(3 830 slov, doba čtení 20 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 4. srpna, Rusko zaútočilo na Ukrajinu jednou balistickou raketou Iskander-M vypuštěnou z Rostovské oblasti a 136 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně proudových variant, dále prostředky Gerbera, Italmás a imitátory dronů Parodija. Bezpilotní prostředky byly vyslány ze směrů Orel a Millerovo v Rusku, z okupovaného Doněcku a z Čaudy a Hvardiiského na okupovaném Krymu. Útok odráželo ukrajinské letectvo, protiletadlové raketové jednotky, prostředky radioelektronického boje, jednotky bezpilotních systémů a mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 na severu, jihu a východě země sestřeleno nebo potlačeno 117 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů. Zaznamenány byly zásahy balistické rakety Iskander-M a 14 útočných bezpilotních prostředků na 14 místech a dopady trosek sestřelených cílů na dalších 3 místech. Útok v době zveřejnění pokračoval a ve vzdušném prostoru se nadále nacházely ruské bezpilotní prostředky.
Během noci provedly ukrajinské bezpilotní prostředky rozsáhlý útok proti oblastem Ruska a okupovaným územím Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 320 bezpilotních prostředků nad Moskevskou a Leningradskou oblastí, Bělgorodskou, Brjanskou, Volgogradskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Lipeckou, Nižněnovgorodskou, Novgorodskou, Orelskou, Pskovskou, Rostovskou, Rjazaňskou, Smolenskou, Tverskou a Tulskou oblastí a nad okupovaným Krymem. V průmyslové zóně Novoselki u Čechova byly zasaženy sklad, elektrická rozvodna a administrativní budova, v Krasném Boru v Leningradské oblasti vypukly požáry v logistickém centru Wildberries a distribučním centru společnosti Lenta a v Emmausu v Tverské oblasti byla poškozena skladová budova Wildberries. Ukrajinský generální štáb dále uvedl zásah automobilového mostu přes řeku Sejm u Zvaného v Kurské oblasti, který ruské síly využívaly pro vojenskou logistiku, a železničního mostu přes řeku Moločna u Světlodolynského v okupované části Záporožské oblasti. Zasaženy měly být rovněž opravárenské jednotky ruských sil ve Vovčanském a Vilném, dočasné stanoviště jednotky FSB ve Ščaslyvcevu, komunikační a napájecí bod retranslátoru dronů Geran/Gerbera v Olenivce, věž s prostředky radioelektronického boje v Artemivce a velitelské stanoviště s komunikačním uzlem v okupovaném Bachmutu. Rozsah škod na jednotlivých vojenských a ekonomických objektech se nadále upřesňoval.
V severoslobodském a kurském směru ukrajinské jednotky zastavily dva ruské útoky. Rusové provedli jeden letecký úder s jedinou naváděnou pumou a 69 dělostřeleckých a raketových útoků. Geolokované záběry zachycují ukrajinské ostřelování ruského postavení severovýchodně od Korenoku v Sumské oblasti. Ve Velyké Pysarivce se Rusové pokusili pomocí dronu položit vlajku na střechu výškové budovy, ukrajinské jednotky ji však následně zničily.
DeepState ve večerní aktualizaci rozšířil ruskou kontrolu u Rjasného o 0,98 km² a šedou zónu o dalších 4,33 km². Jde o jedinou novou mapovou změnu zveřejněnou během sledovaného dne.
V noci na 3. srpna ukrajinské síly znovu zasáhly prostor pro skladování, přípravu a vypouštění útočných dronů u Navlji v Brjanské oblasti a sklad paliv a maziv u Oktjabrského v Belgorodské oblasti. Samostatně zasáhly drony FP-1 logistický komplex Wildberries u Chrjastova ve Vladimirské oblasti. Společnost i oblastní gubernátor potvrdili poškození a požár. Areál měl po dokončení dosahovat rozlohy přibližně 175 000 m².
Ukrajinský generální štáb zaznamenal během 3. srpna celkem 226 bojových střetů, tedy o devatenáct více než předchozí den. Těžiště ruských útoků se přesunulo na kosťantynivský směr, kde proběhlo 35 útoků. Následovaly pokrovský a slovjanský směr shodně s 22 útoky.
Rusové provedli dva raketové údery za použití tří střel a 84 leteckých úderů, při kterých svrhli 258 naváděných pum. Nasadili také 10 712 jednorázových útočných dronů a provedli 3 251 dělostřeleckých a raketových útoků. Ukrajinské raketové vojsko a dělostřelectvo zasáhly tři stanoviště pro řízení dronů, jedenáct prostorů soustředění ruských sil a jeden další důležitý objekt. Na slovjanském směru naopak geolokace ukázala zachování nebo obnovení ukrajinské přítomnosti u Ozerného. Jedinou pozdější změnou DeepState zůstává výše uvedené rozšíření ruské kontroly u Rjasného.
Je nutné upozornit na obnovenou ruskou kampaň zaměřenou na izolaci ukrajinské logistiky v pásu Kosťantynivka, Družkivka, Kramatorsk a Slovjansk. Rusové kombinují drony, naváděné pumy, rakety a salvové raketomety proti mostům, vozidlům, železnici a dalším zásobovacím trasám. Záběry zveřejněné 2. srpna potvrdily těžké poškození Čerivkovského mostu přes řeku Kazennyj Torec ve východní části Slovjansku. Most propojuje město se silnicí H 20 a Kramatorskem. Jde o přípravu prostoru pro budoucí operace, nikoliv o důkaz bezprostředního pozemního průlomu.
Charkovská situace: V jihoslobodském směru Rusové podnikli třináct útoků u Staryce a směrem na Izbycké, Lyman, Volochivku a Palamarivku. Aktivita zde vzrostla z devíti útoků předchozího dne, žádný souvislý postup však nebyl potvrzen.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo obsazení Bilyj Kolodjazu a Ustynivky. Ukrajinský 16. armádní sbor již dříve potvrdil pouze pronikání malých ruských skupin do Bilyj Kolodjazu a okolních lesů. Dokonce i zdroj napojený na ruské uskupení Sever označil Ustynivku za nadále spornou šedou zónu. Dostupné podklady proto nepotvrzují obsazení ani jedné z obcí.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru Rusové dvakrát zaútočili u Petropavlivky a směrem na Šyjkivku. Ruská tvrzení o postupu ve střední části Kupjansku, jižně od Radkivky ani v Kupjansku Vuzlovém nelze potvrdit.
Mluvčí 2. sboru Národní gardy Chartija Volodymyr Dehtjarov uvedl, že sbor vede obrannou operaci severně a východně od Charkova a současně útočnou operaci v kupjanském směru. Cílem je odsunout ruské síly od Charkova a udržet palebnou kontrolu nad Kupjanskem a trasami, kterými se Rusové snaží přivádět posily do města. Přesný územní výsledek operace nebyl zveřejněn.
V limanském směru Rusové devětkrát zaútočili u Drobyševého, Stavek, Zaryčného a směrem na Dibrovou.
Geolokované záběry ruského ostřelování Lymanu ukazují, že ukrajinské ozbrojené složky toto město nadále drží.
Ve slovjanském směru následovalo 22 útoků u Zakytného, Kryvé Luky a Riznykivky a směrem na Mykolajivku a Raj Oleksandrivku.
Geolokované záběry ruského ostřelování potvrzují ukrajinské postavení na severozápadním břehu jezera Velykyj Bakaj severozápadně od Ozerného. Ruské zdroje přitom tento prostor dříve označovaly za ruský. Materiál tedy dokládá, že Rusové zde nedokázali konsolidovat všechny dříve hlášené infiltrační pozice, přesné datum ukrajinského posunu však nelze určit.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru Rusové podnikli dva útoky u Fedorivky Druhé a směrem na Jurkivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru Rusové provedli 35 útoků v Kosťantynivce, u Ivanopilije, Illinivky, Rusyn Jaru a směrem na Novopavlivku. Aktivita zde vzrostla z předchozích dvaceti útoků a úsek se stal nejzatíženější částí celé fronty.
Nezaznamenali jsme potvrzený ruský postup uvnitř Kosťantynivky ani severně od města. Ruské zdroje tvrdily, že jejich jednotky postoupily u Iževky, Osykového, Moločarky, Červeného a Mykolajpillji a pronikly do Oleksijevo Družkivky. Žádné z těchto tvrzení nebylo geolokačně doloženo. Situace v sektoru je kombinací bojů ve městě a ruských infiltračních skupin, které se snaží pohybovat severně směrem k Oleksijevo Družkivce. To však neznamená vytvoření souvislého zásobovaného koridoru ani obsazení Kosťantynivky.
V pokrovském směru ukrajinští obránci zastavili 22 útoků. Bojovalo seve směru na Nové Šachové, Ševčenko, Matjaševo, u Vasilivky, Myrného, Kotlyného, Udačného, směrem na Novopidhorodné a u Novomykolajivky.
Geolokované záběry zachycují ukrajinské ostřelování budovy obsazené ruskou skupinou v severní části Myrného. Ruské jednotky se současně snaží vytlačit obránce z Udačného a Kotlyného, které chtějí využít jako východiska pro další útoky. Podle 152. brigády Rusové téměř denně mění frekvence svých dronů a zvyšují počet úderů naváděnými pumami. Další video, tentokráte ukrajinských útoků na ruské pozice v Bylickém ukazují na pokračující ruskou přítomnost v této důležité vesnici.
V oleksandrivském směru Rusové dvakrát zaútočili směrem na Kalynivské. Ukrajinský vojenský pozorovatel Kosťantyn Mašovec uvedl, že ukrajinské síly od poloviny července provádějí sérii taktických protiútoků. Podle jeho hodnocení vytlačily ruské infiltrační skupiny od Filiji a pravděpodobně obnovily kontrolu nad Myrným, Voskresenkou, Rybným a Novohryhorivkou. Ukrajinské jednotky měly rovněž postoupit směrem na Malijivku, Komyšuvachu a Zaporizké. Ne všechny uvedené změny byly geolokovány a jejich časový rozsah zahrnuje několik týdnů.
V noci na 3. srpna ukrajinské Síly bezpilotních systémů zasáhly osm elektrických rozvoden na okupovaném území Doněcké oblasti. Šlo o rozvodnu Pivdennodonbaska u Kremenivky, rozvodny u Topolyného a Mykilského a pět rozvoden v Mariupolu.
Jižní fronta: V huljajpolském směru Rusové podnikli třináct útoků směrem k Vozdviživce, Cvitkovému, Staroukrajince, u Zaliznyčného a směrem na Huljajpilské a Čarivné.
V orichivském směru následovaly dva útoky směrem na Novojakovlivku a u Plavní. Ruské tvrzení o obsazení Vozdvyživky a postupu do východní části Lisného zůstalo bez geolokačního potvrzení.
Geolokované záběry zveřejněné 3. srpna zachycují ruský úder naváděnými pumami proti mostu silnice T 0803 přes řeku Kinskou přímo v Orichivu. Silnice představuje hlavní spojení mezi Orichivem a Záporožím.
Chersonská fronta: V přidněperském směru Rusové neprovedli žádnou pozemní útočnou akci. Linie kontaktu na levém břehu Dněpru a v prostoru říčních ostrovů zůstala beze změny.
Krym: V noci na 3. srpna ukrajinské síly zasáhly sklad materiálně technického zabezpečení a opravárenskou základnu ruské dělostřelecké brigády u Nového Žyttja. Zasaženy byly rovněž sklady u Okunivky a Naumivky a komunikační uzel u Artemivky. Rozsah škod a ztráty ruských jednotek nebyly zveřejněny.
Síly bezpilotních systémů současně zasáhly plynové distribuční stanice Lymane u Kolosků a Nyva u stejnojmenné obce. Tyto údery byly součástí noční operace proti deseti energetickým objektům na okupovaných územích.
Ukrajinská vojenská rozvědka 3. srpna zveřejnila dodatečné potvrzení úderů proti velitelskému vozidlu radiolokátoru Podlet a radarovému dotazovači systému vlastní cizí Parol 4. FPV drony byly vypuštěny z bezosádkových člunů Magura. Samotná operace však proběhla již na konci července.
Bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj prohlásil, že v současnosti nevidí reálnou možnost vstupu Ukrajiny do NATO. Podle něj ukrajinská armáda nesplňuje potřebné alianční standardy a postrádá některé klíčové schopnosti, včetně protiraketové obrany a kosmických technologií. Zalužnyj zároveň kritizoval alianční doktríny jako nedostatečně přizpůsobené současnému způsobu vedení války. Vstup do NATO přesto zůstává zakotveným strategickým cílem Ukrajiny, Kyjev však připouští, že pro něj nyní nemá jednomyslnou podporu všech členských států.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal velvyslankyni ve Spojených státech Olhu Stefanišynovou, která zastávala funkci necelý rok. Její odchod je součástí širších personálních změn, které v posledních týdnech zasáhly ukrajinskou vládu, ministerstvo obrany, bezpečnostní struktury i diplomatický sbor. Stefanišynová uvedla, že odchod iniciovala z osobních důvodů. Za hlavní výsledek svého působení označila zachování americké podpory a posílení dodávek zbraní v době, kdy se politické prostředí ve Washingtonu vyvíjelo pro Ukrajinu méně příznivě. Její nástupce zatím nebyl oznámen.
Spojené státy během pět měsíců trvající války s Íránem spotřebovaly prakticky všechny dostupné střely ATACMS a PrSM určené k přesným útokům na velké vzdálenosti. Podle zdrojů agentury Reuters americké síly současně použily necelou polovinu celosvětových zásob střel Tomahawk. Zbraně byly nasazovány především proto, aby americké letectvo nemuselo podnikat rizikovější pilotované útoky proti cílům chráněným íránskou protivzdušnou obranou. Část amerických představitelů varuje, že vyčerpání zásob může omezit schopnost Spojených států reagovat na další krize a odstrašovat Rusko nebo Čínu. ATACMS přitom patří také mezi nejvýznamnější americké zbraně poskytnuté Ukrajině.
Ukrajinská společnost Fire Point zahájila integraci evropských radarů, naváděcích technologií a systémů velení do připravovaného protibalistického systému Freyja. Do projektu se již zapojilo třináct evropských průmyslových partnerů a jejich počet by mohl vzrůst přibližně na dvacet. Norský Kongsberg pracuje na společném velitelském centru, zatímco Fire Point jedná s německou společností Diehl o naváděcím systému. Ukrajinským příspěvkem bude záchytná raketa FP7.X a odpalovací zařízení se čtyřmi až šesti střelami. První úspěšné zachycení balistické rakety je plánováno na první polovinu roku 2027 a cílová cena jednoho interceptoru má být nižší než jeden milion eur.
Ukrajina začala ve větším rozsahu připravovat náhradní trasy pro vývoz obilí poté, co zesílené ruské útoky prakticky zastavily provoz přístavů v Oděské oblasti. Do tamních přístavů téměř dva týdny nevplula žádná obchodní loď. Podle ukrajinského ministra zemědělství mohou železnice, silniční doprava a dunajské přístavy po plném rozběhnutí nahradit pouze přibližně 50 až 55 % běžné kapacity černomořských přístavů. Bez obnovení námořní dopravy může zůstat nevyvezeno více než třicet milionů tun obilí a olejnin a přímé ztráty ukrajinského zemědělství mohou dosáhnout 1,5 až tří miliard dolarů. Kyjev vyzval spojence k posílení bezpečnosti plavby v Černém moři.
Ruský opoziční politik Boris Naděždin oznámil, že opustil Rusko a nachází se v Paříži. Naděždin patřil k několika málo známým kritikům invaze na Ukrajinu, kteří dosud zůstávali v zemi, a v roce 2024 se neúspěšně pokusil kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách. Ruské úřady jej letos zařadily mezi zahraniční agenty a soud jej potrestal za údajné zobrazování extremistických symbolů. Tato rozhodnutí mu znemožnila kandidovat v zářijových parlamentních volbách. Naděždin neuvedl, zda se do Ruska hodlá vrátit ani jakým způsobem zemi opustil, přestože mu byl dříve zakázán výjezd.
Ruská Federální bezpečnostní služba obvinila zakladatele a generálního ředitele služby Telegram Pavla Durova z napomáhání terorismu a zařadila jej na mezinárodní seznam hledaných osob. FSB tvrdí, že Telegram neodstranil kanály, skupiny a automatizované účty údajně využívané ukrajinskými zpravodajskými službami a extremistickými organizacemi. Durov, který žije v zahraničí a má francouzské a emirátské občanství, může v případě odsouzení v Rusku čelit až doživotnímu trestu. Obvinění přichází během dalšího zpřísňování kontroly nad internetem a komunikačními platformami. Ruské úřady současně prosazují vlastní aplikaci MAX, která na rozdíl od Telegramu otevřeně počítá s předáváním uživatelských údajů státním orgánům.
Ukrajina obvinila Rusko z válečného zločinu poté, co policie zveřejnila záběry bezpilotního prostředku pronásledujícího civilního prodejce na tržišti v Chersonu. Dron muže několik okamžiků sledoval kolem prodejního vozidla a následně explodoval poté, co se pokusil ukrýt. Prodejce přežil, utrpěl však střepinová zranění a psychický šok. Agentura Reuters ověřila místo události podle budov a uspořádání komunikací, přesné datum záběrů však nezávisle potvrdit nedokázala. Ministr zahraničí Andrij Sybiha označil útok za součást cílené kampaně zastrašování civilního obyvatelstva a vyzval k mezinárodnímu odsouzení a vyšetřování.
Dnes se zaměříme na zvyšující se objem hotovosti v ruské ekonomice, cirkulující mimo bankovní systém. Tento jev lze považovat za neúspěch politiky prosazované guvernérkou centrální banky Elvírou Nabiullinou, která spočívá v udržování vysoké základní úrokové sazby, což má přimět ruskou populaci k většímu využívání bankovních depozitů. Cílem je omezení objemu hotovosti ve volném oběhu, což má omezit tlak na inflaci, z níže uvedeného přehledu je ale patrné, že i přes úrokovou sazbu ve výši 14,25% objem hotovosti v oběhu rekordně vzrostl.
Ke konci července 2026 se objem hotovosti v držení ruské populace a společností (agregát M0), tedy mimo bankovní systém, překročil poprvé za celou dobu existence Ruské federace objem 21,5 bilionu rublů. Jen za červenec 2026 se objem hotovosti v oběhu zvětšil o 647 miliard rublů, což je druhý největší měsíční vzrůst v roce 2026 (v dubnu 2026 vzrostl objem hotovosti o 679 miliard rublů), i tyto měsíční hodnoty jsou ale historicky nejvyšší.
Od počátku roku se objem hotovosti v oběhu zvětšil o více než 2,1 bilionu rublů, vidíme tedy přibližně desetiprocentní nárůst objemu hotovosti – což v ekonomice, která je do značné míry uzavřená před okolním světem, a značnou část výroby tvoří zbrojní zakázky bez přínosu k civilní ekonomice Ruska, do značné míry koreluje s úrovní reálné inflace. Pokud by se pak současné tempo růstu objemu hotovosti v oběhu udrželo do konce roku, došlo by k vzrůstu objemu o přibližně 18%.
K tomuto vzrůstu objemu hotovosti v oběhu došlo v Rusku z několika příčin:
- jako první příčina jsou uváděny výpadky mobilního internetového připojení, které způsobily i výpadky provozu platebních terminálů v obchodech, restauracích a dalších podnicích, což vedlo k tomu, že zákazníci začali preferovat hotovost.
- zvýšení daňových sazeb, což vedlo z jedné strany k růstu cen (a vedlo opět ke zvýšení objemu potřebné hotovosti), ale také způsobilo, že část společností přešla do šedé zóny a logicky tak požaduje pouze platby v hotovosti.
K těmto jevům je potřeba připočíst také palivovou krizi v Rusku (která vedla výrazně rychlejšímu růstu cen benzínu a motorové nafty, než kolik by odpovídalo průměrné inflaci) a útoky na sklady společnosti Wildberries, které vedly ke vzrůstu cen prodejců o 20 až 30% v průběhu posledního měsíce.
V těchto podmínkách by měla centrální banka, pakliže by se zachovala podle vlastních regulí, zahájit opětovné zvyšování úrokových sazeb – a to, že se tak na posledním zasedání nestalo, je důkazem toho, že se ruská ekonomika řízena na základě politických, a nikoli ekonomických požadavků.
Izrael: Izraelské speciální jednotky zadržely v noci ve městě Náblus na Západním břehu Jordánu příslušníka Palestinského islámského džihádu, oznámila izraelská armáda (IDF). Podle armády provedli vojáci jednotky Duvdevan razii ve starém městě na základě informací izraelské bezpečnostní služby Šin Bet o jeho pohybu. Zadržený, který byl v minulosti napojen také na ozbrojenou skupinu Lví doupě, měl podle IDF podporovat a připravovat teroristické aktivity.
Izraelská armáda údajně zpřísnila pravidla pro letecké údery v Pásmu Gazy. Nově mají být útoky zaměřené na ozbrojence schvalovány náčelníkem generálního štábu IDF, generálporučíkem Ejálem Zamirem. Dosud stačilo povolení velitele Jižního velitelství generálmajora Janiva Asora nebo velitelů jednotlivých divizí působících v oblasti. Podle izraelského rozhlasu bylo nové opatření zavedeno na začátku tohoto týdne a týká se především operací zaměřených na likvidaci konkrétních cílů. Změna údajně vedla ke snížení počtu izraelských úderů v Pásmu Gazy. V předchozích dnech Izrael prováděl téměř každodenní útoky proti ozbrojencům, které označoval za reakci na porušování příměří. Izraelská armáda se k této zprávě zatím nevyjádřila.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) provedla výbuch v oblasti města al-Mansúrí a podle místních zdrojů následně zapálila porost v obci Wádí as-Sulúkí, která zůstává pod izraelskou kontrolou. V okolí byly zároveň zaznamenány přesuny izraelských vojenských vozidel mezi Wádí as-Sulúkí a městem Húlá. Jedno z poškozených vojenských vozidel mělo být z Húlá odvezeno směrem k okraji Wádí as-Sulúkí. Události jsou součástí pokračujícího napětí v oblasti jižního Libanonu.
Sýrie: Čtvrtý trestní soud v Damašku pokračuje v procesu s Atífem Nadžíbem, bratrancem Bašára Asada a bývalým brigádním generálem politické rozvědky. Osmé soudní jednání se zaměřilo na obvinění z mučení a nelidského zacházení se zadrženými, včetně dětí, a ze zločinů proti lidskosti. Další stání je naplánováno na 11. srpna, kdy má být obžalovaný vyslechnut a očekává se vynesení rozsudku. Jde o první soudní proces v Sýrii proti vysoce postavenému představiteli bezpečnostních složek z éry Asadova režimu.
Napětí přetrvává také na jihozápadě země. Izraelská armáda (IDF) provedla domovní prohlídky v obci Maríja v provincii Dará, zatímco místní obyvatelé blokují komunikace kameny, které izraelská technika následně odstraňuje.
Na vývoj v Sýrii reaguje i libanonský Hizballáh. Jeho generální tajemník Naím Kásim v televizním projevu prohlásil, že nevidí překážky pro jednání s novým syrským vedením. Podle něj se schůzka uskuteční ve vhodnou dobu a po vzájemné dohodě obou stran. Zdůraznil přitom, že stabilní Sýrie je oporou pro Libanon a stabilní Libanon představuje strategického partnera pro Sýrii. Jde o jeho první veřejné vyjádření o ochotě navázat kontakt s novými syrskými úřady po pádu režimu Bašára Asada v prosinci 2024. Ve stejné době libanonská armáda (LAF) u Arsálu zabavila rakety Grad pašované ze Sýrie a zadržela dva libanonské občany. V pohraniční oblasti je podle dostupných informací soustředěno více než osm tisíc vojáků. Syrské úřady navíc již dříve na hranici s Irákem zachytily rakety, dělostřeleckou munici i bezpilotní letouny, které podle ministerstva vnitra směřovaly k Hizballáhu. Hnutí tato obvinění odmítá.
Souběžně s bezpečnostním vývojem probíhají také intenzivní diplomatická jednání mezi Damaškem a Washingtonem. Podle agentury Reuters je Sýrie připravena výrazně omezit dovoz ruské ropy výměnou za vyškrtnutí ze seznamu států podporujících terorismus. Tento krok by znamenal zásadní změnu, protože po pádu Asadova režimu se Rusko stalo hlavním dodavatelem ropy do země. Jen v roce 2026 vzrostly dodávky přibližně o 75 % na zhruba 60 tisíc barelů denně poté, co se zastavil dovoz z Íránu. Syrští představitelé podle Reuters v posledních měsících americké straně sdělili, že jsou připraveni nákupy ruské ropy výrazně omezit, aby zvýšili šanci na rychlé vyškrtnutí země ze seznamu, na němž Sýrie figuruje od roku 1979. Američtí představitelé sice tvrdí, že omezení dovozu ruské ropy není oficiální podmínkou tohoto kroku, podle syrských zdrojů však může celý proces výrazně urychlit a usnadnit.
Libye: Na internetu se objevilo video zachycující neobvyklý způsob pašování automobilů z Libye do jedné ze sousedních afrických zemí. Vozidlo s registračními značkami celní správy bylo převáženo přímo na korbě pick-upu společně s dalším nákladem.
Mezitím na západě Libye vypukly rozsáhlé ozbrojené střety mezi soupeřícími ozbrojenými skupinami. Boje se odehrály v oblasti měst az-Zavíja a Sorman na severozápadě země a probíhaly v obytných čtvrtích i v blízkosti ropné rafinerie. Při střetech s použitím středně těžkých a těžkých zbraní, spolu s FPV drony zahynuli nejméně čtyři lidé a několik dalších bylo zraněno. Podle libyjských zdrojů se bojů účastní jednotky polního velitele Muhammada Bahrúna známého jako „Al-Fár“ a oddíly vedené velitelem 103. brigády speciálních sil Usmánem al-Lahábem.
Somálsko: Džihádistická skupina aš-Šabáb podnikla zálohu na hlídku somálské národní armády u města Wajid v regionu Bakool. Čtyři vojáci, kteří se po předchozím přesunu z Baidoy vraceli do Wajidu na dvou motocyklech, padli do připravené léčky. Tři z nich byli zabiti, jeden utrpěl zranění a útočníci se zmocnili jejich zbraní. Incident je součástí dlouhodobé kampaně aš-Šabábu, která pravidelně útočí na somálské bezpečnostní síly v regionech Bay a Bakool.
Zhoršující se bezpečnostní situace se promítá i za hranice země. Keňa proto oznámila posílení ochrany své hranice se Somálskem a vyšle další bezpečnostní jednotky do severovýchodních okresů Mandera, Garissa a Wajir. Současně plánuje rozšířit hlídkovou činnost i operace zaměřené na bojovníky pronikající ze Somálska. Od začátku roku 2026 si útoky aš-Šabábu v příhraničních oblastech vyžádaly desítky obětí z řad keňských bezpečnostních složek. Při dosud posledním větším útoku, který se odehrál 28. července v okrese Mandera, zahynulo pět příslušníků bezpečnostních sil. Keňské úřady dlouhodobě spojují rostoucí aktivitu aš-Šabábu se svým vojenským angažmá v Somálsku.
Mali: Večer provedlo malijské letectvo několik náletů na město Kidal. Podle místních zdrojů byly útoky zaměřeny na různé části města bez ohledu na přítomnost civilistů. Po úderech z předchozího dne jde již o druhou vlnu bombardování, která podle dostupných informací zasáhla i civilní infrastrukturu, včetně mešit, škol a zdravotnických zařízení.
Současně roste napětí kolem zadržení přibližně dvaceti mauritánských občanů malijskou armádou (FAMa). Ti byli 3. srpna zadrženi nedaleko Bamaka při cestě z Pobřeží slonoviny do Mauritánie. Na sociálních sítích se následně objevily záběry, které údajně zachycují jejich špatné zacházení, zatímco některá malijská média je bez předložení důkazů označila za teroristy. Rodiny zadržených vyzvaly mauritánské úřady k okamžitému zásahu. Uvedly, že s příbuznými naposledy hovořily ráno 4. srpna, kdy jim oznámili, že opouštějí Bamako a pokračují směrem do Mauritánie. Krátce poté s nimi ztratily kontakt a o jejich zadržení se dozvěděly až z příspěvků na Facebooku. Podle rodin šlo o běžné cestující vracející se domů z Pobřeží slonoviny, kteří nemají žádnou spojitost s ozbrojeným konfliktem v Mali.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, jak jsme strašně překvapení. Přibližně jako když v patnácti letech přistihneme rodiče u vánočního stromku s taškou z IKEA, izolepou a šokujícím výrazem ve tváři. Francouzský týdeník L’Express po rozhovorech s desítkami lidí z evropských služeb, CIA i Mosadu zjistil, že nejhorší tajnou službu v Evropě má… virbl… Slovensko. Ano, Slovenská informační služba, vedená Pavolem Gašparem, mužem bez předchozích zkušeností se zpravodajskou prací, který se do čela instituce dostal poté, co nepříčetná vláda změnila pravidla, protože příčetná prezidentka ho odmítla jmenovat. To je samo o sobě krásná zpravodajská operace: když kandidát nesplňuje podmínky, infiltrujete podmínky a polibte prsten. Gašpar k tomu přidává opsanou bakalářskou práci, nemovitosti nejasného původu, žlutý Dodge Challenger o výkonu 706 koní (následně nehodu v žabkách) a samozřejmě tetování consigliereho z Kmotra vedle portrétu vlastního otce, mimochodem souzeného v mafiánské kauze. Úplně nenápadný člověk pro řízení tajné služby. Zmiňme pak politické ovládnutí SIS, neschopnost, nepotismus a vazby na Rusko, tedy čtyři jezdce slovenské zpravodajské apokalypsy. Britové mezitím pronikají do vojenských kruhů nepřátelských států, Francouzi likvidují džihádisty v subsahaře a Nizozemci stopují zdroje vedoucí k Putinovi. SIS má… svou frašku, která logicky reflektuje své vedení. Ale skutečně jsme to nečekali. Vůbec ne. Čestný.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
