(2 281 slov, doba čtení 12 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 23. května Rusko pokračovalo v sérii pravidelných dronových útoků proti Ukrajině, když nasadilo 124 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija ze směrů Kursk, Šatalovo, Brjansk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu. Podle předběžných údajů bylo do 8:30 zneškodněno 102 bezpilotních prostředků, zatímco zásahy 12 útočných dronů byly zaznamenány na devíti lokalitách a trosky sestřelených cílů dopadly na dalších pěti místech.
Rusko uvedlo, že během noci jeho protivzdušná obrana zneškodnila 348 ukrajinských bezpilotních prostředků nad širokým spektrem regionů včetně Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské, Rostovské, Rjazaňské a Moskevské oblasti, Krasnodarského kraje, Tatarstánu a nad vodami Azovského a Černého moře. Útok měl výrazně plošný charakter a zasáhl jak příhraniční oblasti, tak hluboký týl včetně centrální části Ruska. Následně bylo mezi 7:00 a 9:00 moskevského času sestřeleno dalších 17 dronů, což potvrzuje pokračování operace i v ranních hodinách a její vícevlnový průběh. Ruské ministerstvo obrany tradičně nezveřejnilo celkový počet nasazených ukrajinských prostředků ani rozsah zásahů, informace o dopadech přinesly až regionální úřady. Ty hlásily mimo jiné útok na průmyslový podnik v Permském kraji a incidenty v oblasti černomořského letoviska Anapa.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Hravného, směrem na Ternovou a Novovasylivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru pokračovaly boje ve směru na Hluškivku a u Novoplatonivky.
V lymanském směru ukrajinské ozbrojené složky provedly protiútok u Nového a okupanti pokoušeli o postup u Drobyševého, Torského, Lymanu, Dibrového, Ozerného, Jampilu.
Ve slovjanském směru pokračovaly boje u Zakitného a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru probíhaly střety u Nikiforivky a Tychonivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru provedli Rusové útoky ve směru na Novodmytrivku, u Pleščijivky, Ivanofilije, Kosťantynivky, Illinivky, Stepanivky, směrem na Torecké a Kučeriv Jar.
V pokrovském směru se bojovalo u Vilného, Dorožného, směrem na Bilycké, Ševčenko, u Rodynského, Pokrovsku, Hryščiného, Novooleksandrivky, Udačného, Novopidhorodného, a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském směru Rusové tlačili u Zaporizkého a směrem na Verbové.
Jižní fronta: V huljajpolském směru došlo k útokům u Zlahody, směrem na Novou Zaporožiji, u Solodkého, směrem na Dobropiliji, Vozdvyživku, u Olenokosťantynivky, směrem na Cvitkové, u Staroukrajinky, směrem na Hirké a podařilo se jim infiltrovat Herchnou Tersu. Další boje probíhaly směrem an Zaliznyčné a Čarivné.
V orichivském směru nebyly hlášeny žádné větší akce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Český prezident Petr Pavel vyzval členské státy NATO, aby v reakci na ruské provokace na východním křídle aliance „ukázaly zuby“ a odpovídaly „dostatečně rozhodně, potenciálně i asymetricky“, jinak podle něj hrozí, že Kreml své aktivity ještě zesílí. Pavel to řekl deníku The Guardian. Jako příklady opatření zmínil mimo jiné vypínání internetu, izolaci ruských bankovních systémů a sestřelování ruských letadel, která porušují vzdušný prostor evropských zemí. Pavel se vyhnul přímé kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, zároveň ale vyjádřil zklamání nad „nedostatkem odhodlání pokračovat v tlaku Spojených států na Rusko“. K otázkám na USA se podle Guardianu nechtěl detailně vyjadřovat a uvedl, že „přímá kritika Spojených států v této fázi nepomůže“. Současně však řekl, že Trump podle něj „v posledních týdnech udělal pro podkopání důvěryhodnosti NATO víc, než diktátor Vladimir Putin dokázal za mnoho let“. Pavel uvedl, že po anexi Krymu v roce 2014 Rusko pochopilo, jak NATO funguje, a „vyvinulo styl chování, který se téměř dotýká hranice aktivace článku 5, ale vždy zůstává těsně pod ní“. Podle něj se ruské vedení někdy smálo tomu, jak pomalu se v alianci rozhoduje. V této souvislosti popsal, že když se Rusů ptal, proč dělají provokace ve vzduchu, například přelety nad válečnými loděmi v Černém či Baltském moři, odpovídali prý: „protože můžeme“. Pavel k tomu dodal, že právě takové chování aliance podle něj dlouhodobě tolerovala. Český prezident zároveň varoval, že NATO může být rozdělené a neschopné jednat, pokud některé země „vždy preferují diplomatické řešení, i když Rusové neprojevují ochotu k němu“. Jako vhodnou cestu zmiňoval i „asymetrické“ kroky, které „nezabíjejí lidi“, ale mají Rusku dát najevo, že v podobných akcích nemá pokračovat. V této souvislosti hovořil o vypínání internetu nebo satelitních služeb a poznamenal, že omezení Starlinku pro Rusy podle něj dalo Ukrajině výhodu na frontě.
Švédský ministr obrany Pål Jonson uvedl, že Ukrajina má mít právo vstoupit do NATO, protože bojové zkušenosti ukrajinské armády a rychlý technologický rozvoj by alianci posílily, a to navzdory nesouhlasu některých států. Řekl to na bezpečnostním fóru GLOBSEC v Praze, které pořádal Politico. Jonson uvedl, že Švédsko podporuje vstup Ukrajiny jak do NATO, tak do Evropské unie. Podle něj je potřeba Kyjevu nabídnout jasnou a garantovanou cestu integrace do euroatlantických struktur. „Všechny evropské země by měly mít právo vstoupit do NATO, pokud splní všechny požadavky. Neměl by být nikdo, kdo by toto rozhodnutí vetoval. To je naše pozice,“ uvedl švédský ministr obrany. Politico upozorňuje, že přijetí Ukrajiny do NATO patří k nejcitlivějším tématům v Evropě, protože některé země se obávají, že příliš rychlé zapojení Kyjeva do aliance by mohlo zvýšit napětí ve vztazích s Ruskem nebo „přinést válku“ do členských států NATO. Jonson dodal, že Švédsko vnímá Ukrajinu jako bezpečnostního garanta v Evropě a že právě ukrajinské ozbrojené síly, vojenské technologie a obranný průmysl patří k hlavním důvodům, proč by měla být do NATO přijata. „Kde jinde v Evropě najdete 110 brigád? Kde jinde v Evropě najdete takové inovace, jaké přináší Ukrajina? Kde jinde najdete takové výrobní objemy?“ uvedl. Podle Jonsona se ukrajinský obranný trh stal jedním z nejefektivnějších v Evropě, protože Kyjev stále více zapojuje soukromé firmy a využívá volnou konkurenci, což mu umožnilo zrychleně navyšovat výrobu zbraní.
Ukrajinská rozvědka obdržela od amerických a evropských partnerů informace o tom, že Rusko se připravuje k úderu s použitím systému „Orešnik“. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky po zprávě rozvědky. Zelensky uvedl, že ukrajinská strana nyní ověřuje informace od partnerů o přípravách ruského úderu s použitím Orešniku. Zároveň podle něj Ukrajina zaznamenává známky příprav kombinovaného útoku na ukrajinská města, zejména na Kyjev, s využitím různých zbraní. Rusko může do tohoto útoku zapojit i Orešnik, dodal. Prezident vyzval partnery v USA a Evropě, aby věnovali pozornost tomu, že použití takových zbraní a prodlužování války je „globálním příkladem i pro další potenciální agresory“. Vyjádřil naději, že reakce světa bude „ne následná, ale preventivní“, a vyzval k pokračování tlaku na Rusko. „Povolili jsme přehlídku, ale pro ruské šílenství není povolení. Tuhle válku je potřeba ukončit – potřebujeme mír, ne nějaké rakety k uspokojení chorobných ambicí jednoho člověka,“ dodal Zelensky.
Gruzínské bezpečnostní složky (SSSG) oznámily, že zneškodnily buňku organizace Islámský stát (IS). Operace proběhla v několika vesnicích v Pankiské soutěsce, kde byli zadrženi tři ozbrojenci. Podle vyšetřování šířili propagandu, verbovali nové členy a plánovali útoky, přičemž komunikovali se zahraničním koordinátor. Při domovních prohlídkách policie našla symboliku skupiny, zbraně, výbušniny a digitální nosiče s propagandistickým obsahem. Podle zveřejněných informací se jeden z podezřelých dříve účastnil bojů v Sýrii a Iráku na straně Islámského státu.
Již delší dobu jsme se nevěnovali ruskému zemědělství, a tak to dnes chceme napravit. Jak se říkalo již za časů Sovětského Svazu, čtyřmi největšími nepřáteli tamního zemědělství jsou jaro, léto, podzim a zima, a podle aktuálních výsledků osevních prací v Rusku se zdá, že tato tradice je jednou z těch, kterou se podařilo úspěšně obnovit.
Oproti velmi suchému jaru u nás byl duben a květen v jižních regionech Ruska velmi deštivý, což se projevilo na pomalém postupu osevních prací. Podle údajů, které největší zemědělské podniky poskytly ministerstvu zemědělství, bylo dosud jarní pšenicí oseto pouze 1,3 milionu hektarů osevních ploch, což činí 44% osevní plochy, která byla oseta ve stejném období minulého roku. Je pravdou, že v posledních týdnech práce zrychlily, na počátku května bylo oseto pouze přibližně 15% výměry minulého roku, i tak je ale tento postup velmi pomalý a hrozí, že jarní polní práce nebudou ukončeny dostatečně brzy na to, aby pak bylo možné úrodu bez větších ztrát (způsobených podzimními dešti) úspěšně sklidit.
Další komplikací pro ruské rolníky jsou v této sezóně vysoké ceny energií a průmyslových hnojiv (jejichž produkce byla narušena ukrajinskými útoky), což spolu s horší kvalitou lokálně produkovaných osiv znamená další pokles hektarových výnos, a tedy další pokles marží zemědělců.
Ruské ministerstvo zemědělství již v souvislosti s pomalým postupem osevních prací v jižních regionech slíbilo, že tento výpadek bude kompenzován zvýšenou sklizní v regionech centrálního Ruska a Sibiře, a celkový pokles sklizně pšenice tak bude činit jen přibližně 5%. Nezávislí ruští analytici ale odhadují, že pokles bude minimálně 15%, což by znamenalo nejhorší výsledek ruského zemědělství za dvě poslední desetiletí.
To, že je postup osevních prací pomalejší, než bylo plánováno, lze odhadovat i podle toho, že v posledních týdnech přerušilo ruské ministerstvo zemědělství jejich zveřejňování. Nyní jsou pak před námi horké letní měsíce, které se v posledních letech v Rusku vyznačovaly nezvyklým suchem, což může výnosy ruských zemědělců dále zhoršit, na reálné výsledky letošní sklizně bude ale potřeba počkat nejméně do konce září tohoto roku.
Izrael: Při izraelském leteckém úderu na policejní stanoviště Hamásu v severní Gaze bylo podle místní nemocnice zabito nejméně pět policistů a další byli zraněni. Nemocnice al-Šífa v Gaze uvedla, že „pět mučedníků – všichni policisté – a několik zraněných, z nichž jeden je v kritickém stavu, bylo převezeno po izraelském úderu, který zasáhl policejní místo v oblasti al-Tawam.“ Hamás tvrdí, že na stanoviště byly odpáleny dvě rakety. Izraelská armáda prostřednictvím svého mluvčího uvedla, že útok mířil na příslušníky Hamásu.
Libanon: IDF uvedlo, že noční údery v libanonském regionu Bekáa mířily na podzemní zařízení Hizballáhu pro výrobu zbraní. Armáda zároveň sdělila, že byly zasaženy i další objekty Hizballáhu v oblasti Týru. Podle IDF byla před útoky vydána varování k evakuaci s cílem omezit dopady na civilisty. K zásahům byly použity přesně naváděné zbraně a průzkumné prostředky.
Sýrie: Izraelské jednotky (IDF) rozmístily pět vojenských vozidel a zřídily kontrolní stanoviště na křižovatce u vesnice Sajdá al-Džúlán na jihu provincie Kunejtra.
V rámci operace turecké Národní zpravodajské organizace (MİT), provedené v koordinaci se syrskými zpravodajskými službami, bylo zadrženo a následně převezeno do Turecka 10 tureckých občanů napojených na organizaci Islámský stát (IS). Všichni byli hledáni na základě tzv. „červeného oznámení“ Interpolu.
- Alí Bóra – označovaný jako tzv. emír zpravodajství IS pro Turecko.
- Ömer Deniz Dündar – napojen na členy IS, kteří se podíleli na útoku u ankarského vlakového nádraží v roce 2015 (109 mrtvých, stovky zraněných).
- Hüseyin Peri – v roce 2014 odešel do Sýrie, kde se přidal k IS a působil ve zdravotnické složce.
- Kadir Gözükara – zajišťoval logistiku pro bojovníky přijíždějící do Sýrie a do roku 2021 působil v mediální činnosti na pokyn Mustafy Dokumaciho.
- Abdullah Çobanoglu – v roce 2020 přísahal věrnost IS a působil v mediální složce napojené na tzv. „kancelář Fárúk“.
- Hakkı Yüksek – asistent Mustafy Dokumaciho, plnil jeho speciální úkoly.
- Kadir Demir – od roku 2017 působil v administrativní struktuře „kanceláře Fárúk“ (tzv. vilájet Turecko) a podílel se na jejích operacích.
- Çekdar Yılmaz – v roce 2018 se připojil k mediální složce „Fárúk“.
- Murat Özdemir – účastnil se ozbrojených akcí IS a po ztrátě území pokračoval v činnosti v „kanceláři Fárúk“.
- İshak Gündüz – v roce 2017 odešel do Sýrie, zapojil se do bojů a až do svého zadržení působil ve struktuře „Fárúk“.
Ministerstvo energetiky odsoudilo útok nelegálních ozbrojených skupin na státní vodárenskou a kanalizační společnost v provincii Suvajda. Správa vodohospodářství v Suvajdě uvedla, že ozbrojenci vyhrožovali zaměstnancům únosy, stříleli na kanceláře a donutili úřad přerušit provoz, což narušilo obnovu dodávek vody v celé provincii.
Syrské bezpečnostní složky během speciální operace zadržely Muhammada Najúfa, bývalého generálmajora předchozího režimu. V minulosti zastával několik vysokých funkcí, mimo jiné ve Třetím sboru, velel 18. tankové divizi, působil jako náčelník štábu 11. divize a vedl 105. brigádu Republikánské gardy.
Senegal: Senegalský prezident Bassirou Diomaye Faye odvolal premiéra Ousmane Sonka a rozpustil parlament, což vyvolalo protesty na největší univerzitě v zemi. Očekává se, že protesty a nepokoje se mohou dále šířit, protože napětí mezi vládou a Sonkovými příznivci roste.
Somálsko: Obyvatelé severní části Mogadišu v pátek večer hlásili přesuny těžké vojenské techniky a obrněných jednotek po hlavních silnicích vedoucích do jedné z městských čtvrtí. Podle svědků byla během průjezdu kolony zpřísněna bezpečnostní opatření a dočasně omezen pohyb obyvatel. To vyvolalo spekulace o možné bezpečnostní operaci nebo přesunu posil. Situace přichází v době rostoucího politického napětí před volbami. Opoziční skupiny vyzvaly k masovým demonstracím plánovaným na 4. června 2026. Zatím však není jasné, zda přesuny armády s politickou situací souvisejí.
Niger: Ve středu zaútočili džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) na vojenskou základnu v Kartassi v regionu Tillabéri. Podle dostupných informací bylo zabito několik desítek vojáků a dalších sedm padlo do zajetí. Útočníci údajně získali tři vojenská vozidla, zbraně, munici a další vybavení, přičemž čtyři kusy techniky byly zničeny.
Podle interního vojenského dokumentu napadli bojovníci JNIM také stanoviště četnictva v Kartassi. Při útoku mělo zemřít 12 příslušníků bezpečnostních sil a čtyři další jsou pohřešováni. Skupina navíc ukořistila několik vozidel, včetně tří těžce vyzbrojených automobilů a sedmi motocyklů. JNIM následně zveřejnila video se zajatými vojáky a zbraněmi zabavenými během útoku.
Mali: Ve městě Tonka v regionu Tombouctou zastřelili džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) učitele madrasy Abdus-Salama Maigu. K útoku došlo 21. května poté, co ho ozbrojenci odvedli z prostoru u trhu a následně veřejně popravili. Podle místních obyvatel mohl být terčem kvůli údajným vazbám na malijskou armádu (FAMa). Tonka už podobný incident zažila loni v listopadu, kdy byla veřejně popravena mladá influencerka Mariam Cisséová, známá podporou malijských ozbrojených sil. Na konci března byl ve městě zabit také Amadou Babi, představitel místní mládežnické organizace, kterého džihádisté obvinili ze spolupráce s bezpečnostními složkami. JNIM zároveň oznámila útok na základnu domobrany Dozo v regionu Mopti Region. Podle skupiny při útoku zemřelo nejméně 12 členů milice, jedno vozidlo bylo zničeno a útočníci získali motocykly, zbraně i munici.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
