(3 607 slov, doba čtení 19 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 26. července, od 18:00 dne 25. července, Rusko zaútočilo na Ukrajinu jednou řízenou leteckou střelou Ch-59/69 vypuštěnou ze vzdušného prostoru nad Černým mořem, 7 balistickými raketami Iskander-M/S-400 z Brjanské, Kurské a Voroněžské oblasti a 136 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně proudových variant, dále Gerbera, Italmás a imitátory dronů Parodija. Bezpilotní prostředky byly vyslány ze směrů Brjansk, Kursk, Orel, Millerovo a Primorsko-Achtarsk v Rusku, z okupovaného Doněcku a z Hvardiiského na okupovaném Krymu. Podle předběžných údajů byla k 08:30 sestřelena nebo potlačena jedna řízená letecká střela Ch-59/69, 5 balistických raket Iskander-M/S-400 a 104 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů na severu, jihu a východě země, celkem tedy 110 vzdušných cílů. Zaznamenány byly zásahy 2 balistických raket a 27 útočných bezpilotních prostředků na 18 místech a dopady trosek sestřelených cílů na dalších 7 místech.
Během noci provedly ukrajinské bezpilotní prostředky rozsáhlý útok proti několika oblastem Ruska, okupovanému Krymu a prostoru nad Černým mořem. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 133 bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Kalužskou, Kurskou, Orelskou, Rostovskou a Smolenskou oblastí, Moskevským regionem, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a nad Černým mořem. Ukrajinský generální štáb současně uvedl, že během nočních úderů byly na okupovaném Krymu zasaženy objekt Černomorněftěgazu a pozemní retranslátor používaný k řízení útočných bezpilotních prostředků. Ruské ministerstvo obrany ve své ranní svodce rozsah případných dalších zásahů a škod neuvedlo.
Geolokované záběry potvrdily poškození technologických zařízení Antipinského ropného závodu u Ťumeně a požár u logistického komplexu Wildberries v Jekatěrinburgu. Ruské regionální úřady oba útoky připustily. SBU dále oznámila zásahy multifunkčního radaru 92N6E systému S-400, kompletu Tor-M2, systému elektronického boje Pole-21 a dvou skladů pohonných hmot v Rostově na Donu. Ukrajinská strana rovněž uvedla zásah ropné plošiny Filanovského ložiska, raketového člunu projektu 12418 Molnija a sankcionovaných nákladních lodí v Kaspickém moři. Úplný rozsah škod na vojenských cílech nebyl nezávisle potvrzen.
V severoslobodském a kurském směru nebyl hlášen žádný pozemní střet. Rusové zde provedli 70 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho šest salvovými raketomety. Zaznamenali jsme pokračování ruských operací v severní části Sumské oblasti, ale bez postupu. Ukrajinské síly současně zasáhly ruská stanoviště pro řízení dronů u okupovaných Bilovodů v Sumské oblasti a Ledneva v Brjanské oblasti a velitelské a pozorovací stanoviště u Kazačji Lisicy v Belgorodské oblasti.
Ukrajinský generální štáb zaznamenal během 25. července celkem 258 bojových střetů, tedy o 28 více než předchozí den. Nejsilnější tlak směřoval na pokrovský úsek se 46 útoky. V kosťantynivském směru bylo hlášeno 29 a v huljajpolském 25 útoků. Jen tyto tři směry tak dohromady představovaly 100 ruských útočných akcí.
DeepState však večer zakreslil dva lokální ruské posuny, jeden u Malých Prochodů v Charkovské oblasti a druhý u Kalenyků v Doněcké oblasti. Jde proto o dvě nové změny, které ale nemůžeme potvrdit.
Charkovská situace: V jihoslobodském směru Rusové provedli dvanáct útoků směrem k obcím Ternova, Izbytske u Staryce, Prylipkek, Vilči a směrem na Chatné. Evidujeme ruský postup u Malých Prochodů severně od Charkova.
Mluvčí ukrajinského uskupení společných sil Viktor Trehubov současně uvedl, že Rusové v severní části Charkovské oblasti stále častěji nasazují malé pěší skupiny. Dřívější ruské tvrzení o obsazení Bilého Kolodjazu podle něj vzniklo poté, co se do obce dostali izolovaní vojáci a vztyčili zde vlajku. Nešlo o vytvoření stabilní kontroly.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru Rusové podnikli jediný útok směrem na Šyjivku.
V limanském směru Rusové provedli deset útoků v okolí Novoselivky, Drobyševého, Stavek a směrem na Lyman a Dibrovou.
Na Slovianském směru nepřítel provedl 21 útoků v oblastech obcí u Zakytného, Kryvé Luky, směrem na Piskunivku, Mykolajivku a Raj-Oleksandrivku. Je verifikován další ruský posun u Kalenyků, které leží na severovýchodních přístupech k Raj-Oleksandrivce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti dvakrát zaútočili u Fedorivky Druhé.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru Rusové provedli 29 útoků v Kosťantynivce, u Ivanopilije, Illinivky a směrem na Stepanivku, u Dovhé Balky a směrem na Novopavlivku Šlo o druhý nejzatíženější úsek fronty.
Geolokované záběry zveřejněné 24. a 25. července zachycují ruské pozice v jedné budově v severozápadní části Kosťantynivky, další ruskou skupinu ve středu města a vojáky severně od Illinivky. Útoky se jeví jako následky infiltračních operací. Záběry potvrzují přítomnost malých ruských skupin hluboko v zemi nikoho, nikoliv souvislou kontrolu těchto částí města nebo nový stabilní postup.
V pokrovském směru ukrajinští obránci zastavili 46 útoků. Bojovalo se směrem na Sofijivku, u Šachového, ve směru na Vilne, Nový Donbas, u Rodynského, směrem na Ševčenko, u Hryšyného, Kotlyného, Udačného a Novopidhorodného. Ukrajinská strana dnes podrobněji popsala rozsáhlý mechanizovaný útok jednotek ruské 8. a 41. vševojskové armády a 90. tankové divize směrem na Šachové. Samotný útok však proběhl již 22. července.
V oleksandrivském směru Rusové třikrát zaútočili směrem na Berezové a Verbové.
Jižní fronta: V huljajpolském směru Rusové provedli 25 útoků směrem na Kosivcevé, u Vozdvižinky, směrem na Cvitkové,Verchnou Tersu, u Staroukrajinky, směrem na Hirke u Zaliznyčného a směrem na Čarivné. Oproti předchozímu dni se zde počet útoků téměř zdvojnásobil.
V orichivském směru ukrajinské jednotky zastavily dva útoky u Malých Ščerbaků a Plavní. Jsou evidované zásahy ruských stanovišť pro řízení dronů u Kamjanského, Novoivanivky a Myrného v Záporožské oblasti a u Komaru v Doněcké oblasti.
Chersonská fronta: V přidněperském směru Rusové neprovedli žádnou pozemní útočnou akci. Ukrajinské síly během 24. července nebo v noci na 25. července zasáhly ruský muniční sklad u okupované Novosemenivky v Chersonské oblasti. Současně je zaznamenáno zvýšené používání ruských dronů a naváděných pum proti ukrajinské logistice v Chersonské oblasti a v okolí Nikopolu.
Krym: V noci byly hlášeny exploze a činnost ruské protivzdušné obrany v Bachčisaraji, Piščaném, Berehovém a Mykolajivce. Část obcí v Simferopolském a Bachčisarajském rajónu a Nachimovském rajónu Sevastopolu následně zůstala bez elektřiny.
Během 24. července a v noci na 25. července byla zasažena ruská radarová stanice včasné výstrahy u Olenivky v západní části Krymu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko připravuje přijetí dalších přibližně 30 000 severokorejských vojáků, kteří by mohli být zapojeni do války proti Ukrajině. Podle ukrajinských informací probíhají přípravy na jejich přijetí ve Voroněžské oblasti již od června. KLDR má současně připravovat další odpalovací zařízení pro balistické rakety určené Rusku. Pchjongjang již v roce 2024 vyslal do Ruska odhadem 14 000 vojáků, kteří se následně účastnili bojů v Kurské oblasti. Zelenskyj upozornil, že spolupráce zároveň poskytuje severokorejské armádě zkušenosti z moderního konfliktu a umožňuje jí zdokonalovat vlastní zbraňové systémy. Informace o připravovaném nasazení dalších 30 000 vojáků zatím nebyla nezávisle potvrzena.
Rumunsko uzavřelo s Francií mezivládní dohodu o pořízení dvanácti mobilních radarů Ground Master 200 Multi-Mission All-in-one od společnosti Thales. Zakázka je realizována prostřednictvím francouzské zbrojní agentury DGA a financována v rámci evropského programu SAFE. První systémy mají být dodány v roce 2027. GM200 MM/A je mobilní 4D radar AESA určený k detekci nízko letících dronů, letounů, raket a dalších vzdušných cílů až do vzdálenosti přibližně 350 kilometrů. Součástí spolupráce má být také vytvoření rumunského kompetenčního centra pro radarové technologie, zapojení místního průmyslu a rozšíření výroby některých součástí přímo v Rumunsku.
Australská vláda uvolnila dalších 4,6 miliardy australských dolarů na výstavbu loděnice v Osborne určené pro budoucí jaderné útočné ponorky programu AUKUS. Společně s únorovou investicí tak Canberra zatím na výstavbu areálu vyčlenila 8,5 miliardy australských dolarů, přičemž celková hodnota projektu má dosáhnout přibližně 30 miliard. V loděnici má vzniknout kolem padesáti nových budov a výroba prvního australského plavidla SSN-AUKUS má začít ještě před koncem tohoto desetiletí. Na stavbě nyní pracuje přibližně 1 100 lidí, jejich počet má postupně vzrůst na 4 000 a celý komplex v Osborne má v budoucnu zaměstnávat kolem 10 000 pracovníků.
Americká společnost Saronic a jihokorejská Samsung Heavy Industries uzavřely strategické partnerství zaměřené na vývoj a výrobu autonomních námořních systémů. Dohoda byla představena při otevření Korea–US Shipbuilding Partnership Center ve Washingtonu, které má prohloubit průmyslovou spolupráci obou zemí v oblasti stavby lodí. Firmy chtějí společně rozvíjet autonomní hladinová plavidla, umělou inteligenci pro námořní systémy a robotizaci výrobních procesů v loděnicích. Samsung zároveň rozšiřuje spolupráci s dalšími americkými podniky v oblasti stavby, údržby a oprav plavidel. Partnerství se Saronicem má být využitelné jak pro americké a spojenecké ozbrojené síly, tak pro civilní zákazníky.
Thales a evropská společnost Destinus rozšiřují spolupráci v oblasti protivzdušné obrany, boje proti dronům a prostředků dlouhého dosahu. Firmy chtějí společně integrovat interceptory Destinus s radary, systémy velení a řízení a dalšími prostředky Thales. Dohoda zahrnuje také společnou výrobu protidronového interceptoru Hornet, vývoj efektorů dlouhého dosahu vypouštěných z taktických transportních letounů a řešení pro ničení vzdušných cílů z pozemních platforem. Systémy mají být navrženy pro zapojení do aliančních struktur integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Společnosti počítají rovněž se společnou výrobou některých komponentů a bojových hlavic v evropských závodech.
Americké letectvo připravuje výrazné zvýšení plánovaných nákupů střel AGM-158 JASSM a jejich protilodní varianty LRASM. V aktualizovaném oznámení amerického ministerstva obrany byl maximální předpokládaný objem programu zvýšen z 11 200 na 16 450 střel různých verzí. Zakázka má pokrývat několik budoucích výrobních sérií a vedle samotných střel také kontejnery, software, náhradní díly, technickou podporu a údržbu výrobních kapacit. Hlavním dodavatelem má zůstat Lockheed Martin. JASSM slouží k útokům proti pozemním cílům na velké vzdálenosti, zatímco LRASM je jeho specializovanou variantou určenou především proti hladinovým plavidlům. ()
Singapurská ST Engineering získala nové kontrakty na rozmístění integrovaných protidronových systémů v několika asijských zemích mimo Singapur. Společnost konkrétní zákazníky nezveřejnila, potvrdila však nasazení systému jak pro vojenskou protivzdušnou obranu, tak pro ochranu několika objektů kritické infrastruktury. Řešení kombinuje radarové a další senzory, velení a řízení podporované umělou inteligencí a prostředky měkkého i fyzického ničení bezpilotních prostředků. ST Engineering uvádí, že jednotlivé části systému lze podle požadavků zákazníka kombinovat pro vojenské základny, veřejnou bezpečnost nebo ochranu strategických objektů.
Dnes se zaměříme na stav ruské ekonomiky, o kterém nezávislí komentátoři informují již delší dobu, ale který ruská oficiální místa vytrvale odmítají, tedy stagflaci. Připomeňme, že stagflace znamená ekonomickou stagnaci, tedy nulový ekonomický růst, při současné vysoké inflaci. Pro jakoukoli ekonomiku je stagflace velmi nebezpečná, zejména proto, že je značně komplikované z tohoto stavu ekonomiku přivést opět do stavu zdravého ekonomického růstu.
Za první polovinu roku vzrostl ruský HDP pouze o 0,2% ve srovnání s prvním pololetím předchozího roku, a růst HDP za červen byl nulový, což znamená, že první podmínka je i podle oficiálních údajů splněna. Oficiální míra inflace Rusku pak za červen překročila úroveň 6%, což je výše, než inflační cíl centrální banky, které se tak ani při veškerém úsilí Rosstatu nedaří inflaci v Rusku zkrotit. Tedy, stav, ve kterém se ruská ekonomika nyní nachází, nelze jako stagflaci označit pouze při úplném ignorování reality.
Přičemž v tomto stavu se ruská ekonomika nachází i přes to, že od vypuknutí bojů na Blízkém východě získávala každý měsíc několik set miliard rublů dodatečných zisků díky vysokým cenám ropy na světových trzích. Potvrzuje se tak, že ani tyto dodatečné zisky nepomohly návratu ruské ekonomiky k opětovnému růstu.
To potvrzuje i index podnikatelského prostředí, který udává důvěru ruských podnikatelů v ruskou ekonomiku, a který každý měsíc publikuje ruská centrální banka na základě průzkumu mezi přibližně patnácti tisíci podnikatelskými subjekty. Tento index, který se v červnu 2024 nacházel na úrovni 10,7 bodu, od té doby vytrvale klesá. Ještě v květnu 2026 se nacházel na úrovni 1,7 bodu, pak ale začal opět prudce klesat a v červnu již poklesl na hodnotu -3,6 bodu, tedy na nejnižší úroveň od první poloviny roku 2022.
Ruští podnikatelé tak vnímají stav ekonomiky značně negativně, narozdíl od ruské vlády, která svádí současný stav na přechodné problémy. Spíše to ale vypadá na známé úsloví z časů docialidmu, které praví, že potíže růstu se vždy zákonitě mění na růst potíží.
Izrael: Izraelský bezpilotní letoun zaútočil na vozidlo ve městě Dajr al-Balah ve střední části Pásma Gazy. Při úderu zahynuli dva lidé a další čtyři byli zraněni. Podle místních zdrojů dron vypálil na vozidlo tři střely. Palestinská média později uvedla, že mezi zabitými byli dva příslušníci bezpečnostních složek Hamásu – Waíl al-Lidáví (Abú Hamza), velitel vnitřní bezpečnosti Hamásu pro oblast střední Gazy, a policista Rámiz Abú Zurajk. Podle listu Aš-Šark al-Avsat měl al-Lidáví v poslední době vést operace proti ozbrojeným skupinám v Gaze, které Hamás obviňoval ze spolupráce s Izraelem. Zároveň se podílel na pátrání po údajných špionech a na nedávných zatčeních.
Izraelský prezident Jicchak Herzog telefonicky hovořil s bahrajnským králem Hamadem bin Ísou Ál Chalífou. Rozhovor se uskutečnil v době, kdy Bahrajn čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany Íránu po zhoršení vztahů mezi Teheránem a Spojenými státy. Rozhodnutí Bahrajnu navázat a zveřejnit kontakt s izraelským prezidentem proto přichází v citlivé bezpečnostní situaci. Oba představitelé hovořili o regionálním a mezinárodním vývoji i o vzájemných vztazích v rámci Abrahámových dohod, jejichž cílem je podle bahrajnské strany podpora bezpečnosti, stability a prosperity na Blízkém východě. Herzog označil Bahrajn za významného regionálního partnera a ocenil vedení krále Hamada i jeho vizi budoucnosti regionu.
Izraelská policie oznámila zatčení dvou osob podezřelých z účasti na extremistickém násilí během nočních nepokojů, při nichž skupiny osadníků útočily na několik palestinských obcí. Oba zadržení jsou podle policie vyslýcháni a ještě dnes mají stanout před soudem, kde policie požádá o prodloužení jejich vazby. K zatčení došlo poté, co útočníci v noci zapálili dvě mešity, jeden dům a několik vozidel na Západním břehu. Na místě zanechali graffiti vyzývající k pomstě za smrt Benajahua Melleta, člena civilní bezpečnostní hlídky z osady Chavat Gilad, který byl v pátek zabit Palestincem během násilného střetu. Při následné přestřelce na okraji palestinské vesnice Tell na severu Západního břehu zahynul také velitel izraelské armády a čtyři Palestinci. Střet vypukl poté, co do oblasti vstoupila skupina izraelských osadníků.
Libanon: Libanonský ministr zahraničí Júsuf Radží potvrdil, že armáda zahájila rozmístění jednotek v prvních pilotních oblastech v rámci dohody mezi Libanonem a Izraelem zprostředkované Spojenými státy. Podle něj prolomila patovou situaci návštěva prezidenta Josepha Aúna ve Washingtonu. Radží uvedl, že vláda je odhodlána rozebrat vojenskou strukturu Hizballáhu a zajistit státu výhradní kontrolu nad ozbrojenými silami. Hizballáh označil za „libanonský pouze názvem, ale ve skutečnosti íránský“ a prohlásil, že jeho ozbrojené operace již nejsou přijatelné. Zároveň uvedl, že USA Libanon ujistily, že Izrael nemá územní ambice.
Situace na jihu Libanonu však zůstává napjatá. Izraelské síly (IDF) pokračují v dělostřeleckých úderech, včetně ostřelování oblasti kopce Alí Táhir. Libanonská armáda (LAF) oznámila další izraelská porušení příměří, která podle ní zahrnují ničení domů, buldozerové práce, ostřelování, palbu z kulometů a ničení infrastruktury v několika oblastech jižního Libanonu. Podle libanonských úřadů izraelské jednotky poškodily také vodní projekt Správy řeky Lítání v Markabě a zapálily staleté olivovníky i zemědělské plochy. Incidenty byly hlášeny z oblastí Kfar Tebnit, Haddatha, Kounine, Mansúrí, Majdal Zún a dalších míst. Libanon tvrdí, že pokračující izraelské zásahy komplikují rozmístění armády na jihu země a brání návratu obyvatel do jejich domovů.
Americký ministr obrany Pete Hegseth mezitím oznámil, že Washington v nadcházejících dnech posílí podporu libanonské armádě po návštěvě prezidenta Aúna v Bílém domě. Pomoc má zahrnovat finanční prostředky, vojenské vybavení, logistickou podporu a rozšíření výcvikových programů v Jordánsku a Turecku. Zvažována je také mezinárodní konference na podporu libanonských ozbrojených sil. Hegseth uvedl, že otázka odzbrojení Hizballáhu je složitá, ale vyjádřil přesvědčení, že proces v rámci dohody mezi Libanonem a Izraelem bude brzy pokračovat pozitivním směrem. Současně izraelská armáda provedla tři řízené exploze v obcích Ajtarún a Majs al-Džabal a v oblasti mezi Al-Tírí a Bint Džbajl v jižním bezpečnostním pásmu.
Sýrie: Izraelské jednotky za úsvitu postoupily k obcím Maáríja a Al-Arída na západě provincie Dará. Do oblasti vjely tři vojenská vozidla a buldozer, které vyčistily komunikaci a v Al-Arídě zřídily kontrolní stanoviště. Současně izraelské dělostřelectvo ostřelovalo okolí vesnice Tarrandža v provincii Kunejtra.
Syrský prezident Ahmad aš-Šara mezitím v rozhovoru pro Al Džazíru uvedl, že Damašek nehodlá vojensky zasahovat v Libanonu a dává přednost politickému řešení tamní krize. Zároveň varoval, že případná destabilizace Libanonu by měla přímé důsledky pro Sýrii, a podpořil výhradní právo libanonského státu rozhodovat o otázkách války, míru i držení zbraní. Prezident také potvrdil, že Sýrie prostřednictvím několika zprostředkovatelů jedná s Izraelem o bezpečnostní dohodě. Pokud budou rozhovory úspěšné, mohly by podle něj otevřít cestu k širšímu míru v regionu. Zdůraznil však, že Damašek se nevzdá nároku na okupované Golanské výšiny a usiluje o zabránění další eskalaci konfliktu. V dalších otázkách aš-Šara připustil, že naplňování dohody s Kurdy postupuje pomaleji, než se očekávalo, přesto Sýrie nadále počítá s její realizací. Dodal, že vztahy s Irákem se postupně zlepšují, zatímco jednání s Ruskem o budoucnosti jeho vojenských základen v Sýrii stále pokračují. K západním sankcím uvedl, že jejich případné zrušení nebude mít zásadní význam, pokud Spojené státy zároveň nevyřadí Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus.
Prezident se vyjádřil také k nedávné srážce autobusů u Dajr az-Zauru. Podle něj vyšetřování stále pokračuje a jednou z prověřovaných verzí je i nešťastná náhoda. Syrské ministerstvo dopravy uvedlo, že konečnou příčinu určí technická expertiza. Současně připomnělo, že silnice Palmýra–Dajr az-Zaur byla dlouhodobě zanedbaná a její rekonstrukce byla zařazena mezi priority již před nehodou. Minulý měsíc proto vyhlásilo výběrové řízení na její modernizaci s cílem zlepšit dopravní infrastrukturu a bezpečnost. Syrská centrální banka zároveň oznámila, že výměna bankovek vydaných za vlády Bašára Asada skončí 30. července 2026. Od 31. července začne jejich postupné stahování z oběhu, které potrvá pět let. Staré bankovky přestanou být zákonným platidlem a ve všech oficiálních dokumentech i finančních operacích bude od tohoto data používána nová syrská měna.
Írán: Americká námořní blokáda Íránu nadále zůstává v platnosti. K 25. červenci velení CENTCOM odklonilo 12 obchodních plavidel, která se pokusila blokádu prolomit, dvě lodě po neuposlechnutí výzev vyřadilo z provozu a další dvě podrobilo kontrolní inspekci. Dnes americké síly dokončily ověřovací kontrolu tankeru M/T Čarminar plujícího pod vlajkou Komor v Arabském moři. Po jejím ukončení loď pokračovala v plavbě. Dne 24. července pak jednotky CENTCOM v Ománském zálivu vyřadily z provozu tanker M/T Lavine plující pod vlajkou Mosambiku poté, co se jeho posádka opakovaně pokusila porušit blokádu a ignorovala výzvy k zastavení. Plavidlo již nepokračuje v plavbě směrem do Íránu.
Irák: Nejvyšší soudní rada oznámila zabavení dalších 27 miliard iráckých dinárů (přibližně 20,6 milionu dolarů) v rámci korupčního vyšetřování Adnána al-Džumajlího, zadrženého náměstka ministra ropného průmyslu pro oblast rafinace. Zajištění majetku je součástí protikorupční kampaně premiéra Alího az-Zajdího, která začala koncem června zatýkáním vysoce postavených představitelů. V rámci stejného případu již byly zabaveny také zlaté cihly, šperky a další finanční prostředky. Celkem bylo během této kampaně zadrženo nejméně 21 osob.
Jemen: Nad provinciemi Al-Džauf a Saada byly zaznamenány zvýšené aktivity saúdského letectva v době, kdy v Al-Džaufu probíhají střety mezi hnutím Ansar Alláh (Húsíové) a kmenovými bojovníky Al-Džuajd podporovanými Saúdskou Arábií. Během bojů u oblasti Al-Jatama v provincii Al-Džauf měli kmenoví bojovníci zabít čtyři příslušníky Húsíů a zničit několik jejich vozidel po útoku na kontrolní stanoviště.
Húsíové následně oznámili, že jejich jednotky sestřelily nad provincií Al-Džauf turecký bezpilotní letoun Bayraktar Akıncı používaný saúdskými silami. Podle jejich tvrzení byl dron zasažen během „nepřátelské operace“ a hnutí uvedlo, že bude pokračovat v obraně jemenského území proti narušování jeho suverenity.
Súdán: Súdánská armáda (SAF) spolu se spojeneckými milicemi pokračuje v ofenzivě proti povstaleckým jednotkám RSF podporovaným Spojenými arabskými emiráty v oblasti Severního Kordofánu. Obrana RSF se podle dostupných informací zhroutila a její jednotky byly donuceny k ústupu. Povstalecké síly nyní opouštějí bojiště a ustupují z oblasti.
Somálsko: Islamistické hnutí aš-Šabáb v noci ostřelovalo minomety etiopskou vojenskou základnu u města Bardale v provincii Bay. Podle bezpečnostních zdrojů dopadlo několik granátů přímo do areálu základny, kde jsou rozmístěny etiopské jednotky podporující bezpečnostní operace v Somálsku. Útok způsobil materiální škody a obyvatelé Bardale hlásili několik nočních explozí. Podobné útoky provádí aš-Šabáb v provincii Bay i dalších částech jižního Somálska opakovaně. Kromě minometných útoků využívá také přepady a improvizovaná výbušná zařízení v rámci dlouhodobého ozbrojeného boje proti somálské vládě a jejím spojencům. Oblast Bardale má strategický význam díky své poloze poblíž území ovládaných islamisty. Ti zde pravidelně útočí na somálské i zahraniční bezpečnostní síly a narušují jejich pohyb. Etiopské jednotky zde zůstávají součástí regionální mise na podporu somálské vlády v boji proti Aš-Šabábu. Noční ostřelování přišlo v době, kdy somálské bezpečnostní síly za podpory regionálních partnerů pokračují v operacích zaměřených na oslabení územní kontroly aš-Šabábu a omezení jeho schopnosti provádět další útoky.
Mali: Ruský vojenský konvoj, který vyrazil z přístavu Lomé v Togu, dorazil přes město Sikasso do malijského hlavního města Bamaka. Podle dostupných informací tvořily kolonu tři bojová vozidla pěchoty BMP-2, osm BMP-3, čtrnáct obrněných vozidel MRAP, čtyři obrněné transportéry BTR-82, dvě protiletadlové soupravy a také nákladní automobily a motocykly.
Krátce poté džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že ráno minometnou palbou zaútočila na konvoj malijské armády (FAMa) a příslušníků ruského Afrického korpusu mezi městy Hombori a Wami v regionu Mopti. Rozsah případných škod ani ztrát zatím není znám.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že když může Bábiška stavět politiku na průzkumech veřejného mínění a fungovat jako retardovaný Batman české politiky, tedy kam vítr, tam plášť, můžeme si jednou nějaký průzkum vytáhnout taky. My jsme vlastně takoví retardovaní Batmani také, jen bez Agrofertu a s výrazně horším rozpočtem na kostým. A světe div se, z nejnovějších dat STEM vychází něco, co se do oblíbeného vyprávění o Česku unaveném Ukrajinou úplně nevejde. Podíl lidí, podle kterých Česko pomáhá Ukrajině vojensky málo, vzrostl z pouhých čtyř procent v červnu 2024 na současných třináct. Čtyřicet procent by sice vojenskou pomoc stále chtělo utlumit, ale trend se neposouvá směrem k všeobecnému „už nás to nezajímá“, nýbrž přesně opačně u části společnosti sílí přesvědčení, že bychom měli dělat víc. A ani uprchlíci se po téměř pěti letech nestali národní apokalypsou, kterou nám prorokovala půlka internetových věštců. Jejich další pobyt podporuje 53 procent lidí a postupně přibývá těch, kteří je považují za přínos. Takže dnes žádná geopolitická moudrost. Jen jsme si půjčili Babišovu superzbraň, průzkum veřejného mínění. Co asi na to Tomio Okamura?
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
