(3 095 slov, doba čtení 16 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 25. července, Rusko zaútočilo na Ukrajinu dvěma řízenými leteckými střelami Ch-59/69 vypuštěnými ze vzdušného prostoru nad Černým mořem a 157 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně proudových variant, dále Gerbera, Italmás a imitátory dronů Parodija. Bezpilotní prostředky byly vyslány ze směrů Brjansk, Kursk, Orel, Millerovo a Primorsko-Achtarsk v Rusku, z okupovaného Doněcku a z Hvardiiského a Čaudy na okupovaném Krymu. Podle předběžných údajů byla k 07:30 sestřelena nebo potlačena jedna řízená letecká střela Ch-59/69 a 127 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů na severu, jihu, východě a ve středu země, celkem tedy 128 vzdušných cílů. Zaznamenány byly zásahy 26 útočných bezpilotních prostředků na 9 místech a dopady trosek sestřelených cílů na dalších 4 místech, zatímco druhá střela Ch-59 svého cíle nedosáhla.
Během noci provedly ukrajinské bezpilotní prostředky další rozsáhlý útok proti řadě oblastí Ruska, okupovanému Krymu a prostoru nad Azovským mořem. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 328 bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Volgogradskou, Voroněžskou, Kirovskou, Kurskou, Lipeckou, Nižněnovgorodskou, Orelskou, Rostovskou, Rjazaňskou, Samarskou, Saratovskou, Tulskou a Uljanovskou oblastí, Moskevským regionem, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem, Čuvašskem, Marijskem, Baškortostánem, Kalmyckem a nad Azovským mořem. Ruské ministerstvo obrany ve své ranní svodce rozsah zásahů a způsobených škod neuvedlo.
Rumunské letectvo sestřelilo během dvou dnů již druhý bezpilotní prostředek, který narušil vzdušný prostor země poblíž ukrajinské hranice. Druhý incident byl zaznamenán ráno 25. července přibližně deset kilometrů západně od Sfântu Gheorghe v deltě Dunaje. Radar zachytil narušení v 8:22 místního času, načež vzlétly dvě rumunské stíhačky F-16 a dron byl o několik minut později zničen. Původ druhého stroje zatím nebyl zveřejněn, trosky dronu sestřeleného předchozí den však rumunští vyšetřovatelé označili za ruské. Bukurešť eviduje od začátku ruské invaze přibližně třicet případů narušení vzdušného prostoru v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinské přístavy u Dunaje.
V severoslobodském a kurském směru došlo k osmi střetům. Rusové provedli čtyři letecké údery za použití sedmi naváděných pum a 88 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho tři salvovými raketomety. Jsou zaznamenány omezené ruské útoky v severní části Sumské oblasti a ukrajinské protiútoky u Nové Siči, Mohrycji a Kindrativky. Potvrzený postup jsme však nezaznamenali.
Ukrajinský generální štáb zaznamenal během 24. července celkem 230 bojových střetů, tedy o tři méně než předchozí den. Největší intenzita zůstala v pokrovském směru s 37 útoky. Ve slovjanském směru bylo hlášeno 23 a v kosťantynivském 21 střetů.
Nepotvrdil se žádný územní postup ruských ani ukrajinských sil. DeepState do uzávěrky nezveřejnil novou mapovou změnu. Jeho poslední úprava, ukrajinské zatlačení ruských sil u Filiji, byla zveřejněna již 23. července.
Charkovská situace: V jihoslobodském směru Rusové provedli deset útoků směrem na Ternové, u Staryce a směrem na Izbycké a Koloďazné. Ruské jednotky pokračovaly v útočných operacích severně a severovýchodně od Charkova, dostupné geolokované podklady však neprokázaly změnu linie kontaktu.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru okupanti pětkrát zaútočili směrem na Radkivku, v Kupjansku a Šyjivku. Geolokované záběry zveřejněné před sledovaným dnem zachycují ukrajinské údery proti malým ruským skupinám, které pronikly do Kupjansku.
V limanském sektoru Rusové podnikli šestnáct útoků směrem na Novoselivku, Drobyševe, u Stavek, Zaričného, Lymanu a Ozerného.
Ve slovjanském sektoru provedli 23 útoků u Zakitného, Kryvé Luky, směrem na Piskunivku, Mykolajivku, u Riznykivky a směrem na Raj-Oleksandrivku. Geolokované záběry nadále potvrzují ukrajinské pozice v severní části Lymanu, včetně prostorů, ve kterých ruské zdroje dříve hlásily vlastní přítomnost.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru Rusové provedli jediný útok u Fedorivky Druhé.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru Rusové provedli 21 útoků v Kosťantynivce, u Illinivky a směrem na Mykolajpillju, Stepanivku, Kučeriv Jar, Nové Šachové a Vilne. Boje pokračovaly na přístupech ke Kosťantynivce i v prostoru dřívějších ruských infiltrací, ale ověřování zpráv nepotvrdilo nový souvislý postup ani rozšíření stabilní ruské kontroly.
V pokrovském sektoru ukrajinští obránci hlásili 37 útoků. Bojovalo se ve směru na Nový Donbas, u Dorožného, Nikanorivky, směrem na Bilycké, Ševčenko, u Novooleksandrivky, Vasylivky, Kotlyného, směrem na Serhijivku, u Udačného, Moloděckého, Novomykolajivky a směrem na Novopavlivku.
Ukrajinská pohraniční jednotka Feniks současně zveřejnila záběry z odražení rozsáhlého ruského mechanizovaného útoku v pokrovském prostoru. Její operátoři dronů uvedli zničení devíti tanků, dvou obrněných vozidel a tří raketometů Grad a vyřazení několika desítek vojáků. Záběry potvrzují údery proti ruské technice, nikoliv celý oznámený počet ztrát. Jednotka navíc neuvedla přesné datum útoku, proto událost nelze považovat za důkaz územní změny přímo 24. července.
V oleksandrivském sektoru Rusové dvakrát zaútočili směrem na Berezové a u Novohryhorivky.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru okupanti podnikli třináct útoků směrem na Kosivceve, u Olenokosťantynivky, Vozdvyživky, směrem na Cvitkové a Čarivné.
V orichivském směru ukrajinské jednotky zastavily tři útoky u Malých Ščerbaků a Ščerbaků.
Chersonská fronta: V přidněperském směru Rusové neprovedli žádnou pozemní útočnou akci. Linie kontaktu na levém břehu Dněpru a v prostoru říčních ostrovů zůstala podle ověřitelných údajů beze změny.
Krym: V noci zasáhly drony logistické centrum ruského internetového prodejce Wildberries v okupovaném Simferopolu. Společnost útok a evakuaci zaměstnanců potvrdila. Exploze byly hlášeny také ze Sudaku, Jevpatorije a Sevastopolu, jednotlivé cíle ani rozsah způsobených škod však nebyly nezávisle ověřeny.
Britská armáda plánuje investovat až 400 milionů liber do nákupu průzkumných bezpilotních prostředků Tekever AR5. Systémy mají zajišťovat dlouhodobý průzkum, sledování a získávání zpravodajských informací a britské ministerstvo obrany zdůrazňuje, že tento typ již prošel bojovým nasazením v ukrajinských ozbrojených silách. Program CORVUS má současně vytvořit nebo udržet stovky pracovních míst v britských závodech společnosti Tekever a posílit domácí schopnost vývoje autonomních systémů. Po dokončení smluvního procesu a závěrečném schválení mají první prostředky vstoupit do britské služby ještě v letošním roce, přičemž smlouva počítá nejméně s pětiletou podporou provozu.
Bílý dům oznámil, že americký prezident Donald Trump se 28. července ve Washingtonu setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedním z témat mají být další vojenská podpora Ukrajiny a obnovení diplomatických snah směřujících k omezení bojů. Americká a ukrajinská strana v posledních dnech diskutují mimo jiné možnost návrhu příměří ve vzdušných útocích, který by měl být následně předložen Rusku. Zelenskyj před plánovanou cestou jednal s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, zatímco nové ukrajinské vojenské vedení se v Kyjevě setkalo s americkým velvyslancem při NATO Matthewem Whitakerem. Moskva dosud opakovaně odmítala předchozí návrhy na bezpodmínečné příměří.
Italský ministr obrany Guido Crosetto nabídl bývalému ukrajinskému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi místo svého poradce. Crosetto uvedl, že Fedorova kontaktoval krátce po jeho odvolání a nabídku označil za projev respektu k jeho práci na transformaci ukrajinských ozbrojených sil. Italský ministr vyzdvihl především Fedorovův podíl na rozvoji bezpilotních systémů a zavádění nových technologií do ukrajinské armády. Fedorov byl z čela ministerstva obrany odvolán během rozsáhlých personálních změn, které vyvolaly protesty v Kyjevě a dalších ukrajinských městech. Prezident Volodymyr Zelenskyj mu následně nabídl několik jiných funkcí, Fedorov však veřejně uvedl, že o jinou vládní pozici než ministerstvo obrany nemá zájem.
Irsko oznámilo nový balík bilaterální pomoci Ukrajině v hodnotě 125 milionů eur. Z této částky má 100 milionů eur směřovat na prioritní neletální vojenské vybavení a dalších 25 milionů na obnovu a ochranu kritické infrastruktury, především energetického systému před příští zimou. Premiér Micheál Martin během návštěvy Kyjeva jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským také o pokračování evropské podpory, sankcích proti Rusku a ukrajinském vstupu do Evropské unie. Irsko nadále zachovává politiku poskytování neletální vojenské podpory, přičemž jeho ozbrojené síly již Ukrajině předaly mimo jiné radary, vozidla a satelitní komunikační vybavení.
Pákistán se s podporou Číny snaží vytvořit podmínky pro obnovení jednání mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení téměř pět měsíců trvajícího konfliktu. Íránský ministr vnitra Eskandar Momení během posledních deseti dnů dvakrát navštívil Islámábád a jednal s představiteli vlády i velitelem pákistánské armády Asimem Munirem. Pákistánská strana podle zdrojů agentury Reuters sdělila Teheránu, že předpokladem obnovení rozhovorů musí být zastavení útoků proti Saúdské Arábii a dalším státům Perského zálivu. Peking podporuje pákistánskou mediaci mimo jiné kvůli dopadům války a omezení provozu v Hormuzském průlivu a Rudém moři na čínský obchod a dovoz energetických surovin. K formálnímu obnovení americko-íránských jednání zatím nedošlo.
Řecko schválilo nákup rozsáhlého izraelského systému protivzdušné a protiraketové obrany za přibližně 3,5 miliardy eur. Projekt označovaný jako Achilles Shield má kombinovat radary a záchytné prostředky izraelských společností Rafael a Israel Aerospace Industries a vytvořit vícevrstvou ochranu řeckého území proti letounům, raketám a bezpilotním prostředkům. Přibližně čtvrtina výroby má být realizována v Řecku a systém by měl dosáhnout plné operační způsobilosti přibližně 35 měsíců po zahájení realizace. Zakázka je součástí širšího programu modernizace řeckých ozbrojených sil, do kterého chce Atény do roku 2036 investovat přibližně 28 miliard eur.
Dnes se zaměříme na výstupy ze zasedání vedení ruské centrální banky, které proběhlo včera, tedy 24. 7. Nejdůležitějším výsledkem tohoto zasedání, který představila guvernérka centrální banky Elvira Nabiullina na tiskové konferenci organizované po zasedání, bylo další snížení úrokových sazeb, ovšem opět pouze o 25 bazických bodů. Aktuální úroková sazba tak činí 14,0 %.
Guvernérka uvedla, že současná restriktivní politika postačuje ke zpomalení inflace, což je ale čistě deklarativní výrok bez opory v realitě, neboť jak jsme uvedli dne 22. 7., i podle údajů samotné ruské centrální banky inflace v Rusku v posledních týdnech znatelně vzrostla. Ukazuje se tak, že centrální banka již nyní nerozhoduje podle vlastní metodiky, ale podle „doporučení“ Kremlu.
Z jedné strany je pravdou, že boj se současnou ruskou inflací pomocí nástrojů, které má k dispozici centrální banka, může být jen těžko účinný, protože inflace není vyvolána přirozenými procesy v ruské ekonomice, ale rostoucími investicemi státu do produkce výzbroje, což způsobuje růst nekryté peněžní masy, který jen za první polovinu tohoto roku dosáhl přibližně 10 %. Uvolnění politiky centrální banky ale k růstu inflace dále přispěje, a tak lze tento krok chápat pouze jako vítězství politiky nad ekonomickou realitou.
I celkově byl tento projev Elviry Nabiulliny plný deklarací, které se zakládaly spíše na přáních a optimistických očekáváních než na tom, jak se ruská ekonomika reálně vyvíjí. Proto se mu nebudeme detailněji věnovat a shrneme ho tím, že se toto prohlášení přiblížilo těm, jaká lze slýchat z oficiálních ruských propagandistických kanálů.
Izrael: Podle palestinských zdrojů začaly desítky rodin z Pásma Gazy ráno opouštět oblast směrem na západ poté, co se v noci posunula tzv. žlutá linie v oblasti Abú al-Ajín na východě Dajr al-Baláhu směrem k silnici Saláh ad-Dín. Posun linie vyvolal obavy z rozšíření izraelských vojenských operací a vedl k dalšímu přesunu civilního obyvatelstva.
Současně došlo na severu města Gaza ke dvěma útokům izraelských bezpilotních prostředků (UAV), při nichž zahynuly nejméně dvě osoby. Cílem prvního útoku bylo vozidlo v oblasti Aš-Šaftáví poblíž náměstí Abú Šarách. Druhý úder zasáhl osobu jedoucí na elektrickém kole ve čtvrti Šajch Radwán. Při jednom z těchto útoků byl zabit Abd an-Násir al-Makadma (54), velitel policejních sil Hamásu v severní části Pásma Gazy, který zastával hodnost odpovídající vyššímu policejnímu důstojníkovi. Podle dostupných informací zahynul při útoku na elektrické kolo ve čtvrti Šajch Radwán v severní části města Gaza.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během nočních operací na Západním břehu Jordánu zadržela více než 70 hledaných Palestinců a vyslechla stovky dalších osob. Jednotky IDF provedly razii ve vesnici Tell, kde den předtím došlo ke smrtelnému střetu mezi Izraelci a Palestinci. V rámci operace zde bylo zadrženo 11 hledaných osob a dalších přibližně 80 lidí bylo vyslechnuto. V oblasti Džanínu izraelské jednotky prohledaly více než 300 objektů a zadržely několik osob napojených na Hamás i podezřelé z plánování útoků s využitím výbušných zařízení. V oblasti Ramalláhu bylo zadrženo dalších 15 hledaných osob, včetně některých příslušníků Hamásu. V Tulkarmu jednotky speciálního útvaru Duvdevan zadržely Palestince podezřelého z přípravy teroristického útoku. Na jihu Západního břehu bylo zadrženo dalších 16 osob, mezi nimi údajní členové Hamásu a osoby podezřelé z obchodování se zbraněmi.
Podle izraelských médií a palestinských zdrojů zřídili izraelští extremističtí osadníci během noci čtyři nové nelegální základny na severu Západního břehu Jordánu. Jedno z provizorních stanovišť mělo vzniknout přímo u palestinské vesnice Tell, kde v pátek došlo k ozbrojenému střetu mezi izraelskými osadníky a Palestinci, při němž zahynuli dva Izraelci a čtyři Palestinci. Další tři stanoviště byla údajně vybudována poblíž palestinských obcí Awarta, Kusra a Džabal Ubajd. Všechna nová stanoviště se skládají z jednoduchých přístřešků a stanů, přičemž některá zahrnují i stáda hospodářských zvířat. Zřízení těchto objektů zvyšuje napětí v oblasti, kde dlouhodobě dochází ke střetům mezi izraelskými osadníky a palestinským obyvatelstvem.
Sýrie: Při čelní srážce dvou autobusů na dálnici mezi Dajr az-Zaurem a Damaškem, v úseku mezi Palmýrou a As-Suchnou, zahynulo nejméně 35 lidí a dalších 30 utrpělo zranění, uvedlo syrské ministerstvo zdravotnictví. Na místě nehody vypukl požár, který se podařilo uhasit jednotkám civilní obrany. Zranění byli následně převezeni do okolních nemocnic. První informace hovořily o 19 mrtvých a 27 zraněných, bilance však byla později aktualizována na 35 obětí a 30 raněných.
Jemen: Situace v Jemenu se výrazně vyostřila poté, co Královské saúdské letectvo provedlo sérii leteckých úderů proti pozicím Húsíů v provincii Hudajdá, včetně ostrova Kamarán. Podle místních médií byly zasaženy vojenské cíle, telekomunikační infrastruktura i okolí přístavu Hudajdá. Húsijské zdroje tvrdí, že přístav zasáhly čtyři údery, zatímco saúdskoarabská koalice popřela útok na samotný přístav a uvedla, že všechny přístavy v oblasti zůstávají otevřené pro mezinárodní námořní dopravu. Koalice zároveň zdůraznila, že cílem operace byly výhradně vojenské objekty využívané Húsii k ohrožování obchodní plavby v Rudém moři. Dalším impulsem k eskalaci byly informace, podle nichž saúdský tanker napadený v Rudém moři plul několik dní s vypnutým systémem automatické identifikace AIS. Krátce po náletech oznámilo húsijské ministerstvo zahraničí, že konflikt vstupuje do nové fáze založené na principu „eskalace za eskalaci“, přičemž varovalo Saúdskou Arábii před důsledky jejích kroků. Při útocích na telekomunikační infrastrukturu měl být podle místních zdrojů zraněn jeden pracovník.
V reakci na saúdské údery zahájili Húsíové rozsáhlou odvetnou operaci proti saúdskoarabské energetické infrastruktuře. Během přibližně dvou hodin vypálili několik vln balistických střel, střel s plochou dráhou letu a bezpilotních prostředků na cíle v provinciích Džizán a Janbu‘. Hlavním cílem byly objekty společnosti Aramco včetně strategické energetické infrastruktury. Podle satelitních snímků systému NASA FIRMS vypukl po útocích rozsáhlý požár v rafinerii Aramco v provincii Džizán, přičemž tepelná data naznačují možné hoření několika skladovacích nádrží s ropou.
Řecké ministerstvo obrany následně oznámilo, že baterie protivzdušné obrany Patriot, rozmístěná v Saúdské Arábii od roku 2021, úspěšně zachytila a zničila dvě balistické střely směřující na rafinerii v oblasti Janbu‘. Podle řecké armády nebyla rafinerie poškozena a provoz pokračuje bez omezení.
Současně pokračovaly saúdské vzdušné operace i v dalších částech Jemenu. Nálety zasáhly pozice Húsíů v provinciích Ma’rib a Al-Džauf, kde byly podle jemenské státní televize zničeny odpalovací zařízení balistických raket, sklady zbraní a shromaždiště posil. Média rovněž informovala o obětech na straně Húsíů. Objevily se také nepotvrzené zprávy o leteckém úderu na oblast Al-Haubán v provincii Ta’izz.
Mluvčí Húsíů brigádní generál Jahjá Sarí následně potvrdil provedení dvou odvetných operací proti zařízením společnosti Aramco. Podle jeho vyjádření byly při útocích použity desítky balistických střel, střel s plochou dráhou letu a dronů a všechny stanovené cíle byly úspěšně zasaženy. Současně uvedl, že jemenská protivzdušná obrana reagovala na narušení vzdušného prostoru saúdskými letouny a že námořní blokáda Saúdské Arábie zůstává nadále v platnosti. Húsíové rovněž zopakovali, že budou pokračovat v politice „blokáda za blokáda, eskalace za eskalaci“.
Vedoucí húsijské vyjednávací delegace Muhammad Abd us-Salám obvinil Saúdskou Arábii z pokračující agrese vůči Jemenu a přirovnal její postup k Izraeli. Naopak předseda jemenské Prezidentské rady Rašád al-Alímí prohlásil, že Húsíové jednají především v zájmu Íránu, nikoli jemenského obyvatelstva, a potvrdil pokračující spolupráci legitimní jemenské vlády se saúdskoarabskou koalicí a mezinárodními partnery při potlačování bezpečnostních hrozeb.
Současná eskalace představuje jednu z nejvýznamnějších konfrontací mezi Saúdskou Arábií a Húsii za poslední období. Konflikt se z útoků na obchodní lodní dopravu v Rudém moři rozšířil na přímé letecké operace, rozsáhlé raketové údery proti strategické energetické infrastruktuře i pokračující bojové operace ve vnitrozemí Jemenu. Další zhoršování bezpečnostní situace v regionu zůstává vysoce pravděpodobné.
Libye/Niger: Nigerský opoziční lídr Muhammad Saláh, vůdce Vlastenecké fronty za osvobození (FPL), vyhlásil všeobecnou mobilizaci a oznámil přípravy rozsáhlé vojenské operace s cílem svrhnout vojenskou vládu Nigeru vedenou generálem Abd ar-Rahmánem Tiani. Saláh, který byl 22. června 2026 propuštěn silami maršála Chalífy Haftara, uvedl, že cílem operace je „obnova svobody a demokracie“ a návrat k moci svrženého prezidenta Muhammada Bazúma, kterého označil za jediného legitimního prezidenta Nigeru zvoleného v demokratických volbách. Podle dostupných informací byl Saláh propuštěn v rámci výměny zajatců, při níž Haftar získal velitele tzv. Praporu svobodného Fezzánu, Barkaddina Mahamata Rifiho.
Somálsko: Ozbrojenci z islamistické skupiny Aš-Šabáb provedli rozsáhlý útok na keňskou vojenskou základnu v okrese Mandera poblíž hranice se Somálskem. Útok byl veden za použití ručních zbraní i těžší výzbroje a zaměřil se na pozice keňských jednotek. Po intenzivním boji vyslala keňská armáda posily k zabezpečení oblasti, avšak jejich kolona byla během přesunu zasažena improvizovaným výbušným zařízením (IED). Výbuch zničil obrněné vozidlo a podle předběžných informací zahynuli všichni vojáci uvnitř.
Oblast Šejk Barou se nachází u málo kontrolovaného úseku hranice mezi Keňou a Somálskem, který Aš-Šabáb dlouhodobě využívá k přeshraničním útokům proti bezpečnostním složkám a státním objektům. Skupina tyto operace označuje za součást kampaně proti Keni kvůli přítomnosti jejích jednotek v Somálsku v rámci misí Africké unie. Jedná se o další z řady útoků Aš-Šabábu v severovýchodní Keni. V minulosti skupina opakovaně napadala vojenské základny v okresech Mandera, Wajir a Garissa, přičemž využívala koordinované pozemní útoky, přepady a improvizovaná výbušná zařízení. Cílem útoků se stávaly také telekomunikační objekty a kolony bezpečnostních sil. Keňa v reakci na pokračující hrozbu posiluje bezpečnostní opatření podél hranice se Somálskem.
Současně Aš-Šabáb zaútočil také na základnu somálských vládních jednotek v oblasti mostu Sabiid v regionu Dolní Šabele, nedaleko města Afgooye. Noční útok byl doprovázen intenzivní přestřelkou za použití ručních i těžkých zbraní. Místní obyvatelé uvedli, že v okolí základny byla po delší dobu slyšet silná střelba. Oblast mostu Sabiid a region Dolní Šabele patří mezi strategicky významná bojiště vzhledem k blízkosti hlavního města Mogadišo a častým střetům mezi vládními silami a Aš-Šabábem. Útok přišel v době pokračujících operací somálské armády a spojeneckých jednotek zaměřených na oslabení pozic islamistů v jižním a centrálním Somálsku. Podle předběžných informací si páteční útok Aš-Šabábu na keňskou základnu v provincii Mandera vyžádal nejméně 5 mrtvých a 3 zraněné keňské vojáky.
Dnešní Třešnička™ bude o nejmenších houslích na světě. Jsou opravdu titěrné, sotva viditelné, a dnes hrají jen pro ruský pláč nad hořícími sklady Wildberries. Na sítích se objevují majitelky malých obchodů, které se slzami v očích vyprávějí, že přišly o zboží, podnikání a poslední zdroj příjmů. Jedné předtím ve válce zemřel manžel, další se ptá Ukrajinců, jestli vůbec mají nějakou empatii. A tady naše housličky začínají hrát skutečně procítěně. Protože Ukrajinci si za čtyři roky mohli empatii procvičovat při pohledu na mariupolské divadlo plné civilistů s obřím nápisem DĚTI před budovou, na rozstřílené nádraží v Kramatorsku plné lidí čekajících na evakuaci, na obytný dům v Dnipru, kde ruská raketa zabila desítky lidí, na dětskou nemocnici Ochmatdyt, kde se léčí děti s rakovinou, na Kryvyj Rih, kde v dubnu 2025 zahynulo devět dětí, nebo na Sumy, kde ruské balistické rakety na Květnou neděli zabily desítky lidí. Čtyři roky raket, dronů, pohřbů, rozbitých bytů, nemocnic a elektráren, ale teprve když shoří sklad s balíčky, přichází otázka: kde je vaše empatie? Inu, někde mezi Mariupolem a Ochmatdytem se asi ztratila. Housličky každopádně hrají dál. Jen jsou tak malé, že je přes zvuk ruských raket skoro není slyšet.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
