(3 900 slov, doba čtení 21 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
Rusko zahájilo v 18:00 dne 31. srpna rozsáhlý kombinovaný vzdušný útok, který pokračoval i následující ráno. Nasadilo balistické střely Iskander-M, severokorejské KN-23 a upravené střely systému S-400 z Brjanské, Kurské, Voroněžské a Rostovské oblasti. Použilo také protilodní střely Cirkon, námořní střely Kalibr odpálené z prostoru Novorossijsku, protiradarové Ch-31P, bezpilotní střely S8000 Banderol a 218 útočných či klamných dronů. Mezi nimi byly Šahedy, zhruba z jedné třetiny v proudovém provedení, Gerbery a klamné prostředky Parodija. Drony startovaly z Kursku, Millerova, Orlu, Primorsko-Achtarsku, okupovaného Doněcku a Hvardiiskeho na Krymu. Hlavními cílovými oblastmi byly podle vzdušných sil Kyjevská a Oděská oblast. Celkový počet odpálených raket ukrajinská strana nezveřejnila. K 08:30 oznámila protivzdušná obrana zničení nebo potlačení 199 prostředků. Šlo o pět balistických střel Iskander-M, KN-23 nebo S-400, dvě střely S8000 Banderol, pět Kalibrů a 187 bezpilotních prostředků. Zásahy byly zaznamenány na 28 místech a dopady trosek na dalších deseti.
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že mezi 08:00 a 20:00 moskevského času dne 31. srpna sestřelilo 180 ukrajinských bezpilotních prostředků. Nárok se vztahoval k Belgorodské, Brjanské, Kalužské, Kurské, Orelské, Sverdlovské, Smolenské a Tulské oblasti, Moskevské oblasti, okupovanému Krymu a Černému moři. V následujícím intervalu od 20:00 dne 31. srpna do 08:00 dne 1. září Rusko nárokovalo dalších 516 sestřelů. Uvedlo Belgorodskou, Brjanskou, Volgogradskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Leningradskou, Novgorodskou, Orelskou, Pskovskou, Rostovskou, Samarskou, Saratovskou, Smolenskou, Tverskou, Tulskou a Uljanovskou oblast, Moskevskou oblast, okupovaný Krym a Černé moře.
Na severoslobodském a kurském směru nebyla 31. srpna zaznamenána žádná ruská pozemní útočná akce. Předchozí den zde proběhly dva útoky.
Ukrajinský generální štáb oznámil údery na radar u Desňanského a velitelsko-štábní vozidlo systému S-400 u Ploskobukreivky v Brjanské oblasti, spojovací uzel u Zimovného v Belgorodské oblasti a sklad materiálně-technického zabezpečení u Popovo-Ležači v Kurské oblasti.
Ukrajinský generální štáb zaznamenal během 31. srpna 210 bojových střetů. Proti 225 střetům z předchozího dne jde o pokles o patnáct, přibližně o 6,7 procenta. Ruské letectvo uskutečnilo 93 úderů a svrhlo 319 naváděných pum. Nasazeno bylo 10 947 jednorázových útočných dronů a zaznamenáno 2 872 dělostřeleckých a minometných útoků. Počet leteckých úderů vzrostl o dva a počet pum o 31. Počet dronů klesl o 570 a ostřelování o 94.
Kontrola mapových aktualizací datovaných k bojům 31. srpna neprokázala novou souvislou změnu kontroly. Aktualizace DeepState o dalším ukrajinském postupu v lesním prostoru u Zapadného byla zveřejněna až dnes ráno a přesné datum fyzického vyčištění pozic není známé.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru podnikly ruské síly šestnáct útoků u Starycji a Vovčanských Chutorů a směrem k Čuhunivce, Chatnému, Malé Vovče, Dovhenkému a Ochrymivce. O den dříve zde proběhly pouze tři útoky. Nárůst o třináct představoval nejvýraznější mezidenní zvýšení na celé frontě.
Geolokovaná videa ze Sladek a Velikého Prykylu ukazují ruskou snahu o rozšíření pásma na severu. Zatím jsme neviděli nic, co by potvrzovalo trvalou přítomnost okupantů a domníváme se, že se jedná o malé skupiny, nebo jednotlivce.
Přes zesílení tlaku nebyl u Vovčansku ani na ostatních úsecích pohraničí potvrzen nový souvislý ruský postup.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru proběhl jediný ruský útok směrem k Hluškivce, o čtyři méně než předchozí den.
Osamělý ruský voják byl spatřen ve Veliké Šapkyvce, která leží přibližně 7 kilometrů od fronty. Dokazuje to, že infiltrace okupantů v tomto směru nadále pokračují. Větší nebezpečí představuje pohyb okupanta v jižní části Kupjansku, o který se vedou aktivní boje. Do jižní části Kupjansku se nejspíše okupanti dostali minulý týden při průniku do Kupjansku-Vuzlového, o kterém jsme vás informovali 28.8.2026.
Geolokované video natočené východně od Nové Kruhljakyvky naznačuje lehký postup okupantů u této vesnice.
Na limanském směru počet útoků klesl z patnácti na šest. Bojovalo se u Dibrovy a Stavků a směrem k Novoselivce a Drobyševu.
Video ukazuje ruské vojáky v blízkosti Mykolajivky. Její dosažení okupanty by pro obránce znamenalo značné problémy. Prozatím není jasné, jestli zde mají Rusové větší počet vojáků, nebo se jedná jen o infiltrační skupiny. Zdroje z fronty mluví o dvou skupinách okupantů ve východní části města.
Na slovjanském směru ruské jednotky dvakrát zaútočily u Ozerného a směrem ke Kryvé Luce. Předchozí den zde bylo osm útoků.
Ukrajinská strana v rámci série z předchozího dne a noci na 31. srpna oznámila zásah ruského logistického skladu u Verchnokamjanky v okupované Luhanské oblasti.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru nebyl zaznamenán žádný ruský pozemní útok. Předchozí den zde generální štáb uváděl jeden střet. U Časiv Jaru ani na přístupech ke Kramatorsku nebyla během sledovaného dne zveřejněna nová mapová změna.
Dřívější mapová aktualizace z 27. srpna zachycovala rozšíření ruské kontroly na jižním okraji Časiv Jaru, nikoli úplné obsazení města. Během 31. srpna nebylo doloženo další rozšíření tohoto postupu.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru podnikly ruské síly dvacet útoků u Kosťantynivky a Illinivky a směrem k Novoselivce a Pavlivce. Oproti předchozím 23 útokům jde o pokles o tři. Přetrvávala hlášení o pronikání menších ruských skupin do zástavby Kosťantynivky, nebylo však potvrzeno úplné obsazení městských čtvrtí ani nová souvislá mapová změna.
Ukrajinské údery v Toreckém ukazují, že se obráncům stále ještě nepodařilo vypořádat s ruským průnikem v této oblasti. Kousek od Toreckého video ukazuje další ruský průnik, tentokráte do Novoandrijivky a další video pak průnik do Novonykolajivky-2. Situace v této oblasti se v posledních týdnech pro obránce značně zhoršila.
Pokrovský směr byl se 45 útoky znovu nejaktivnějším úsekem fronty. Počet útoků vzrostl z 36 o devět. Bojovalo se u Bilyckého, Serhijivky a Udačného a směrem k Sofijivce, Vilnému, Kučeriv Jaru, Dorožnému, Stepům, Ševčenku, Vasylivce, Muravce, Novopavlivce, Hannivce a Dobropillji.
Geolokované video ukazuje ukrajinský úder ve východní části Hannivky. Prozatím se zdá, že se opět jedná o ruské infiltrátory.
Na oleksandrivském směru nebyl zaznamenán žádný útok, zatímco předchozí den zde proběhl jeden.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru podnikly ruské jednotky šest útoků směrem ke Kosivcevému, Vozdvyživce a Cvitkovému. O den dříve jich bylo jedenáct.
Na orichivském směru proběhl jediný útok směrem k Malé Tokmačce, o tři méně než předchozí den. Ukrajinský generální štáb také oznámil zásah ruského velitelského stanoviště bezpilotních prostředků v prostoru Huljajpole.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru generální štáb nezaznamenal žádnou ruskou pozemní útočnou akci. Předchozí den zde proběhl jeden útok. Změna kontroly na levém břehu Dněpru ani na ostrovech nebyla potvrzena.
Krym: Ukrajinský generální štáb oznámil zásah skladu materiálně-technického zabezpečení ruských jednotek u Kyr-Bajlaru na okupovaném Krymu.
Významná část členských států Evropské unie podporuje urychlení finanční pomoci Ukrajině, která se potýká s rostoucím nedostatkem prostředků na vedení války. Ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara na neformálním jednání ministrů obrany EU v Irsku požádal o předsunutí části devadesátimiliardového unijního úvěru, konkrétně prostředků ve výši přibližně 45 miliard eur původně plánovaných na rok 2027. Irská ministryně obrany Helen McEntee po jednání uvedla, že návrh získal podporu značného počtu členských států. Samotné neformální jednání nemohlo přijmout závazné rozhodnutí a změna harmonogramu financování bude vyžadovat souhlas členských zemí i Evropské komise. Diskuse nicméně ukazuje, že se problém financování ukrajinské obrany posouvá od dlouhodobých závazků k otázce okamžité dostupnosti prostředků.
Německá vláda oficiálně připsala Rusku odpovědnost za srpnový pokus o útok výbušným dronem na ukrajinský nákladní letoun na letišti Lipsko/Halle. Německé bezpečnostní složky podle vlády dospěly k závěru, že za operací stáli aktéři napojení na ruský stát. Berlín v reakci oznámil uzavření ruského konzulátu v Bonnu a Ruského domu v Berlíně a hodlá prosazovat další evropské sankce a omezení proti osobám spojeným s ruskými operacemi. Moskva německé obvinění odmítla a avizovala odvetná opatření. Jde o podstatný posun oproti dřívějšímu německému popisu případu jako součásti obecné ruské hybridní kampaně, protože Berlín nyní veřejně připsal konkrétní pokus o útok Rusku a spojil jej s diplomatickými a sankčními kroky.
Polská státní obranná skupina PGZ připravuje společnou výrobu bezpilotních pozemních systémů s dosud nejmenovanou ukrajinskou společností. Ředitel mezinárodní spolupráce PGZ Rafał Harmoza uvedl, že obě strany v srpnu podepsaly dohodu o mlčenlivosti, která umožnila výměnu neveřejných technických a obchodních informací, a nyní připravují vlastní dohodu o spolupráci. Projekt má směřovat ke společné výrobě pozemních robotických platforem a zapadá do širšího modelu Build with Ukraine a Build for Ukraine. Harmoza současně uvedl, že PGZ sleduje ukrajinské technologie také v oblasti dronů, raketových systémů a elektronického boje.
Estonsko 1. září aktivovalo varování pro část svého území poté, co během ukrajinského útoku proti cílům v Rusku krátce vstoupily bezpilotní prostředky do estonského vzdušného prostoru. Estonské obranné síly uvedly, že drony letěly v blízkosti hranice a část jejich trasy vedla přes estonské území. Událost časově souvisela s ukrajinským útokem na ruský přístav Usť-Luga v Leningradské oblasti, kde následně vypukl požár a byly hlášeny škody. Tallinn kvůli průletu varoval obyvatele dotčených oblastí.
Japonské ministerstvo obrany plánuje od fiskálního roku 2027 zahájit pořizování amerických protiradiolokačních střel AARGM-ER. Záměr se objevil v novém rozpočtovém dokumentu ministerstva a je výslovně spojován se schopností ničit nebo potlačovat moderní systémy protivzdušné obrany, zejména v kontextu rostoucích čínských vojenských schopností. Střely mají být integrovány především na japonské letouny F-35 a pro japonské vzdušné síly by šlo o první zavedení zbraně této kategorie. AARGM-ER výrazně rozšiřuje možnost vedení operací proti protivzdušné obraně protivníka a její plánované zavedení tak není pouze další akvizicí munice, ale změnou schopností japonského letectva. Samotné pořizování však má podle současného plánu začít až v roce 2027.
Ukrajinský parlament neschválil zákon zavádějící zdanění zahraničních zásilek do hodnoty 150 eur, který byl součástí závazků vůči Evropské unii a Mezinárodnímu měnovému fondu. Návrh získal 194 hlasů místo potřebných 226. Premiér Serhij Koreckyj před hlasováním varoval, že Ukrajině v obranném rozpočtu chybí přibližně 27 miliard dolarů a nesplnění dohodnutých reformních podmínek může dále komplikovat přístup k zahraničnímu financování. Předseda parlamentního finančního výboru Danylo Hetmancev odhadl, že samotné neschválení zákona může ohrozit přibližně čtyři miliardy eur navázané mezinárodní podpory.
Dnes se zaměříme na průběh importu benzínu do Ruska v posledních týdnech. Benzín byl v tomto období importován primárně ze dvou sousedních zemí, tedy Běloruska a Kazachstánu, neboť i když měl být zahájen i import větších objemů z Indie, jeho realizace vázne – a to jak z důvodu dlouhých dopravních tras, tak i vysoké požadované ceny za indický benzín. Import ze dvou výše uvedených zemí pak probíhal následovně:
Podle agentury Kommersant již objem importu z Běloruska narazil na své limity. V prběhu 28 srpnových dní objem benzínu prodávaný na ruské komoditní burze klesl téměř čtyřnásobně ve srovnání s červencem tohoto roku, a průměrné denní dodávky benzínu se za toto období snížily o 11,4%.
Od počátku ruských potíží se zásobováním benzínem podíl Běloruska vytrvale rostl. Kommersant odhaduje, že od ledna do května bylo z Běloruska do Ruska importováno přibližně 290 000 tun benzínu, a od počátku června do konce srpna již 570 000 tun (což odpovídá téměř 10% celkové spotřeby v tomto období).
Další pokračování takto vysokých objem importu je jen málo pravděpodobné, neboť v září zahajuje plánované opravy Novopolocká rafinerie, jedna z pouze dvou rafinerií, které se na území Běloruska nachází, což omezí exportní potenciál.
Vláda Kazachstánu sice udělila svým rafineriím povolení k exportu benzínu do Ruska, ty se k tomuto kroku ale dosud neodhodlaly. Rafinerie v Atyrau a Pavlodaru dostaly každá povolení k exportu 17 500 tun benzínu do Ruska, dosud však nebyla realizována ani jedna dodávka a palivo místo do Ruska směřovalo na lokální trh.
Oficiálním stanoviskem obou rafinerií je, že se obávají sekundárních sankcí Evropské Unie, a také problémům s platbami za realizované dodávky, neboť ruské banky se nacházejí pod západními sankcemi. Připomeňme také, že Kazachstán má sice vlastní zdroje ropy, v jeho rafineriích je ale produkována primárně motorová nafta, a u benzínu (ale i například LPG) byl Kazachstán jejich importér, často právě z Ruska. Proto, i kdyby byly dodávky z Kazachstánu zahájeny, jednalo by se pouze o symbolické objemy.
Izrael: V západní části města Gaza došlo k izraelské speciální operaci zaměřené podle dostupných informací na představitele bezpečnostního aparátu Hamásu. Izraelské speciální síly pronikly do oblasti al-Katíba, kde po jejich odhalení vypukla přestřelka s ozbrojenci Hamásu. Izraelské letectvo následně provedlo několik úderů v okolí, které měly podle izraelské armády odstranit hrozby pro zasahující jednotky. Palestinské zdroje současně informovaly o nasazení bojových letounů a vrtulníků, útocích na dvě vozidla a dočasném narušení mobilního signálu v oblasti. Podle neoficiálních palestinských údajů si střety vyžádaly šest až deset mrtvých.
Cílem operace měl být podle zdrojů napojených na Hamás vysoce postavený představitel jeho vnitřní bezpečnostní služby. Izraelské úřady následně oznámily, že speciální jednotky v rámci společné operace IDF a kontrarozvědky Šin Bet zadržely šéfa vnitřní bezpečnosti Hamásu pro celé Pásmo Gazy. Zadrženým měl být Moein al-Arabid, který byl podle palestinských zdrojů při operaci odvezen izraelskými silami. Izrael uvedl, že byl následně převezen k výslechu na své území.
Palestinské zdroje však izraelskou verzi zpochybňují. Al-Džazíra s odvoláním na bezpečnostní zdroj v Gaze uvedla, že al-Arabid nebyl šéfem vnitřní bezpečnosti zadržen, ale že izraelské síly unesly jednoho z důstojníků této služby. Podle stejného zdroje byl při stažení jednotky použita křičí palba a během přestřelky utrpěli zranění či zemřeli také civilisté. Zdroje zároveň uvedly, že al-Arabidova manželka, která byla při operaci zraněna, později zemřela.
Izrael označuje zadržení za významný bezpečnostní a zpravodajský úspěch, protože al-Arabid měl mít rozsáhlé informace o bezpečnostním aparátu Hamásu, jeho vedení i systému odhalování spolupracovníků. Jeho význam dokládají také starší oficiální materiály Hamásu, podle nichž v minulosti vedl vnitřní bezpečnostní službu v Gaza City. V průběhu stejného dne izraelská armáda oznámila také další úder v oblasti Džabálíja, jehož cílem měl být velitel vojenského křídla Hamásu. Podle Hamásu byl při útoku těžce zraněn Júsuf Chátim Salím, příslušník hasičského sboru v Gaze.
Operace v západní části města Gaza tak představuje významný zásah proti bezpečnostnímu aparátu Hamásu, přestože palestinské a izraelské zdroje se nadále rozcházejí v detailech zásahu, identitě a postavení zadrženého i v počtu obětí.
Premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Jisra’el Katz následně potvrdili, že muž zadržený při dnešní operaci v Gaza City je podle Izraele šéfem vnitřní bezpečnostní služby Hamásu Muein al-Arabid. Ocenil přitom spolupráci Šin Bet a izraelské armády, které podle něj provedly odvážnou operaci v blízkosti jeho domu. Netanjahu al-Arabida označil za jednoho z nejvýše postavených představitelů Hamásu. Podle izraelských tvrzení měl být zodpovědný mimo jiné za ukrývání a přesuny izraelských rukojmích, ukrývání představitelů Hamásu, obnovu vojenských kapacit organizace a přípravu útoků proti izraelským vojákům a civilistům. V poslední době se měl podle Netanjahua podílet také na obnově správy Hamásu v Pásmu Gazy a na snahách o obcházení procesu jeho demilitarizace.
Izraelská policie přes noc zadržela na Západním břehu osm Izraelců ve věku 16 až 20 let, kteří jsou podezřelí z účasti na závažných případech žhářství a násilí v oblasti jižního Hebronu. Policie zároveň zabavila tři vozidla, která měli podezřelí při těchto incidentech používat. Všichni byli převezeni k výslechu. Podle policie jsou někteří ze zadržených podezřelí z podpálení mešity a několika domů v obci Chirbet at-Tuba 5. srpna. Při tehdejším incidentu bylo podle palestinských zdrojů zraněno šest Palestinců, kteří měli být napadeni osadníky. Další zadržené policie podezírá z podpálení mešity v obci at-Tuwání 19. července. Policie uvedla, že případy násilí a ničení majetku považuje za mimořádně závažné, protože podle ní ohrožují bezpečnost státu i izraelské osadnické komunity.
Sýrie: Na západě syrské provincie Suvajda pokračují ozbrojené střety mezi bezpečnostními silami a skupinami napojenými na „Národní gardu“. Podle dostupných informací zaútočily tyto skupiny na pozice bezpečnostních sil v oblasti Tal Hadíd a směrem na Valgu, přičemž použily minomety a těžké kulomety. Při bojích bylo zraněno deset příslušníků bezpečnostních sil a poškozeno jejich vozidlo. Incidenty jsou součástí přetrvávajícího napětí v provincii, které v posledních dnech dále eskalovalo. Skupiny „Národní gardy“ například bránily studentům v přístupu ke zkouškovým centrům a ve městě Suvajda následně vypukly střety po zabití mladého muže, při nichž byli zraněni dva velitelé „Národní gardy“. Ta nyní obviňuje vládní síly z porušování příměří a nerozlišujícího ostřelování obytných oblastí, zatímco Damašek se k obviněním dosud oficiálně nevyjádřil. Situaci dále vyostřilo nedávné prohlášení vůdce „Národní gardy“ Hikmata al-Hidžrího, podle něhož je jeho hnutí „nedílnou součástí státu Izrael“.
K další významné změně došlo na severovýchodě země, kde syrská vojenská policie a vnitřní bezpečnostní síly vstoupily do provincie Hasaka a převzaly kontrolu nad zbývajícími základnami a kontrolními stanovišti Syrských demokratických sil (SDF), včetně vojenského tábora Talae ve městě Hasaka. Nasazení jednotek navazuje na oznámení velitele SDF Mazlúma Abdího z konce srpna o dokončení integrace vojenských, bezpečnostních a administrativních struktur SDF do syrských státních institucí. Jde zároveň o součást provádění dohody mezi Damaškem a SDF z 29. ledna 2026, která předpokládá postupné rozmístění jednotek ministerstva vnitra v Hasace a Kamišlí.
Napětí v zemi mezitím doprovází i další bezpečnostní incidenty. Ve městě Binníš na východě provincie Idlib došlo k silnému výbuchu nákladního vozidla převážejícího munici, po němž následovala série sekundárních detonací. Podle předběžných informací mohla být příčinou prvotní exploze dopravní nehoda. Civilní obrana v Idlibu uvedla, že při incidentu zemřeli dva lidé a dalších deset bylo zraněno, přičemž počet obětí se může ještě změnit.
Bezpečnostní situace zůstává napjatá také kvůli izraelské vojenské aktivitě. Syrský ministr zahraničí As’ad aš-Šajbání uvedl, že Izrael v červenci provedl 65 zásahů na syrském území a během prvních 18 srpnových dnů dalších 52. Od začátku roku bylo podle něj zadrženo 147 lidí, z nichž 49 zůstává ve vazbě, přičemž izraelské razie pokračují v provincii Kunejtra a v okolí Damašku. Syrská vláda odmítá izraelský záměr ponechat své jednotky na hoře Hermon a tvrdí, že jde o snahu upevnit okupaci pod záminkou bezpečnosti. Damašek proto požaduje úplný návrat k podmínkám dohody o oddělení sil z roku 1974, obnovení své suverenity nad okupovanými Golanskými výšinami a uznání práva Sýrie na vytvoření vlastní národní armády. Zároveň deklaruje, že nadále upřednostňuje diplomatické řešení.
Do této situace zapadá i snaha Sýrie obnovit zahraniční a ekonomické vztahy. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen při návštěvě Damašku uvedl, že Dánsko chce pokračovat v podpoře Sýrie během její poválečné obnovy a rozšířit bilaterální hospodářskou spolupráci. Připravuje se partnerská dohoda a dánské společnosti mají zájem o investice v zemi. Brzy by měl obnovit činnost také Dánský institut v Damašku. Kodaň chce zároveň předat Sýrii své zkušenosti v oblasti zemědělství a podpořit její hospodářský potenciál. Dánsko usiluje o vytvoření širšího partnerství se Sýrií, které by zahrnovalo ekonomickou spolupráci i bezpečnostní otázky včetně podpory dobrovolného návratu syrských uprchlíků. Vývoj v Sýrii z posledních dvou let přitom podle Rasmussena představuje příležitost přispět nejen ke stabilizaci samotné země, ale i celého regionu.
Somálsko: V Somálsku pokračují střety mezi vládními silami a džihádistickou skupinou Aš-Šabáb v okolí hlavního města Mogadišo. Při explozi, kterou Aš-Šabáb odpálil v oblasti Ajlaš na okraji metropole, zemřeli čtyři příslušníci provládních milic a dalších pět bylo zraněno. Zcela zničeno bylo také vojenské vozidlo.
K dalším střetům došlo v oblasti Dainile mezi lokalitou Beerta Ali Mahdi a stejnojmennou částí Mogadiša. Podle řidičů a několika nezávislých místních zdrojů se boje odehrávaly především ve venkovských a zalesněných oblastech za hranicemi metropole. Vládní jednotky i bojovníci Aš-Šabábu zde údajně posilují své pozice, což vyvolává obavy z obnovení intenzivnějších bojů. Přítomnost Aš-Šabábu v okolí Beerta Ali Mahdi zvyšuje bezpečnostní rizika vzhledem k blízkosti Dainile, které leží na severozápadním okraji Mogadiša. Podle místních zdrojů se skupina snaží posílit své působení v řídce osídlených a zalesněných oblastech, odkud může využívat místní terén jako základnu pro útoky a přesuny směrem k metropoli. Aš-Šabáb přitom v těchto oblastech často operuje prostřednictvím mobilních jednotek, takže není jasné, zda jde pouze o dočasné rozmístění, nebo o budování trvalejších základen.
Otázky proto vyvolává také skutečnost, že vládní síly dosud nedokázaly bojovníky z oblasti Beerta Ali Mahdi vytlačit. Její poloha v blízkosti Dainile představuje potenciální hrozbu pro bezpečnostní objekty i komunikace spojující Mogadišo s okolními oblastmi. Aš-Šabáb navíc nadále kontroluje Basru, strategicky položené město severozápadně od hlavního města. Situace tak ukazuje na přetrvávající problémy somálských bezpečnostních sil s kontrolou venkovských přístupů k Mogadišu. Přestože vláda drží samotnou metropoli, Aš-Šabáb si zachovává schopnost pohybovat se v některých okolních oblastech a provádět v Mogadišu bombové útoky i ozbrojené operace proti bezpečnostním složkám.
Mali: Dne 31. srpna zaútočili bojovníci Fronty za osvobození Azawadu (FLA) pomocí FPV dronů a minometů na pozice malijské armády (FAMa) a ruského Afrického korpusu v Aguelhoku v regionu Kidal. Podle FLA útok způsobil protivníkovi značné škody.
Ve stejný den džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) zaútočila na Nigari v regionu Mopti, které je významným působištěm místní milice Dozo. Ta následně v Bandiagaře podle dostupných informací složila zbraně po dosažení dohody s JNIM, což naznačuje další změnu bezpečnostní situace v oblasti.
Další násilnosti se odehrály v Zarho v regionu Timbuktu, které bylo od 26. do 31. srpna obléháno po útoku JNIM východně od Bery. Po ukončení obléhání místní zdroje informovaly o údajném rabování obchodů a mučení civilistů ze strany jednotek FAMa a ruského Afrického korpusu, které se z nich měly pokoušet získat informace. Vývoj tak potvrzuje pokračující nestabilitu v několika částech Mali a rostoucí tlak ozbrojených skupin na vládní i místní bezpečnostní struktury.
Kongo (DRC): Podle prvních zpráv zahájily skupiny Twirwaneho, spojenecké s M23, společně s pro-M23 burundskou milicí Red Tabara ofenzivu na město Uvira v provincii Jižní Kivu na východě Demokratické republiky Kongo. V oblasti nyní probíhají intenzivní střety s burundskou armádou podporovanou milicemi Wazalendo. Boje se soustředí především západně od Uviry, kde se Twirwaneho snaží překročit pohoří Mulongwe.
Pákistán: V Pákistánu pokračuje aktivita ozbrojených džihádistických skupin. Zakázaná organizace Itihad al-Mudžáhidín Pákistán (IMP) zveřejnila videozáznam útoku na vojenské stanoviště v Salarzai v okrese Bajaur. Na svou činnost zároveň upozornila Tehrík-e Tálibán Pákistán (TTP), která ve své zprávě za srpen 2026 uvedla, že během měsíce provedla 406 útoků, především v Jižním Vazíristánu, Severním Vazíristánu a okolí Péšávaru. Podle vlastních tvrzení TTP při nich zabila 294 příslušníků bezpečnostních složek, dalších 352 zranila a 31 zajala. Mezi uváděné způsoby útoků patřily partyzánské a odstřelovačské útoky, přímé přepady, exploze a útoky pomocí min, cílené útoky a přepadení ze zálohy.
K aktivitám IMP se přidala také skupina Inkiláb-e Islámí Pákistán (IIP), která je podle dostupných informací napojena na Al-Káidu na indickém subkontinentu (AQIS). IIP zveřejnila videozáznam útoku pomocí improvizovaného výbušného zařízení na vojenské vozidlo v Azam Varsaku v Jižním Vazíristánu. Skupina je stejně jako IMP součástí uskupení Itihad al-Mudžáhidín Pákistán, známého jako Svaz mudžáhidů Pákistánu.
Pákistánská vláda se sice snaží poslední dobou aktivněji působit proti džihádistickým hnutím ale armádní a speciální (SSG) jednotky stále nedostávají takovou podporu, jaká by byla nutná pro znatelnější výsledky.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že česká armáda objevila válku podle zákaznických recenzí. Nákupy polních kuchyní se výrazně omezí, protože o ně vojáci prý nestojí. Což o to, některé dosavadní vývařovny byly drahé, problematické a jejich pořízení připomínalo kulinářskou soutěž, v níž vítězí firma stará pár měsíců, s minimem zaměstnanců, korunovým základním jměním a zkušeností s vojenskými kontejnery asi jako my s orbitální stanicí. Pětikontejnerový Kalich za 66 milionů ukázal, že vložit kotle a konvektomat do plechové krabice je u nás technologický úkol na úrovni jaderné fúze, zvlášť když se do receptu přidají prodlení, reklamace a insolvence. Omezit takové zlaté vývařovny je tedy správně. Jen je půvabné vysvětlovat to tím, že o ně vojáci nestojí, zatímco největší tendr na kuchyně za více než čtyři miliardy dál spokojeně bublá na plotně. Kdybychom se totiž vojáků ptali na všechno, možná by také nechtěli spát v blátě, tahat třicet kilo na zádech, stát v mrazu, běhat pod palbou a vůbec se účastnit války, která má na TripAdvisoru dlouhodobě jednu hvězdičku. Polní kuchyně se nekupuje proto, že voják sní o guláši z Tatry, ale protože brigáda bez zásobování bojuje jen do chvíle, než jí dojde poslední proteinová tyčinka a dobrá nálada. Takže nekupujme špatné kuchyně a už vůbec ne za ceny, při kterých by měl mít každý kotel vlastní bezpečnostní prověrku. Jen si nepleťme vojenskou potřebu s anketou spokojenosti. Vojáci zpravidla nechtějí válku. Úkolem státu je zařídit, aby ji nemuseli prohrát hladoví.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
