(2 838 slov, doba čtení 15 minut)
Při nočním útoku 11. srpna ruské jednotky odpálily balistické střely ve směru na Kyjev. Informovala o tom tisková služba Kyjevské městské vojenské správy. Střely se nedostaly do hlavního města, zasažena byla nicméně předměstí. Šéf Kyjevské oblastní správy Ruslan Kravčenko oznámil dva mrtvé – 35letého muže a jeho čtyřletého syna a tři další zraněné.
V Záporožské oblasti zasáhla ruská raketa dům manželského páru. A v Chersonské oblasti okupanti shazovali výbušniny z dronu. Zemřeli dva lidé. O ruských útocích informovali Ivan Fedorov, šéf záporožské vojenské správy a chersonská oblastní prokuratura.
V ruském Kursku dopadla sestřelená raketa na devítipatrovou obytnou budovu. Oznámil to šéf Kurské oblasti Ruské federace. Následkem požáru v objektu podle něj nedošlo k žádnému úmrtí. Nicméně 13 lidí bylo zraněno, 2 z nich jsou ve vážném stavu. Na místě zasahuje několik posádek záchranné služby.
Zajímavá zpráva se objevila ohledně ruského kanálu Fighterbomber, který se dá občas brát jako obstojný zdroj, ten zakázal přidávání komentářů na jeho telegramu. Není to důkaz ničeho, ale je to určitá indicie, že se ruskému letectvu nejspíš přihodilo něco hodně ošklivého. Nicméně jsou evidované silné exploze na Kurském letišti.
Neplecha v Rusku: Je nutné podotknout, že boj na Ruském území je pěkné téma zvláště k dnešní dni, kdy “slavíme” 900 dní původně třídenní speciální vojenské operace.
V současné době se podle mnoha zdrojů vedou se boje o osadu Martynovka, která je na důležitém místě na severním přístupu k městu Sudža. Ukrajinci ji sice včera dobyli, ale pak Rusové provedli protiútok ze severovýchodu jednotkami z 810. brigády „podporované“ jednotkami „Tik-Tok Achmat“ a dostali se do vesnice. Po dalším ukrajinském útoku je však nyní situace nejasná – podle různých zdrojů je vesnice buď pod kontrolou Ukrajiny nebo Ruska a vypadá to, že je to aktuálně nejspíš „šedá zóna“. Ukrajina taky odrazila Ruský protiútok jihovýchodně od Sudži.
Obecně to vypadá, že dnešní den byl u Kurska klidnější. Rusové se snaží vést protiútoky, ale moc úspěchů zatím zdá se nemají a kromě výše uvedených bojů o vesnici Martynovka se o ničem jiném ani ruské zdroje nezmiňují. Ukrajinci sice stále provádí drobné útoky a výpady, ale na nějaký větší postup to nevypadá a dost možná se o něj ani důrazněji nepokoušejí. Wolski říká, že ukrajinské brigády mají zásoby na 72 hodin bojů, takže určitá přestávka je tak jako tak nutná – a pak bude otázka jestli se Ukrajinci zakopou a počkají na ruský protiútok, nebo jestli přisunou zásoby a posily na další velký výpad. Rusové si ovšem evidentně moc jistí nejsou a stále stahují rezervy a pro jistotu urputně budují opevnění před kurskou atomovou elektrárnou.
Tendar píše, že „stále více záběrů, výhradně z ruských dronů, dokazuje, že ukrajinské jednotky jsou vizuálně potvrzeny hluboko na ruském území. Největší rozsah, který jsem zatím našel, je východně od vesnice Šeptuchovka, téměř 25 km od ukrajinských hranic. Myslím, že ruská tvrzení, že je ukrajinská armáda až 35 km uvnitř Ruska, jsou relativně správné.“
Mezitím Ukrajinci zveřejňují videa(1,2) s dalšími zajatci a padlými ruskými vojáky (1,2). Celkově se tedy zdá, že ztráty Rusů jsou poměrně vysoké. Ruské útoky bez silné letecké a dělostřelecké podpory obvykle k dobrým výsledkům nevedou a pokud jde navíc o útoky prováděné ve spěchu a navíc jednotkami všelijaké kvality, tak ztráty musí být určitě vysoké a to i na ruské poměry. Objevila se také první potvrzená zpráva o smrti ruského brance, což by mohlo mít značný politický význam, protože Putin dříve veřejnost ujišťoval, že vojáci základní vojenské služby se nikdy nedostanou do míst, kde se bojuje.
Dá se spekulovat, že Ukrajinci nepůjdou dále než 30 až 35 kilometrů (mimo dostřel dělostřelectva z Ukrajiny) a pokusí se Rusům způsobovat ztráty, když je bude velení hnát do rychlých protiútoků. Zatím to vypadá, že na další útok Ukrajinci nemají dost sil. Pro nějaký „útok na Kursk“ a podobné divoké optimistické scénáře jsou tři brigády moc málo.
Tendar pak píše zajímavý postřeh, že ukrajinské síly zkonsolidovaly zisky severně od Sudži a dobyly několik obcí až k městu Čerkasskoje Porečnoje. Oblast je pravděpodobně již několik dní pod kontrolou Ukrajinců, ale záběry z ruských dronů to potvrzují až nyní. Díky tomu je za méně než 5 dní pod kontrolou Ukrajiny asi 470 kilometrů čtverečních v Kurské oblasti, a to bez významných ztrát. Podle ruských zdrojů kontrolují Ukrajinci dokonce 700 kilometrů čtverečních. A navíc stále ještě místy postupují. Německý milblogger to srovnává s tím, že Rusům trvalo téměř rok než obsadili 390 čtverečních kilometrů u Avdijivky a zaplatili za to ztrátami 70 až 100 tisíc mužů – a ještě se chlubili, jak je to geniální vojenský manévr.
Včerejší ruská panika o tom, jak „nová brigáda Ukrajiny vstoupila do Bělovského okresu. Tanky a množství techniky jsou na cestě a valí se různými směry….“ se nakonec (opět) ukázala jako výpad malé ukrajinské průzkumné skupiny a zbytek povídaček už zařídila ruská panika. Nicméně je hlášeno, že Ukrajinci provedli výpady i u obcí Bezymené a Kolotilovky (u Bělgorodu) a probíhají tu prý šarvátky. Vzhledem k tomu, že kterákoliv průzkumná skupina může být opět předvoj většího útoku, tak se už moc nedivíme panice v Rusku a v ruském štábu musí mít všichni nervy docela na pochodu.
Objevil se také zatím oficiálně nepotvrzený záměr ukrajinské operace – “Tisíce ukrajinských vojáků se účastní bojů na území ruské Kurské oblasti, okupovat území však neplánují, protože Kyjev bude dodržovat mezinárodní humanitární právo”, informoval o tom nejmenovaný ukrajinský vysoký důstojník v komentáři pro AFP, cituje France 24. Armáda podle něj vtrhla na území Ruské federace s cílem destabilizovat Rusko a „ukázat jeho slabá místa“. Voják pak zdůraznil: „Jdeme do útoku. Cílem je roztáhnout nepřátelské linie, způsobit maximální ztráty“ a také, že “neexistuje žádná představa o anexi… Jednáme v přísném souladu s mezinárodním právem.” Dříve se v Rusku tvrdilo, že na území země je asi 1000 ukrajinských vojáků, ale nejmenovaný voják tvrdí, že jich je “mnohem více… Tisíce.” Na otázku, zda bylo cílem dobýt jadernou elektrárnu Kursk poblíž hranic, řekl: „Uvidíme, jak se bude operace Kursk vyvíjet.“ Zároveň ujistil, že Ukrajina nebude vytvářet problémy pro jadernou bezpečnost. Útok na ruské území podle něj „výrazně zvedl morálku“ armády, státu a společnosti. Průběh bojových akcí na východě Ukrajiny to ale zatím příliš neovlivnilo – okupanti odtamtud své jednotky nestahují, ale intenzita jejich útoků se mírně snížila.
Celkový vývoj kurské ofenzívy zatím hodnotíme jako ne zcela dobrý. Po týdnu bojů nejsou Korenevo ani Sudža plně pod kontrolou Ukrajiny a Rusové pravděpodobně zablokovali posilami severní směr ukrajinského postupu. Na druhou stranu se musí nechat, že situace nevypadá ani nijak zvlášť špatně. I přes ruské protiútoky Ukrajinci stále drží většinu získaných pozic. A i poté, co na místo bojů Rusové přitáhli větší množství živé síly a techniky se zdá, že mají Ukrajinci stále taktickou iniciativu. Uvidíme tedy, jak se bude ukrajinský “výlet” na ruské území vyvíjet dál.
Charkovská situace: Ve směru na Lypci útočily ukrajinské drony v centrální části Hlybokého, což ukazuje na Ruský pokus převzít zde iniciativu. Zda se Rusům podařilo v Hlybokém postoupit, nebo se ukrajinským obráncům podařilo útok odrazit se nejspíše dozvíme v následujících dnech. Ve Vovčansku jsme nezaznamenali žádnou výraznou změnu. Ukrajinští vojáci z Prezidentské brigády útočili na ruské pozice na severu města pomocí salvových raketometů a ruské dělostřelectvo ostřelovalo Ukrajince v centru města.
Severovýchodní fronta: U Synkivky pokračují poziční boje, stejně, jako na většině délky této fronty. Podle DeepStateUA okupanti postupovali západně od Tabajivky. Pokud by se v těchto místech okupantům podařilo postoupit, mohli by odtud pokračovat na Kolkisnikivku.
Na jihu této fronty se okupantům opět podařilo dostat z jihu až Ivano-Darivce. Je otázkou, zda šlo jen o útok pok kterém se ruské šturmgrupa stáhla zpět a nebo se na těchto pozicích budou snažit udržet.
Bachmutská fronta: Z východu Časiv Jaru nemáme žádné nové zprávy, ale dá se předpokládat, že okupanti pokračují v pokusech získat oporu západně od kanálu Severní Doněc-Donbas.
Doněcká fronta: V Družbě probíhají boje podél ulice Sadová a Rusové ostřelovali ukrajinské pozice na terykonu severně od Družby a Pivničného. V Zalizném podle ukrajinského milblogera Petrenka pokračují okupanti v útocích v jihozápadní části města a pokoušejí se postupovat uelektrické rozvodny Central-330. Tomu odpovídají i geolokace videí útoků ukrajinských dronů. V okolí Ňjů Jorku jsme nezaznamenali žádný posun na frontě.
Podle DeepStateUA Rusové zabrali prakticky celou Ivanivku a opět postoupili v Krasnohorivce. Tyto ruské územní zisky nejsme schopni vizuálně potvrdit. Ukrajinské drony útočí na okupanty, kteří se snaží získat pozice v jihovýchodní části Konstjantinivky.
Jižní fronta: Ze této části fronty bohužel nemáme žádné nové informace.
Diplomatické a politické události:
Monitorovací skupina „Běloruský Gayun“ tvrdí, že 9. srpna při odletu běloruského vojenského letadla nebyly detekovány žádné drony. Dříve běloruský loutkový diktátor prohlásil, že Ukrajina ten den údajně narušila vzdušný prostor země. Skupina dodala, že nedošlo k žádnému odpálení raket ze stíhačky Su-30 ani z vrtulníku Mi-24. „Z čehož vyplývá, že další hlasité výroky samozvaného Lukašenka jsou obyčejné nesmysly,“ tvrdí Gayun.
Německo se domnívá, že by se politici i společnost měli připravit na potenciální vojenské hrozby do pěti let. Řekl to šéf regionálního velení „Hamburg“, kapitán námořnictva Michael Hiss v rozhovoru pro Welt. „Po skončení studené války a sjednocení Německa jsme si chtěli především 30 let užívat „mírovou dividendu“ a zdálo se, že jsme „obklopeni přáteli“, jak se říká. V Německu jsme dnes stále velmi daleko od vnímání vnější hrozby,“ řekl. Armáda věří, že po pěti letech by Německo mělo být „sociálně dostatečně stabilní, aby odolalo vnější vojenské hrozbě“. Na otázku, zda je také nutné na válku připravit největší námořní přístav země Hamburk, odpověděl, že celé Německo musí být připraveno na válku. To je podle Hisse hlavní společný úkol politiků, Bundeswehru, firem a společnosti „v nejširším slova smyslu“. Jde také o kritickou infrastrukturu, zejména přístav, který zajišťuje fungování NATO a podporu Aliance. „Německo je díky své geografické poloze v Evropě místem, kudy pochodují jednotky NATO směrem k východnímu křídlu. Svou roli v tom samozřejmě hraje největší německý námořní přístav,“ zdůraznil. Po útoku Ruska na Ukrajinu Bundeswehr zahájil vývoj „Operačního plánu“. První verze tajného dokumentu obsahuje asi 1000 stran. V rámci strategie NATO se Německo musí stát defenzivní, regiony země v současnosti přispívají do berlínského operačního plánu svými vlastními scénáři a okolnostmi.
Bundeswehr posiluje své dělostřelectvo. Němci oznámili, že nový 375. dělostřelecký prapor ve Weidenu je nyní plně vybaven; má 550 vojáků a 27 samohybných houfnic Panzerhaubitze 2000. Zrovna tento prapor je součástí Panzergrenadierbrigade 37 jenž hraje ústřední roli německém plánu mít plně k boji připravenou divizi v roce 2025, což je důležité pro splnění německých závazků v NATO. Celkem má nyní Bundeswehr čtyři dělostřelecké prapory na různých místech a do budoucna Německo plánuje mít celkem 13 dělostřeleckých praporů. Z toho čtyři těžké brigádní dělostřelecké prapory mají poskytovat palebnou podporu až do hloubky 70 km. Každý takový prapor bude mít tři baterie s celkem 27 Panzerhaubitze 2000, přičemž třetí baterie bude neaktivní. Bundeswehr pak plánuje výhledově mít celkem 121 Panzerhaubitze 2000.
NATO zveřejnilo hodnocení armády Nizozemí. A nevypadá to bohužel moc dobře. Chybí bojové prapory, chybí jednotky bojové podpory i logistické jednotky. Konkrétně NATO kritizuje následující body: 43. mechanizované brigádě chybí těžký pěší prapor, 13. lehké brigádě chybí dva střední pěší prapory a ani 11. letecká mobilní brigáda není dostatečně akceschopná. NATO doporučuje nákup vlastních bojových tanků pro vytvoření tankového praporu a reorganizaci chybějících těžkých a středních pěchotních praporů. Nizozemí by navíc mělo investovat do dostatečné bojové podpory a logistických schopností, aby bylo zajištěno současné nasazení všech tří bojových brigád.
Dnes se podíváme na celkový vývoj ruské ekonomiky z hlediska srovnání vývoje vojenských výdajů a celkových rozpočtových výdajů za posledních deset let. V posledních třech letech vidíme ve srovnání s předchozím období dramatický meziroční vzrůst investicí do armády – v roce 2022 vzrostly investice (oproti předchozímu roku) o přibližně 46%, v roce 2023 o 30% a na rok 2024 je předpokládán nárůst o dalších téměř 60%. Od zahájení invaze tedy vidíme nárůst nominálních zbrojních výdajů na přibližně trojnásobek objemu před zahájením invaze.
Oproti tomu celkové rozpočtové výdaje rostou výrazně pomalejším tempem, v roce 2022 vzrostly o 18%, v roce 2023 o 13% a v roce 2024 je plánován celkový nárůst výdajů pouze o 9%. Zejména u plánu na rok 2024 vidíme, že dochází k masivnímu omezení investic do všech oblastí, které nejsou svázány s armádou nebo zbrojním průmyslem, propad o přibližně 50% se samozřejmě neprojeví ve všech oblastech stejně ale například již tak podfinancovanému ruskému zdravotnictví zasadí další těžkou ránu.
Tyto růsty nominální hodnoty výdajů je však ještě potřeba vztáhnout k inflaci. I podle oficiálních údajů Rosstatu je červencová míra inflace 9,23% (informovali jsme 16.7.) i podle této hodnoty tak reálná výše výdajů ze státního rozpočtu na rok 2024 poklesne. Při zahrnutí reálné míry inflace o hodnotě nejméně 25% (což naznačuje vývoj jek například cen potravin, tak i bankovních služeb – taktéž info z 16.7.), ale spíše více, tak dojde k ještě většímu propadům v rozpočtových investicích.
Situace na Blízkém východě:
Podle IDF armády byla dnes v jiholibanonském Taybe při útoku bezpilotního letounu zničena buňka operativců Hizballáhu. Podle libanonských médií pak byli při útoku, jehož cílem byl motocykl, zabiti dva lidé. Nicméně izraelské letectvo zveřejnila záběry z útoku.
Podle současného odhadu Izraele zahájí Írán v nejbližších dnech přímý útok, uvedly pro zpravodajský web Walla dva nejmenované zdroje, které jsou obeznámeny s podrobnostmi. Podle těchto zdrojů může Islámská republika zahájit útok ještě před jednáním o příměří a dohodě o rukojmích, které je naplánováno na čtvrtek. Nové hodnocení zpravodajských služeb znamená odklon od zpráv z posledních dnů, podle nichž Írán pod silným mezinárodním tlakem přehodnocuje svou slíbenou tvrdou reakci na atentát, z něhož viní Izrael. Zpráva uvádí, že tato otázka rozděluje Írán. Prezident Masúd Pezeškján se chce vyhnout tvrdé reakci, zatímco Sbor islámských revolučních gard chce provést větší útok než 13.-14. dubna. Podle jednoho ze zdrojů je situace kvůli neshodám „stále proměnlivá“.
Mluvčí IDF, kontradmirál Daniel Hagari uvedl, že stále nedošlo k žádným změnám v civilních pokynech pro mimořádné situace. „V návaznosti na nejnovější zprávy týkající se íránských plánů upřesňujeme, že v této fázi nedochází k žádným změnám ve směrnicích velení domácí fronty,“ píše Hagari na X. „Pokud bude nutné změnit pokyny, budeme je aktualizovat v řádné zprávě na oficiálních kanálech,“ dodává.
Dnešní Třešnička™ bude útočná reciprocita. Ruská komisařka pro lidská práva vyzvala nejvyššího komisaře OSN, aby “odsoudil ukrajinský terorismus”, který je podle ní páchán v ruské Kurské oblasti. Kvůli “barbarskému útoku” pak byly zraněny tisíce nevinných lidí a došlo k úplně nejvíc masovému porušování lidských práv ever! Si to tady jen tak odložíme, jo? Nicméně na pozadí totálního rozkladu proruské propagandy a stovek utracených trollů se přece jen ozývají zajímavé názory, tentokrát z hlubin skoroprázdných mozkoven improvizujícího proleteriátu. Příznivci ruského fašismu totiž vypotili, že Ukrajina dle nich již nevede válku obrannou, nýbrž útočnou, a proto by měla mít stejné sankční omezení jako má Rusko. A my absolutně souhlasíme! Ukrajina by totiž neměla krást obilí na ruském území a vyvážet ho do třetích zemí. Také by neměla takto krást ruskou ropu, uhlí a plyn. Stejně tak by mělo být zakázáno zabíjet, znásilňovat a mrzačit ruské civilisty a k tomu masově přemisťovat bílou elektroniku a sanitární zařízení. Ano, a dle této logiky by měla vzít od všech zemí, které jí chtějí pomoci, všechnu dostupnou techniku, bez ohledu na stáří a nasadit ji na frontu!
A pozor! Ve středu 14.08.2024 od 20:00, budeme mít opět náš tradiční video podcast. Jako obvykle probereme vývoj na frontě za poslední dobu, nicméně hlavním předmětem bude průzkum a drony s běloruským odstřelovačem Kyrilem, který bojuje za Ukrajinu. Budeme dostupní na našem partnerském projektu; Twitch kanále Brotherhood Of Terra. Následný záznam bude opět na Youtube. Budeme rádi, když si nás přijdete poslechnout!
Jsme moc rádi za Váš zájem!
Již je to dva roky, co jste nás nečekaně nominovali na ceny českého internetu Křišťálová lupa 2022 a my se tak umístili 4. v hlasování odborné poroty jako Obsahová inspirace. Minulý rok jsme si to zopakovali a umístili jsme se v kategoriích pro veřejnost; na 4. místě v Ceně popularity a na 8. místě v Zájmových webech. Doufáme tedy, že letos se zase malinko přiblížíme pomyslnému “stupni vítězů”, protože bramborová je hezká, nicméně bronzová by byla lepší.
Nezapomeňte nás proto nominovat na letošní vyhlášení Křišťálové lupy 2024. Pro náš projekt Valka.online doporučujeme kategorie: Online video, Zájmové weby a Zpravodajství a publicistika. Uvidíme, jestli a kam nás organizátoři opět zařadí.
Děkujeme za každou nominaci!
Pojďte nám opět pomoci se sbírkou, tentokrát pro Arisa a jeho jednotku, kterého jste už u nás mohli vidět (náš stream s ním naleznete zde). Pomožte klukům z Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny, 1. praporu roty vojenské rozvědky, kde bojují také Češi. Nejsou to žádná ořezávátka a prošli boji v Andrijivce, Kliščijivce a Časiva Jaru. Neustále na sobě pracují a zdokonalují se a vaše pomoc je pro ně klíčová.
Pokud můžete, podpořte sbírku.
Děkujeme všem!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
