Dnešní ranní zpráva ukrajinského letectva informuje o sestřelu dvou dronů, konkrétně průzkumného stroje Orlan-10 a pravděpodobně dronu Zala-421. Během noci i dnešního dne pak došlo k několikanásobnému vyhlášení protileteckého poplachu.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se ruské PVo podařilo zlikvidovat dva ukrajinské drony nad Bělgorodskou oblastí.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR se pochlubila záběry žhářského útoku na jeden z ruských vrtulníků Kamov Ka-32 (civilní/záchranářská verze vojenského stroje Ka-27), na stojánce vojenského letiště Ostafjevo u Moskvy. Vzhledem k tomu, že k požáru došlo v pilotní kabině stroje, poškození nejspíše bude poměrně rozsáhlé.
Severovýchodní fronta: Ukrajinští vojáci bojující u Synkivky zveřejnili záběry místního lesa. Video ukazuje mrtvé stromy s osekanými větvemi a zemi rozrytou dělostřeleckou municí.
Po poměrně dlouhé době se objevily nové záběry z Makijivky, jejíž dobývání okupanti již před nějakou dobou vzdali. Video, které původně sdílely ruské aviatické kanály, ukazuje dopad nejspíše ruské řízené střely LMUR na ukrajinské pozice na okraji vesnice (geolokalizace).
Východně od Bilohorivky se dělostřelcům 45. samostatné dělostřelecké brigády podařilo zasáhnout ruský muniční sklad. Ukrajinské dronaře k němu navedli vojáci na motorkách, kteří se pohybovali prostorem.
Během protiútoku se ukrajinským vojákům podařilo v ruských zákopech kdesi východně od Teren získat několik zajatců. V těchto místech Ukrajinci podobnou akci neprovedli již delší dobu. Naznačuje to, že by zde mohly mít ruské pozice trhlinu, kterou se jim podařilo využít ve vlastní prospěch. Ačkoliv není jisté, v jakých místech přesně k této události došlo, ani jaká konkrétní jednotka ji má na svědomí, prozatím se zdá, jisté je, že byla úspěšná.
Ruské dělostřelectvo ostřeluje ukrajinské pozice přímo ve vesnici, ale taky východně od ní. Jde o místa, která se Ukrajincům nedávno podařilo získat zpět pod kontrolu.
Ukrajinci odrazili severně od okupovaného Veselého ruský útok pomocí min. Na záběrech od příslušníků 109. praporu 10. samostatné horské úderné brigády je vidět natažený ostnatý nebo žiletkový drát, což naznačuje, že se stroji podařilo projet územím nikoho poměrně blízko k ukrajinským liniím.
Bachmutská fronta: Nové záběry ostřelování Časivjarského předměstí Kanal ukazují, že ruské rakety dopadají i na úplný okraj města, což i nadále ukazuje, že ač kožná Ukrajinci nemají tato místa pod plnou kontrolou, nedaří se do něj vstupovat ani okupantům.
Obránci se zároveň snaží, aby se ruské jednotky nedostávaly přímo na frontovou linii a pomocí dronů se je snaží likvidovat prakticky ihned po opuštění relativního bezpečí bachmutské zástavby, jak potvrzuje video od dronařů 42 samostatné mechanizované brigády.
Videa z jihovýchodní části Ivanivského zobrazují ruské okupanty ostřelované z ručních zbraní, což naznačuje, že přinejmenším v západní části městečka se stále nacházejí ukrajinští vojáci. Podotýkáme, že ačkoliv ruské zdroje obecně považují Ivanivské za dobyté, dosud jsme neviděli žádné důkazy, které by tuto verzi potvrzovaly. Ukrajinci, naproti tomu, zveřejňují záběry z bojů přímo ve vesnici poměrně často.
Mluvčí operačně strategického uskupení Chortyca, Nazar Vološyn, pro web Ukrinform uvádí, že se ruské okupační síly snaží kolem Časiva Jaru dosáhnout operačního obklíčení (to je forma obklíčení nepřátelských sil operačního významu, k níž dochází v situaci, kdy vlastní vojska pronikla do týlu nepřítele a odřízla ho od sousedů, ale celý obklíčený prostor není pod palbou dělostřelectva vlastních vojsk, což umožňuje obklíčenému nepřátelskému uskupení vojsk manévrovat. pozn. red.). “Snaží se (ruští vojáci – pozn. red.) obsadit Ivanivské a získat kontrolu nad okrajem Bohdanivky. Provádí zde bojové operace za účelem v obou těchto místech,” řekl doslova. To je ostatně něco, co je při pohledu na mapu poměrně zřejmé a dokonce jsme to zmiňovali i úvodu našeho posledního streamu.
Doněcká fronta: Podle ukrajinského Deepstate postupovali okupanti jižně od Novokalynového, což nedokážeme vizuálně potvrdit. Zdá se, že protiútoky částí 47. a 100. samostatné mechanizované brigády alespoň prozatím znatelně zbrzdily postup Rusů v okolí Očeretyného, kde jsme v průběhu posledních dvou dnů nezaznamenali žádný výrazný posun fronty. Více na jih se však okupantům podařilo dostat do Solovjového, kde obsadili několik budov na východě vesnice podél ulice 40 let vítězství. Ukrajinci se zatím aktivně brání v západní části a ostřelují dělostřelectvem východní část vesnice. Situace je velice dynamická a může se změnit z minuty na minutu.
Berdyči je podle našich odhadů přibližně z 90% v rukou okupantů, Ukrajinci podle záběrů z útoků ruských dronů drží poslední zbytky západní části vesnice. Na sociálních sítích se objevilo video z této vesnice, ve kterém se dronařům 47. samostatné mechanizované brigády podařilo osvobodit ukrajinského vojáka z ruského zajetí. V Semenivce a západně od Toneka jsme nezaznamenali žádné změny.
Last-minute update: **Ukrajinské zdroje již informují, že Semenivka i Solovjové padly.**
V Krasnohorivce Rusové hlásí, že obsadili budovu cihelny na žáruvzdorné cihly v centru města, a že je město prakticky obsazené. Tomuto tvrzení kontrují Ukrajinci svým videem ze stejného místa, ve kterém tvrdí, že byla šturmgrupa, která se do cihelny dostala, zničena. Situace je nepřehledná a prozatím nedokážeme říci, která strana má pravdu.
Jihovýchodní fronta: Na ruské pozice u Mykilského útočí dronaři 72. samostatné mechanizované brigády a ukrajinské pozice ve Vuhledaru bombarduje ruské frontové letectvo. Poziční boje pokračují jižně od Urožajného, které okupanti bombardují. Jinak jsme na této části fronty nezaznamenali žádné změny.
Záporožská fronta: V Orichivském výběžku jsme nezaznamenali žádnou změnu. Rusové ostřelují Robotně a jeho okolí pomocí salvových raketometů a útočí na ukrajinské pozice pomocí dronů. Ruské drony útočily i u Pjatychatek. Změny na frontě jsme zde nezaznamenali.
Chersonská fronta: U Chersonu Rusové nadále ostřelují civilní infrastrukturu na západním břehu Dněpru a na východním břehu Ukrajinci nadále drží dříve vybudovaná předmostí. Na ruské výsadkáře (a neonacistický prapor Rusíč) napojený telegramový účet Archangel Specnaza uploadoval video ukazující ostřelování ukrajinských pozic v západním cípu Krynek. Video je zajímavé hlavně tím, že se jedná o pozice, které ještě nedávno drželi okupanti. Zatím nejsme schopni určit, zda se jedná o starší video, nebo se ukrajinským mariňákům podařilo v této vesnici postoupit.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinský soud poslal do vyšetřovací vazby ministra zemědělství Mykolu Solského, podezřelý je z nezákonného nákupu státních pozemků, píše agentura Ukrinform. Solskyj obvinění odmítá. Týkají se událostí z let 2017 až 2021, tedy z doby před jeho nástupem do funkce. Ukrajinský protikorupční úřad tento týden informoval, že Solského podezírá z machinací se státními pozemky. V prohlášení zveřejněném na sociálních sítích úřad uvedl, že Solskyj stál v čele zločinecké skupiny, která nezákonně získala stovky hektarů půdy v celkové hodnotě 291 milionů hřiven (174 milionů korun). Solskyj v návaznosti na toto oznámení slíbil úřadům plnou součinnost a ve čtvrtek podal demisi. Ve funkci zůstane do té doby, dokud parlament žádost o rezignaci projedná.
Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal Oleksandra Jakovce, velitele podpůrných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Jakovec byl do pozice jmenován 4. března tohoto roku. Zároveň však Zelenskyj Jakovce jmenoval velitelem ukrajinské Zvláštní transportní služby, která zajišťuje logistiku a např. údržbu poškozených komunikací během náhlých katastrof, nehod a samozřejmě války. V té nahradil Bohdana Bondara, který službu vedl taky od března 2024. Jde o několikátou změnu v ukrajinských ozbrojených silách, což u části světové veřejnosti vzbuzuje údiv a částečně i nedůvěru. Kromě odvolání Valerije Zalužného z pozice vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny a jeho nahrazení Oleksandrem Syrským došlo také ke změně ve velení Jižního a Západního operačního velitelství.
Švýcarský parlamentní výbor odhlasoval včera večer přidělení 5 miliard švýcarských franků (asi 5,5 miliardy dolarů) Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters. Je třeba poznamenat, že s podporou poslanců levicových a středopravých stran schválil bezpečnostní výbor horní komory parlamentu balíček na přidělení dalších 10,1 miliardy franků pro potřeby obrany, včetně vojenské pomoci Ukrajině. Výše zmíněných 5 miliard franků má být použito na obnovu poškozené infrastruktury, „nezbytné pro život a přežití na Ukrajině“. Výbor o plánu hlasoval necelé dva měsíce před Global Peace Summit v Lucernu, který Švýcarsko hostí 15. až 16. června. Reuters nicméně uvádí, že než se tento záměr stane zákonem, musí překonat řadu překážek, zejména odpor pravicových stran, které se proti balíčku aktivně staví.
Ruský milbloger a propagandista Alexandr Koc informuje, že do “Zóny SVO,” jak Rusko nazývá válečnou zónu na Ukrajině, by brzy měly být dodané zkonfiskované zbraně (zákon, který by se měl brzy projednávat v Dumě, navrhl Alexandr Chinštejn). Podle Koce dávají smysl hlavně brokovnice, protože “jsou vhodné k sestřelování nízko letících dronů.” Problém podle něj však je, že ruské sklady nemají k dispozici brokovou munici.
Španělsko ani Řecko nedodají Ukrajině systémy protivzdušné obrany, o které Kyjev žádá k obraně před stupňujícími se ruskými útoky. Podle řeckého premiéra Mitsotakise Řecko poslalo Ukrajině mnoho vojenského materiálu, kterého byl nadbytek, nicméně systémy protivzdušné obrany Patriot i S-300 jsou podle premiéra kritické pro obranyschopnost země. Madrid, který má v současnosti své 3 baterie Patriot rozmístěné na turecko-syrské hranici, alespoň pošle Ukrajině střely do tohoto systému. Informoval o tom dnes deník El País. Není však jasné o kolik raket se bude jednat, protože podle španělského deníku jich má armáda jen kolem 50 kusů.
Bývalý americký republikánský prezident Donald Trump uvedl, že je připraven obnovit konzervativní alianci s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a označil jej za skvělého muže. Trump, který je republikánským prezidentským kandidátem do listopadových voleb, to řekl ve videovzkazu, který byl dnes promítnut účastníkům konference pořádané americkým konzervativním spolkem CPAC v Budapešti.
Rusko je připraveno rozšířit vojenskou a technickou spolupráci s Íránem, uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu na pátečním setkání se svým íránským protějškem Gharaiem Aštíáním, informovala státní tisková agentura RIA. Kontakty mezi vojenskými resorty obou zemí se v poslední době výrazně zintenzivnily, citoval Šojgu. Oba ministři se v Kazachstánu účastnili zasedání Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), bezpečnostního uskupení, které zahrnuje Rusko, Indii, Čínu, Írán, Pákistán, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Dnes pro vás máme pokračování ságy o úpadku ruského zbrojního exportu. Rusko ztratilo pozici dominantního dodavatele výzbroje do Indie, kterou tento stát budoval již od šedesátých let dvacátého století, tedy ještě od časů Sovětského Svazu. Po vypuknutí invaze na Ukrajinu však ruský podíl v indických nákupech výzbroje (a připomeňme, že Indie je největším importérem výzbroje na světě) silně upadl. Způsobilo to několik faktorů: Západní sankce a možnost jejich uplatnění i na indické firmy, pokud by ty importovaly zboží podléhající sankcím, slabé výsledky ruské armády při invazi na Ukrajinu a v neposlední řadě také neschopnost Ruska realizovat již uzavřené kontrakty v dohodnutém rozsahu. Určitým faktorem je i snaha Indie o rozvoj vlastního zbrojního průmyslu. Kvůli všem těmto faktorům již Indie nepovažuje Rusko za dlouhodobě perspektivního partnera, a přesměrovala své aktivity k nákupu převážně západní techniky, nákupy z Ruska se mají omezit pouze na náhradní díly pro již pořízenou techniku.
Pro připomenutí uvedeme, že v letech 2009 až 2013 tvořily zbrojní dodávky z Ruska 76% celkového indického importu, v letech 2019 až 2023 však podíl poklesl 36% a pokud se podíváme na samotný rok 2023, vidíme, že v tomto roce byl ruský podíl na indickém importu výzbroje pouze 4%. Takovýto výpadek příjmů z exportu tak bude další zátěží pro státní rozpočet, nehledě na to, že v dřívějších letech byla sériová výroba nových typů ruské výzbroje zahajována z velké míry pouze po získání zahraničního kontraktu. Neschopnost uplatnit se na mezinárodních trzích tak bude pro Rusko znamenat menší možnosti inovovat svou zbrojní výrobu, což dále oslabí jeho pozici mezi světovými exportéry.
Situace na Blízkém východě:
Protesty studentů v USA proti válce v Gaze se v uplynulém týdnu zintenzivnily a rozšířily. Na vysokých školách, jako je Columbia, Yale a New York University je nyní řada záborů. Do několika kampusů byla povolána policie, aby demonstranty zatkla. Na univerzitách, kde protesty propukly, studenti požadují trvalé příměří v Gaze, ukončení americké vojenské pomoci Izraeli, odpoutání univerzit od dodavatelů zbraní a dalších společností, které z války profitují, a amnestii pro studenty a členy fakulty, kteří byli za protesty potrestáni nebo propuštěni. Informovala agentura Reuters.
Mluvčí OSN Stephane Dujarric v pátek uvedl, že vyšetřovatelé OSN, kteří prověřují izraelská obvinění, že se 12 zaměstnanců palestinské uprchlické agentury OSN UNRWA podílelo na útocích Hamásu ze 7. října, uzavřeli jeden případ kvůli nedostatku důkazů ze strany Izraele a další tři pozastavili. Dodal, že vyšetřování Úřadu pro vnitřní dohled (OIOS) pokračuje ve zbývajících osmi případech.
Včera odpoledne byla z oblastí Jemenu ovládaných íránem podporovanými teroristy, Hútíi, odpálena jedna protilodní střela do Adenského zálivu. Nebyla hlášena žádná zranění ani škody na amerických, koaličních ani komerčních lodích. Následně Ústřední velitelství USA (USCENTCOM) úspěšně zasáhlo a zničilo jedno bezpilotní hladinové plavidlo (USV) a jeden bezpilotní letecký prostředek (UAV) v oblastech kontrolovaných Hútíi v Jemenu.
Dnešní Třešnička™ bude opět takovým koktejlem neuvěřitelnosti. Začneme starší věcí o Slovákovi, který přišel s nabídkou kvalitního míru. Miroslav Radačovský předevčírem v Europarlamentu, jen tak mezi řečí, vytáhl ptáka. Naštěstí tedy jen holuba. Připomeneme, že slovenský europoslanec do Bruselu prolezl přes Kokotlebovu nazipartaj, ale záhy mu dal vale a tváří se nyní jako nezávislý, tedy až na ten Kreml. No, buďme rádi že vytáhnul jen tohohle opeřence… u těch Slováků člověk poslední dobou nikdy neví. Druhá část bude glosou nedávných ruských mírumilovných rozhodnutí přesunout své rakety blíž civilizované Evropě. Finský generálmajor Harri Ohra-Aho k tomu jen suše poznamenal: „Samozřejmě, není to moje věc, ale z operačního hlediska se mi zdá absurdní přibližovat raketové systémy s tak dlouhým dosahem blíže k našim hranicím. Jsou pro nás snadným cílem.“ Třetí část bude literárně-diplomatická. Putin podle propagandistické agentury TASS pojede do Číny a jako dar veze čínskému medvídkovi Pú knihu „Co je třeba udělat?“ od Nikolaje Černyševského. Smysl je, že toto intelektuální raně socialistické dílo z konce 19. století má v sobě razítko přijetí do knihovny ze stejného dne kdy narodil oteklý čínský diktátor. Vtip je ale v tom, že Černyševský byl sice Rus, ale celkem horlivě obhajoval ukrajinské právo na samostatný stát a vlastní kulturu, taky se mu líbila americká demokracie a obdivoval Lincolna. Nu, občas by to chtělo číst i více než jen obal (s předmluvou) a první stránku (tu s razítkem).
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, které se nebojíme a na množství nehledíme!
Děkujeme všem, kteří nám již přispěli, moc si toho vážíme!
