(2 542 slov, doba čtení 13 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 21. května, od 18:00 dne 20. května, zaútočilo Rusko balistickou raketou Iskander-M z Rostovské oblasti v Rusku a 116 útočnými drony typu Šahed, včetně proudových variant, dále drony Gerbera, Italmas a imitátory typu Parodija. Útoky byly vedeny ze směrů Kursk, Brjansk, Orel, Millerovo a Primorsko-Achtarsk v Rusku a také z Hvardijského na dočasně okupovaném Krymu. Podle předběžných údajů bylo k 08:30 protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 109 nepřátelských dronů typu Šahed, Gerbera, Italmas a dalších typů na severu, jihu a východě země. Zaznamenán byl zásah balistickou raketou a pěti útočnými drony na pěti místech. Na dalších čtyřech místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Staryce, směrem na Izbycké a Lyman.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru nepřítel se bojovalo u Kupjansku, Petropavlivky, Hluškivky a Novoosynového.
V lymanském směru Rusové tlačili u Drobyševého, Stavek, Lymanu, Dibrové, Ozerného a Jampilu.
Ve slovjanském sektoru pokračovaly boje u Zakitného, Raj-Oleksandrivky a okupanti postupovali u Dibrové a Tichonivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Minkivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se bojovalo u Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky, Ilinivky, směrem na Novopavlivku, Toreck, Sofijivku, Kučeriv Jaru a Vilné.
V pokrovském sektoru pokraočvaly boje u Nikanorivky, ve směru na Bylické, u Zatyšku, směrem na Ševčenko, u Rodynského, severně od Pokrovsku, u Hryščiného, Novooleksandrivky, Vasylivky, Kotlyného, Udačného a Molodeckého.
V oleksandrivském sektoru okupanti útočili u Ivanivky, směrem na Oleksandrohrad a u Kalynivského.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru pokračovaly boje ve směru na Novou Zaporožiji, Dobropiliji, Vozdvyživku, u Olenokosťantynivky, směrem na Cvitkové, u Staroukrajinky, Zaliznyčného a směrem na Huljajpolské a Čarivné.
V orichivském směru se bojovalo u Ščerbaků a Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ruská centrální banka snižuje své zlaté rezervy, aby pokryla rozpočtový deficit země. Objem zlata drženého bankou klesl na nejnižší úroveň od začátku plnohodnotné války. Informovala o tom Centrální banka Ruské federace, píše Bloomberg. Zásoby zlatých slitků Ruské federace se od začátku roku 2026 snížily o 900 tisíc uncí. K 1. květnu jejich objem klesl na nejnižší úroveň od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu a činil 73,9 milionu uncí. Ceny zlata přitom výrazně vzrostly – jedna unce se v průměru pohybuje kolem 4,8 tisíce dolarů. Podle médií by tak v případě prodeje těchto slitků za tržní cenu mohla banka přinést do ruského rozpočtu přibližně 4,3 miliardy dolarů. Ruská centrální banka začala své zlaté rezervy snižovat v roce 2025 kvůli krytí rozpočtového deficitu, který je spojován s poklesem příjmů z energetiky. Prostředky zároveň směřují i na pokračování války proti Ukrajině. Navzdory tomu Rusko na začátku května oznámilo, že poprvé po téměř roce obnovilo nákupy zahraniční měny a zlata za účelem doplnění Fondu národního blahobytu. Ruské ministerstvo financí mělo během měsíce nakoupit zahraniční měnu a zlato v hodnotě 110 miliard rublů, tedy asi 1,5 miliardy dolarů. Obnovení financování ruského Fondu národního blahobytu má podle textu souviset s válkou v Íránu. Kvůli blokádě Hormuzského průlivu Spojené státy již třikrát zmírnily sankce vůči ruské ropě, údajně ve snaze „stabilizovat trh“. Řada evropských lídrů zmírnění sankcí vůči Rusku opakovaně kritizovala. Kancelář ukrajinského prezidenta se domnívala, že Moskva mohla díky rozhodnutí Spojených států získat až 10 miliard dolarů.
Samozvanému běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi byl předveden odpalovací systém Iskander-M, z něhož běloruské jednotky nacvičují použití jaderných zbraní. Informovala o tom běloruská agentura BelTA. Lukašenko si prohlédl technický park raketové brigády běloruských ozbrojených sil a navštívil vojenské velitelské stanoviště. Během návštěvy mu byl ukázán balistický raketový systém Iskander-M a předveden postup provedení jaderného úderu. Podle agentury byly „všechny úkony provedeny tak, jak by probíhaly ve skutečné bojové situaci“. Lukašenko při tom prohlásil: „Kdysi jsem o tomto stroji snil. A dnes jich máme víc než jeden.“ Lukašenko se obrátil také na vojáky a uvedl, že „sami víte lépe než já, že je to dobrá zbraň“. Iskander-M je modernizovaná verze raketového systému určeného k přesným úderům na cíle do vzdálenosti až 500 kilometrů. Může používat balistické i střely s plochou dráhou letu a je schopen nést také jaderné hlavice.
Soud Mezinárodního finančního centra Astana v Kazachstánu povolil nucené vymáhání přibližně 1,4 miliardy dolarů od ruské společnosti Gazprom ve prospěch ukrajinské státní společnosti Naftogaz. Informovaly o tom Naftogaz Ukrajiny a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Naftogazu jde o první veřejně známé rozhodnutí zahraničního soudu, které uznává a povoluje výkon tohoto arbitrážního nálezu proti Gazpromu na území jiného státu. „Rozhodnutí soudu v Kazachstánu je dalším praktickým výsledkem v procesu vymáhání prostředků od Gazpromu. Důsledně postupujeme vpřed a pracujeme na prosazení arbitrážního nálezu v různých jurisdikcích,“ uvedl předseda představenstva společnosti Serhij Koreckyj. Zelenskyj zároveň upozornil, že rozhodnutí kazašského soudu je zatím pouze prvoinstanční, takže „ještě bude potřeba pracovat, ale směr je správný“. „Soudní řízení pokračují i v dalších zemích, kde usilujeme o spravedlivé odškodnění za ukrajinský majetek, který Rusko ukradlo nebo zničilo na našem Krymu. Konkrétní výsledky už máme v deseti jurisdikcích, pokud jde o zmrazení a zabavení ruských aktiv, a zároveň rozšiřujeme naši soudní práci,“ uvedl.
Francouzská armáda získá 16 mobilních vozidel včasného varování vybavených švédskými radary Saab Giraffe 1X, které mají posílit schopnosti protivzdušné obrany a boje proti dronům. Smlouvu s francouzskou agenturou DGA uzavřely společnosti Saab a Scania France a celkem zahrnuje 17 radarů, z nichž jeden bude určen pro testování a zbývajících 16 bude integrováno na taktická vozidla Scania V3P. Paříž projekt označuje za přechodnou „střední kapacitu“ do doby, než armáda obdrží lehká obrněná vozidla Serval ve variantě pro obranu země-vzduch a C-UAS. DGA uvedla, že vzhledem k absenci vhodného francouzského řešení zvolila hotový švédský systém, který vyžaduje jen minimální úpravy a nejlépe odpovídá urgentním potřebám.
Německo objednalo u norské společnosti Kongsberg další střely Joint Strike Missile (JSM) pro své budoucí stíhací letouny F-35A Lightning II. Firma oznámila podpis kontraktu v hodnotě přibližně 3,5 miliardy norských korun, tedy zhruba 300 milionů eur. Berlín se již v červnu 2025 stal pátým státem, který se rozhodl integrovat střely JSM do výzbroje svých F-35, přičemž následně německý ministr obrany Boris Pistorius a jeho norský protějšek během summitu NATO v Haagu podepsali společné programové ujednání o koordinovaném nákupu těchto střel. Joint Strike Missile je konstruována speciálně pro nesení ve vnitřních zbraňových šachtách F-35, což umožňuje zachování stealth charakteristik letounu i během úderných operací. Střela je schopna ničit jak pozemní, tak námořní cíle na velké vzdálenosti a představuje jednu z nejpokročilejších evropských zbraní své kategorie. Německý Bundestag již v roce 2025 schválil rozpočtový rámec až 480 milionů eur pro první fázi nákupů, takže nové objednávky v rámci tohoto limitu nevyžadují další parlamentní souhlas.
Itálie se rozhodla zásadně změnit své plány v oblasti vzdušného tankování a místo další spolupráce s Boeingem pořídí šest tankerů Airbus A330 MRTT v hodnotě přibližně 1,4 miliardy eur. Italské letectvo přitom dosud provozuje čtyři stroje KC-767A dodané americkou společností Boeing v roce 2012 a ještě nedávno plánovalo nákup dalších dvou letounů stejného typu spolu s modernizací stávající flotily za zhruba 645 milionů eur. Řím však tento projekt zastavil s odkazem na „změněné a nepředvídatelné požadavky“ italského letectva, které požádalo o přerušení probíhající akvizice. Nově vypsaný program nyní vyhrál Airbus Defence & Space, jenž dodá šest tankerů včetně logistické podpory. Ačkoliv oficiálně nebyl zveřejněn konkrétní typ letounu, prakticky jistě půjde o A330 MRTT nebo modernizovanou variantu A330 MRTT+, která patří mezi nejpokročilejší tankovací a transportní platformy na světě. Letoun nabízí výrazně větší přepravní kapacitu, delší dolet i širší možnosti nasazení než starší KC-767A.
Evropská MBDA pokračuje ve vývoji pozemní střely s plochou dráhou letu LCM, která má vycházet z námořní MdCN a představovat evropskou alternativu k americkým Tomahawkům. Projekt získává na významu zejména kvůli Německu, které hledá systém schopný přesně zasahovat cíle na vzdálenost přes 1000 kilometrů, ale zároveň naráží na nejistotu kolem amerických dodávek. Dohoda z roku 2024 o rozmístění amerických střel Tomahawk v Německu i plánovaný německý nákup až 400 těchto střel jsou nyní zpochybněny signály z Washingtonu, zatímco americké zásoby byly výrazně zatíženy válkou s Íránem. I při případném politickém souhlasu proto nelze očekávat rychlé dodávky, protože USA budou prioritně doplňovat vlastní arzenály. Obnovená výroba MdCN a plánovaná připravenost pozemní LCM k dodávkám od roku 2029 tak mohou nabídnout Berlínu přechodné, ale suverénní evropské řešení do doby, než budou dostupné výkonnější systémy vyvíjené v rámci iniciativ ELSA. Pro Evropu jde zároveň o strategický krok k nezávislosti v oblasti dalekonosných přesných úderů, která se po změnách americké politiky stává jednou z klíčových schopností odstrašení.
Dnes si přiblížíme aktuální pokrok v distribuci ruských delikates. Rusko je známo mnoha luxusními potravinami, například černým kaviárem, pro drtivou většinu ruské populace jsou však tyto produkty nyní cenově nedostupné a jsou preferovány levnější potraviny.
I zde ale můžeme nalézt potraviny nevšední chuti. Příkladem může být maso s prošlou dobou trvanlivosti, velkoobchodní obrat s tímto masem i přes oficiální zákaz jeho prodeje v poslední době značně vzrostl. Například prošlé mražené kuře je nabízeno za cenu 75 rublů (v přepočtu přibližně 22 Kč) za 1 kg, tedy přibližně za třetinu v Rusku běžné ceny.
Aktuálně jsou na oborových portálech nabízeny následující potraviny s prošlou dobou trvanlivosti:
- 20 tun sýr nespecifikovaného druhu
- 65 tun drůbežích a hovězích klobás
- 12 000 konzerv dušeného vepřového masa
- 7000 porcí kuřecího pilavu
- 68 000 plechovek Coca-coly importované z Jordánska
- a další produkty, které jsou nabízeny za snížené ceny
Podle zdrojů agentura Izvestija směřuje prošlé maso a další produkty do druhotného zpracování, a je po překrytí chuti kořením a dalšími potravinovámi doplňky opět nabízeno v prodeji jako masné produkty, například pirohy nebo uzeniny.
Ředitel jedné z velkoobchodních prodejen s mlékárenským zbožím v Moskevské oblasti uvedl, že maloobchodní prodejny preferují prošlé produkty pro jejich nižší cenu. Například majonéza s prošlou lhůtou trvanlivosti je prodávána je dodávána pouličním prodejcům kebabu a prošlý tvaroh směřuje do pekáren, kde je používán jako náplň koláčů.
Jak uvedl známý exilový ekonom Igor Lipsic, rostoucí poptávka po produktech s prošlou dobou trvanlivosti je příznakem značného poklesu příjmů a zhoršení životní úrovně ruské populace. Pro mnoho obyvatel Ruska je tak dnes nejdůležitějším kritériem při nákupu potravin jejich cena, a to, že se obchod s těmito potravinami se spornou poživatelností v Rusku rozvíjí, je důkazem, že se například nedávné prohlášení vicepremiéra Alexandra Novaka (které jsme citovali 13.5.) o vysokém růstu reálných mezd se nezakládají na pravdě.
Dokazují to i údaje o rostoucím počtu otrav jídlem. Počet skupinových otrav jídlem se mezi lety 2021 a 2025 v Rusku zvýšil pětinásobně, přičemž se zvýšil i počet otrav u jednotlivých případů. Příkladem mohou být:
- Přes 50 otrav jídlem na festivalu v Jakutsku
- Přes 400 otrav spojených s konzumací salátů doručovaných do domů v Moskevské oblasti
- Více než 30 otrav v Permu v rámci konce školního roku.
- Přes 25 dětí s otravou jídlem z obědu ve školní jídelně.
Mediálního pokrytí se dostalo zejména aféře v Moskevské oblasti. Z více než 400 případů otravy botulotoxinem muselo být 41 osob hospitalizováno na oddělení s umělou plicní ventilací, a dvě osoby zemřely.
Přičemž moratorium, zavedené na pravidelné hygienické kontroly producentů potravin, které bylo zavedeno v roce 2022, bylo nedávno prodlouženo až do roku 2030, takže odhalení případů narušení hygienických podmínek je v Rusku značně obtížné. I i pokud jsou takové případy odhaleny, jsou ukládané pokuty směšně nízké, například jednomu z velkoobchodních řetězců byla uložena pokuta ve výši 20 000 rublů, tedy přibližně 5500 Kč, za prodej prošlých potravin. Takové pokuty budou jen těžko motivovat obchody k tomu, aby prodej prošlých potravin ukončily, zvláště, když zájem o potraviny s co nejnižší cenou v Rusku stále roste..
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že její jednotky v noci zadržely v Hebronu tři podezřelé, kteří podle ní plánovali v nejbližší době střelecký útok. Podle armády byli napojeni na síť spojenou s Hamásem. Zadrženi byli při společné operaci jednotek brigády Nahal a záložního praporu 5016. Při jiné operaci na Západním břehu byl začátkem týdne zadržen také další muž podezřelý z budování teroristické sítě ve vesnici Dajr al-Ghusun. Všichni podezřelí byli předáni bezpečnostním složkám k dalším výslechům.
Armáda dále oznámila, že její jednotky zadržely podezřelého po údajném pokusu o útok autem u křižovatky Tapuah na severu Západního břehu. Při incidentu nebyl nikdo zraněn. Po útoku vojáci zahájili pátrání a řidiče zadrželi v nedaleké palestinské vesnici Huwwára.
Libanon: Izraelské stíhačky během dneška zaútočily na obec Tebnín na jihu Libanonu, asi 3 km severovýchodně od vesnice Chadáta. Podle libanonských zdrojů byl při útoku zasažen také místní nemocniční komplex.
Niger: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) se 20. května přihlásila ke dvěma útokům na nigerijskou armádu v regionu Tillabéri. Tři dny po útoku v Garmoua, při němž zahynulo přes 60 lidí, oznámila další dvě operace v oblasti. První útok v Garmoua údajně cílil na armádní kasárna pomocí minometné palby. Druhý, ve městě Kartassi na východě, skončil obsazením další vojenské základny. Všechny tři útoky z tohoto týdne proběhly podél trasy Dori (Burkina Faso) – Téra – Gothèye, která donedávna tvořila hranici vlivu mezi bojovníky Islámského státu (IS) na severu a skupinou JNIM na jihu.
Mali: Ve středu kolem 19:00 zachvátil požár hlavní trh Soukuba v Bamaku, přičemž obchodníci okamžitě začali volat o pomoc. Krátce poté vypukl další požár také na hlavním trhu ve městě Kayes.
Napětí v zemi dále zvyšují informace z vojenského tábora Amachach v Tessalitu, kde bylo nalezeno 40 lidských jazyků. Podle místních zdrojů patřily lidem zadrženým v letech 2023–2026 ruskými jednotkami Afrického korpusu a armádou FAMA. Současně pokračuje násilí ze strany džihádistů z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM), kteří popravují provládní milicionáře Dozo i civilisty podporující vládu.
Veřejnost také stále častěji požaduje zveřejnění zprávy o stavu a ceně vojenské techniky nakoupené během přechodné vlády. Odpovědnost za tyto nákupy je spojována se zesnulým Sadiem Camarou, který už nemůže poskytnout vysvětlení.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že pokud Trump skutečně někdy dobude Kubu, největší strategická otázka nebude, kolik lodí pošle do Karibiku, ale jak se ta fraška bude jmenovat. Všichni samozřejmě držíme palce, aby to proběhlo rychle, hladce a pokud možno ještě dřív, než se Péťa Hegeš definitivně ztratí v atlasu pro třetí třídu, jenže s touhle partou je tu drobný logistický zádrhel. Když americký prezident mluví o tom, že se americká loď „cestou domů z Íránu“ může stavit v Karibiku a dobýt Kubu skoro mimochodem, člověk nemyslí na vítězství, pokud to slovo chceme použít opravdu velkoryse, ale na to, jestli první krok nebude spočívat v bombardování Jamajky, protože je to taky ostrov a na mapě je to tak nějak vedle. V trumpovském vesmíru už ostatně není Mexický záliv, ale Americký záliv, takže kdo ví, třeba lodě z Íránu do Virginie opravdu standardně jezdí kolem Havany a celé to dává dokonalý smysl, jen my jsme nečetli poslední vydání imperiálního navigačního manuálu. V Zátoce sviní se aspoň trefili na správný ostrov, Grenadu taky našli a při Kubánské krizi ještě obě strany aspoň věděly, kde Kuba leží. Dnes už bychom takový optimismus považovali za elitářství. O to důležitější tedy bude název operace, protože Američané mají s vojenským brandingem zvláštní talent. Když archiv zvládl klenoty jako Acid Gambit, Urgent Fury, Just Cause nebo poslední záchvěv originality ve formě Epic Fury, člověk nabývá dojmu, že válečné plánování v Pentagonu vzniká někde mezi druhým bourbonem a vodkou s energiťákem. Takže invaze na Kubu klidně může nést jméno jako Freedom Mango, Caribbean Thunderdome, Operace Very Legal Democracy nebo ještě lépe Final Liberty Storm Plus Ultra.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
