Ukrajinské síly sestřelily 24 z 27 ruských dronů Šahed. Informovalo o tom velitelství vzdušných sil ozbrojených sil Ukrajiny. Drony byly vypuštěny z okupovaného Krymu a Kurské oblasti Ruské federace.
Charkovská situace: Těžké boje pokračují v okolí vesnice Hlyboké a ve Vovčansku. V Hlybokém se podle pozic, které ostřeluje ruské dělostřelectvo podařilo ukrajinským vojákům postoupit a drží nyní jak severní, tak jižní část vesnice. To znamená, že ukrajinské ozbrojené složky ovládají jedinou silnici vedoucí ze severu do vesnice, což zde Rusům velice komplikuje zásobování a pokud zde budou ukrajinští vojáci pokračovat v postupu, může se stát, že se zde v příštích dnech dostanou Rusové do operačního obklíčení. Ve Vovčansku se nadále bojuje o výškové budovy podél Soborské ulice. Fronta je zde i přes intenzivní bojové akce obou stran statická a pohybuje se jen málo.
Severovýchodní fronta: Boje pokračují východně od Teren a Jampolivky, kde se v posledních dnech daří ukrajinským ozbrojeným silám postupovat. Poziční boje se odehrávají i u Bilohorivky. Více na jih Rusové vyvěsili vlajku v západní části Spirného, což znamená postup několik set metrů. Zatím není jasné, jestli se z vesnice ukrajinské ozbrojené síly stáhly, nebo zde probíhá aktivní obrana.
Bachmutská fronta: V okolí Kalinivky jsme nezaznamenali žádný nový vývoj. Ukrajinské drony nadále okupantům komplikují konsolidaci časivjarského předměstí Kanal. Jinak z této fronty nemáme žádné nové informace.
Doněcká fronta: Ve vesnici Družba se okupantům podařilo postoupit podél ulic Polové a Sadové dalších přibližně 400 metrů, než se je podařilo ukrajinským ozbrojeným silám zastavit. Ukrajinský milbloger Petrenko informuje, že v severovýchodní části vesnice Pivničné probíhají ukrajinské protiútoky, které drží fronty přibližně na stejném místě, jako včera. V Ňjů Jorku se bojuje podél ulice Železné, což znamená, že se zde okupantům opět podařilo lehce postoupit.
Podle Petrenka postupovaly ruské jednotky jihozápadně od vesnice Voschod podél lesního pásu směrem Novoselivce Perše a v Jevhenivce a u Jasnobrodivky probíhají intenzivní boje. Severně od karlivského rybníka zničili okupanti ukrajinský obrněný transportér, což ukazuje, že zde stále mají Ukrajinci pozice. U Nevelského, Krasnohoryvky a Heorhyjivky jsme nezaznamenali žádné novinky.
Jižní fronta: Poziční boje se odehrávají v okolí Urožajného, které je pod neustálými útoky ruského frontového letectva.
Chersonská fronta: Na západním břehu Dněpru pokračují okupanti v napadání civilní infrastruktury a vojenských cílů. Kromě útoků dronů ukrajinských mariňáků na ruské pozice na východním břehu řeky jsme dnes příliš činnosti nezaznamenali.
Diplomatické a politické události:
Nový britský premiér Keir Starmer slíbil ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému, že Londýn bude nadále podporovat jeho zemi, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Zelenskyj uvedl, že státníci spolu jednali o přípravě stoleté dohody o partnerství mezi zeměmi. Starmerova kancelář sdělila, že premiér ujistil prezidenta o neochvějném závazku Spojeného království vůči Kyjevu. Změna vlády v Británii nebude mít žádný vliv na podporu Ukrajině a Londýn bude nadále poskytovat zemi obrannou podporu, kterou potřebuje kvůli ruské agresi, stojí v prohlášení úřadu britského premiéra.
Šéfka francouzské krajně pravicové strany „Národní unie“ Marine Le Pen řekla, že její chráněnec Jordan Bardella zakáže Ukrajině udeřit na Rusko francouzskými zbraněmi, pokud se stane premiérem. Uvedla to v rozhovoru pro CNN. Bardella podle ní navíc bude bránit touze prezidenta Emmanuela Macrona vyslat francouzské vojáky na Ukrajinu. Zdůraznila také, že její jedinou „červenou linií“ ve vztahu k Ukrajině je zabránit tomu, aby se Francie stala „bojující stranou“, a to navzdory skutečnosti, že vůdci ostatních států, které Kyjevu rovněž poskytují zbraně s dlouhým doletem, se nepovažují za účastníky války.
Na Ukrajinu dorazily protiletadlové raketové komplexy krátkého dosahu Mistral. Oznámilo to estonské ministerstvo obrany. MANPADS Mistral je zbraň francouzské výroby určená k ničení vrtulníků a letadel. Komplex má akční rádius až 6 km. Ukrajina obdržela první Mistraly již v dubnu 2022.
Indický premiér Narendra Módí navštíví Moskvu. Podle Wall Street Journal se tím snaží omezit vliv Číny na Rusko a zároveň vyvrátit spekulace o sbližování Nového Dillí s Washingtonem. Módí přijede do Moskvy v pondělí 8. července a zahájí svou první návštěvu Ruska po pěti letech právě v době, kdy se USA připravují na pořádání summitu NATO zaměřeného na podporu Ukrajiny. Pro ruského vůdce Vladimira Putina bude návštěva indického premiéra příležitostí ukázat, že Rusko má i po více než dvou letech západních snah o izolaci Moskvy stále vlivné přátele. Podle politických expertů se Indie obává, že Rusko zcela spadne do sféry vlivu Pekingu a proto bude usilovat o nabídnutí alternativy, aby se Rusové necítili zahnáni do kouta západními sankcemi a Čínou.
Dnes se zaměříme na část projevu ruského vůdce Putina na zasedání Šanghajského ekonomického fóra, které proběhlo 5.7. v kazašské Astaně. Putin odpověděl na jeden z dotazů, které mu přítomní novináři kladli a který se týkal vývoje vztahů mezi Ruskem a hnutím Tálibán. Ten je stále v Rusku považován za teroristickou organizaci, nicméně to nebrání Putinovi považovat jej za spojence a utužovat s ním hospodářské vazby.
Již dříve proběhla různá rokování na politické, ale například i akademické úrovni (zde máme na mysli nedávnou účast afghánské delegace na pedagogické konferenci v Kazani), nicméně podle Putina se má rozvíjet i spolupráce na ekonomické úrovni. Ta je v současnosti omezená, Afghánistán nabízí pouze export nerostných surovin a zemědělské produkce, a je tedy otázkou, co dalšího může tato země Rusku nabídnout. Každopádně z toho lze ale usuzovat, že se Rusku na mezinárodní úrovni hospodářsky příliš nedaří, když je ochotné navazovat blízké vztahy se zeměmi s tak omezeným ekonomickým potenciálem, jako je Severní Korea nebo právě Afghánistán.
Situace na Blízkém východě:
IDF potvrdila, že dnes provedly nálet na školu spravovanou OSN v centrální části pásma Gazy, a dodala, že objekt byl využíván agenty Hamásu jako velitelské centrum. Před provedením úderu na školu al-Jaouni agentury UNRWA v Nusajrátu provedla IDF podle svých slov „mnoho kroků“ ke zmírnění škod na civilním obyvatelstvu, včetně využití leteckého sledování a dalších zpravodajských informací. Podle armády byly budovy v areálu školy využívány operativci Hamásu jako „úkryt a aktivní operační infrastruktura, z níž byly plánovány a prováděny teroristické operace proti silám působícím v pásmu Gazy“.
Nový ministr zahraničí David Lammy řekl agentuře Reuters, že Velká Británie chce zaujmout vyvážený postoj k válce na Blízkém východě a diplomatickou cestou se zasadí o dosažení příměří a propuštění rukojmích držených teroristy Hamásu. „Nastal čas, aby se Spojené království znovu spojilo s okolním světem,“ řekl Lammy v rozhovoru v Berlíně. „Chci se vrátit k vyváženému postoji k Izraeli a Gaze. Jasně jsme řekli, že chceme příměří… Chceme, aby se rukojmí dostali ven.“ A dodal: „Ještě jednou bychom chtěli říci, že jsme se dohodli na tom, že se budeme snažit, aby se Gaza Palestina dostala do konfliktu: Boje musí ustat, pomoc se musí dostat dovnitř a já využiji veškerého diplomatického úsilí, abych zajistil, že dosáhneme příměří.“
Novým prezidentem Íránu je 69letý Masúd Pezeškján, reformní kandidát, který slíbil zlepšení vztahů se Západem a uvolnění zákona o povinném nošení hidžábu. Píší o tom Al Jazeera a Reuters. Pezeškján je kardiochirurg, byl ministrem zdravotnictví, zastával funkce v parlamentu a byl guvernérem několika krajů. Ve druhém kole vyhrál s 53,7 %, tedy 16,3 milionu hlasů. Účast ve volbách přitom činila pouze 49,8 %. Jak píše Al-Džazíra, asi 50 procent Íránců nevolilo, protože „nevěřili, že volby přinesou nějakou změnu, bez ohledu na to, zda vyhraje konzervativec nebo reformista.“ Jiní volby bojkotovali. Pezeškján je označován za jediného umírněného mezi prvními čtyřmi kandidáty. Jeho protikandidát ve druhém kole voleb Sajíd Džalili je ultrakonzervativní a silný zastánce prohlubování vazeb Íránu s Ruskem a Čínou. Nový prezident místo toho slíbil, že „otevře Írán světu“. Politologové tvrdí, že jeho triumf může přispět k pragmatické zahraniční politice Íránu, snížit napětí kvůli vyjednávání s hlavními mocnostmi ohledně jaderné dohody z roku 2015 a zlepšit vyhlídky na sociální liberalizaci a politický pluralismus v Íránu. Vzhledem ke složité politické situaci a mocným zájmovým skupinám v Íránu však není jasné, zda lze od Pezeškjánova vítězství skutečně očekávat výraznou změnu ve směřování země.
Třešnička™ budou pohyblivé obrázky! V dnešní době moderní kinematografie dosahuje nevídaných výšin, což dokazuje i mistrovská díla produkovaná teroristickým hnutím Hizballáh. Tito inovativní filmaři nás obohacují o úchvatné propagandistické spoty ve full HD, ba dokonce i v ohromujícím 4K rozlišení. Je na čase, aby se jejich kreativní přístup dočkal zaslouženého uznání – pokud ne Oscara, pak aspoň premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Vždyť jejich audiovizuální umění překonává hranice konvenčního filmu a přináší novou perspektivu na život a smrt. Kdo by si pomyslel, že nejlepší dramatický výkon roku bude z dílny těch, kteří jsou ochotni pro své umění i zemřít?
A co na to Jan Tleskač?
A pozor! Nedávno jsme měli další z našich skorotradičních středečních video podcastů. Na začátku jsme prosvištěli fronty, nicméně hlavním předmětem byla opět zbraňová historie. Podívali jsme se totiž na mechanicky poháněné kulomety od Gatlingu po dnešek. Jelikož mnoho lidí si přeje vidět záznam i jinde, než na Twitchi, tak již je dostupný i na Youtube našeho partnerského projektu Twitch kanálu Brotherhood of Terra.
Jsme moc rádi za Váš zájem!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme!