(4 202 slov, doba čtení 22 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 2. srpna, Rusko zaútočilo na Ukrajinu 133 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně proudových variant, dále prostředky Gerbera, Italmás, vyčkávací municí Banderol a imitátory dronů Parodija. Bezpilotní prostředky byly vyslány ze směrů Orel a Kursk v Rusku, z okupované části Doněcké oblasti a z Hvardiiského na okupovaném Krymu. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 na severu, jihu a východě země sestřeleno nebo potlačeno 109 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás, vyčkávací munice Banderol a dalších typů. Zaznamenány byly zásahy 24 útočných bezpilotních prostředků na 19 místech a dopady trosek sestřelených cílů na dalších 3 místech. Útok v době zveřejnění pokračoval a ve vzdušném prostoru se nadále nacházely ruské bezpilotní prostředky.
Během noci na 2. srpna provedly ukrajinské bezpilotní prostředky rozsáhlý útok proti oblastem Ruska, okupovanému Krymu a prostoru nad Azovským a Černým mořem. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 635 bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Volgogradskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Lipeckou, Orelskou, Rostovskou, Rjazaňskou, Saratovskou, Tambovskou a Tulskou oblastí, Moskevským regionem, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a nad Azovským a Černým mořem. Ukrajinský generální štáb oznámil zásah Saratovské rafinerie a letiště Engels v Saratovské oblasti, přičemž na obou objektech byly zaznamenány zásahy a následné požáry. Zasažena měla být také ropná základna Ljudinovskaja v Kalužské oblasti a prostor pro skladování, přípravu a vypouštění útočných bezpilotních prostředků u Navlji v Brjanské oblasti. V Novosemejkinu v Samarské oblasti byl zasažen logistický komplex společnosti Wildberries, kde vypukl požár. Včera v noci zasáhly dálkové drony SBU také tři rafinerie skupiny Bašněfť v Ufě, konkrétně Ufaněftěchim, UNPZ a Novoil. Geolokované záběry potvrdily požáry v rafinérském areálu, zatímco vedení Baškortostánu připustilo zásah průmyslové zóny troskami dronu. SBU současně oznámila zásahy tří radiolokátorů Podlet K1 a jednoho Kasta 2E2 v Krasnodarském kraji. Přesný rozsah jejich poškození nebyl zveřejněn.
Červenec 2026 byl dosud nejintenzivnějším měsícem ruské vzdušné kampaně proti Ukrajině. Ruské síly nasadily rekordních 4 951 bezpilotních prostředků, z nichž ukrajinská protivzdušná obrana podle hlášení zneškodnila 4 299, zatímco 652 dronů zasáhlo určené nebo jiné objekty. V některých jednotlivých vlnách měly proudové varianty tvořit až 30 % nasazených dronů, přesný měsíční podíl však není znám. Současně Rusko provedlo 2 657 leteckých úderů a svrhlo rekordních 8 405 naváděných pum, tedy jen přibližně o čtyři pumy denně méně než v červnu. Rekordní bylo také nasazení raket, kterých mělo být odpáleno celkem 376. Známý rozpis zahrnuje především 123 balistických raket Iskander-M a střel systému S-400, 128 střel Ch-101, 62 Ch-59/69, jedenáct Oniksů a dvacet Zirkonů, žádný Kinžal však zaznamenán nebyl. Ukrajinská obrana zničila 117 střel Ch-101, všech čtrnáct Kalibrů, 41 střel Ch-59/69 a pouze 35 z 123 balistických cílů. Právě rozdíl mezi vysokou úspěšností proti podzvukovým střelám a omezenými možnostmi proti balistickým raketám zůstává hlavní slabinou ukrajinské PVO. Rusko navíc poprvé ve větším měřítku kombinovalo hromadné nasazení balistických střel s Ch-59/69, čímž se snažilo současně přetížit různé vrstvy obrany. Celkem byly hlášeny zásahy na 433 lokalitách a škody způsobené troskami na dalších 209 místech.
V severoslobodském a kurském směru ukrajinské jednotky zastavily čtyři ruské útoky. Rusové provedli čtyři letecké údery za použití dvanácti naváděných pum a 61 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho čtyři salvovými raketomety. Ruský zdroj hlásil ukrajinský protiútok u Pysarivky, jeho rozsah však nebyl geolokačně doložen.
Ukrajinský generální štáb zaznamenal během 1. srpna celkem 234 bojových střetů, tedy o devět méně než předchozí den. Nejzatíženějším úsekem zůstal pokrovský směr s 27 útoky, následoval jihoslobodský s 21, kosťantynivský s devatenácti a slovjanský s osmnácti.
Rusové provedli dva raketové údery za použití 31 střel a 91 leteckých úderů, při kterých svrhli 298 naváděných pum. Nasadili také 11 083 jednorázových útočných dronů a provedli 3 343 dělostřeleckých a raketových útoků. Ukrajinské letectvo, raketové vojsko a dělostřelectvo zasáhly patnáct prostorů soustředění ruských sil, jedno stanoviště pro řízení dronů a jedno velitelské a pozorovací stanoviště.
DeepState zveřejnil dvě mapové změny u Kosťantynivky a Zaliznyčného. Plocha hodnocená jako souvislá ruská kontrola se na obou úsecích dohromady zvětšila o 4,78 km² a šedá zóna o 6,43 km². Přesné datum fyzického postupu nebylo zveřejněno, takže mapová aktualizace může shrnovat vývoj z několika předchozích dní.
Charkovská situace: V jihoslobodském směru Rusové provedli 21 útoků směrem na Kozačskou Lopan, Staryce, směrem na Izbycké, ve směru na Volochivku, u Digtyarného a směrem na Ivaščiné a Radkyvku. Aktivita zde oproti předchozímu dni dále vzrostla, ale nebylo potvrzené rozšíření ruské kontroly v severní části Charkovské oblasti ani ve směru na Velykyj Burluk.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru generální štáb druhý den po sobě nezaznamenal žádnou ruskou útočnou akci. Geolokované záběry však ukázaly ukrajinské údery proti budovám obsazeným ruskými vojáky v severní a střední části Kupjansku a na západním okraji Kupjansku Vuzlového.
Jihovýchodně od Borové pokračovaly útoky obou stran. Ruské ministerstvo obrany oznámilo obsazení Olhivky, ale tvrzení nepotvrdil ani zdroj napojený na ruské uskupení Západ.
V limanském směru Rusové šestnáctkrát zaútočili směrem na Šijkyvku, Novoserhijivku, Andrijivku, Novomychajlivku, u Novoselivky, směrem na Drobyševé, u Lymanu, Ozerného a Dibrového. Ruské tvrzení o dalším postupu západně od Kalenyků nebylo geolokačně potvrzeno a DeepState zde během sledovaného dne nezveřejnil novou změnu.
V slovianském sektoru provedli okupanti 18 útočných akcí u Zakitného, Kryvé Luky, Riznykivky a také ve směru na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru Rusové třikrát zaútočili směrem na Pryvilné a Jurkivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru Rusové provedli devatenáct útoků v Kosťantynivce, u Ivanopilije, Iljinivky, směrem na Stepanivku, Rusyn Jar a Rajské. Počet útoků klesl z předchozích 26, tlak na město však pokračoval prostřednictvím malých pěších skupin a dronů.
DeepState rozšířil u Kosťantynivky plochu souvislé ruské kontroly o 2,84 km² a šedou zónu o dalších 8,37 km². Aktualizace potvrzuje další rozšíření prostoru, ve kterém se ruská pěchota dokáže pohybovat nebo ukrývat, neznamená však obsazení města. Důstojník ukrajinského centra zvláštního určení Omega 1. srpna uvedl, že ukrajinské jednotky Kosťantynivku nadále kontrolují a ničí ruské skupiny v zástavbě i na přístupech. Rusové se podle něj snaží ponechat v ruinách jednoho nebo dva vojáky, kteří čekají na další skupiny, ale jejich zásobování zůstává omezené.
Ruské zdroje tvrdily, že jejich jednotky obsadily Torské a postoupily u Pryjutu a Novopavlivky. Nic ale tyto zprávy nepotvrdilo. Stav fronty tak nadále odpovídá prolínání izolovaných postavení, nikoliv souvislému zhroucení ukrajinské obrany.
V pokrovském směru ukrajinští obránci zastavili 27 útoků. Bojovalo se směrem na Sofijivku, Kučeriv Jar, u Vilného, Nového Šachového, Bilytského, Rodynského, směrem na Ševčenko, u Kotlyného, Udačného a směrem na Novopidhorodné a Novopavlivku.
Velitel praporu ukrajinské 25. výsadkové brigády uvedl, že Rusové postupují převážně jednotlivě nebo v malých skupinách, využívají lesní pásy, vegetaci a protitermovizní pláště a teprve po skrytém překonání určitého prostoru se snaží nahromadit větší počet vojáků. Ukrajinské jednotky je proto ničí hlavně během přesunů. Na pokrovském ani dobropilském úseku nebyl potvrzen nový souvislý postup. Ruské tvrzení o obsazení Matjaševa a ukrajinské protiútoky u Ševčenka a Myrného zůstaly bez dostatečných geolokačních podkladů
V oleksandrivském směru Rusové čtyřikrát zaútočili směrem na Myrné a Rybné. Geolokované záběry zveřejněné 31. července zachycují ruskou skupinu v budově na západním okraji Voskresenky.
Jižní fronta: V huljajpolském směru Rusové podnikli čtrnáct útokůu Vozdvyživky, ve směru na Cvitkové, Hirké, u Zaliznyčného a směrem na Čarivné. DeepState rozšířil ruskou kontrolu přímo u Zaliznyčného o 1,94 km². O stejnou plochu se zmenšila šedá zóna, takže zde aktualizace zachycuje především konsolidaci dříve sporného prostoru.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo obsazení Ljubyckého, ale dostupné zdroje toto tvrzení nepotvrdily a Ruské letecké bombardování této vesnice potvrzuje spíše opak. V orichivském směru Rusové neprovedli žádný pozemní útok. Ukrajinský postup jihovýchodně od Novoandrijivky je zřejmě zpětně doložený podle záběrů zveřejněných již 29. července.
Ukrajinský generální štáb potvrdil včerejší zásah ruského skladu bezpilotních prostředků u Tokmaku. Zasažena byla rovněž rozvodna v prostoru okupovaného Berďansku, rozsah jejího poškození však nebyl nezávisle určen. Ruské jednotky na záporožském úseku současně snížily počet nasazovaných dronů Molnija a častěji využívají naváděné letecké pumy.
Chersonská fronta: V přidněperském směru Rusové neprovedli žádnou pozemní útočnou akci. Linie na levém břehu Dněpru a v prostoru říčních ostrovů zůstala beze změny.
Ukrajinské síly v noci na 1. srpna zasáhly sklad materiálně technického zabezpečení u okupovaného Podového. Vojenská rozvědka současně zveřejnila dodatečné potvrzení zásahu systému protivzdušné obrany Pancir S1 na okupovaném území Chersonské oblasti. Samotný útok na Pancir však proběhl již v noci z 29. na 30. července.
Krym: Ukrajinský generální štáb potvrdil zásah skladu ruských bezosádkových člunů u Čornomorského, železničního mostu Syvaš u Čonharu a železničního mostu u Vladyslavivky. Oba mosty slouží ruské vojenské logistice mezi Krymem a okupovanou částí jižní Ukrajiny. Zasaženy byly také útvar radioelektronického průzkumu Černomořského loďstva v Sevastopolu a opravárenská základna u Pervomajského. Rozsah poškození mostních konstrukcí ani doba případného přerušení provozu nebyly zveřejněny.
Ukrajinská vojenská rozvědka dále zveřejnila dodatečné potvrzení zásahu hlídkového člunu projektu 1100M Sargan u Kerče a stanoviště pro řízení dronů Forpost u Jevpatorije. Oba útoky však proběhly již v noci z 29. na 30. července.
V Černém moři byl dvěma ukrajinskými bezosádkovými čluny zasažen ruský kontejnerový přepravník Yanina společnosti FESCO, která patří do struktury Rosatomu. Ruský Rosatom potvrdil, že se plavidlo přibližně 130 námořních mil od Novorossijsku potopilo a všech sedmnáct členů posádky bylo zachráněno. Samostatně zveřejněné záběry zachycují zásah liberijského tankeru Bourda zapojeného do vývozu ruských ropných produktů. Video původně spojované s Yanina ve skutečnosti pravděpodobně zachycovalo právě tanker Bourda.
Americký prezident Donald Trump odvolal připravované nové údery proti Íránu poté, co blízkovýchodní spojenci předložili základní obrysy možné dohody o ukončení konfliktu. Návrh počítá s úplným obnovením plavby Hormuzským průlivem a s opatřeními, která mají zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Trump uvedl, že se k diplomatickému postupu připojil také Izrael. Írán do uzávěrky dohodu veřejně nepotvrdil a jeho ozbrojené síly zůstávaly v pohotovosti. Americké rozhodnutí následovalo po telefonátu se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, který varoval před dalšími útoky na energetickou infrastrukturu států Perského zálivu.
Na Ukrajině od 2. srpna začalo platit další devadesátidenní prodloužení válečného stavu a všeobecné mobilizace. Válečný stav byl prodloužen od 05:30 a mobilizace od stejného dne v souvislosti s pokračující ruskou agresí. Příslušné prezidentské dekrety schválila ukrajinská Nejvyšší rada již 14. července. Prodloužení zachovává současný právní režim fungování státu, omezení některých občanských práv, mobilizační opatření a zvláštní pravomoci vojenských a civilních orgánů.
Sedm hlavních členů skupiny OPEC+ se dohodlo, že od září zvýší těžební kvóty přibližně o 188 000 barelů ropy denně. Rozhodnutí dokončuje rušení dobrovolného snížení produkce o 1,65 milionu barelů denně, které bylo zavedeno v roce 2023. Na zvýšení se podílejí Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Kuvajt, Alžírsko, Kazachstán a Omán. Skutečný dopad na dostupnost ropy však může být menší kvůli pokračujícím výpadkům vývozu způsobeným konfliktem s Íránem a útoky na námořní dopravu. Další omezení v objemu přibližně dvou milionů barelů denně mají zůstat v platnosti do konce roku.
Evropské státy začaly po rozsáhlém proniknutí migrantů do španělské Ceuty obnovovat kontroly na některých vnitřních hranicích. Do španělské enklávy v severní Africe proniklo podle dostupných odhadů přibližně 60 000 lidí, z nichž se většina následně vrátila do Maroka. Itálie oznámila dočasné kontroly cestujících přilétajících a připlouvajících ze Španělska, zatímco Madrid požádal o mimořádné jednání evropských ministrů vnitra. Krize znovu otevřela spor o ochranu vnější hranice Evropské unie, fungování schengenského prostoru a odpovědnost jednotlivých členských států. Při pokusech o překročení hranice zahynuly desítky lidí.
Spojené státy oznámily nový plán pro odzbrojení Hamásu a postupné stažení izraelských sil z Pásma Gazy. Dokument předpokládá ukládání zbraní pod mezinárodním dohledem, likvidaci tunelů a další vojenské infrastruktury a předání civilní správy Národnímu výboru pro správu Gazy. Bezpečnost má během přechodného období zajišťovat mezinárodní stabilizační síla, která má také vycvičit místní policii a dohlížet na distribuci humanitární pomoci. Jednotlivé fáze izraelského stažení mají být spojeny s ověřeným postupem odzbrojování. Přestože Washington tvrdí, že Hamás s rámcem souhlasil, izraelská vláda ani vedení Hamásu zatím veřejně nepotvrdily shodu na všech podmínkách jeho realizace.
Vojenský vládce Myanmaru Min Aung Hlaing má ve dnech 6. a 7. srpna uskutečnit oficiální návštěvu Thajska. Cesta přichází po obnovení omezených kontaktů mezi myanmarskou vojenskou vládou, státy sdružení ASEAN a částí regionálních partnerů. Režim se prostřednictvím návštěv Číny, Indie a Thajska snaží prolomit diplomatickou izolaci a získat uznání nové správní struktury země. Organizace ACLED současně upozornila, že myanmarská armáda v první polovině roku výrazně zvýšila počet leteckých úderů a hromadných útoků proti civilnímu obyvatelstvu. Při více než deseti nejzávažnějších incidentech mělo zahynout přes 450 civilistů.
Australské ministerstvo obrany zahájilo v Jižní Austrálii dvanáctiměsíční zkoušky domácího systému SkyDome určeného ke sledování objektů na oběžné dráze. Pasivní senzor využívá rádiové signály a může pozorovat rozsáhlou část oblohy, aniž by sám vysílal a odhaloval svou polohu. Zkoušky mají ověřit jeho zapojení do stávajících vojenských systémů a využití při skutečných operačních úkolech. Výsledky poslouží při rozhodování o budoucích investicích do australského vojenského vesmírného průzkumu. Canberra označuje schopnost sledovat družice a další objekty za stále důležitější kvůli rostoucímu vojenskému významu a zahlcení kosmického prostoru.
V okolí Havajských ostrovů skončilo třicáté cvičení Rim of the Pacific, největší mezinárodní námořní cvičení na světě. Zapojilo se do něj přes třicet států, desítky hladinových plavidel, pět ponorek, více než 190 letounů a přibližně 30 000 vojáků. Výcvik zahrnoval protivzdušnou a protiponorkovou obranu, výsadkové operace, likvidaci min, zásobování flotily a ostré střelby. Státy AUKUS během cvičení prověřovaly také bezosádkové podmořské systémy, ochranu kritické infrastruktury na mořském dně a interoperabilitu podvodní komunikace v rámci experimentů Maritime Big Play.
V roce 2025 se již sice potíže začaly dotýkat postupně čím dál většího počtu sektorů ruské ekonomiky (jedním z prvních byla například těžba uhlí), dva sektory byly ale v tomto roce ještě považovány za mimořádně stabilní a vykazovaly rostoucí příjmy – bankovní sektor a vojensko-průmyslový komplex. V polovině roku 2026 se však již v Rusku veřejně diskutuje o horší než očekávané situaci i v těchto sektorech. O situaci dvou největších ruských bank jsme informovali na počátku tohoto týdne, dnes se pak zaměříme na druhý zmíněný sektor, tedy vojenskou výrobu.
Přičemž zdrojem níže podaných informací není nikdo jiný, než Sergej Čemezov, generální ředitel koncernu Rostech, který za dobu své existence pod svá křídla nashromáždil přibližně 80% veškeré zbrojní výroby v Rusku, a je tak jednou z nejpovolanějších osob pro to, aby ocenil finanční situaci ruského zbrojního průmyslu.
Čemezov na nedávném setkání s premiérem Michailem Mišustinem uvedl, že u ruského zbrojního sektoru nepostačují prostředky nejen na rozvoj, ale i na samotné udržení výroby. Podniky vyrábějící výzbroj přešly již před několika lety na třísměnný provoz, což sice znamená větší objemy výroby, ale i s tím spojené daleko rychlejší opotřebení například obráběcích strojů, což vyžaduje neustálé investice do jejich údržby a častější výměny.
Podle Čemezova klesl za rok 2025 čistý zisk Rostechu oproti předchozímu roku o 42%, a dosáhl pouze 76,4 miliard rublů. Přičemž příjmy korporace vzrostly za daný rok o 25% (a dosáhly 4,3 bilionu rublů), což ukazuje na klesající produktivitu ruské zbrojní výroby, jejíž ziskovost v minulém roce dosahovala již pouze 1,8%. Přičemž pokud odečteme zisky banky Novikom bank, která je součástí korporace Rostech, je ziskovost výrobních podniků korporace blízká nule.
Ještě v roce 2021 dosahoval Rostech ziskovosti okolo 7,9%, což je pro tento sektor přiměřené, od roku 2022 se ale jeho ziskovost značně propadla a po malém opětovném vzrůstu v roce 2024 (kdy dosahovala 3,6%), se opět propadla na úroveň okolo 2%. To je ziskovost akceptovatelná v sektorech jako obchod a distribuce, kde je malý jednotkový zisk kompenzován nízkými náklady a vysokými objemy prodejů, u malosériové a značně nàkladné vojenské výroby je ale takto nízká ziskovost neudržitelná, což bylo také příčinou toho, proč se Čemezov s Mišustinem sešel.
Nedostatek prostředků korporace se pak již v prvním čtvrtletí 2026 odrazil na značném poklesu investic, oproti prvnímu čtvrtletí předchozího roku byl ve třech klíčových segmentech zbrojní výroby pokles investic následující:
- Hotové kovové výrobky (tedy například dělové hlavně nebo munice): pokles o 19,5%
- Optoelektronika a komponenty (tedy například zaměřovače nebo radiolokátory): pokles o 35,6%
- Ostatní dopravní prostředky (tedy například tanky, BVP nebo ponorky): pokles o 33%
Tento nedostatek finančních prostředků korporace Rostech je primárně způsoben tím, že se značně snížil export ruské vojenské techniky, a pro ruské zákazníky (primárně ministerstvo obrany) musí Rostech dodávat svou produkci za státem stanovené ceny, které jsou jednak nižší, než ceny na volném trhu, ale také se zpožděním reflektují inflaci, která následně sníží možný zisk Rostechu.
Rostech tak požaduje, aby byly nákupní ceny jeho produkce zvýšeny, což by mu umožnilo udržet akceptovatelný zisk. To by ale znamenalo značné dodatečné náklady ze státního rozpočtu, který se nachází ve značném strukturálním deficitu a uvolnění dalších prostředků je již velmi obtížné.
Diskuze se tak obrátila k jedinému zdroji, který by mohl zajistit růst objemu produkce, a to k potřebě růstu produktivity práce. Ta je v Rusku zejména ve zbrojní výrobě (ve srovnání se zahraničím) chronicky nízká, ale vzhledem k tomu, že čelní ruští političtí představitelé odmítají pojmenovat reálné příčiny potíží, začíná tato diskuze připomínat tu jaká na stejné téma probíhala v Sovětském Svazu ke konci vlády Leonida Iljiče Brežněva – a čím tyto ekonomické potíže Sovětského Svazu skončily, jistě nemusíme našim čtenářům připomínat.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že při nedávných leteckých úderech v Pásmu Gazy byli zlikvidováni tři ozbrojenci, kteří se podle ní podíleli na přípravě útoků proti izraelským jednotkám. Při úderu ve městě Gaza byl zabit Alá Imád Chámis Tarams, člen skupiny Armáda islámu, a Hasan Ibráhím Šaháda Kahmán, příslušník Palestinského islámského džihádu (PIJ). Při samostatném útoku na severu Pásma Gazy byl minulý týden zasažen také Ahmad Chudar, velitel praporu Hamásu v Džabáliji.
Palestinský Islámský džihád (PIJ) podle arabských zdrojů souhlasil s plánem odzbrojení v Pásmu Gazy, který připravila Rada míru pro Gazu. Informoval o tom saúdský list Al-Arabíja. K plánu se již minulý týden oficiálně přihlásil také Hamás. Islámský džihád, který je menší a méně vlivný než Hamás, ale zároveň úzce napojený na Írán, zůstává významným aktérem v Pásmu Gazy. Návrh počítá s odevzdáním zbraní ozbrojených skupin a postupným stažením izraelských sil z oblasti. Následně by měla převzít správu technokratická vláda s výhradní kontrolou nad bezpečností a správními pravomocemi. Izrael k dohodě zůstává zdrženlivý a zdůrazňuje, že své jednotky nestáhne, dokud nebude zajištěno skutečné odzbrojení Hamásu. Strany nyní vstoupily do čtrnáctidenní fáze, během níž mají dohodnout časový plán realizace jednotlivých kroků návrhu.
Izrael sdělil Bílému domu „vážné bezpečnostní obavy“ ohledně navrhované dohody o odzbrojení Hamásu, uvedl izraelský představitel pro agenturu AP. Jde o první veřejné vyjádření Izraele od oznámení dohody americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Mluvčí kanceláře premiéra Doron Spielman uvedl, že podle izraelských zpravodajských hodnocení se Hamás nesnaží skutečně odzbrojit, ale usiluje o obnovu svých vojenských kapacit. Izrael proto odmítá stáhnout jednotky z Pásma Gazy, dokud nebude odzbrojení podle něj reálně provedeno. Spielman varoval, že předčasné stažení izraelských sil by podle izraelských odhadů umožnilo Hamásu znovu vybudovat vojenskou infrastrukturu, rozšířit vliv v Gaze a připravit další útok podobný útoku ze 7. října 2023. Zdůraznil také, že skutečné odzbrojení znamená fyzické odevzdání zbraní. Návrh Rady míru pro Gazu počítá s odzbrojením Hamásu, stažením izraelských sil a předáním správy Pásma Gazy technokratické administrativě. Premiér Benjamin Netanjahu se k plánu zatím veřejně nevyjádřil, avšak vyjádření izraelských představitelů naznačují, že Jeruzalém považuje návrh za nedostatečný a není připraven k vojenskému stažení.
Izraelská policie zadržela šest nábožensky motivovaných Židů – pět nezletilých a jednoho dospělého – kvůli incidentu u kláštera sv. Jakuba v arménské čtvrti Starého Města Jeruzaléma. Skupina měla podle policie plivat a bouchat do vstupu kláštera, házet kameny na zeď areálu a slovně napadat přítomnou Arménku, která událost natáčela. Klášter je sídlem Arménské církve pro celý region a rezidencí jejího nejvyššího místního duchovního představitelé. Po oznámení incidentu zasahovali policisté z okrsku David za podpory monitorovacího centra Mabat 2000 a zahájili pátrání po pachatelích. Tři zadrženým byl zakázán vstup do Starého Města na 15 dní, zatímco další tři stanuli před jeruzalémským soudem, kde policie požádala o prodloužení vazby. Izraelská policie uvedla, že bude proti projevům násilí a rasismu postupovat důrazně a bude usilovat o potrestání odpovědných osob. Úřady se dlouhodobě potýkají s případy plivání na křesťanské duchovní a vandalismu proti církevnímu majetku ve Starém Městě.
Libanon: V jižním Libanonu pokračuje zvýšené napětí mezi Izraelem a ozbrojenými aktéry podporovanými Íránem. V oblasti Taybeh v okrese Marjajún provedly izraelské síly (IDF) rozsáhlou řízenou demolici objektu pod svou kontrolou. Současně v oblasti Srebine v okrese Bint Džbajl zasáhl izraelský bezpilotní prostředek vozidlo, přičemž incident si měl vyžádat pět zraněných.
Libanonská armáda (LAF) následně upravila své původní vyjádření k dalšímu incidentu v oblasti Kafra, kde bylo lehce zraněno pět vojáků. Zatímco původně hovořila o izraelském úderu, později uvedla, že explozi pravděpodobně způsobil podezřelý předmět a okolnosti události jsou nadále vyšetřovány. Bezpečnostní situaci dále komplikuje aktivita struktur napojených na íránské Revoluční gardy (IRGC), které podle dostupných informací pokračují v nátlaku proti libanonské armádě a jejím bezpečnostním kapacitám.
Sýrie: Turecký ministr obrany Yaşar Güler telefonicky jednal se svým syrským protějškem Murhafem Abú Kasrou o otázkách obrany a bezpečnosti. Podobné kontakty se staly pravidelnou součástí vzájemné spolupráce od podpisu memoranda o vojenském výcviku a poradenství v srpnu 2025. Ankara navíc letos v únoru oficiálně potvrdila, že Damašku poskytuje vojenskou podporu.
Souběžně se zintenzivnila i situace na jihozápadě Sýrie. Izraelské jednotky zřídily kontrolní stanoviště na silnici mezi Híránem a ar-Ráfidem v provincii Kunejtra, kde kontrolovaly projíždějící vozidla i pěší. Izraelské hlídky se v této oblasti pohybují pravidelně již od května a v červnu zde nahradily provizorní opatření trvalou infrastrukturou instalací zesílené kovové bariéry na zemědělských pozemcích západně od ar-Ráfidu. Vedle bezpečnostních otázek se syrská vláda zaměřila také na správu státního majetku. Ve všech provinciích byla zahájena rozsáhlá kontrola nájemních a investičních smluv s cílem odhalit korupci, nezákonné obohacování, neplacení nájemného i porušování smluvních podmínek. Kampaň má zajistit lepší ochranu státního majetku a navrátit státu ztracená práva.
Současně pokračují diplomatické snahy o obnovu země. Syrský ministr zahraničí Asad aš-Šajbání se v Damašku setkal s generálním ředitelem odboru pro Blízký východ japonského ministerstva zahraničí Kiičim Iwamotem. Jednání se zaměřilo na obnovu Sýrie a možnosti japonských investic. Schůzka navázala na postupně se rozvíjející dialog mezi oběma zeměmi – po prosincové návštěvě náměstka japonského ministra zahraničí, jarních pracovních jednáních a červnovém setkání se zástupci japonského soukromého sektoru v Damašku.
Irák: Irácká Federální zpravodajská a vyšetřovací agentura (FIIA) rozeslala memorandum, ve kterém požaduje aktualizované informace o rozmístění základen a stavu výzbroje jednotek Lidových mobilizačních sil (PMF). Cílem je vyhodnotit škody způsobené saúdsko-americkými leteckými údery na několik jejich pozic v Iráku. Současně vyzvala k zvýšené ostražitosti vůči podezřelým aktivitám, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo majetek PMF, a nařídila jejich okamžité hlášení.
Mezitím se výrazně zhoršila bezpečnostní situace v Iráckém Kurdistánu. Nad Erbílem i Sulajmáníjou byly opakovaně zaznamenány íránské drony, z nichž část byla protivzdušnou obranou sestřelena. Terčem útoků se stala infrastruktura kurdských ozbrojených skupin v Sulajmáníji, zatímco nad oblastí operovaly stíhací letouny Mezinárodní koalice. V Erbílu byl během útoků aktivován systém protivzdušné obrany C-RAM proti přilétajícím bezpilotním prostředkům, včetně dronů typu Šáhid-136, a městem otřásla série explozí.
Libye: Ministr vnitra vlády národní jednoty (PNE) Imád at-Trábilsí jednal v Tripolisu s tureckým velvyslancem Güvenem Begečem o posílení bezpečnostní spolupráce, zejména v oblasti výcviku personálu a výměny zkušeností. Následně se setkal také s italským velvyslancem Gianlucou Alberinim, se kterým projednal spolupráci v bezpečnosti, boj proti nelegální migraci a rozvoj pobřežní stráže PNE. Již 22. června se at-Trábilsí spolu s velitelem pohraniční služby PNE setkal s bezpečnostním atašé amerického velvyslanectví, aby projednali otázky společného zájmu obou zemí.
Mali: V oblasti Tessalitu provedla malijská armáda (FAMa) společně s příslušníky ruského Afrického korpusu další útok bezpilotním prostředkem. Podle místních zdrojů zasáhl obytnou zástavbu, přičemž civilní objekty jsou údajně stále častěji terčem úderů bez jasného rozlišování od pozic ozbrojených skupin.
Současně Fronta za osvobození Azavadu (FLA) zveřejnila bilanci červencových bojů. Tvrdí, že během měsíce uskutečnila 12 až 14 rozsáhlých operací, zejména v okolí Anefisu, na ose Gao–Anefis a v oblasti Aguelhoku. Ty měly zahrnovat útoky bezpilotních prostředků, dělostřelecké a raketové ostřelování, přepady vojenských kolon i ničení nebo ukořistění vojenské techniky. FLA dále uvádí sestřelení několika dronů a jednoho vrtulníku. Podle jejích údajů si boje mezi 4. a 18. červencem vyžádaly nejméně 200 padlých příslušníků malijské armády (FAMa), ruského Afrického korpusu a provládních ozbrojených skupin. Tato tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
Na pokračující nestabilitu v regionu poukazuje také nejnovější aktivita džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM), která se přihlásila k útoku improvizovaným výbušným zařízením (IED) na obrněné vozidlo malijské armády a jednotek Afrického korpusu na komunikaci mezi Tangarou a Buremem v regionu Gao. Informace o rozsahu škod ani případných ztrátách zatím nebyly potvrzeny.
Dnešní Třešnička™ bude o realpolitik. Tedy o umění dělat nepříjemná, cynická, ale racionální rozhodnutí ve prospěch vlastního státu. V poslední době však častěji sledujeme retardpolitik, což je totéž, jen bez té racionality a občas i bez základní schopnosti přečíst podepsanou smlouvu. Donald Trump nyní vysvětluje, že dohoda s Ukrajinou o nerostných surovinách je výborný obchod, protože Američané mohou kdykoli přijít a vzít si prakticky cokoli chtějí. Dokument přitom zakládá společný investiční fond a dává USA přednostní přístup k budoucím projektům, nikoli právo přijet s bagrem, zvednout ukrajinskou závoru a odvézt Donbas v nákladním prostoru. Realpolitik by řekla: podpoříme Ukrajinu, získáme strategické suroviny, omezíme čínský a ruský vliv a současně pomůžeme obnovit spojeneckou zemi. Retardpolitik řekne: zaplatili jsme válku, teď si vezmeme šutry, protože obchodník Donald musí doma ukázat účtenku. Jenže nerosty neleží v pytlích vedle hranice, mnohá ložiska nejsou otevřená, některá jsou na okupovaném území a jejich těžba bude vyžadovat roky, miliardy a hlavně Ukrajinu, která tu válku přežije. Realpolitik počítá moc, čas a zájmy. Retardpolitik sdílí obrázek vytvořený umělou inteligencí a už se vidí, jak osobně kutá lithium krumpáčem.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
