(4 353 slov, doba čtení 23 minut)
Kvůli technickým problémům bude audio vydáno v dohledné době. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 23. srpna Rusko zaútočilo na Ukrajinu 127 útočnými bezpilotními prostředky typu Šáhed, včetně proudových variant, dále prostředky Gerbera a imitátory dronů Parodija ze směrů Kursk, Millerovo, Orel a Primorsko-Achtarsk v Rusku, z okupovaného Doněcku a z okupovaného Krymu. Podle předběžných údajů bylo k 09:00 na severu, jihu a východě země sestřeleno nebo potlačeno 97 bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů. Zaznamenány byly zásahy 27 útočných bezpilotních prostředků na 22 místech a dopady sestřelených cílů nebo jejich trosek na dalších třech místech. Útok v době ranního hlášení pokračoval a ve vzdušném prostoru se nadále nacházelo několik ruských bezpilotních prostředků.
Během noci provedly ukrajinské bezpilotní prostředky rozsáhlý útok proti území Ruska, okupovanému Krymu a prostoru nad Azovským a Černým mořem. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana zachytila a zničila celkem 328 bezpilotních prostředků letounového typu nad Bělgorodskou, Brjanskou, Volgogradskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Lipeckou, Orenburskou, Orelskou, Rostovskou, Rjazaňskou, Saratovskou, Smolenskou, Tverskou a Tulskou oblastí, Moskevským regionem, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a nad Azovským a Černým mořem. V Orenburgské oblasti byl zasažen logistický komplex společnosti Ozon, kde po dopadu trosek vznikl požár, více než 300 zaměstnanců bylo evakuováno a provoz skladu byl přerušen. Na okupovaném Krymu ukrajinský generální štáb oznámil zásah prostoru pro skladování a vypouštění námořních bezosádkových prostředků v Čornomorském, pozemního retranslátoru používaného k řízení dronů Geran a Gerbera, radiolokační stanice ST-68 v Jevpatoriji, skladů materiálně-technického zabezpečení v Džankoji a v obci Čajky a opravárenských jednotek ruských sil v prostoru Džankoje a okupované Kadijivky v Luhanské oblasti.
Na severoslobodském a kurském směru ukrajinské síly zaznamenaly 13 ruských útoků, o devět více než předchozí den. Rusové zde provedli jeden letecký úder třemi naváděnými pumami a 67krát ostřelovali ukrajinské pozice a obce, v pěti případech prostředky salvového raketometného dělostřelectva. V Sumské oblasti byly zasaženy Korenok, Ulanove, Bačivsk, Volfyne, Jastrubščyna a Lužky, letecký úder směřoval na Potapivku.
V noci na 22. srpna zasáhly ukrajinské jednotky Novokujbyševskou rafinerii v Samarské oblasti. Generální štáb potvrdil následný požár, přesný rozsah poškození však zůstal v době uzávěru neznámý. Závod má roční kapacitu přibližně 8,8 milionu tun ropy a vyrábí automobilové i letecké palivo, naftu a maziva využívaná rovněž ruskou armádou. Ruské regionální úřady potvrdily poškození průmyslových objektů v Novokujbyševsku, takže samotný zásah a požár jsou doloženy z obou stran.
Součástí stejné úderné vlny byl logistický komplex společnosti Ozon v Čapajevsku. Ukrajinské ministerstvo obrany převzalo odpovědnost za útok, zatímco samotná společnost potvrdila zásah drony, zranění zaměstnanců a přerušení provozu. Dostupné záběry dokládají rozsáhlý požár, nikoli však úplné zničení celého areálu. Význam cíle spočívá ve skladování a distribuci zboží dvojího užití; tvrzení o jeho úplném zničení proto zatím nelze pokládat za ověřené.
Odpoledne ukrajinský generální štáb oznámil zásah nádrží s pohonnými hmotami v Jejském ropném překladišti v Krasnodarském kraji. Objekt je součástí přístavu v Taganrožském zálivu, přijímá, skladuje a nakládá ropné produkty a podle ukrajinské strany se podílí na zásobování ruské armády. Na místě vznikl požár, rozsah škod se dále zjišťoval.
Ukrajinský generální štáb za 22. srpna evidoval 254 bojových střetů, oproti 202 střetům předchozího dne nárůst o 52, tedy přibližně o 25,7 %. Součet jednotlivě zveřejněných ruských útoků v operačních směrech však činí pouze 125. Tento údaj není totožný s celkovým počtem všech bojových střetů a generální štáb zbývající události podrobněji nerozepsal. Pro mezidenní sektorové porovnání proto používáme výhradně zveřejněné hodnoty a rozdíl nepřerozdělujeme odhadem.
Rusko provedlo dva raketové údery šesti raketami a 98 leteckých úderů, při kterých svrhlo 329 naváděných pum. Použilo 11 859 jednorázových útočných dronů a uskutečnilo 3 318 dělostřeleckých, dronových a dalších palebných útoků proti ukrajinským pozicím a obcím. Proti předchozímu dni vzrostl počet leteckých úderů o dva, naváděných pum o 49, útočných dronů o 906 a ostřelování o 182. Celostátní počet útoků salvovými raketomety tentokrát zveřejněn nebyl, takže jej nelze korektně porovnat s 35 případy z 21. srpna; uvedeno bylo pouze pět raketometných útoků na severoslobodském a kurském směru.
V územním vývoji byly zveřejněny dvě relevantní mapové změny. U Rodynského jde o potvrzení souvislé ruské kontroly a dokončení konsolidace města, u Artilného o omezené proniknutí malých skupin a rozšíření sporného prostoru u hranice. Přesné datum fyzického dosažení těchto pozic není známé, proto je nelze automaticky vydávat za postup uskutečněný právě 22. srpna. V ostatních úsecích nebyl nový souvislý postup spolehlivě potvrzen.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru Rusové provedli 21 útoků, o dva více než předchozí den. Boje probíhaly u Izbyckého a ve směru na Ochrymivku a Volochivku. Podle ranního hlášení nebyl v prostoru Vovčansku zveřejněn samostatný potvrzený postup.
U pohraničního Artilného mapová aktualizace zaznamenala ruský posun. Protože dostupné popisy hovoří o malých pěších skupinách a pokusu vklínit se do ukrajinské obrany, hodnotíme změnu jako místní infiltraci a rozšíření sporné zóny, nikoli jako potvrzené obsazení Artilného nebo vznik souvislého hlubokého předmostí. Již 28. července byly v prostoru hlášeny podobné pokusy, takže přesné časové přiřazení nově zakreslených pozic zůstává nejasné.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru proběhly dva ruské útoky ve směru na Zahryzove, o jeden více než předchozí den.
Na limanském směru bylo zaznamenáno devět útoků oproti předchozím pěti. Rusové útočili u Lymanu a ve směru na Stepove, Šyjkivku, Kopanky, Novoselivku a Drobyševe.
Na slovjanském směru naopak intenzita klesla z dvanácti na sedm útoků vedených u Kryvé Luky, Zakitného a Ozerného a ve směru na Mykolajivku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru Rusové provedli tři útoky ve směru na Miňkivku, Jurkivku a Tychonivku, tedy o tři méně než 21. srpna. U Časiv Jaru, na přístupech ke Kramatorsku ani v prostoru bývalého Bachmutu nebyla doložena nová souvislá územní změna.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru zůstala intenzita na 25 útocích. Boje byly hlášeny u Kosťantynivky, Illinivky a Mykolajpillji a ve směru na Novoselivku a Stepanivku. Na pokrovském směru Rusové provedli 24 útoků, o jeden více než předchozí den. Útočili u Bilyckého, Serhijivky, Molodeckého a Kotlyného a ve směru na Novopavlivku, Šachove, Kucheriv Jar, Novyj Donbas, Ševčenko, Myrne a Udačne.
Oleksandrivský směr zaznamenal čtyři útoky ve směru na Andrijivku-Klevcove a Nečajivku, rovněž o jeden více než předchozí den.
Nejvýznamnější mapovou změnou je Rodynske severně od Pokrovsku a Myrnohradu. Dne 21. srpna byla část města ještě vedena jako neobsazená, zatímco aktualizace zveřejněná 22. srpna překreslila celé zastavěné území pod souvislou ruskou kontrolu. Změnu proto hodnotíme jako potvrzení obsazení a konsolidaci dříve dosažených pozic, nikoli jako izolovanou infiltraci. Zdroj však neuvádí, kdy přesně ruské jednotky získaly poslední severozápadní části města.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru vzrostl počet ruských útoků ze šesti na patnáct. Boje probíhaly u Hirského, Čarivného, Jehorivky, Vozdvyživky, Rivného, Dobropillji, Dolynky a Verchní Tersy. Šlo společně se severním úsekem o nejvýraznější mezidenní nárůst, žádný nový souvislý územní zisk však nebyl potvrzen.
Na orichivském směru ukrajinské síly zastavily dva útoky ve směru na Pavlivku, o jeden méně než předchozí den.
Geolokované video ukazující ruské údery mezi Stepovem a Malými Ščerbaky ukazuje nejpravděpodobnější vektor ruských útoků ve směru na Pavlivku. Podle umístění úderů lze říci, že je zde situace beze změn.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru generální štáb nezaznamenal žádný ruský pozemní útok, stejně jako předchozí den. Na levém břehu Dněpru ani na ostrovech nebyla k uzávěru potvrzena změna souvislé kontroly nebo nová důvěryhodně doložená infiltrace.
Krym: Nebyl potvrzen nový ukrajinský zásah nebo územní vývoj na okupovaném Krymu. Ukrajinská strana sice 22. srpna zveřejnila potvrzení zničení letounu Su-24M a čtyř kusů letištní techniky na základně Saky, samotný útok však proběhl už 20. srpna. Stejně tak obecné prohlášení o použití ukrajinských prostředků v Černém moři neobsahovalo konkrétní cíl ani ověřitelný výsledek.
Ukrajina podle nově zveřejněných údajů očekává během celého roku 2026 dodání pouze přibližně 264 střel pro systémy Patriot, zatímco v roce 2025 jich obdržela 364 a v roce 2023 přibližně 675. Ukrajinské vzdušné síly podle něj požadují pro přípravu na nadcházející zimní období dalších přibližně 360 interceptorů a politické vedení se snaží zajistit nejméně 300 kusů. Prezident Zelenskyj současně uvedl, že s Německem existuje dohoda o dodání přibližně 600 střel PAC-2 a PAC-3 do roku 2028 a že Francie má ještě v letošním roce dodat Ukrajině nejméně jeden systém SAMP/T. Rusko podle ukrajinského prezidenta současně usiluje o zvýšení výrobní kapacity balistických raket až na přibližně 1 300 kusů ročně oproti jeho odhadu současné kapacity okolo 600 kusů. Údaje o ruské výrobní kapacitě představují ukrajinský odhad, nikoliv ruské zveřejněné výrobní statistiky.
Ukrajinskému obrannému rozpočtu v letošním roce chybí přibližně 27 miliard dolarů, protože ministerstvo obrany během první poloviny roku spotřebovalo část prostředků původně určených pro druhé pololetí. Prezident Zelensky uvedl, že Ukrajina potřebuje nejméně osm miliard dolarů dodatečného financování, aby mohla bez vážnějšího výpadku vstoupit do roku 2027. Dalších přibližně 20 miliard dolarů bude podle něj potřeba zejména na platy příslušníků ozbrojených sil, platby rodinám padlých a další personální a provozní náklady. Údaje byly zveřejněny v souvislosti s přípravou ukrajinského financování války pro rok 2027 a jednáním se zahraničními partnery o pokračující pomoci. Přesná struktura toho, jaká část schodku má být pokryta domácími příjmy a jaká zahraniční podporou, zatím zveřejněna nebyla.
Zelenskyj také poprvé podrobněji popsal okolnosti červencového odvolání Mychajla Fedorova z funkce ukrajinského ministra obrany a problémy, které podle něj předcházely personální změně. Prezident uvedl, že ministerstvo obrany mu mimo jiné poskytlo nepřesnou informaci, podle níž SpaceX souhlasila s využíváním systému Starlink pro ukrajinské operace na ruském území za předpokladu politického schválení. Zelenskyj následně tuto možnost otevřel při jednání s Donaldem Trumpem, který mu při pozdějším setkání sdělil, že Elon Musk takový souhlas ve skutečnosti neposkytl a považuje podobné využití Starlinku za nebezpečnou eskalaci. Zelenskyj Fedorova přímo neobvinil z úmyslného uvedení v omyl, ale uvedl, že incident patřil mezi problémy, které ovlivnily následná rozhodnutí. Prezident současně potvrdil, že Fedorovovi po odvolání nabídl čtyři jiné vládní funkce, které bývalý ministr odmítl.
Norská vláda 23. srpna oznámila, že v roce 2027 vyčlení na podporu Ukrajiny dalších 85 miliard norských korun, přibližně 9,2 miliardy dolarů. Částka odpovídá úrovni norské pomoci plánované pro rok 2026 a má být rozdělena mezi vojenskou a civilní podporu. Premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že vláda návrh zahrne do státního rozpočtu na příští rok a označil podporu a obnovu Ukrajiny za investici do evropské bezpečnosti. Oznámení přišlo během Støreho návštěvy Kyjeva, kam 23. srpna přijeli také další představitelé severských a pobaltských zemí. Jde zatím o vládní rozpočtový návrh pro rok 2027, nikoliv o již vyplacenou částku.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te 23. srpna při návštěvě ostrova Kinmen prohlásil, že Tchaj-wan nebude kvůli dosažení dohody s Čínou obětovat žádnou část svého území a že mír může být podle něj zachován pouze prostřednictvím dostatečné obranné síly. Projev pronesl při 68. výročí začátku druhé krize v Tchajwanském průlivu z roku 1958, kdy čínské síly zahájily rozsáhlé ostřelování ostrovů Kinmen a Matsu. Laj současně vyzval parlament k podpoře připravovaného obranného rozpočtu na rok 2027, který má poprvé překročit jeden bilion tchajwanských dolarů, tedy přibližně 30 miliard dolarů. Samotný návrh rozpočtu byl zveřejněn již 20. srpna, novým prvkem je ale prezidentovo veřejné spojení plánovaného růstu obranných výdajů s politikou odstrašení vůči Číně.
Dnes vám přinášíme výsledek dosavadních ruských pokusů o import benzínu ze vzdálenějších států. Import ze zemí, jako jsou Bělorusko nebo Kazachstán, byl v nejintenzivnějším období prováděn již dříve a do značné míry se zasloužil o to, že ke konci července došlo v Rusku ke stabilizaci na trhu s palivy. Bělorusko i Kazachstán jsou ale relativně nevýznamnými producenty (na území Běloruska se nacházejí dvě rafinerie, na území Kazachstánu tři), což znamená, že jsou tyto země schopny poskytnout pouze omezené objemy benzínu – což se projevilo na rychlém prohloubení palivové krize v okamžiku, kdy byla intenzita ukrajinských útoků opět zvýšena.
Rusko se tak snaží importovat benzín z dalších zemí. Relevantní je zde především Indie, i když import benzínu z této země má svá úskalí. Jedním z nich je dlouhá doba přepravy (prvnímu indickému tankeru, který dopravil benzín k ruským břehům, trvala cesta 40 dní), což se projevilo na dalším růstu již tak vysoké velkoobchodní ceny benzínu oproti domácímu trhu.
Současně byl k vykládce zvolen Murmansk, který není napojen na síť ruských produktovodů, takže je nutná překládka do železničních cisteren, což dopravu pro ruské odběratele dále prodraží.
Za současných podmínek je indická společnost ochotna prodat Rusku benzín z tohoto tankeru za přibližně 150 000 rublů za tunu, ruští odběratelé ale žádají cenu odpovídající domácímu trhu, tedy 70 až 80 000 rublů za tunu. Tanker tak v Murmansku zůstává plný, neboť dosud došlo pouze k dílčí dohodě, v jejímž rámci byla malá část benzínu odkoupena za cenu 115 000 rublů za tunu. Na prodej za domácí ceny ale indická společnost odmítá přistoupit, a tak se tento způsob dodávek aktuálně nachází v patové situaci.
Ruské společnosti by při takových cenách potřebovaly značné státní subvence, aby byly následně schopny prodávat benzín na čerpacích stanicích za regulované maloobchodní ceny. Ministerstvo financí ale evidentně není ochotno takto vysoké subvence vyplácet a již dřívější importní subvence výrazně překročily plánovanou výši, neboť se ministerstvo rozhodlo dále nezveřejňovat údaje o tom, jak vysoké subvence byly vyplaceny.
Těchto 40 000 tun benzínu, které tanker k ruským břehům dopravil, pokryje pouze přibližně 10 hodin celoruské spotřeby. Je tak patrné, že ačkoli se Rusko snažilo ze všech sil zajistit více benzínu, dopadlo to jako vždycky.
Izrael: Podle palestinských zdrojů zasáhl izraelský bezpilotní letoun oblast silnice Salah ad-Dín poblíž vstupu do uprchlického tábora al-Maghází ve střední části Pásma Gazy. Podle některých zpráv byl cílem útoku automobil. Palestinské zdravotnické zdroje následně uvedly, že při úderu jeden člověk zemřel a dva další byli zraněni, přičemž jeden z nich je ve vážném stavu. Zasažena byla také oblast poblíž stejné silnice, kde izraelské letectvo zaútočilo po předchozím evakuačním varování. I tento úder si podle palestinských zdrojů vyžádal jednu oběť a dva zraněné. Další izraelský nálet zasáhl budovu ve vesnici az-Zuvajda ve střední části Pásma Gazy. K útoku došlo rovněž po výzvě k evakuaci. Palestinští novináři zároveň informovali o dalším mrtvém a několika zraněných při útoku ve střední části Pásma. Obětí měl být Ismáíl Abú al-Fúl, obyvatel severní části Gazy.
Napětí se však neomezuje pouze na střety mezi Izraelem a Hamásem. Ozbrojené skupiny vystupující proti Hamásu zveřejnily varování jeho členům poté, co údajně zadržely jednoho z jeho příslušníků při pokusu umístit výbušniny v blízkosti jejich pozic. Skupiny pohrozily, že každý, kdo je bude ohrožovat, ponese následky.
K dalšímu incidentu došlo ve čtvrti Zeitún na jihovýchodě města Gazy. Podle palestinských novinářů zde bylo pět lidí, včetně čtyř členů rodiny Tutahových, odvedeno do oblasti za takzvanou žlutou linií. Zatímco někteří tvrdí, že za jejich odvedením stály izraelské speciální jednotky, podle jiných zdrojů operaci provedly ozbrojené skupiny soupeřící s Hamásem.
Izraelská armáda (IDF) oznámila zadržení šestnáctiletého Palestince podezřelého z ranního útoku nožem poblíž obce al-Audža v Jordánském údolí. Podle armády mladík napadl čtyřiadvacetiletého Izraelce, který se u obce zastavil kvůli nákupu, a způsobil mu středně těžká zranění. Následně z místa uprchl. Po několika hodinách pátrání byl podezřelý zadržen přímo v al-Audže. Poté byl předán izraelské kontrarozvědce Šin Bet k výslechu.
Izraelská armáda dále oznámila, že poblíž osady Rimonim na Západním břehu se Palestince pokusil zmocnit zbraně izraelského vojáka. Voják z praporu Duchifat brigády Kfir na útok reagoval střelbou a útočníka podle armády „zneškodnil“. Na místo byly následně vyslány další jednotky.
Šéf Mosadu Roman Gofman se dnes setkal se syrským ministrem zahraničí Asadem aš-Šíbáním, aby se pokusili zmírnit napětí mezi Izraelem a Sýrií po nedávném izraelském úderu na syrskou leteckou základnu. Informaci serveru Axios potvrdily dva zdroje obeznámené se situací. Místo schůzky nebylo zveřejněno. Napětí mezi oběma zeměmi výrazně vzrostlo poté, co Izrael základnu napadl s odůvodněním, že Damašek nereagoval na jeho varování před možným rozmístěním tureckých jednotek. Útok vyvolal ostrou kritiku Ankary i amerického velvyslance v Turecku Toma Barracka. K plánované schůzce se kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítla vyjádřit. Mluvčí syrského ministra zahraničí na žádost o komentář bezprostředně nereagoval.
Libanon: Americký prostředník generál Joseph Clearfield navrhuje dohodu, podle níž by byl Tallat Alí at-Táhir předán libanonské armádě (LAF) výměnou za stažení izraelských jednotek z Khiamu nebo jiné strategicky významné oblasti. Hizballáh však předání místa odmítá a Izrael podle všeho není připraven ke stažení svých jednotek bez konkrétního pokroku v otázce odzbrojení Hizballáhu.
Šíitské hnutí Amal mezitím předalo libanonské armádě (LAF) vojenské stanoviště v obci Mahrona jižně od řeky Lítání, včetně části zbraní. Tento krok zapadá do širšího úsilí o předávání vojenských objektů a výzbroje pod kontrolu libanonských ozbrojených sil.
Situace na jihu Libanonu se mezitím dále vyostřuje. Izraelská armáda zintenzivňuje ničení vojenské infrastruktury Hizballáhu, včetně skladů zbraní, velitelských a pozorovacích stanovišť a odpalovacích pozic. Podle izraelských důstojníků byla některá místní sídla během více než dvou desetiletí s podporou Íránu postupně přeměněna v rozsáhlá opevněná vojenská stanoviště.
V rámci pokračujících operací izraelské letectvo v brzkých ranních hodinách zaútočilo na Kfar Rummán a výšiny Alí at-Táhir. Na oblast následně dopadly také opakované dělostřelecké údery s použitím bílého fosforu, které podle dostupných informací pokračovaly i nadále.
Sýrie: Sýrie očekává brzké obnovení jednání s Izraelem o bezpečnostních otázkách. Syrský ministr zahraničí Asád aš-Šajbání však zdůraznil, že Damašek má k Izraeli nadále nedůvěru. Přesto je podle něj Sýrie připravena v dialogu pokračovat, pokud povede ke konkrétním výsledkům. V opačném případě v něm nevidí smysl. Aš-Šajbání zároveň kritizoval izraelskou politiku založenou na použití síly, která podle něj selhala. Připomněl, že na začátku roku obě strany dosáhly předběžných písemných dohod téměř ve všech bodech, včetně stažení izraelských jednotek z území obsazených po pádu režimu Bašára Asada a vytvoření nárazníkové zóny u hranice pod dohledem OSN. Izrael však podle něj od realizace těchto dohod ustoupil a neprojevil dostatečnou politickou vůli k uzavření konečné dohody. „Je velmi obtížné spoléhat na Izrael,“ uvedl ministr, zároveň ale dodal, že Sýrie nadále usiluje o stabilní vztahy se svými sousedy.
V rozhovoru pro Reuters se aš-Šajbání vyjádřil také k návrhu amerického zmocněnce Thomase Barracka na vytvoření mechanismu pro předcházení konfliktům mezi Izraelem, Tureckem a Sýrií. Podle syrského ministra zatím žádná taková dohoda neexistuje. Případný mechanismus by podle něj měl především zastavit izraelské útoky a otevřít cestu k bezpečnostní dohodě, nikoli legitimizovat izraelskou okupaci syrského území. Jako příklad uvedl izraelský útok na leteckou základnu Abú Zuhúr, k němuž došlo poté, co Damašek oficiálně oznámil, že základna nebude předána Turecku. Sýrie přitom hodlá pokračovat ve vojenské spolupráci s Ankarou, stejně jako s Jordánskem a Saúdskou Arábií. Za hlavní prioritu však Damašek považuje ukončení izraelských útoků. Teprve poté podle aš-Šajbáního může přijít na řadu jednání o míru a budoucím statusu Golanských výšin.
Napětí mezitím pokračuje i uvnitř Sýrie. Nezákonné ozbrojené skupiny zablokovaly silnici mezi Suvajdou a Damaškem, čímž omezily pohyb obyvatel provincie směrem k hlavnímu městu. Podle předběžných informací má blokáda narušit konání zkoušek, protože ozbrojenci se údajně snaží zabránit studentům ze Suvajdy v cestě do zkušebních center na severu provincie. K incidentu došlo poté, co prezident podepsal rozhodnutí o jejich konání.
Situace v regionu se zároveň promítá do bezpečnostních problémů v sousedním Iráku. Ten zahájil diplomatické a právní kroky k předání přibližně 6 000 zahraničních vězňů zemím jejich občanství. Podle iráckého ministerstva spravedlnosti se opatření netýká osob odsouzených k trestu smrti. Část vězňů byla letos převezena ze Sýrie do Iráku během bojů mezi Syrskými demokratickými silami (SDF) a syrskou armádou.
Írán: Pákistánský náčelník generálního štábu Asim Munír má 24. srpna přicestovat do Teheránu k jednáním s íránským vedením o pokračujícím konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy a širší regionální bezpečnosti. Návštěvu oznámilo íránské ministerstvo zahraničí, podle něhož má Pákistán pokračovat ve své zprostředkovatelské roli mezi Washingtonem a Teheránem. Jednání se mají týkat také napětí kolem Hormuzského průlivu, amerických ekonomických opatření vůči Íránu a bezpečnostní situace spojené s Húsíi. Íránský prezident Masúd Pezeškján současně označil memorandum dojednané se Spojenými státy za nejlepší současnou cestu k ukončení konfliktu, přestože mezi oběma stranami zůstávají zásadní neshody právě ohledně režimu plavby Hormuzským průlivem.
Somálsko: Islamistická skupina Aš-Šabáb v sobotu oznámila útoky na dvě základny keňských vojáků poblíž somálsko-keňské hranice. Podle jejích tvrzení při útocích zahynuli dva keňští vojáci a na základnách vypukly požáry. Keňské síly útok odrazily, dva jejich příslušníci však podle dostupných informací zemřeli. Aš-Šabáb zároveň oznámil dva výbuchy namířené proti pozicím somálských bezpečnostních sil ve městech Qoryooley a Afgooye v regionu Dolní Šabele.
Somálská armáda mezitím pokračuje v operacích proti Aš-Šabábu v centrální provincii Hírá. Jednotky zde provádějí rozsáhlé operace zaměřené na vytlačení islamistů z jejich pozic. Do oblasti se přesunulo také nejvyšší vojenské vedení země včetně velitele somálské národní armády a velitele pozemních operací, kteří přímo dohlížejí na průběh ofenzivy.
Napětí však nepanuje pouze na bojišti. V hlavním městě Mogadišu došlo ke střetům mezi obyvateli a vládními bezpečnostními silami, které zasahovaly při nuceném vystěhovávání lidí a demolici jejich domů. Spor o půdu pokračuje navzdory varováním tradičních představitelů, náboženských autorit i politiků. Na internetu se objevily záběry, na nichž bezpečnostní síly údajně používají protiletadlový kanon proti hustě obydlené části města. Podle místních je cílem operace vystěhování obyvatel a následné demolice jejich domů.
Situaci dále vyhrotily přeletující turecké stíhačky F-16. Obyvatelé tvrdí, že letouny během protestů přeletovaly nad oblastí s cílem zastrašit demonstranty. Na zveřejněných záběrech je vidět stíhačka v blízkosti místa, kde během demonstrací hořely pneumatiky. Turecko přitom patří k nejbližším bezpečnostním a politickým partnerům Somálska a svou vojenskou přítomnost v Mogadišu odůvodňuje ochranou svých zájmů. Místní obyvatelé však tvrdí, že turecké síly podporují vládní operaci, kterou označují za nezákonné zabírání půdy.
Napětí se mezitím přeneslo i do oblasti námořní bezpečnosti. Potvrzeny byly identity dvou lodí, které se v posledních dnech staly terčem somálských pirátů v Adenském zálivu. Dne 17. srpna byla při plavbě do Mogadiša unesena turecká vojenská nákladní loď LUTOF. O tři dny později piráti obsadili tanker SEAMULL, spojený s Íránem a nyní provozovaný pod názvem SIBU-1. Loď se v té době pokoušela proplout průlivem Báb al-Mandab směrem do súdánského Port Súdánu. Podle některých analýz však nelze somálské pirátské skupiny vnímat pouze jako izolované kriminální organizace. Některé z nich mají údajně vazby na představitele Puntlandu, poloautonomního regionu na severovýchodě země, který dlouhodobě udržuje úzké vztahy se Spojenými arabskými emiráty. Právě z Puntlandu mají pocházet skupiny stojící za některými nedávnými únosy.
V reakci na únos lodi LUTOF provedlo Turecko letecký útok u pobřeží města Eyl v regionu Nugaal. Podle dostupných informací při něm zahynuli čtyři lidé. Turecko k útoku využilo letouny umístěné na letišti v Mogadišu. Operace však vyvolala kritiku a úřady Somalilandu uvedly, že oběťmi nebyli piráti, ale čtyři civilní rybáři. Eyl je přitom dlouhodobě považován za jedno z hlavních center somálského pirátství a je spojován se sítěmi kolem Faraha Hirsiho Kulana, známého také jako Booyah. Ten v minulosti zastával několik funkcí v somálské vládě a jeho stoupenci si podle dostupných informací dodnes udržují vliv v politických strukturách Puntlandu. Události tak ukazují, že bezpečnostní problémy Somálska mají několik propojených rovin – od boje s islamisty přes vnitropolitické konflikty až po rostoucí riziko pirátství a zapojení zahraničních aktérů.
Súdán: Čadská vláda potvrdila, že súdánské letectvo zaútočilo na logistický konvoj povstaleckých Jednotek rychlé reakce (RSF) podporovaných Spojenými arabskými emiráty, a to zhruba 100 kilometrů uvnitř čadského území. Útok představuje významné narušení čadské územní suverenity. Čad přitom od začátku súdánské občanské války slouží jako důležitý logistický koridor pro RSF, přes který mají ze SAE proudit posily a vojenské vybavení.
Súdánské ozbrojené síly (SAF) mezitím oznámily, že v neděli v oblasti Modrého Nilu sestřelily dálkový strategický dron, který do súdánského vzdušného prostoru přiletěl z Etiopie. Podle súdánské armády patřil dron RSF a byl nasazen k útokům na vládní pozice poblíž Kurmuku. Některé informace uvádějí, že šlo o dron Akıncı provozovaný SAE, který byl sestřelen jiným strojem stejného typu používaným súdánskou armádou.
Událost zároveň upozorňuje na rostoucí význam Etiopie jako logistického zázemí RSF. Na letišti Asosa nedaleko súdánských hranic byla zaznamenána zvýšená aktivita a nové značení vzletové dráhy. Na letiště navíc v posledních týdnech opakovaně přilétaly nákladní letouny Il-76TD napojené na SAE. Jeden z nich měl podle dostupných údajů letět z letecké základny ar-Ríf v Abú Dhabí přes základnu Harar Meda do Addis Abeby. Analytici zároveň zaznamenali opakované lety mezi SAE a Etiopií, přičemž podle některých zdrojů v posledních dnech přilétaly na Harar Meda nebo letiště Bole denně dva až tři nákladní Il-76. Tyto přesuny zapadají do širších indicií o logistické podpoře RSF přes etiopské území. Analytici projektu Critical Threats nedávno uvedli, že jednotky RSF téměř jistě využily zázemí v západní Etiopii k zahájení nedávných operací v oblasti Modrého Nilu. Přes tento region mají zároveň vést zásobovací trasy mezi SAE a silami RSF, což dále posiluje podezření na rostoucí zapojení Etiopie do logistického zázemí súdánského konfliktu.
Pákistán: V Pákistánu došlo k dalšímu útoku militantů na pozice armády. Skupina Tehreek-e-Taliban Ghazwatul Hind (TTG) zaútočila na stanoviště pákistánské armády v Severním Vazíristánu. Podle dostupných informací při útoku použila bezzákluzový kanón ráže 82 mm typu 65-1 a ruční protitankový granátomet RPG-7.
V souvislosti s aktivitami militantních skupin se zároveň objevily informace o nedávném výcvikovém táboře organizace Harakat Inkilab-e-Islami Pakistan (IIP). Pozornost vzbudila především výzbroj některých jejích členů, kteří byli údajně vyzbrojeni poměrně vzácnými srbskými útočnými puškami Zastava M05E3.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že my víme, že oni vědí, že my víme, že oni vědí. NÚKIB znovu říká, že čínská kyberšpionáž v Česku pokračuje, že musíme mít plán B a že nestačí jen doufat, že kritická infrastruktura zůstane mimo dosah státu, který si podobné možnosti systematicky buduje. A tady se dostáváme k naší oblíbené evropské disciplíně, tedy k čekání na Godota s palcema v zadku. Protože informace máme. Zpravodajské služby varují. Úřady varují. Spojenci varují. Rusové nám už názorně předvedli, jak vypadá sabotáž, infiltrace, kybernetický útok, propaganda i státní terorismus v praxi, a Čína mezitím velmi zdvořile ukazuje, že si poznámky dělala taky. Jenže mezi tím, co ví bezpečnostní aparát, a tím, co je stát schopen skutečně udělat, pořád zeje taková legislativní a diplomatická díra, že by se do ní vešla menší ambasáda i s kulturním atašé, kterého stejně půlka místnosti automaticky podezírá, že je špion. Tvrdá diplomatická odpověď totiž není tweet, předvolání velvyslance a výraz hlubokého znepokojení. Je to schopnost rychle omezit přístup, vyhostit lidi, uzavřít infrastrukturu, odstřihnout firmy, zmrazit aktiva, postavit jasné právní bariéry a hlavně vědět předem, co uděláme ve chvíli, kdy se z „podezření“ stane jistota. My místo toho stále působíme, jako kdyby nás každý nový incident překvapil přesně tolik, kolik potřebujeme k další mezirezortní pracovní skupině. Dnes Rusko, zítra Čína. A pozítří budeme možná zase velmi překvapení, že státy, které otevřeně testují naše slabiny, si všimly, že některé máme označené šipkou s cedulkou.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
