(3 486 slov, doba čtení 18 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 18. srpna, Rusko zaútočilo na Ukrajinu 147 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně proudových variant, dále prostředky Gerbera a imitátory dronů Parodija ze směrů Kursk, Orel, Millerovo a Primorsko-Achtarsk v Rusku, z okupovaného Doněcku a z okupovaného Krymu. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 na severu, jihu a východě země sestřeleno nebo potlačeno 111 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů. Zásahy ruských bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 19 místech a trosky sestřelených cílů dopadly na dalších 3 místech.
Během noci provedly ukrajinské bezpilotní prostředky jeden z nejrozsáhlejších útoků proti území Ruska a okupovanému Krymu od začátku války. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 791 bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Vladimirskou, Volgogradskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Lipeckou, Orelskou, Rostovskou, Rjazaňskou, Tambovskou a Tulskou oblastí, Moskevským regionem, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a nad Azovským a Černým mořem. Hlavní část útoku směřovala na Moskvu a Moskevskou oblast, kam podle moskevských úřadů od večera do 05:00 zamířilo více než 620 dronů, přičemž přímo v Moskevském regionu mělo být zničeno nejméně 180 bezpilotních prostředků. V Bogorodském městském okruhu byl zasažen logistický komplex společnosti Wildberries v průmyslovém parku Atlant-Park, kde vypukl požár; společnost následně uvedla, že objekt utrpěl pouze menší poškození. V městských okruzích Orechovo-Zujevo a Likino-Duljovo bylo současně poškozeno zařízení elektrické distribuční soustavy, kvůli čemuž bylo bez elektřiny více než 10 000 odběratelů a 46 objektů sociální infrastruktury, přičemž mimo provoz bylo 109 transformačních stanic.
Moldavsko odsoudilo další narušení svého vzdušného prostoru poté, co 17. srpna v 17:37 místního času do země pronikl neidentifikovaný vzdušný prostředek a krátce poté explodoval poblíž obce Talmaza nedaleko ukrajinské hranice. Výbuch zapálil travnatý porost, nezpůsobil však žádné oběti ani jiné hlášené škody. Moldavské ministerstvo zahraničí označilo incident za závažné porušení státní suverenity a přímé ohrožení obyvatelstva. Úřady zatím nezveřejnily typ prostředku ani jeho původ, proto jej nelze na základě dostupných informací označit za ruský nebo ukrajinský dron.
Na severoslobodském a kurském směru ukrajinské síly podle generálního štábu odrazily 17 ruských útoků. Proti jedinému střetu z 16. srpna jde o mimořádný nárůst aktivity. Ruské letectvo uskutečnilo tři nálety a svrhlo devět naváděných pum, ruské síly dále provedly 64 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho devět salvovými raketomety. Ostřelovány byly Koreniok, Neskučne, Bačivsk, Sopyč, Ulanove, Buňakyne, Volfyne, Hirky, Rohizne, Kučerivka a Hutko-Ožynka v Sumské oblasti, letecký úder zasáhl okolí Tovstodubového.
Během 17. srpna bylo zaznamenáno 244 bojových střetů, o osm více než 16. srpna, kdy jich bylo 236. Intenzita tak mezidenně vzrostla přibližně o 3,4 %. Největší část hlášených útoků připadala na pokrovský, kosťantynivský, severoslobodský a slovjanský směr. Nejvýraznějším posunem byl nárůst na severoslobodském a kurském úseku z jednoho na 17 útoků. Naopak jihoslobodský směr klesl ze 17 na sedm a huljajpolský z 19 na 11 útoků.
Ruské síly uskutečnily 91 leteckých úderů a použily při nich 306 naváděných pum. Dále nasadily 11 138 jednorázových útočných dronů a provedly 3 310 dělostřeleckých a raketových útoků, z toho 50 salvovými raketomety. Ranní souhrn žádný ruský raketový úder ani použitou raketu za 17. srpen neuvedl. Proti 16. srpnu počet náletů vzrostl z 82 na 91 a počet naváděných pum z 255 na 306. Nasazení útočných dronů naopak kleslo o 645 strojů, zatímco počet ostřelování se prakticky nezměnil. Ukrajinské letectvo, raketové vojsko a dělostřelectvo zasáhly dva velitelské body, dvě soustředění živé síly, dvě dělostřelecké zbraně, jeden prostředek protivzdušné obrany a pět stanovišť řízení bezpilotních prostředků.
Z územních změn byly zveřejněny dvě navazující mapové aktualizace zachycující lokální ruský postup u Novooleksandrivky a Nového Šachového. Podoba změny odpovídá rozšíření souvisle drženého ruského prostoru, nikoliv pouze výskytu jednotlivé průzkumné skupiny. Přesné datum, kdy ruské jednotky nové pozice fyzicky dosáhly, však zveřejněno nebylo. Aktualizace proto potvrzují stav mapy k 17. srpnu, nikoliv s jistotou celý postup uskutečněný právě v tento den. Překrývající se změna u Novooleksandrivky není započítávána dvakrát.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru provedly ruské jednotky sedm útoků, tedy o deset méně než předchozího dne. Boje probíhaly u Vovčansku a ve směru na Bočkove, Lyman, Izbycke, Nesterne a Volochivku. Nový souvislý ruský postup v pohraničí ani v zástavbě Vovčansku potvrzen nebyl.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru bylo zaznamenáno pět ruských útoků oproti třem o den dříve. Směřovaly k Raďkivce a Petropavlivce.
Na limanském směru se intenzita snížila z osmi na dva útoky, vedené u Zaričného a Novoselivky.
Geolokované video od Dibrové ukazuje ruské ostřelování jihovýchodní části této vesnice, což potvrzuje přítomnost ukrajinských ozbrojených sil.
Na slovjanském směru podnikly ruské síly 17 útoků u Riznykivky, Kryvé Luky a Zakitného a směrem na Raj-Oleksandrivku a Mykolajivku, o tři méně než 16. srpna.
Mapová změna Deepstate zachycující ruský postup v Kurylivce a Kryvé Luce byla zveřejněna už večer 16. srpna. Nelze ji proto vydávat za nový postup ze 17. srpna, přestože o ní některá média informovala až následující den.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru provedly ruské síly pět útoků, oproti třem o den dříve. Útočily u Miňkivky a směrem na Jurkivku. V prostoru Časiv Jaru, Bachmutu a na přístupech ke Kramatorsku nebyl doložen nový souvislý postup ani změna kontroly obce.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru bylo zaznamenáno 27 útoků, o jeden více než 16. srpna. Boje probíhaly u Kosťantynivky, Ivanopillji, Illinivky, Novoselivky, Sofijivky a Rusyn Jaru a směrem na Vilne, Kučeriv Jar a Novopavlivku.
Geolokované záběry ukazující ukrajinský útok uvnitř Kosťantynivky dokazují přítomnost ukrajinských ozbrojených sil ve městě. I přes opakované prohlášení okupantů o kontrole nad městem je značná část Kosťantynivky zemí nikoho, ve které nadále operují obránci.
Pokrovský směr zůstal nejaktivnějším jednotlivým úsekem se 34 ruskými útoky, oproti 33 předchozího dne. Ruské jednotky útočily u Kotlyného, Udačného, Molodeckého a Novomykolajivky a směrem na Novyj Donbas, Hannivku, Ševčenko, Bilycke, Novohryšyne, Myrne, Vasylivku, Serhijivku, Svitlé a Filiju. Zde leží také mapou doložené místní rozšíření ruského prostoru u Novooleksandrivky a Nového Šachového. Neexistuje však dostatek podkladů pro označení některé z těchto obcí za nově a úplně obsazenou.
Geolokovaný záznam zásahu ruského personálu piloty bezpilotních systémů 67. mechanizované brigády potvrzuje přítomnost ruských vojáků u Novomykolajivky. Samotný zásah však nedokládá souvislou kontrolu místa ani posun celé linie; může jít o předsunutou malou skupinu.
Na oleksandrivském směru provedly ruské síly jediný útok směrem na Nove Zaporižžja, stejně jako předchozího dne. Územní změna zde potvrzena nebyla.
Geolokované video z Andrijivky-Klevcového ukazuje záběry z ukrajinské protiofenzivy v tomto sektoru. Na videu je vidět práce ukrajinských SSO, včetně zajetí ruské infiltrační skupiny, která se v této vesnici ukrývala. Záběry jsou nejspíše z července.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru podnikly ruské síly 11 útoků, tedy o osm méně než 16. srpna. Postupovat se pokoušely směrem na Rivne, Vozdvyživku, Cvitkove, Hirke a Čarivne a u Zaliznyčného.
Na orichivském směru byly zaznamenány čtyři útoky oproti jednomu předchozího dne, vedené směrem na Prymorske a Lukjanivske a u Plavní.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru došlo k jednomu bojovému střetu, zatímco 16. srpna zde generální štáb žádný útok nezaznamenal. Změna linie na levém břehu Dněpru ani na ostrovech potvrzena nebyla.
Ukrajinské síly během noční operace na 17. srpna zasáhly komunikační a napájecí bod retranslátoru bezpilotních prostředků na Tendrivské kose.
Krym: V rámci stejné noční série ukrajinské síly zasáhly prostor u Hvardiiského, kde se podle generálního štábu nacházelo místo skladování, přípravy a vypouštění ruských útočných dronů. Na území objektu byl zaznamenán požár. V Novofedorivce byla zasažena pozemní řídicí stanice bezpilotního systému Orion a v Olenivce pozemní retranslátor používaný k řízení útočných dronů Geran a Gerbera. U posledních dvou objektů nebyl do uzávěrky zveřejněn ověřený rozsah škod.
Rusko 18. srpna výrazně zostřilo rétoriku vůči Velké Británii kvůli informacím, že Ukrajina používá britské bezpilotní prostředky k dálkovým úderům na cíle na ruském území. Ruské velvyslanectví v Londýně varovalo, že britské kroky budou mít blíže nespecifikované „důsledky“, zatímco ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Moskva si vyhrazuje právo považovat přímé britské zapojení do útoků na ruské území za účast ve válce. Ruská tvrzení navazují na víkendovou zprávu The Times o prvním doloženém použití britských dronů při ukrajinských hlubokých úderech, jejichž konkrétní nasazení však britské ministerstvo obrany nepotvrdilo. Britský premiér Andy Burnham na ruské výhrůžky reagoval prohlášením, že Spojené království bude Ukrajinu nadále podporovat „na sto procent“ a svou pomoc kvůli ruskému tlaku neomezí. Británie již dříve oznámila dodání 150 000 bezpilotních prostředků Ukrajině do konce roku 2026 v rámci balíku za 752 milionů liber, tento závazek však pochází z června a není novou dnešní dodávkou.
Vrchní zemský soud ve Stuttgartu 18. srpna odsoudil třicetiletého Ukrajince za účast na průzkumné operaci, kterou soud spojil s přípravou ruských sabotážních akcí v Evropě. Podle soudu trojice ukrajinských občanů odeslala z Německa na Ukrajinu dva balíky obsahující GPS lokátory a automobilové součástky, přičemž zásilky měly ruskému zadavateli umožnit sledovat jejich trasu a prověřit možnosti pro budoucí sabotážní operace. Odsouzený muž podle rozsudku jednal na pokyn známého z Ruskem okupovaného Mariupolu a vědomě se podílel na průzkumu potenciálních cílů pro blíže neurčený ruský státní subjekt. Soud mu uložil trest patnáct měsíců vězení, který je považován za odpykaný vzhledem k době strávené ve vyšetřovací vazbě, zatímco další dva obžalovaní byli zproštěni viny, protože nebylo prokázáno, že znali skutečný účel operace. Ruské velvyslanectví se k rozsudku bezprostředně nevyjádřilo a Moskva dlouhodobě odmítá evropská obvinění, že organizuje sabotážní a další hybridní operace proti státům podporujícím Ukrajinu.
Německo 18. srpna současně otevřelo nové technologické centrum zaměřené na výzkum detekce a obrany proti bezpilotním prostředkům. Zařízení vzniká na zkušebním letišti Německého střediska pro letectví a kosmonautiku v Cochstedtu v Sasku-Anhaltsku a má umožnit bezpečnostním složkám, výzkumníkům a průmyslu testovat nové technologie v podmínkách odpovídajících skutečnému provozu. Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt uvedl, že rychlý technologický vývoj dronů vyžaduje vlastní výzkumné kapacity a označil současné sabotáže, špionáž, kybernetické útoky a další skryté operace za „stínovou válku 21. století“. Rozhodnutí navazuje na nález bezpilotního prostředku vybaveného výbušninou na letišti Lipsko/Halle na začátku srpna, jehož původ zatím německé úřady veřejně nepřipsaly konkrétnímu státu. Nové centrum v Cochstedtu je samostatným dnešním krokem a není totožné s návrhem na rozšíření pravomocí německých zpravodajských služeb, který vláda schválila 12. srpna.
Již několikrát jsme se v naší ekonomické rubrice věnovali nedostatkům paliv, tedy benzínu, motorové nafty nebo leteckého kerosinu, na ruském trhu, dnes se zaměříme na podobné nedostatky, které se na tomto trhu vyskytly u aromatických uhlovodíků, tedy například benzenu, toluenu nebo xylenů.
Aromatické uhlovodíky mají široké uplatnění v mnoha oblastech průmyslu, například jako rozpouštědla nebo suroviny pro výrobu dalších chemikálií, a v Rusku jsou také v poslední době (spolu se schválením výroby paliv podle normy Euro-2, která toto připouští) stále více využívány jako příměsi ke zvyšování oktanového čísla benzínu.
Aromatické uhlovodíky jsou primárně produkovány v rafineriích, a to ze stejných ropných frakcí, z jakých je vyráběn například benzín. Vzhledem k neplánovanému přerušení výroby, ke kterému v posledních měsících v mnoha ruských rafineriích došlo, tak došlo na trhu k nedostatku i těchto sloučenin. Přičemž nedostatek dosáhl již takového stupně, že ruská vláda uvažuje o úplném zákazu exportu aromatických uhlovodíků z Ruska.
Produkce aromatických uhlovodíků navíc v Rusku klesá již po několik let. Například produkce benzenu meziročně klesla o 10%, toluenu o 7% a xylenů o téměř 17%. Největší nedostatek aromatických uhlovodíků je v Rusku v současnosti u produkce pryskyřic pro dřevozpracující průmysl. Cena benzenu se v průběhu roku téměř zdvojnásobila na současných přibližně 150 000 rublů za tunu, což pro mnoho jeho odběratelů přestává být ekonomicky rentabilní a uvažují o přerušení výroby. K podobnému vzrůstu ceny pak došlo i u toluenu nebo xylenů.
Například export toluenu tak meziročně poklesl o přibližně 35% a některé společnosti byly již nuceny aromatické uhlovodíky do Ruska importovat, což je podobně jako u benzínu situace, kterou ještě před několika lety nikdo nepředpokládal, a lze je připočítat k ostatním ruským úspěchům při vedení zvláštní vojenské operace.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že zabila Táreka Anwara Chámise Ra’ího, velitele roty palestinského Islámského džihádu. Podle izraelské armády během útoku ze 7. října 2023 pronikl do kibucu Be’eri a podílel se na únosu izraelského civilisty. V poslední době měl podle IDF rovněž plánovat a podporovat další útoky proti izraelským vojákům a civilistům.
Libanon: Libanonské úřady rozhodly o předání bývalého vysokého syrského důstojníka Adela Issy do Sýrie, kde má čelit obviněním ze zločinů spáchaných během občanské války. Issa, generálmajor a někdejší velitel za vlády svrženého prezidenta Bašára Asada, bude prvním syrským vojenským představitelem, kterého Libanon od pádu Asadova režimu koncem roku 2024 předá syrským úřadům. Issa byl minulý týden vyslechnut libanonským prokurátorem Ahmadem Ramím Hadždžem kvůli údajným zločinům spáchaným v provinciích Dajr az-Zaur a Rakka během války, která vypukla v roce 2011. Obvinění odmítl s tím, že jako důstojník pouze plnil rozkazy. Syrské velvyslanectví v Bejrútu následně předalo libanonským úřadům jeho obžalobu.Podle libanonských představitelů Issu převezou příslušníci Generální bezpečnostní správy na hraniční přechod, kde ho předají syrským úřadům. V Sýrii má následně stanout před soudem. Podrobnosti o konkrétních obviněních zatím nebyly zveřejněny. K předání dochází krátce poté, co libanonský parlament schválil zrušení trestu smrti. Pokud bude rozhodnutí zveřejněno v oficiálním věstníku, stane se Libanon první arabskou zemí, která trest smrti formálně zrušila.
Izraelské bojové letouny v noci zaútočily na obce Dajr Sirján a al-Mansúrí v jižním Libanonu. Podle libanonských zdrojů izraelské síly následně zničily vodojem v al-Mansúrí a v obci pokračují v řízených explozích a demoličních pracích za použití buldozerů. Situace souvisí s napětím kolem přítomnosti Hizballáhu v jižním Libanonu. Hnutí podle dostupných informací odmítlo předat libanonské armádě (LAF) oblast Talat Alí at-Táhir a další strategická stanoviště v regionech Iqlím at-Tuffáh a Džabal ar-Rajhán. Tyto oblasti jsou pro Hizballáh nadále důležité z hlediska velení, přesunů a rozmístění jeho sil na jihu země.
Sýrie: Syrská média informují o nočních leteckých úderech na vojenskou základnu Abú Duhur ve východní části provincie Idlib. Podle prvních zpráv zaútočily na základnu neidentifikované stíhací letouny, později syrské zdroje uvedly, že za útokem pravděpodobně stojí Izrael. Celkem mělo být zasaženo osmkrát, především vzletová a přistávací dráha. Útok způsobil materiální škody na infrastruktuře letiště, oběti ani zranění však nebyli hlášeni. Izrael se k útoku oficiálně nevyjádřil. Základna Abú Duhur se nachází přibližně 70 kilometrů od tureckých hranic a patří mezi významná syrská vojenská letiště. Po pádu režimu Bašára Asada je využívána také jako výcvikové středisko nové syrské armády. Podle dostupných informací se na základně nachází několik starších letounů Su-22 a L-39 a také vrtulníky. Útok je zároveň prvním známým izraelským zásahem proti této základně od pádu Asadova režimu.
K úderům došlo jen několik dní poté, co se objevily informace, že americký prezident Donald Trump zablokoval izraelský požadavek na útoky proti syrským cílům. Není proto jasné, zda byla operace výjimkou z tohoto omezení, nebo zda proběhla na základě samostatného povolení. Spojené státy se nicméně od útoku částečně distancovaly. Americký zvláštní vyslanec Thomas Barrack označil izraelské údery za „zbytečnou eskalaci“ a uvedl, že vláda Ahmada aš-Šar‘á podle Washingtonu nezaujímá agresivní postoj, nepodporuje zástupné ozbrojené síly a usiluje o deeskalaci s Izraelem. Washington podle něj bude pokračovat v diplomatickém dialogu a vyzývá všechny strany ke zdrženlivosti. Syrské ministerstvo zahraničí útok odsoudilo jako „do očí bijící porušení suverenity“ a vyzvalo Radu bezpečnosti OSN i mezinárodní společenství k přijetí opatření. Damašek označil útok za nebezpečnou eskalaci, která může ohrozit bezpečnost a stabilitu v regionu. Izrael přitom dlouhodobě provádí v Sýrii letecké údery proti vojenské infrastruktuře s odůvodněním, že se snaží zabránit hromadění zbraní a posilování vojenské přítomnosti v blízkosti svých hranic.
Do situace navíc vstupuje i Turecko, které se podle některých zahraničních zdrojů snaží posílit svou vojenskou přítomnost v Sýrii a zvažuje vytvoření vlastních vojenských základen na syrském území. Izrael má proti takovému kroku námitky a otázka turecké vojenské přítomnosti měla být podle některých informací součástí jednání mezi Washingtonem a Tel Avivem. V souvislosti s útokem na Abú Duhur se proto objevují spekulace, zda nesouvisel také s širšími izraelskými obavami z rostoucího tureckého vlivu v Sýrii. Tuto souvislost však žádná ze stran oficiálně nepotvrdila.
Napětí v zemi se současně projevuje i na vnitropolitické a bezpečnostní úrovni. Čtvrtý trestní soud v Damašku odsoudil Vasíma Asada, bratrance bývalého prezidenta Bašára Asada, k trestu smrti. Uznal ho vinným z úmyslné vraždy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Podle soudu se podílel na vytváření ozbrojených skupin ve Východní Ghútě, které působily v zájmu bývalého režimu, a skupina pod jeho vedením měla být zapojena také do únosů a zabíjení syrských občanů. Soud zároveň nařídil zabavení jeho movitého i nemovitého majetku a uložil mu povinnost odškodnit poškozené. Rozsudek lze napadnout kasační stížností. Bezpečnostní situace zůstává napjatá také kvůli pokračujícímu boji proti Islámskému státu. Syrské bezpečnostní síly za podpory mezinárodních partnerů zadržely v oblasti Manbidže v provincii Aleppo Hamzu Abdalláha Muhammada, známého jako Abú Džihád al-Muhádžir. Ten měl v minulosti působit jako vojenský velitel Islámského státu v jeho takzvané „syrské provincii“ a dříve vést také provincii Idlib. Zadržení je součástí zesílených operací proti této organizaci. Podle syrských úřadů bylo od března do května 2026 zadrženo 235 podezřelých a překazeno sedm teroristických útoků.
K dalšímu vážnému incidentu došlo v provincii Tartús, kde v tepelné elektrárně v Banijásu explodovalo zařízení. Podle zdravotnických úřadů při výbuchu zemřeli tři lidé. Příčina exploze zatím není známá a okolnosti incidentu se vyšetřují.
Somálsko: V Somálsku a sousední Keni pokračují střety s islamistickou skupinou aš-Šabáb. Její bojovníci zaútočili na základnu keňských ozbrojených sil v oblasti Sarirha v pobřežní provincii Lamu. Útok si podle dostupných informací vyžádal ztráty mezi tam rozmístěnými vojáky. Další nejméně jeden příslušník vládních sil byl zraněn při explozi nastražené aš-Šabábem v budově v metropolitní oblasti Kahda, kde se nacházelo několik důstojníků.
Situace na frontě zároveň vyvolává kritiku uvnitř somálské armády. Ministr obrany Ahmed Fiqi během projevu ke stovkám vojáků, kteří dokončili výcvik v oblasti Hananburre v regionu Galguduud, ostře kritizoval vojáky za opouštění pozic během bojů s aš-Šabábem. Uvedl, že někteří vojáci opakovaně utíkali z bojiště, a nové rekruty varoval, aby jejich příkladu nenásledovali. „Kdo utíká před nepřítelem, není součástí našeho lidu ani naší armády,“ prohlásil Fiqi a vyzval vojáky, aby na frontě své pozice neopouštěli. Propagandistické médium aš-Šabábu Al-Kataib přitom opakovaně zveřejňuje záběry údajně zachycující stovky somálských vojáků prchajících z bojiště. Podle dostupných informací mají tyto záběry negativně působit na morálku příznivců a spojenců somálské vlády.
Burkina Faso: V Burkině Faso pokračují boje mezi džihádistickou skupinou JNIM a Islámským státem (IS). Dne 15. srpna zaútočili bojovníci z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) na vojenské stanoviště v Taouri v provincii Fada-N’Gourma. Podle dostupných informací při útoku zahynulo několik vojáků a útočníci následně ukořistili jejich zbraně, munici a vozidla.
O dva dny později, 17. srpna, se JNIM střetla s bojovníky Islámského státu v oblastech Bangao a Darkoye v provincii Seno. Při bojích zahynulo několik členů Islámského státu včetně jeho významného velitele Abú Zajda al-Burkinábího, občana Burkina Fasa a jedné z důležitých postav organizace v oblasti Sahelu. Spolu s ním byli zabiti i další bojovníci. Podle JNIM se skupině podařilo po střetech ukořistit motocykly, zbraně, mobilní telefony a další vybavení padlých protivníků. JNIM své soupeře z Islámského státu označuje jako „cháridžovce“.
Mali: V Kidalu se 17. srpna 2026 sešli představitelé komunity Imghad v Azawadu, kteří deklarovali jednotu, podporu zájmům azawadského lidu a politickému i vojenskému směřování Fronty za osvobození Azawadu (FLA). Zároveň odmítli jakékoli pokusy o rozdělení komunity a vyzvali její členy v Azawadu i diaspoře, aby zachovali jednotu a hájili společné zájmy Imghad a Azawadu. Do Kidalu se mezitím podle dostupných informací chce vrátit také Adama Bagayoko, žandár a bývalý válečný zajatec, který byl zvolen zástupcem skupiny vojáků osvobozených FLA. Během jejich setkání s Assimi Goïtou uvedl, že je připraven se do Kidal vrátit. Podle svědectví samotných osvobozených vojáků však byla jejich původní pozice odlišná. Po propuštění údajně prohlásili, že se do Kidal ani jiných částí Azawadu vracet nechtějí, a uznali, že Gao a Kidal považují za území Azawadu, nikoli za své. Po příjezdu do Bamaka je však podle těchto tvrzení Assimi Goïta přiměl změnit stanovisko a veřejně deklarovat ochotu k návratu do Kidal.
Dnešní Třešnička™ bude o té chvíli, kdy se vysoká politika konečně dostala tam, kam podle některých dlouhodobě směřovala. Na hajzl. Tomio Okamura, herold českého národovectví, se totiž pustil do řešení nedostatku toaletního papíru ve vlacích Českých drah a dokonce aktivoval vlastní terénní síť, jejíž členové mají stav vlakových záchodů fotografovat a hlásit nahoru. Zapomeňte na BIS, satelity, SIGINT a špionážní sítě s panem Kupónem. Česká republika má odteď HUMINT přímo u mísy. Někde mezi Prahou a Bohumínem právě cestuje tajemný muž s telefonem, kdy otevře dveře WC, zkontroluje roli a šeptem hlásí do centrály „Cíl negativní, opakuji, papír nenalezen.“ A protože žijeme ve střední Evropě, samozřejmě už nejde pouze o papír, ale rovnou také o důvěru v generálního ředitele Českých drah a „určitý vývoj“ v jeho funkci. V Japonsku odstoupí ministr kvůli skandálu, v Británii kvůli lži v Parlamentu a u nás může kariéru šéfa státní firmy ukončit strategická situace na držáku vedle keramické, tedy kovové mísy. Na druhou stranu musíme ocenit politickou důslednost. SPD roky varuje před ohrožením české suverenity a teď konečně identifikovala poslední linii obrany. Dvouvrstvou, perforovanou a ideálně měkkou s vůní heřmánku. Jen doufejme, že z fotografické operace nevznikne parlamentní vyšetřovací komise. Některé materiály by totiž ani Tünde opravdu nemusela být připravena odtajnit.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
