Exploze na ruské letecké základně na Krymu
V úterý 9.8.2022 otřásla Ruskem okupovaným Krymem řada výbuchů a z letecké základny Saky se začal valit kouř. Svědkové mluví o šesti explozích, jiní až o dvanácti. Nikdo nic netuší, nikdo nic nespatřil. Zhruba o hodinu později vyhlašuje okupační správa Krymu výjimečný stav. Desítky tisíc lidí záhy utíkají z poloostrova a u Kerčského mostu vytvoří desítky kilometrů dlouhou dopravní zácpu směrem do Ruska. Místním došlo, že je dohnala válka, o které se nesmí mluvit. Brečí, protože musí opustit své nové domovy. Domovy, které před osmi lety prakticky sebrali Ukrajincům.
Těsně po explozích se ruští propagandisté začali předhánět v tom, kdo lépe zamluví způsobené škody. Od prvotních informací, že došlo k neodborné manipulaci s municí, přes zprávy o tom, že došlo k výbuchu cisterny s palivem, se postupně dospělo k tomu, že sice exploze byly, ale nedošlo k žádným ztrátám na technice ani životech. Už ve večerních hodinách se však objevila dvě videa, která jasně ukazovala, že minimálně čtyři stroje shořely a parkoviště, které je asi 250 m od místa exploze, bylo plné ohořelých osobních aut.
Letecká základna patří 43. samostatnému námořnímu bitevnímu leteckému pluku, který spadá pod 2. gardovou leteckou divizi ruského námořnictva. V rámci války na Ukrajině poskytuje vzdušnou podporu jednotkám, které bojují na jihu a jihovýchodě napadené země. Její součástí je také tréninkové centrum, kde se mohou piloti učit vzlétat a přistávat na replice paluby letadlového křižníku Admirál Kuzněcov.
V době zveřejnění článku jsou již k dispozici první satelitní záběry, tak si tedy můžeme říci, co je na nich vidět. Snímků je zatím k dispozici celkem šest a dá se z nich určit následující: 17 kompletně zničených letadel, minimálně dvě částečně poškozená, pravděpodobně ale také na odpis a minimálně jedno alespoň částečně poškozené. To však pravděpodobně není konečný počet.
Následkem výbuchů tedy ruské vzdušné síly přišly minimálně o nižší desítky letadel a podle některých zdrojů také o několik vrtulníků, cisteren, skladů munice a paliva. Teorií o tom, jak k explozím skutečně došlo, je hned několik, tak se na ně pojďme podívat. Pro úplnost dodejme, že ukrajinské velení se zatím k útoku oficiálně nepřihlásilo, ačkoliv několik důvěryhodných zdrojů tvrdí, že “nejmenovaní ukrajinští představitelé” uvedli několik důležitých informací.
A ) nejmenovaný ukrajinský představitel uvedl, že za útokem stojí jednotky ukrajinského SSO – tedy síly speciálního určení, které měly diverzní činnost na starost. To by ale předpokládalo, že budou schopny vetřít se do prostoru základny, v lepším případě několik desítek minut se nerušeně pohybovat kolem životně důležitých infrastrukturních prvků a strojů, umístit na ně nálože (či naváděcí zařízení, viz dále) a nepozorovaně zmizet. Nakolik tato teorie zní jako z románu, víme, že ve válkách minulých k podobným činům skutečně došlo (koneckonců, i my jsme psali o ukrajinském útoku jednotky Kraken na Bilohorivku, kde se jim podobný kousek povedl také).
B ) pravděpodobně jiný nejmenovaný ukrajinský představitel uvedl, že za úspěšným úderem stojí systém ryze ukrajinské provenience, který má dostatečný dostřel na to, aby základnu zasáhl. Tyto systémy jsou v současné době známy dva. Prvním je již použitá protilodní střela Neptun. Ta má ovšem tu nevýhodu, že létá podzvukovou rychlostí a tudíž by bylo možné ho vidět na fotografiích a videozáběrech a byla by snadným cílem. Naproti tomu je ve hře varianta, že mohlo jít o první ostrý odpal nového ukrajinského komplexu Hrim-2, což je balistická střela krátkého až středního doletu, která je oficiálně stále ve fázi vývoje. Exportní verze má mít dosah kolem 300 km, ale spekuluje se, že může dosáhnout až 500 km. Otázkou ovšem je, v jaké fázi vývoje se nachází. Této teorii však nahrává i informace o magnetických anomáliích nad Oděsou, které mohou být způsobeny startem, či průletem raket z daného místa. Anomálie však časově odpovídá eventuálnímu vzletu z Oděsy a dopadu na Saky, a také odpovídá průletu tělesa rychlostí 2,5 Mach v relativně vysoké výšce. Vzhledem k tomu, že Hrim není nepodobný ruskému Iskanderu, mohli bychom být schopni odvodit podobné parametry (Iskander dosahuje rychlosti až Mach 5 při doletu až 500 km a a kruhovou odchylku má 5-7 metrů, navádění je přes GPS/GLONASS + INS).
C ) kombinace dvou výše uvedených; tedy, že ukrajinské síly speciálního určení na letišti zanechaly lokační majáky, na které byly později navedeny střely, ať již zahraniční nebo domácí provenience (je možné, že ukrajinské střely třeba nemají ještě úplně vychytaný navigační systém). Za předpokladu, že by byly lokátory umístěny na správných místech, lze je pro přesné navádění střel využít. Teorii o střelách napovídají i krátery, které jsou na satelitních snímcích zřetelně vidět.
Upozorňujeme, že se jedná o teorie, přičemž kombinace výše uvedeného nám přijde nejpravděpodobnější na základě informací, které jsou v současné době ve veřejném prostoru. Uvědomujeme si, že nemáme všechna potřebná data a nepochybně přijdou další střípky mozaiky, které celou situaci ještě upřesní (nebo naopak ne), ale přišlo nám zajímavé zamyslet se na toto téma. Dále se domníváme, že celá Chersonská protiofenzíva směřovala přesně k tomuto bodu. Tedy tlaku na to, aby ruské letecké jednotky byly co nejblíže frontě ve stavu bojové pohotovosti. Díky tomu právě takto přesný úder prakticky zlikvidoval připravenou techniku i piloty a další technický personál.
V každém případě informace, které jsou k dispozici, přesvědčivě naznačují, že šlo skutečně o raketový útok z relativně veliké vzdálenosti. Nevíme čím k tomu došlo a nevíme ani, která speciální jednotka by měla útok mít na svědomí.
Důvod, proč Rusko neustále tvrdí, že šlo o nehodu, je například dle Institutu pro válečná studia ten, že pokud by přímo obvinilo Ukrajinu, přizná tím, že ruská protivzdušná obrana je v žalostném stavu a že nemají prostředky, které by byly schopny ochránit vlastní jednotky a především civilní obyvatelstvo.
Jisté ovšem je, že tento útok měl obrovský morální dopad na ruskou armádu, která prakticky přišla o vzdušnou podporu v oblasti. Rusko považuje Krym za své území a takto masivní destrukce jasně ukázala desítkám tisíců Rusů, jak vypadá každodenní život na Ukrajině. Nemyslíme si, že to výrazněji změní veřejné mínění v Rusku, ale dopad minimálně na obyvatele okupovaného poloostrova je obrovský. Je to zatím asi největší propagandistické selhání Ruska od začátku války na Ukrajině.
