Boomerang“. Není však jasné, zda jej drží voják malijské armády FAMa, nebo zda jde o kořist získanou FLA či džihádisty z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) během nedávních bojů na severu země.
Malijská armáda (FAMa) podle dostupných informací zaútočila na tábor v Aguelhoku pomocí letounu Su-24. Útok si měl vyžádat mrtvé a zraněné mezi civilisty.
Džihádistická skupina JNIM také oznámila, že při útoku na hlídku provládní milice Dozo v regionu Ségou zabila osm jejích členů. JNIM dále tvrdí, že zaútočila na armádní patrolu improvizovaným výbušným zařízením na trase mezi Ke-Macina a Markala v regionu Ségou.
Dnešní Třešnička™ se dá shrnout starým karibským příslovím: Bez Gliwic do Havany nelez. Nebo tak nějak. Americká rozvědka podle Axiosu tvrdí, že Kuba od roku 2023 nakoupila přes 300 vojenských dronů z Ruska a Íránu a v interních debatách padaly i úvahy o útocích na Guantánamo, americké lodě nebo snad i Key West. Jenže Reuters zároveň připomíná ten nejkrásnější detail celé operety, totiž že Washington sice Kubu sleduje jako potenciální hrozbu, ale nevidí bezprostřední přípravu útoku a rozhodně to nepovažuje za novou Karibskou krizi. Což dává smysl. Havánští revanšisté si mohou kreslit šipky po mapě, studovat íránské šáhidy a snít o tom, jak vrátí imperialistům účet za půlstoletí, ale každá taková velmocenská fantazie má jeden malý logistický problém. Potřebujete proud, naftu, žrádlo a stát, který se nerozpadá rychleji než… než… Kuba no. Ostatně i ten fór ze Saturday Night Live to vystihl přesněji než půlka think-tanků: Kuba má masivní blackouty a Amerika tam posílá lidi z CIA, protože chlap z FBI má taky masivní blackouty. Takže ano, vypadá to hrozivě jen do chvíle, než si člověk vzpomene, že řeší ostrov, který má dlouhodobě problémy udržet v chodu vlastní civilní infrastrukturu. Není divu, že si na tomhle státním ghettu chce Donnie spravit chuť po svém íránském dobrodružství. Za tohle Che rozhodně neumíral, soudruzi.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
