Noční ruský raketový úder na Charkov si vyžádal nejméně dvacet raněných. Serhij Tomilenko, předseda ukrajinského Národního svazu novinářů uvedl, že střela ze systému S-300 dopadla na hotel, ve kterém jsou ubytovaní zahraniční korespondenti a novináři. Podle Tomilenka jde o ruskou snahu zastrašovat novináře od informování o ruské invazi na Ukrajinu v mezinárodních médiích.
Ruská média hlásí sestřelení neupřesněného množství ukrajinských dronů nad Kalužskou, Tulskou a Rostovskou oblastí. V Kaluze jeden z dronů poškodil technickou budovu, ale místní úřady tvrdí, že nejde o nic vážného. Ve Voroněži propadl dron skrz střechu průmyslové budovy, ale podle místních médií nenapáchal výraznější škody.
Severovýchodní fronta: Ruské bojové operace u Synkivky se stále bortí o ukrajinskou obranu kolem vesnice. Obránci zde mají výhodu znalosti terénu a zaminovaných přístupů k vesnici, což jim ve spolupráci s drony umožňuje přesně zaměřovat protiútoky na konkrétní cíle a místa. Na jihozápadním přístupu k Peršotravnevému se pak vojákům ukrajinské 30. a 115. samostatné mechanizované brigády podařilo získat pod kontrolu část území nikoho zhruba do hloubky 1,5 km. Ruským silám se v posledních dnech nedaří ani u Teren a Jampolivky, kde se při snaze vstoupit do otevřeného terénu okamžitě stávají jejich mechanizované jednotky terčem řízených protitankových střel, dělostřelectva a min. Jeden z nich zachytili na videu (jde o záběry z posledních dnů, protože jsou lokalizované na okraj Kruhlajské rokle) i příslušníci ukrajinské 60. samostatné mechanizované brigády. Z několika útočících vozidel se vrátí jen jeden tank, který jakmile zjistí, že ostatní vozidla byla zničena a pěchota rozprášena, otočí se a ujíždí.
Bachmutská fronta: Ruským výsadkářům se podle několika zdrojů podařilo získat pozice na úplném severním okraji Bohdanivky, v současné době to však není možné jednoznačně potvrdit. Jsou však k dispozici záběry, na kterých příslušníci ruské 98. gardové výsadkové divize čistí ukrajinské zákopy nedaleko těchto míst. Kromě tohoto posunu však nejsou zaznamenané žádné další změny na zbytku úseku, ačkoliv boje probíhají u Chromového, mezi Ivanivským a Bachmutem, na kótě 215.7 západně od Kliščijivky a u Kurďumivky.
Doněcká fronta: Ukrajinské síly získaly pod kontrolu malý úsek území asi dva kilometry severně od Krasnohorivky. Jde o prostor u zatáčky železniční trati Očeretyné – Jasynuvata. Tento posun potvrzují záběry ruského ostřelování zveřejněné na proruském TG kanále Donbass Media Group. Nejde o nijak významný zisk, ale je důležité, aby se Ukrajinci v těchto místech udrželi, protože jinak se budou muset stahovat do nížin kolem Novokalynového a Keramiku, což by pro ně jakožto obránce představovalo velmi složitou situaci. Kromě této změny nedošlo již téměř týden v řadě k žádné významnější změně. Okupační jednotky sice stále tlačí severně a na východním okraji Stepového. V posledních hodinách se začaly šířit zvěsti, že se okupantům podařilo získat nad částí nebo dokonce celou vesnicí kontrolu, to je ale značně nepravděpodobné. Vše totiž nasvědčuje tomu, že zde ruské velení nemá dostatek jednotek, které by byly schopny podobného výkonu. Chybí navíc jakékoliv záběry nebo fotografie, které by tento stav podporovaly. Kolem samotné Avdijivky pak probíhají boje u koksovny, v zahrádkářské kolonii Ivuška 2 a na jihu na pomezí průmyslové zóny a obytné oblasti. Nikde však není zaznamenán ruský posun. Jak jsme uváděli před několika dny, ruské velení mění taktiku a ve snaze šetřit obrněná vozidla, která padají za oběť minám a dronům, často posílá do bojů jen pěchotu. V Pervomajském se pak ruské síly snaží postupovat podél silnice M-30 severozápadním směrem a pokoušejí se spojit se zbytkem vlastních sil na na severozápadním okraji Imzajilského rybníka.
Situace kolem dobyté Marjinky je značně nepřehledná, ale videa na proruském kanále Narodnaja Milicia DNR ukazují ostřelování prostoru mezi Heorhijivkou a Juvilejným rybníkem severně od vesnice. Hlavní těžiště bojů teď leží mezi Marjinským mořem (rybník dělící na dvě části Marjinku) a rybníkem Osykova, kderý rozděluje Heorhijivku. Na jeho severním břehu mají okupanti v posledních zhruba třech dnech územní zisky, na jihu, podél silnice O-05-10 mají situaci složitější.
Ukrajincům se komplikuje také situace kolem Novomychajlivky. Ruské síly se sice pomalu ale přesto přibližují z východu a severovýchodu, vesnice je navíc velmi silně ostřelovaná a bombardovaná, což představuje problém pro pravidelné zásobování. Na jihu se okupantům podařilo přesunou boje až za úroveň vesnice, směrem na Kosťantynivku, která je též cílem ruských úderů. Vzhledem k tomu, že v podstatě o jedinou zpevněnou zásobovací trasu (vede zde silnice C-05-11-33 až do Novomychajlivky), znamenala by případná ruská palebná kontrola v těchto místech obrovský problém. Není to tak dlouho, co se navíc objevily zprávy, že některé ukrajinské jednotky, které jsou v Novomychajlivce umístěny, neměly rotaci až jeden rok.
Záporožská fronta: Z Orichivského sektoru je i nadále k dispozici jen velmi málo informací, které je navíc ve vzniklém informačním vakuu těžké ověřit. Asi nejzajímavější zprávou je, že se okupantům údajně podařilo získat kontrolu nad malou částí vlastních zákopů na severním přistupu k Novoprokopivce. Nakolik je podobná situace dost dobře možná, není prozatím k dispozici nic, podle čeho by bylo možné ji ověřit.
Chersonská fronta: I v tomto úseku se potýkáme s nedostatkem nových informací, které by bylo možné ověřit. I proto si dovolíme reagovat na čerstvý článek německého novináře Juliana “Panika” Röpkeho. Ten totiž uvádí ukrajinské předmostí v Krynkách jako “neprostupný obranný štít” a že ukrajinští vojáci “vesnici drží.” Nic z toho není úplně pravda, jak naznačují i informace, které jsme zde již několikrát psali. Oba konce – severní i jižní – vesnice jsou pod ruskou kontrolou, centrální část je územím nikoho, kde probíhají časté střety a Ukrajinci pravděpodobně ovládají jen malý úsek přiléhající k řece. Mají také velký problém s překračováním řeky, pozice na ostrůvcích i ve vesnici jsou napadané minomety a dělostřelectvem. Mají zde extrémně složitou situaci, a velká část zničené ruské techniky i mrtvých okupantů nepadá na vrub vojákům, kteří jsou přímo na na nebo těsně za řekou, ale dronařům a dělostřelcům z pravé strany Dněpru. Již několikrát jsme deklarovali, že ač chápeme šíření proukrajinské propagandy, rozhodně by se to nemělo dělat tímto způsobem.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinská Nejvyšší rada vrátila bouřlivě diskutovaný návrh zákona o zpřísnění pravidel mobilizace vládě k dopracování. Návrh zákona by Kyjevu umožnil povolat více lidí do armády v době, kdy válka pokračuje už téměř dva roky. Předloha počítala se zavedením elektronických povolávacích rozkazů a přísných trestů pro ty, kteří by zákon o mobilizaci porušili. Po schůzce vedení parlamentu s vojenskými veliteli předseda sněmovny Ruslan Stefančuk uvedl, že vláda návrh zákona přepracuje.
Finsko prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února, sdělilo dnes podle Reuters finské ministerstvo vnitra. Hranici Finsko uzavřelo v listopadu loňského roku kvůli nárůstu žadatelů o azyl. Helsinky tvrdí, že ruské úřady s cílem vyvolat migrační krizi přepravovaly k rusko-finské hranici žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady. Moskva takové tvrzení odmítla.
Ukrajinský nejvyšší prokurátor Andrij Kostin oznámil, že podle předběžných výsledků ze zkoumání pozůstatků střel odpálených Ruskem na Charkov 2. ledna, skutečně Rusko s největší pravděpodobností používá severokorejské balistické střely. “Z výsledků předběžného vědeckého a technického zkoumání potvrzujeme, že střela odpálená na centrum Charkova 2. ledna je balistickou střelou krátkého dosahu vyrobené v Severní Koreji.” Jedná se o kopii ruské střely Iskander, v Koreji licenčně vyráběné pod názvem KN-23 (Hwasong-11Ga).
Finsko oznámilo, že ponechá všechny své hraniční přechody s Ruskem uzavřené. Původně měly být znovu otevřeny 15. ledna. Uzavřeny zůstanou kvůli tomu, že Rusko záměrně přivádí velké množství migrantů například z Keni, Maroka, Pákistánu, Somálska, Sýrie nebo Jemenu k finským hranicím.
Lotyšsko přijalo rozhodnutí, díky kterému se „Moskevský dům“ v Rize stane majetkem státu. „Pro“ hlasovalo 70 zastupitelů, „proti“ bylo 11 zastupitelů, nehlasovalo 9 zastupitelů. Argumentem ve prospěch znárodnění budovy byla skutečnost, že pod rouškou kulturních akcí a vzdělávání se v „Moskevském domě“ odehrávaly politické akce ohrožující národní bezpečnost a suverenitu Lotyšska.
Ruská ekonomika:
Dnes si přiblížíme náročnou práci ruské státní statistické agentury Rosstat. Ta bude muset po novém prohlášení prezidenta Putina, který uvedl, že růst ruského HDP v tomto roce překročí 4% a že nyní z hlediska kupní síly obyvatel Rusko předehnalo Německo, opět upravovat svou metodiku výpočtu. Výsledky této agentury dříve vždy odpovídaly prezidentovým prohlášením, takže předpokládáme, že i nyní nalezne Rosstat skryté rezervy a v jeho statistikách Rusko deklarovaného růstu dosáhne. Dodejme ještě, že Putin prohlásil, že současná výše úrokových sazeb (pro připomenutí, aktuální hodnota je 16%) je pouze dočasná, což je v přímém rozporu s předchozími vyjádřeními centrální banky. Ta deklarovala, že současná výše úrokových sazeb zůstane neměnná minimálně po celý rok 2024, a je možné i její další zvýšení. Další vývoj je obtížné předvídat, nicméně by to mohlo naznačovat budoucí změnu v politice, případně i ve vedení ruské centrální banky.
Situace na Blízkém východě:
Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nehodlá trvale okupovat Pásmo Gazy, ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo, pro jehož ochranu prý armáda dělá maximum. Premiér tak odmítl výzvy některých krajně pravicových politiků, kteří volají po rozšíření izraelských osad na okupovaných územích a podpoře palestinské emigrace. Krátký projev v angličtině Netanjahu zveřejnil na síti X ve středu, v předvečer prvního jednání Mezinárodního soudního dvora v Haagu o podnětu Jihoafrické republiky ohledně údajné genocidy Palestinců v Pásmu Gazy.
Skupina příbuzných izraelských rukojmích držených Hamásem se dnes shromáždila u plotu oddělujícího Izrael od Pásma Gazy a pomocí velkých reproduktorů na jeřábech posílala na druhou stranu vzkazy svým blízkým. Hamás a další teroristické organizace po teroristických útocích v Izraeli ze 7. října stále drží kolem 130 lidí. „Neztrácej naději. Obracíme svět naruby, jen abychom tě dostali zpátky. Nemůžeme uvěřit, že už je to skoro 100 dní. Zůstaň silný, už jsme skoro na konci,“ cituje server The Times of Israel (ToI) jednoho z rodinných příslušníků, který volal do mikrofonu směrem k městu Chán Júnis na jihu Pásma Gazy.
Prezident Petr Pavel chystá návštěvu Izraele a Kataru. V obou zemích se má setkat s vrcholnými politickými představiteli, například s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem či katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním. Informoval o tom Hrad. Termín cesty není znám.
Dnešní Třešnička™ by mohla být příběhem o kotelníkovi, který se stal ředitelem. Ale nebude. Ačkoliv kulisy již legendárního filmu Kouř velmi věrně odráží realitu moderního ruského maloměsta, sametového happyendu se v Rusku nedočkáte. Určitě ne zhruba 40 km od Moskvy. V tomto kraji rázovitém, museli obyvatelé města Podolsk řešit problémy s ústředním vytápěním. Místní specializovaný závod na kazetovou munici (čtete dobře) totiž dle slov moskevského gubernátora řídil místní kotelnu “velmi špatně”, a prý tam i nebyl “prakticky žádný kvalifikovaný a kompetentní personál”. Výpadek tepla pak pocítily desítky tisíc obyvatel města. Buďme ale rádi, že to nebyl jaderný reaktor. Bylo by to takové rusky veselé, kdyby lid nevzal řešení problému do svých rukou a nešel se zahřát na náměstí, kde zpochybňoval krásy ruského světa… a zasáhnout tedy samozřejmě musel ten největší, nejlepší a nejpovol(a)nější ze všech. Car Vladimír totiž vyslyšel hoře a rozhodl, že kotelna bude za trest zestátněna, opravena, vylepšena a věříme, že ředitel závodu na výrobu kazetové munice, vedoucí kotelny a zástupce městské správy budou posláni na frontu. Protože jak pravil Mamko Tatič; Bo tak život chode.
A teď vážně. Podle některých zdrojů v současnosti nefunguje vytápění v těch ruských oblastech: Tverská, Tulská, Moskevská, Jaroslavská, Leningradská, Sverdlovská, Karelská a v Dagestánu. Výpadky byly hlášeny také ve Voroněži, Rostovu na Donu, Volgogradu, Moskvě, Petrohradu, Nižném Novgorodu či Vladivostoku. Pro připomenutí přikládáme video, podle kterého jsme měli letos v zimě doma mrznout a jíst hlodavce. Křečková karma.
Včera byl opět náš video podcast. Tentokrát jsme si zase odběhli od Ukrajiny, a s kolegou Ondřejem Frančíkem se podívali na téma třicetileté války (1618–1648), která je občas přezdívána jako první první světová. Bohužel se k nám opět nezvládli připojit i kluci z Vědátora, kteří nám to dlužili od minula, kdy jsme se bavili o Napoleonovi – ale poradili jsme si. Jelikož mnoho lidí si přeje vidět záznam i jinde, než na našem partnerském projektu; Twitch kanále Brotherhood Of Terra, je záznam opět dostupný i na Youtube.
Jsme moc rádi za Váš zájem!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, které se nebojíme a na množství nehledíme!
Děkujeme všem, kteří nám již přispěli, moc si toho vážíme!
