Dnešní vzdušný poplach byl vyhlášen Chersonské, Mykolajivské a Oděské oblasti, později pak v Charkovské, Doněcké Luhanské a Dněpropetrovské. Opět byly ostřelované pohraniční regiony Černihivské, Sumské a Charkovské oblasti, kam dopadla střela S-300 na Ševčenkove. Výstraha se však rozezněla i na ruské straně hranice, V Bělgorodu, kde musela být aktivována protivzdušná obrana.
Severovýchodní fronta: Situace na severu frontové linie u Lymanu Peršoho je beze změny. Ruské síly znovu útočily na Stelmachivku. Okupanti provedli protiútok u Červonopopivky, ale ukrajinským jednotkám se jej povedlo odrazit. Zdá se však, že ukrajinská armáda v těchto místech postrádá ofenzivní schopnosti. Je dost pravděpodobné, že je to z důvodu stahování záloh na jižnější úseky frontové linie. Mezi Dibrovou a Kreminnou je situace stále stejná. Není hlášený žádný významnější pohyb. Ruské útoky na Spirne byly odraženy.
Bachmutsko doněcká fronta: Dnešní noc se v okolí Soledaru a Bachmutu nesla v duchu těžkých bojů. Vesele je po noci bojů stále v rukou ukrajinských obránců. V západním Soledaru v noci 46. aeromobilní brigáda úspěšně odrazila většinu ruských útoků, bitva však pokračuje dále, okupanti na několika místech pomalu postupují a podle videí jsou minimálně u školy číslo 14. Obě strany utrpěly značné ztráty, ale ty ruské jsou podle všeho vyšší. I přes zmínky o “zkracování fronty”, což je ve výsledku jen eufemismus pro ústup, Ukrajinci stále drží většinu průmyslové zóny v Soledaru. Jedna z fotografií, kterou sdíleli Wagnerovci na svých telegramových účtech, byla lokalizovaná do centra Soledaru. V noci Rusové nejspíše ovládli celé Pidhorodne a další ruské noční útoky byly odraženy u Krasné Hory, Blahodatne, Krasnopolivky a Rozdolivky. Zdá se, že se i přes těžké noční boje situace v Bachmutu nezměnila, Ukrajinci stále drží východní část města. Ukrajina má nyní na cca padesáti kilometrech fronty u Soledaru a Bachmutu okolo deseti brigád. Do oblasti se přesouvají ukrajinské posily v podobě 60., 61., 62., 63. mechanizované a 4. tankové brigády. Některé z těchto jednotek si možná pamatujete z chersonské ofenzívy, některé od Kupjansku. Během večera se začaly objevovat informace, že situace v Krasne Hoře je nadmíru špatná. Ruské kanály přišly s mapami, na kterých je toto místo pod ruskou kontrolou, ale nemáme prozatím dostatek informací, abychom to mohli nezávisle ověřit. Okupanti se v tuto chvíli dostali do situace, kdy se prostě nemůžou zastavit. Pauza pro ně bude znamenat konec. Na Avdijivku dopadly další střely a dělostřelecké granáty, ale ke změně frontové situace nedochází. Na doněcké části fronty ozbrojené síly Ukrajiny odrazily nepřátelské útoky v oblastech osad Vodajne, Marijnka a Pobjeda. Podobně dopadly ruské útoky na Novomychajlivku. Vuhledar a Velyka Novosilka jsou těžce ostřelované. Na Kramatorsk dopadla ruská střela. Ukrajinci ostřelovali Charcyzk a Starobeševe.
Záporožská fronta: Některé zdroje hlásí, že ruská armáda byla vlivem neustálého ostřelování infrastruktury nucena přestat dovážet techniku po železnici a musela přejít na přepravu po silnici. To je delší a složitější, ale především nákladnější, protože techniku musejí převážet tahače. Ukrajinské rakety dopadaly na Kamjanku, jeden z železničních přepravních uzlů pro východná část této fronty.
Chersonská fronta: Na Dněpru poblíž Bilohrudovského ostrova se ukrajinskému dělostřelectvu podařilo potopit ruskou loď. Přesný typ lodi není znám, ale vzhledem k tomu, že k potopení došlo v ústí řeky, nelze očekávat, že by šlo o něco zásadního. Ukrajinci ostřelovali řízenými střelami přístavy Zaliznyj Port a Skadovsk, dělostřelectvo pálí na Herojske na Kinburnském poloostrově, pravděpodobně jde o protibaterijní palbu. Rusko zasadilo raketový úder na Očakiv a ostřeluje jižní části Mykolajivské oblasti.
Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že plánuje vyslat další vojáky a některé z nejnovějších zbraní, které poskytli spojenci, do východní oblasti Donbasu, kde v Bachmutu a okolí probíhají jedny z nejtvrdších bojů téměř rok trvající války. „Bitva o Donbas pokračuje,“ řekl v pondělí Zelenskij ve svém nočním projevu k národu, píší The New York Times.
Arménie, jedna z členských zemí Ruskem vedené Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, dnes zamítla konání společného vojenského cvičení členů na svém území. Arménský premiér Nikol Pašinjan potvrdil, že ministr obrany Arménie zaslal do Moskvy dopis, kde konání cvičení pod názvem “Nezlomné bratrství” zrušil, protože to prý “za daných okolností není vhodné”. Pašinjan minulý rok v listopadu rovněž odmítl podepsat společné komuniké po konci summitu zemí OSKB, čím vyvedl z rovnováhy i samotného Putina.
Čína se rozhodla nahradit ruské uhlí australským. Informaci přinesl Moskovskij Komsomolec s odvoláním na schůzku zástupců obou zemí během prosincového summitu G20. Povolení k nákupu uhlí podle MK obdržely zatím tři teplárenské společnosti a jedna ocelárenská, ale očekává se, že v průběhu roku vydá čínská vláda povolení i dalším firmám.
Britský Independent dnes přinesl informaci, že britská vláda nevylučuje dodávky tanků Ukrajině. S největší pravděpodobností by se tedy jednalo o tanky Challenger 2, které britská armáda v současné době používá. Britská armáda má v současné době téměř 400 těchto tanků, přičemž ve službě jich je 227. Spojené státy zvažují poskytnutí obrněných vozidel M1126 Stryker. Konfigurace vozidel je neznámá. Polsko pak plánuje transfer deseti svých Leopardů 2 na Ukrajinu a jít příkladem ostatním partnerům. Informaci oznámil Jakub Kumoch, poradce polského prezidenta Dudy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na setkání s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem oznámila, že je pro maximální možné dodávky zbraní Ukrajině. Lze si to vykládat i tak, že se nebude vyhrazovat vůči dodávkám těžkých zbraní, jako tanky, Ukrajině. Oznámila také, že v blízké době lze očekávat nové kolo sankcí proti Íránu a Bělorusku za dodávky zbraní pro okupaci Ukrajiny. Má také dojít k dalšímu prohloubení spolupráce mezi Ukrajinou, NATO a EU.
Dnešní třešnička bude zasahovat do války jen málo, přestože v ní půjdeme až k jádru. Není tajemstvím, že po zahájení ruské invaze na Ukrajinu řada evropských zemí odkládá odchod od atomové energetiky. Velkým zastáncem jaderných elektráren je tradičně Francie, která plánuje vybudovat nejméně šest nových reaktorů a prodloužit životnost těch starších. Belgie a Německo rovněž životnost reaktorů plánují prodlužovat. K výstavbě nových reaktorů se pak rozhodlo například Nizozemsko, Švédsko, Česká republika či Británie. Samozřejmě je otázkou budoucnost současné koncepce velkých jaderek a v krátkodobém horizontu hlavně nedostatku kapacit pro výrobu paliva pro tato zařízení. Díky insightu do problematiky jádra jsme si celkem jistí, že navzdory proruské propagandě s (ne)kompatibilitou paliva ze Západu nebude problém. Ale co si budem povídat, Rusové to prostě uměli vyrobit levněji. A navíc – jelikož se ukázalo, že se dá postavit terminál na plyn za 8 měsíců, lze zřejmě společným úsilím zemí EU dokázat prakticky cokoliv. Tradičním zabedněným odpůrcem jaderné energie jsou i nadále Rakušáci. Rakouské (a německé) protijaderné hnutí je nicméně přisáté na kremelský cecík už několik dekád, takže jejich názor doufáme nikoho nezajímá.
