(4 532 slov, doba čtení 23 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
Rusko zahájilo v 18.00 dne 13. září další vzdušný útok, který pokračoval přes noc. Do 08.00 následujícího rána vyslalo 108 útočných a klamných bezpilotních prostředků typů Šáhed, včetně proudových variant, Gerbera a Parodija. Drony startovaly z Orlu, Kursku, okupovaného Doněcku a Hvardiiskeho na Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zničení nebo potlačení 85 prostředků. Zásahy byly zaznamenány na sedmi místech. Deklarovaná úspěšnost obrany činila přibližně 78,7 procenta.
Od 08.00 do 20.00 moskevského času 13. září ruské ministerstvo obrany vykázalo sestřelení 140 ukrajinských bezpilotních prostředků. Drony měly být zachyceny nad Belgorodskou, Brjanskou, Kalužskou, Rostovskou, Orelskou a Kurskou oblastí, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a Černým mořem. Od 20.00 dne 13. září do 08.00 moskevského času 14. září ruská strana ohlásila dalších 399 zničených dronů. Působení protivzdušné obrany uvedla nad Astrachaňskou, Belgorodskou, Brjanskou, Volgogradskou, Voroněžskou, Kalužskou, Kurskou, Rostovskou a Smolenskou oblastí, Krasnodarským krajem, okupovaným Krymem a Černým mořem.
Neplecha v Rusku
Na severoslobodském a kurském směru nebyla zaznamenána žádná ruská pozemní útočná akce, zatímco předchozí den zde proběhlo deset útoků. Rusko přesto provedlo 148 dělostřeleckých a minometných útoků, z toho deset salvovými raketomety, a čtyři letecké údery s použitím deseti naváděných pum. Pozemní tlak tedy prudce poklesl, ale dálkové ostřelování pohraničí pokračovalo ve značném rozsahu.
Fronta na Ukrajině
Ukrajinský generální štáb během 13. září zaznamenal 208 bojových střetů. O den dříve jich bylo 249. Celková intenzita tedy klesla o 41 střetů, přibližně o 16,5 procenta. Ruské letectvo uskutečnilo 90 úderů a svrhlo 286 naváděných pum. Proti předchozímu dni počet leteckých úderů klesl o osm a počet pum o 62. Ruské síly nasadily 11 727 jednorázových útočných dronů, tedy o 370 více než předchozí den. Dělostřelectvo a minomety provedly 2 872 útoků, což představuje nárůst o 57. Z tohoto počtu bylo 45 útoků provedeno salvovými raketomety.
DeepState v aktualizaci zveřejněné 13. září zakreslil ruské posuny u Mykolajivky a Dovhé Balky v Doněcké oblasti. Aktualizace potvrzuje rozšíření prostoru ruské přítomnosti, nikoli automaticky úplné obsazení obou obcí. Přesné datum fyzického dosažení nově zakreslených pozic nebylo zveřejněno. Změnu proto hodnotíme jako mapově potvrzený ruský postup zveřejněný 13. září, nikoli nutně jako celý postup uskutečněný během jediného dne.
Charkovská situace: Na jihoslobodském směru ruské jednotky podnikly šest útoků u Lymanu a Starycji a ve směru na Kozačí Lopaň, Hrafske a Volochivku. Proti čtrnácti útokům z 12. září jde o pokles o osm.
Geolokované video ukazující ukrajinské ostřelování Kozačí Lopan a Hoptivky dokazuje ruskou přítomnost v těchto pohraničních vesnicích.
Ruské ministerstvo obrany 13. září prohlásilo, že jeho síly převzaly kontrolu nad obcí Čerňakiv v Charkovské oblasti. Toto tvrzení nepotvrdila nezávislá geolokace ani zveřejněná mapová změna. Čerňakiv proto nelze na základě samotného ruského oznámení považovat za spolehlivě potvrzený nový územní zisk.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru ruské síly třikrát útočily směrem ke Kivšarivce. Počet útoků se proti předchozímu dni nezměnil.
Geolokované video ukazující ukrajinské bombardování ruských pozic v Kyvčarivce dokazuje přítomnost okupantů v této vesnici. Další geolokované video, natočené ve východní části Novoosynového, na kterém ukrajinští vojáci však naznačuje, že jde opět o infiltrátory a ne o ruský postup.
Na limanském směru byly zaznamenány tři ruské útoky u Novoserhijivky a Novoselivky, o jeden méně než 12. září. Na slovjanském směru intenzita naopak vzrostla ze šesti na osm útoků. Bojovalo se u Jampilu, Ozerného, Kryvé Luky, Raj-Oleksandrivky a Mykolajivky.
Přes pokračující tlak nebylo během sledovaného dne potvrzeno obsazení nové obce ani průlom do souvislého ukrajinského týlu. Ruská aktivita se soustředila na několik navazujících přístupových tras k Lymanu a severovýchodně od Slovjansku.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru podnikly ruské síly jeden útok směrem k Jurkivce. Předchozí den zde nebyla zaznamenána žádná útočná akce. Jediný útok nepředstavuje zásadní zvýšení operačního tlaku a nebyla potvrzena nová souvislá změna linie u Časiv Jaru ani na přístupech ke Kramatorsku.
Doněcká fronta: Na kosťantynivském směru podnikly ruské síly dvacet útoků u Kosťantynivky, Dovhé Balky, Rusynova Jaru, Toreckého a Kučerova Jaru a směrem k Mykolajpillji. Proti patnácti útokům z předchozího dne jde o nárůst o pět.
Na pokrovském směru bylo zaznamenáno 26 ruských útoků. Aktivita klesla o tři, přesto šlo o nejzatíženější úsek fronty. Ruské jednotky útočily u Dorožného, Ševčenka, Udačného a Novomykolajivky a směrem k Dobropillji, Myrnému a Serhijivce.
Ruské bombardování Hanivky ukazuje, že se z této vesnice obráncům nejspíše podařilo vytlačit okupanty, kteří se do ní infiltrovali někdy na začátku tohoto měsíce. Údery ukrajinských dronů na živou sílu nepřítele v Ševčenku ukazují, že je tato vesnice částečně v držení okupantů, nebo zemí nikoho.
Na oleksandrivském směru podnikly ruské síly tři útoky směrem k Ternovému. Proti jedinému útoku z předchozího dne jde o zvýšení o dva.
Ukrajinské síly podle pozdějšího oficiálního oznámení zasáhly v okupovaném Doněcku místo skladování, přípravy a vypouštění útočných dronů. Úder byl součástí série provedené 12. září a během noci na 13. září. Rozsah škod ani přesný okamžik zásahu nebyly zveřejněny.
Jižní fronta: Na huljajpolském směru podnikly ruské síly osm útoků u Hirkeho a Čarivného a směrem k Rizdvjance. O den dříve zde bylo zaznamenáno devět útoků, intenzita tedy klesla o jeden.
Na orichivském směru proběhl jediný ruský útok směrem k Červoné Krynycji. Proti třem útokům z předchozího dne jde o pokles o dva. Nový souvislý ruský postup u Orichivu, Malé Tokmačky ani Stepnohirsku nebyl potvrzen.
Chersonská fronta: Na přidněperském směru ruské jednotky neprovedly žádnou pozemní útočnou akci, stejně jako předchozí den. Nebyla potvrzena změna souvislé kontroly na levém břehu Dněpru ani na říčních ostrovech.
Krym: Ukrajinská strana v rámci série z 12. září a noci na 13. září oznámila zásah pozemních retranslačních stanic u Zalizného Portu a Skadovsku. Zařízení měla sloužit k řízení útočných dronů Geran a Gerbera. Přesné následky jednotlivých zásahů nebyly zveřejněny.
Na okupovaném Krymu byly v rámci stejné série zasaženy retranslační stanice u Čornomorského a Olenivky. U Olenivky měl být navíc zasažen ruský anténní komplex. Z Hvardiiskeho odstartovala část ruských dronů použitých při útoku zahájeném večer 13. září.
Diplomatické a politické události
Finsko se připojí k francouzské iniciativě předsunutého odstrašení, která počítá se zapojením evropských spojenců do diskuse o využití francouzského jaderného arzenálu pro obranu Evropy. Rozhodnutí oznámil finský prezident Alexander Stubb během Evropského arktického summitu v Rovaniemi. Iniciativa umožňuje zapojeným státům účastnit se konzultací a společných cvičení spojených s francouzskými strategickými silami, aniž by na jejich území musely být rozmístěny francouzské jaderné zbraně. Do programu se podle zveřejněných informací zapojilo deset zemí, včetně Británie, Německa, Dánska, Norska a Švédska. Francouzské jaderné síly mají nadále zůstat pod výhradním velením francouzského prezidenta.
Představitelé evropských států a institucí Evropské unie jednali v Rovaniemi o společném postupu v Arktidě, vojenské aktivitě Ruska a ochraně evropských zájmů v regionu. Summitu se zúčastnili mimo jiné německý kancléř Friedrich Merz, premiéři Dánska, Polska, Estonska, Lotyšska a Finska, prezidenti Litvy a Rumunska, předseda Evropské rady António Costa a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Jednání se týkalo bezpečnosti, kritické infrastruktury, energetiky, nerostných surovin a nových námořních tras vznikajících v důsledku úbytku arktického ledu. Evropská unie připravuje aktualizaci své arktické politiky, v níž má být bezpečnost poprvé jedním z ústředních témat. V Helsinkách současně začala alianční akce Digital Arctic & Eastern Flank Deterrence Line zaměřená na testování technologií pro Arktidu a východní křídlo NATO.
Kanada jedná s Evropskou unií o finanční účasti na evropské půjčce pro Ukrajinu v celkové výši 90 miliard eur. Ottawa a Brusel chtějí určit výši kanadského příspěvku před summitem EU–Kanada, který se uskuteční na konci října v Montrealu. Evropský úvěrový mechanismus zahrnuje 30 miliard eur makrofinanční podpory a 60 miliard eur určených na obrannou výrobu a nákup vojenského materiálu. Obranné prostředky mají být přednostně používány na objednávky u společností z Evropské unie, Ukrajiny a zemí Evropského hospodářského prostoru. Pokud bude dohoda uzavřena, Kanada se po Spojeném království stane druhou zemí mimo EU, která se k tomuto úvěrovému mechanismu připojí.
Spojené státy a Polsko podepsaly další dohodu o financování polských zbrojních nákupů prostřednictvím programu Foreign Military Financing v hodnotě čtyř miliard dolarů. Prostředky mohou být použity na financování nových nákupů americké vojenské techniky i na urychlení plnění již uzavřených kontraktů, včetně dodávek bitevních vrtulníků AH-64E Apache. Obě země dosud uzavřely šest úvěrových nebo záručních dohod v rámci programu FMF v celkové hodnotě téměř 20 miliard dolarů. Polsko financuje rozsáhlé vojenské nákupy také prostřednictvím mimorozpočtového Fondu podpory ozbrojených sil. Jeho dluh dosahoval v září přibližně 118,9 miliardy zlotých a do konce roku může podle polských údajů vzrůst na 157,5 miliardy zlotých.
Nizozemské ministerstvo obrany objednalo rozšíření protidronového systému Redrone o prostředky schopné fyzicky ničit zachycené bezpilotní letouny. Dosavadní konfigurace využívá především elektronické prostředky označované jako „soft-kill“, které mohou narušit spojení s dronem nebo převzít kontrolu nad jeho řízením. Nová zakázka zahrnuje integraci a dodání šesti záchytných dronů představujících kinetickou část systému. Dodavatelem je izraelská společnost Elbit Systems EW and SIGINT – Elisra. Nizozemské ministerstvo nezveřejnilo hodnotu kontraktu, termín dodání ani konkrétní místa budoucího nasazení systémů.
Svéráz ruské ekonomiky
Pondělky jsou v naší ekonomické rubrice tradičně věnovány tomu, kde došlo v rámci minulého týdne v Rusku k neplánovanému zadýmení, a ani toto pondělí nebude výjimkou. Po předchozím týdnu, kdy došlo u ukrajinských dálkových útoků ke krátké operační pauze, se v minulém týdnu tyto útoky vrátily v plné síle, a jak uvedeme v přehledu, bylo dosaženo nových rekordů doletu ukrajinských dronů.
Prohloubily se také výpadky v zásobování palivy, které již netrápí jen odlehlejší regiony (odkud byly dodávky paliva přesměrovány do centrálního Ruska, aby před volbami stabilizovaly situaci ve velkých městech), v minulém týdnu se již ale vyskytly i v Petrohradu, tedy druhém největším městě Ruska. Ještě na počátku září zde bylo možné zakoupit benzín na 90% čerpacích stanic, nyní již ale více než polovina z čerpacích stanic v tomto městě zcela přerušila prodej, a před těmi, na kterých palivo je, se tvoří několikakilometrové kolony.
Regionální administrativa nyní uvažuje o tom, že omezí možnost nákupu benzínu v závislosti na čísle SPZ – automobily s registrační značkou končící lichým číslem budou moci palivo tankovat pouze v liché dny, a ty se sudým číslem pouze v sudé dny.
Nyní ale zpět k jednotlivým útokům:
Sklady
V rámci útoku na město Saratov, ke kterému došlo v noci na 11.9., byla zasažena nejen místní rafinerie (o čemž se zmíníme vzápětí), ale i sklad společnosti OZON, který se nachází v tomto městě. Objekt, vybudovaný teprve v roce 2024, měl výměru téměř 100 000 m2, což znamená, že se jedná o jedno z větších logistických center společnosti, které denně obsluhovalo až 900 000 objednávek. Po zásahu zachvátil sklad rozsáhlý požár, a tak nelze předpokládat, že by v dohledné době obnovil činnost.
Rafinerie
V noci na 8.9. byla cílem útoku Saratovská rafinerie, podle záběrů z místa útoku došlo k výbuchu, po kterém následoval zdaleka viditelný požár, a lze tak předpokládat, že byly zasaženy zásobníky, nacházející se v areálu této rafinerie. Tyto objekty ale pravděpodobně nebyly primárním cílem útoku, neboť 11.9. došlo, jak jsme již zmínili, ke druhému útoku na tuto rafinerii. Saratovská rafinerie je jednou z největších v jižním Rusku a zaměřuje se na výrobu benzínu a motorové nafty, a je tak na seznamu prioritních ukrajinských cílů.
Dne 9.9. pak satelitní snímky potvrdily škody v Rjazaňské rafinerii, které způsobily ukrajinské drony při útoku, který proběhl 6.9. Satelitní snímky potvrdily, že v této rafinerii probíhají opravy destilačních kolon ELOU-AVT-3 a ELOU-AVT-4, a také, že byla úspěšně zasažena jednotka nízkoteplotní izomerizace pentan-hexanové frakce Izomalk-2-LIN-800, která je klíčová pro výrobu vysokooktanových benzínů. Není to první útok na tuto jednotku, k předchozímu došlo 6.12.2025.
Téhož dne byly potvrzeny také výsledky útoku na rafinerii Kinef, největší rafinerii v severozápadním Rusku, která se nachází nedaleko Petrohradu. V úvodu zmíněné výpadky v dodávkách paliv v Petrohradu byly způsobeny primárně tímto útokem, který vedl ke kompletní odstávce rafinerie. Potvrzeny byly zásahy dvou destilačních kolon a také tří jednotek druhotného zpracování ropných produktů, které umožňují vyrábět moderní motorovou naftu s nízkým obsahem síry, a také vysokooktanový benzín.
Největší pozornost ze všech ukrajinských útoků, které minulý týden proběhly, si pak zaslouží dva útoky na instalace na přípravu plynového kondenzátu k transportu (PKT), které se nachází v Jamalo-Něnecké autonomní oblasti, tedy přibližně 3000 km od hranic Ukrajiny. Byly to tak útoky na dosud největší vzdálenost, a znamenají, že nyní je již v dosahu ukrajinských dronů nejen celá evropská část Ruska, ale i většina průmyslových závodů západní Sibiře.
Uveďme ještě, že toto naleziště odpovídá za přibližně 80% veškeré těžby zemního plynu v Rusku. Plynový kondenzát pak obsahuje nejen plynné frakce, po patřičném zpracování je z něj ale možné oddělit i lehké kapalné frakce, které je následně možné využít například pro výrobu kvalitních vysokooktanových benzínů – a pro Ukrajince tak představují tyto instalace prioritní cíl.
Prvním závodem PKT, který zmíníme, je Novourengojský závod, který se nachází přibližně 3300 km od současných hranic Ukrajiny. Celkový zpracovatelský výkon tohoto závodu je přibližně 19,5 milionu tun plynového kondenzátu, přičemž v roce 2024 byl modernizován a byla doplněna technologie separace etanu s výkonem 8 milionů tun ročně. Ten slouží jako vstupní surovina pro výrobu ethylenu a následně polyethylenu, a blízký Novourengojský naftochemický kombinát, jehož projektový výkon je 400 000 tun polyetylenu ročně. Satelitní snímky potvrdily zásah právě této jednotky.
Druhým byl pak Purovský závod na zpracování plynového kondenzátu, který je vlastněný společností Novatek, dříve velmi významným hráčem na trhu se zkapalněným zemním plynem. Jeho tankery pro přepravu LNG dříve pravidelně realizovaly dodávky do Evropy, po zavedení západních sankcí má ale tato společnost značné potíže s nalezením zákazníků. Satelitní snímky potvrdily zásah jednotky pro vstupní čištění zemního plynu, pomocí které je z kondenzátu separována voda a methanol.
V noci na 11.9. pak došlo k raketovému útoku na areál Volgogradské rafinerie, která je vlastněná korporací Lukoil. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z největších ruských rafinerií (zpracovatelský výkon až 13,7 milionu tun ropy ročně), je pravidelně cílem ukrajinských útoků, a jak jsme uvedli 6.9., byla po posledním z nich na počátku září zcela odstavena z provozu. Lze předpokládat, že tento útok měl za cíl dobu odstávky pokud možno co nejvíce prodloužit.
Ráno 13.9. pak došlo k útoku na rafinerii TANECO, která se nachází nedaleko Nižněkamsku. Tato rafinerie je na ruské poměry velmi moderní, byla budována od roku 2005 a uvedena do provozu postupně od roku 2011. Podobně jako Volgogradská rafinerie byla i rafinerie TANECO po útoku, ke kterému došlo 20.8., zcela vyřazena z provozu, a i cílem tohoto útoku bylo tak pravděpodobně prodloužení servisních prací.
Téhož dne se pak cílem útoku stala i rafinerie, která se nachází u města Slavjansk na Kubáni. Satelitní systém detekce požárů FIRMS zaznamenal rozsáhlý požár v celém areálu rafinérie, což potvrdilo úspěšnost tohoto útoku. Vzhledem k blízkosti ukrajinských hranic je tato rafinerie již od roku 2025 pravidelným cílem ukrajinských útoků, k poslednímu došlo v noci na 17.8.
Terminály a tankery
Opomenuty nebyly ani ruské exportní terminály, v noci na 9.9. byl zasažen terminál pro export mazutu, který se nachází v Novorossijském přístavu. Útok na terminál byl součástí rozsáhlejšího útoku na tento ruský černomořský přístav, satelitní systém FIRMS potvrdil požáry jak přístavních instalací, tak i několika vojenských objektů, které se v tomto přístavu nacházejí.
Ukrajinské námořní drony také dne 12.9. úspěšně zasáhly v Černém moři nedaleko přístavu Soči další z tankerů ruské stínové flotily. Tanker Armada Leader byl zasažen i přesto, že se přibližující dron snažil palbou zneškodnit vrtulník ruského námořnictva.
Situace na Blízkém východě
Izrael: Izraelské bezpečnostní složky dnes ve městě Tulkarem na Západním břehu Jordánu zadržely vysokého představitele hnutí Fatah Muhammada Ibráhíma Šahádu. Podle izraelské armády (IDF) a bezpečnostní služby Šin Bet byl Šaháda zapojen do teroristické činnosti. Zadržení předcházelo několikatýdenní pátrání. Komandové jednotky Duvdevan následně provedly razii v Tulkaremu a Šahádu zadržely. Podle společného prohlášení IDF a Šin Bet byl hledán kvůli podezření z plánování a provádění útoků a obchodování se zbraněmi.
Šéf izraelské armády generálporučík Ejal Zamir nařídil prověřit možnost právních kroků proti dokumentárnímu filmu **NAZA** a jeho tvůrcům. Zároveň nechal vyšetřit únik utajovaných materiálů, které byly při jeho vzniku použity. Film obsahuje tvrzení, že Izrael měl v Pásmu Gazy nařizovat útoky využívající umělou inteligenci, při nichž zahynuli civilisté. Izraelské obranné síly (IDF) tato tvrzení odmítají. Armáda však dosud neviděla celý dokument a požádala o jeho promítnutí, aby mohla reagovat na všechna vznesená obvinění. Zamir uvedl, že podle dosud zveřejněných informací film nepředstavuje kritiku IDF ani snahu zjistit skutečný stav věcí, ale podle něj obsahuje „záměrné zkreslování reality“ a závažná nepravdivá obvinění vůči izraelským vojákům a velitelům. Podle Zamira dokument přebírá narativy kritiků Izraele a snaží se vykreslit IDF jako sílu, která úmyslně porušuje zákon. Po jednání s představiteli armády Zamir nařídil vytvoření meziresortního a multidisciplinárního týmu, který má připravit postupy proti podle něj nepravdivým tvrzením namířeným proti IDF a jejím příslušníkům. Tým má spolupracovat také s odborníky z Izraele i zahraničí. Zamir dále pověřil generálního vojenského advokáta Itaje Ofira, aby prověřil možné právní kroky vůči filmu a osobám, které se na jeho vzniku podílely, zejména kvůli možným dopadům zveřejněných tvrzení na bezpečnost vojáků a státu. Současně nařídil prověřit únik utajovaných informací použitých při výrobě dokumentu a zjistit, kdo za něj mohl být odpovědný. Jednání se zúčastnili také náměstek náčelníka generálního štábu Tamir Jad’ej, šéf operačního ředitelství Jicchak Kohen, generální vojenský advokát Itaj Ofir, velitel izraelského letectva Omer Tišler, velitel jednotky 8200 a mluvčí IDF Efi Defrin.
Sýrie: Syrský ministr zahraničí Asád aš-Šajbání na Generální konferenci MAAE informoval o pokroku ve spolupráci Damašku s agenturou v oblasti jaderného programu. Sýrie letos zpřístupnila MAAE areál v Dajr az-Zauru, kam 16. srpna po téměř dvaceti letech vstoupil generální ředitel agentury. Společně s experty MAAE začali syrští pracovníci odstraňovat zbytky reaktoru ukryté pod vrstvami železobetonu. Damašek zároveň agentuře předal projektovou dokumentaci a záznamy o evidenci jaderných materiálů, které MAAE požadovala už od roku 2011. Podle aš-Šajbáního je nyní pod dohledem a zárukami MAAE 73 tun přírodního uranu, který zůstane bezpečně uložen v Sýrii. Objekt v Dajr az-Zauru je spojován s reaktorem v Al-Kibaru, jehož výstavba měla probíhat s podporou Severní Koreje. Zařízení v roce 2007 zničil izraelský letecký úder. Režim Bašára Asada po řadu let odmítal, že by areál měl jaderný účel, a označoval jej za běžnou vojenskou základnu. MAAE proto neměla k místu přístup a nemohla dokončit vyšetřování zahájené v roce 2011. Po pádu Asadova režimu nové syrské vedení inspektorům přístup umožnilo a v roce 2025 MAAE potvrdila nález stop uranu.
Spolupráce se nyní podle syrské vlády posouvá do praktické fáze. Rada guvernérů MAAE 9. září konsenzem stáhla z programu otázku syrského neplnění závazků. Damašek zároveň deklaruje zájem využívat jaderné technologie k mírovým účelům, například v medicíně a léčbě onkologických onemocnění, zemědělství, hospodaření s vodou a vědeckém výzkumu. Do budoucna je chce využít také při výrobě elektřiny v rámci obnovy země. Dne 29. července Sýrie s MAAE podepsala memorandum o porozumění a plán další spolupráce. Posun v jaderné oblasti je součástí širší snahy nového syrského vedení o obnovu země a získání zahraničních investic. Zástupce náměstka amerického ministra zahraničí Jacob McGee při návštěvě Damašku vyzval americké podniky, aby využily investičních příležitostí v Sýrii. Podle něj země potřebuje investice prakticky ve všech odvětvích a syrské úřady zjednodušily podmínky pro zahraniční podnikání. Některé americké společnosti už podle McGeeho začaly uzavírat dohody se syrskými partnery, což může vytvořit základ pro dlouhodobou hospodářskou spolupráci. Jeho návštěva se zároveň shodovala s první cestou delegace Americké obchodní komory do Sýrie. Americká strana přitom vyzvala k investicím mimo jiné společnosti Chevron, HKN, Visa a Mastercard.
Vedle Spojených států se na posilování ekonomických vztahů se Sýrií podílí také Turecko. Jeho vývoz do Sýrie za prvních osm měsíců roku 2026 dosáhl 1,675 miliardy dolarů, čímž se Sýrie podle objemu tureckých dodávek zařadila na páté místo mezi zeměmi sousedícími s Tureckem. Obchodní výměna roste v souvislosti s prohlubováním politických a ekonomických vztahů po pádu Asadova režimu na konci roku 2024. Ankara se podílí na obnově Sýrie a Damašek očekává další turecké investice především do infrastruktury a energetiky.
Ekonomickou situaci v zemi však nadále komplikují sociální problémy. V Sýrii druhým dnem pokračují protesty proti zvýšení cen pohonných hmot. Demonstranti na několika místech blokují silnice a dopravu. V Džarábulusu zastavili nákladní automobily, v Tal Braku zablokovali silnice, v Rakce obilné sklady a u Dajr az-Zauru most as-Suvajía směrem k Iráku. V reakci na protesty si syrské Lidové shromáždění předvolalo ministra energetiky Muhammada al-Bašíra. Ve čtvrtek má vysvětlit důvody zvýšení cen paliva i okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí přijato. Syrské vedení tak vedle snahy o obnovení mezinárodní spolupráce a přilákání zahraničních investic čelí také bezprostřednímu tlaku kvůli rostoucím životním nákladům.
Jemen: Boje v Jemenu v posledních hodinách zesílily na několika frontách a současně se rozšířily i na území Saúdské Arábie. Na severu země provedlo saúdské letectvo spolu s jemenskými silami sérii úderů proti pozicím hnutí Ansaralláh. Jedním z cílů bylo tržiště al-Jatma v regionu al-Džauf, kde podle dostupných informací došlo k opakovanému úderu. Další nálety zasáhly oblast Džabal Hílán v provincii Marib, která je částečně kontrolována Ansaralláhem. Hnutí následně oznámilo odvetný útok na město Marib, na které mělo odpálit nejméně dvě balistické rakety. Právě provincie Marib zůstává jednou z klíčových front jemenské války. Oblast má strategický význam díky ropným a plynovým zdrojům a její kontrola umožňuje ovlivňovat přístup do centrálního Jemenu. Vládní síly zde dlouhodobě brání pozice kolem města Marib proti Ansaralláhu, který se v minulosti opakovaně pokoušel oblast dobýt. Současná série náletů a raketových útoků tak představuje další eskalaci bojů v prostoru, který je pro obě strany strategicky významný.
Intenzivní střety pokračují také jižněji, v provincii al-Bajdá. Síly napojené na mezinárodně uznávanou jemenskou vládu se podle dostupných informací snaží postoupit směrem k průsmyku al-Halhal. Ten spojuje oblast Mukajras kontrolovanou Ansaralláhem s oblastí Mudžajra a jeho ovládnutí by mohlo vládním jednotkám usnadnit další postup a narušit spojení mezi jednotlivými pozicemi hnutí. Boje v této části fronty probíhají v obtížně přístupném terénu a jejich vývoj může ovlivnit rozmístění sil na jihu a jihovýchodě země. Další pohyb byl zaznamenán na pobřeží Bab al-Mandabu. Jednotky Jižního odporu (SRF) oznámily, že vstoupily do oblasti Murad jihozápadně od města Taizz. Podle jejich tvrzení se zdejší síly Ansaralláhu před jejich příchodem z velké části stáhly. Postup SRF je významný zejména vzhledem k poloze oblasti u strategického průlivu Bab al-Mandab, kterým prochází důležitá námořní trasa mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Jižní odpor je přitom politicky roztříštěný a jeho část podporuje separatistické snahy o obnovení Jižního Jemenu. Jednotky SRF zároveň spolupracují s některými silami napojenými na jemenskou vládu, přestože mezi jednotlivými frakcemi panují dlouhodobé politické rozpory. Boje se mezitím promítají také do situace v západním Jemenu, kde byly hlášeny střety a letecké údery v okolí Taizzu a na komunikacích vedoucích směrem k pobřeží Rudého moře. Saúdské vrtulníky Apache podle dostupných informací útočily na pozice a shromaždiště sil Ansaralláhu v prostoru Bab al-Mandabu. Fronta v této oblasti má význam nejen z vojenského hlediska, ale také kvůli kontrole přístupových cest k pobřeží a strategickým trasám směřujícím k průlivu.
Eskalace na jemenském území se současně promítla do jižní Saúdské Arábie. V oblasti Abhá byly vyhlášeny poplachy a z několika míst na jihu země byly hlášeny exploze. Ansaralláh tvrdí, že podnikl rozsáhlý raketový a dronový útok na leteckou základnu krále Chálida v Chamis Mušajtu. Podle hnutí byly cílem hangáry, radarová zařízení, ranveje, sklady munice a další vojenská infrastruktura. Ansaralláh útok označil za odvetu za více než 300 saúdských náletů na Jemen během posledních pěti dnů a pohrozil dalšími útoky proti saúdským vojenským cílům. Saúdská Arábie mezitím pokračovala v raketových úderech proti územím kontrolovaným Ansaralláhem. Během noci mělo být odpáleno několik čínských balistických raket krátkého dosahu DF-15. Jeden z urychlovacích stupňů dopadl do obydlené oblasti v západní části provincie Marib, která je pod kontrolou sil napojených na jemenskou vládu. Počet případných civilních obětí zatím není znám. Tvrzení, že šlo o raketu odpálenou Ansaralláhem, se podle dostupných informací nezakládá na důkazech. Dosavadní poznatky naopak naznačují, že arzenál Ansaralláhu tvoří především systémy dodávané z Íránu.
Kromě samotných front mají boje stále výraznější dopad na energetickou infrastrukturu a světový trh s ropou. Satelitní snímky ukázaly rozsáhlé poškození čerpací stanice poblíž Al Dhekry na saúdském ropovodu East-West Pipeline, který přepravuje ropu z východní části království k pobřeží Rudého moře. Po jeho odstavení se asijské rafinerie připravují na omezení dodávek těžší ropy a případný růst cen. Cena ropy v pondělí vzrostla přibližně o tři procenta a některé rafinerie již počítají se zpožděním dodávek z přístavu Janbú. Výpadek může zároveň zvýšit poptávku po alternativních dodávkách z Iráku, Spojených arabských emirátů a dalších producentů.
Africká vsuvka
Libye: Rafinerie Zavija potvrdila, že její hlavní vstup zablokovala Ochrana ropných zařízení, jejíž zaměstnanci protestovali proti pracovním podmínkám a výši mezd. Podle vedení rafinerie nebyl provoz závodu narušen a do areálu bylo možné dočasně vstupovat přes administrativní budovu. Obě strany následně dosáhly dohody o ukončení protestu. Ochrana ropných zařízení akci přerušila poté, co vedení přislíbilo splnění jejích požadavků.
Somálsko/Keňa: Keňská média informují o několika útocích islamistické skupiny aš-Šabáb na bezpečnostní složky v regionech Lamu a Mandera. V oblasti El-Raamo v Mandeře ozbrojenci zaútočili na vojenskou základnu využívanou speciální policejní jednotkou ASTU. Z místa byla po určitou dobu slyšet intenzivní střelba. K podobným útokům došlo také v regionu Lamu, kde ozbrojenci napadli tábor keňské policie, v němž působí mimo jiné speciální policejní jednotky GSU určené k boji proti ozbrojeným skupinám. Policie rovněž informovala o útoku na tábor GSU v oblasti Milimani. Incidenty podle místních zdrojů odrážejí rostoucí aktivitu aš-Šabábu, který v posledních měsících zvyšuje počet útoků proti keňským bezpečnostním složkám a jejich objektům. Od července do září 2026 při těchto útocích podle keňských médií zahynuli vojáci a policisté a zasažena byla také vozidla a další bezpečnostní infrastruktura. Úřady se obávají, že by mohly následovat rozsáhlejší útoky.
Aš-Šabáb zároveň oznámil dva útoky na vládní a vojenské síly v sousedním Somálsku. V oblasti Dajníle v hlavním městě Mogadišu měl výbuch podle tvrzení skupiny zabít čtyři policisty, několik dalších lidí zranit a zničit vojenské vozidlo. Dalším terčem se podle aš-Šabábu stala společná základna ugandských vojáků a somálských speciálních jednotek ve městě Bulomarer v provincii Dolní Šabele. Skupina tvrdí, že při následném dělostřeleckém ostřelování zahynul jeden ugandský voják a tři somálští vojáci byli zraněni. Útoky v obou zemích potvrzují pokračující schopnost aš-Šabábu útočit na bezpečnostní složky i jejich základny navzdory dlouhodobým vojenským operacím proti této skupině.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že česká diplomacie zvládne cestu přes Atlantik, ale návštěva Hradu s bábovkou už vyžaduje odvahu, kterou nemůžeme chtít po každém. Na příští summit NATO má v čele české delegace vyrazit prezident Pavel, zatímco Andrej Babiš svou účast vyloučil. Dobrá, jednu záhadu máme vyřešenou. Jenže naše diplomatická bábovka Petr Macinka mezitím po dohodě s premiérem vynechá schůzku na Hradě, kde se má koordinovat zahraniční politika před Valným shromážděním OSN. Do New Yorku přitom plánuje jet stejně jako prezident. A tady nás začíná zajímat logistika. Jakým letadlem tam poletí člověk, pro kterého je společné posezení s vlastní hlavou státu zřejmě náročnější než jednání o světových krizích? Pokud je už hradní bábovka politicky nestravitelná, co se stane, když mu letuška nabídne stejný moučník jako Pavlovi? Diplomatická roztržka nad Atlantikem? Požadavek na oddělený vzdušný prostor? Představujeme si poznámku v rezervaci „místo u okna, daleko od prezidenta, může obsahovat stopy uraženosti“. My po ministrovi zahraničí nechceme, aby měl Pavla rád, posílal mu srdíčka nebo s ním o víkendu pekl. Úplně by stačilo přijít na pracovní schůzku a domluvit, co bude republika v zahraničí říkat. Ovšem to by se z diplomacie musela na chvíli stát práce, nikoliv veřejná přehlídka strachu z prezidentů. Před jedním se schovává, před druhým stojí v pozoru. Možná nakonec pomůže tradiční české létající kolo. Jedno sedadlo, žádný prezident, a to, že makovec nechá černé tečky na zubech, nikomu nevadí. A jak praví klasik: “Západ slunce, krysí srst, Stínadla, už slinim prst, Jan Tleskač je hrdina snad větší Mirka Dušína, skartoval jsem Vrchlickýho, Wolkera, Sovu, Puškina.”
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
